Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

3. 5. 2012

Akademie – „Odjakživa jsem se cítil spíš Evropanem než Čechem.“ (2012)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 17:47

Skladatel, muzikolog a pedagog Milan Slavický by se v květnu 2012 dožil 65 let. Z jeho hudby a také z nedokončených pamětí připravil Petr Kadlec.

Natočeno 2012. Premiéra 2. 5. 2012 (ČRo 3 Vltava, 105 min.). Repríza 17. 11. 2020 (ČRo 3 Vltava, 21:15 h.).

Tisíc příběhů – Tenkrát byla sobota (200?)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 17:44

Den 5. 5. 1945 v činech, verších, próze i rozhlasových dokumentech. Připravil Karel Tejkal.

Natočeno 200? (25 min).

Oliver Twist 1/15 (2012, 2013)

OliverTwistTitulkaCharles Dickens.Četba na pokračování z prvního románu anglického prozaika. Překlad Emanuel Tilsch a Emanuela Tilschová. Připravila Marie Nováková. Režie Jaroslav Kodeš.

Osoby a obsazení: vypravěč (Otakar Brousek II.), Oliver Twist (Matěj Nechvátal), Fagin (Jaroslav Achab Haidler), pan Brownlow (Petr Pelzer), Monks (Petr Halíček), slečna Róza (Klára Sedláčková-Oltová), Nancy (Eva Kodešová), pan Bumble (Jiří Prager), paní Corneyová (Marcela Nohýnková), Bill Sikes (Igor Bareš), Lyšák Ferina (Jan Meduna), paní Bedwinová (Miriam Kantorková), soudce Fang (Oldřich Vlach), titulek (Jiří Hromada). Dále účinkují Dalimil Klapka, Zdeněk Hess, Jiří Knot, Jindřich Hinke, Kajetán Písařovic, Libuše Švormová a Jaroslav Kodeš.

Natočeno 2012. Premiéra 1. dílu 2. 5. 2012 (ČRo 3 Vltava, 30 min.). Repríza 1. dílu 3. 12. 2018 (ČRo 2 Praha, 20:00 h) v cyklu Čtení na pokračování.

Vydal Radioservis, září 2013 (1 CDmp3, cca 7 hod.).

Lit.: Zemančíková, Alena: Charles Dickens: Oliver Twist. In web ČRo, duben 2012 (článek + ukázka z 1. části). – Cit.: Oliver Twist je jedním z prvních sociálních románů 19. století a jedním z nejznámějších děl Charlese Dickense. K jeho napsání vedla spisovatele i potřeba kritizovat a literárně zobrazit důsledky změny chudinského zákona v roce 1834. Tento zákon zrušil chudobince při jednotlivých farnostech a zavedl centralizovaný systém, který vedl ke korupci a rozkrádání prostředků pro chudé a k velmi krutému zacházení s obyvateli těch zařízení.

Dickens v románu ukazuje různé podoby obchodu s chudobou, přičemž zlodějská banda v Londýně není v tomto zrcadle o nic horší než rádoby počestní pokrytci, okrádající chudinské instituce. Autorův společensko kritický záměr z filmových a dramatických zpracování do značné míry mizí, neboť je uložen v autorských ironických poznámkách a komentářích k postavám i ději. Tak se z kritického románu postupem času stala romantická a sentimentální podívaná, v níž hlavní roli hraje Oliver Twist, chlapec neznámých rodičů, vychovávaný v jednom z těchto chudobinců. Je odsud zvyklý jen na bezpráví, ústrky, hlad a krutost. Uteče do Londýna a dostává se zde nechtěně do zločinecké bandy, kterou vede starý Žid Fagin. S jeho osudem je spojeno tajemství jeho původu, dědictví a happy end: koneckonců Dickens publikoval román na pokračování v novinových přílohách jako čtení pro všechny čtenářské vrstvy.

 

 

Rozhlasová četba na pokračování z tohoto ranného Dickensova románu (vyšel roku 1838) vrací do popředí postavu autora, vypravěče i komentátora příběhu, jenž se stává i hercem vedlejších postav a aktivním účastníkem děje. V roce 200. výročí narození Charlese Dickense, které je v Anglii slaveno s velkým nadšením a za účasti všech kulturních institucí včetně rozhlasu a televize, tak chceme připomenout literární mistrovství a osobitý styl jednoho z největších světových spisovatelů 19. století.

Historický klub – Wilhelm Horn, malíř, fotograf, vydavatel fotočasopisu, experimentátor s daguerrotypií, průkopník fotografie celoevropského významu (2012)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 17:40

Životní osudy „čarodějníka, který svými světelnými obrazy tvořil věrný otisk skutečnosti“. Připravili Pavel Scheufler a Eliška Závodná.

Natočeno 2012. Premiéra 2. 5. 2012 (ČRo 3 Vltava, 30 min.).

Je střed uprostřed? (2012)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 17:34

Rudolf Křesťan. Fejeton v autorské interpretaci. Režie Dimitrij Dudík.

Natočeno 2012. Premiéra 2. 5. 2012 (15 min.) v cyklu Psáno kurzívou.

Svatební medicína (2011)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 17:26

Melita Denková. Původní rozhlasová pohádka. Texty písní Pavel Šrut. Hudba Kryštof Marek. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Vladimír Rusko.

Účinkují Jan Meduna, Jana Stryková, Libuše Švormová, Petr Pelzer, Josef Somr, Růžena Merunková, Barbora Hrzánová, Ladislav Županič, Lucie Černíková, Tereza Rumlová, Zdeněk Žák, Jaroslav Vlach, Jan Szymik, Svatopluk Schuller a Jiří Klem.

Natočeno v roce 2011. Premiéra 1. 5. 2012 (ČRo 2 Praha, 13:00 h.; 48 min.). Repríza 29. 5. 2022 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.).

Lit.: Ledvinková, Václava: Na 1. Máje vysíláme premiéru pohádky „Svatební medicína“. In web ČRo, duben 2012 (anotace). – Cit.: Ačkoli je máj měsícem lásky, svateb bývá v tomto období pomálu. Navzdory všem pověrám se jedna pohádková odehraje. Bude kolem ní hodně tartasu, bubnování i veselého zaříkání.

Na samém začátku je chasník Jirka se zdánlivě obyčejnou kozou, kterou si kromě další role zahrála Barbora Hrzánová. Umečená koza má neobyčejnou vlastnost – každého k sobě hned přilepí. A právě toho využije Jirka k cestě na královský zámek, aby vyléčil princeznu Malvínu z jejího nenadálého smutku. A protože se přilípne každá nenechavá ruka, dorazí do města vskutku nevídané procesí, které dojímá až k slzám. Naštěstí jsou to slzy smíchu. Princezna se zkrátka rozesměje, do Jirky se zamiluje a svatba je na spadnutí. Jenže pan král odmítne dát mladému páru své požehnání. Co s tím? Inu, ještě je třeba tuhle situaci nějak pohádkově rozlousknout.

Pokusí se o to protagonisté nové rozhlasové pohádky Melity Denkové s názvem „Svatební medicína“ a těmi jsou např. Jan Meduna, Jana Stryková, Josef Somr, Libuše Švormová a mnozí další. Bubnovat jim k tomu bude Ladislav Županič pod taktovkou režiséra Vlado Ruska.

Lit.: Osel, Zlatý: Ministr školství Fiala musí být vyvlečen od koryta novým Písmem. 14. 5. 2012 (e-mail – šířený spam; aluze na pohádku). – Cit.:  (…) Pomatený KOZEL Fiala se přilepil na Masarykovu univerzitu a neodlepil se, přestože slyšel odklínadlo na odlepení, která je medicínou, na držení SLOVA Písma. Slyšel zázračná slova pšvž, která zní. Pomatenec Fiala, na Masarykovu univerzitu, ani do vlády, nepatří. Je sám sobě břemenem. Pro svou profesi politologa. (…) Politolog Fiala je jedovatou žábou na prameni Božího slova, vody živé, čisté a důvěřivé, v hloupé křesťanské noci. Pro odstoupení rozumu Krista, který je Boží milostí, je pomatený. Nemá než dech svého chřípí. Jeho Duše je stejná, jako Duše zvířete. Platí pro něho pohádka, vysílaná v ČRo2, o KOZLOVI, který se LEPIL, a tím kazil dobré mravy: „Zázračná koza a ženich Jirka“. (…)

Venuše a Adonis (2012?)

Filed under: Poezie — Přemek @ 17:24

William Shakespeare. Překlad Martin Hilský. Pro rozhlas připravila Jarmila Konrádová. Režie Markéta Jahodová.

Účinkují Vilma Cibulková, Jiří Hromada a Viktor Dvořák.

Natočeno 2012 (?). Premiéra (?) 1. 5. 2012 (ČRo 3 Vltava, 9:00 h.; 48 min.).

České okamžiky 1/5 (2012, 2018)

PCoveravel Kosatík. Pohled na momenty našich politických a kulturních dějin. Rozhlasová úprava Kateřina Lešková-Dolenská. Dramaturgie Zuzana Vojtíšková. Režie Petr Mančal.

Čte Jiří Ornest a Petr Mančal.

Natočeno 2012. Premiéra 30. 4. – 4. 5. 2012 (ČRo 2 Praha, 22:05 – 22:30 h.; 5 x 25 min.). Repríza 1. dílu 17. 8. 2018 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Vydala Radiotéka, listopad 2018 (MP3).

Obsah: 1. Stará dobrá monarchie – 2. Konec starých časů – 3. Osudné cesty do Říše – 4. Uč se, synu, moudrým býti – 5. Taková normální normalizace.

Pozn.: České okamžiky prozaika a publicisty Pavla Kosatíka představují nejen klíčové, ale i na první pohled okrajové momenty našich politických i kulturních dějin. Vybrané odvážné a hrdinské skutky či naopak ošemetné a nepříliš lichotivé chvilky z historie 20. století mohou posloužit jako námět k diskusím o Češích, češství a o českém národním charakteru.

Pětidílnou četbu z knihy spisovatele a publicisty, ale také našeho „Jaktovidiče,“ Pavla Kosatíka připravil Petr Mančal. Ten se představí jako interpret slova, a to společně s Jiřím Ornestem. (anotace 2012)

Pozn. 2: „Okamžik“ je v historii vlastně fikcí. Letopočty, které se děti učí ve školách nazpaměť, nás klamou. Skutečné události jsou v čase rozprostřeny do mnohem větší šíře, předchází jim období příprav a do budoucnosti vrhají stín. Žádné vítězství ani porážka nezanikají se západem slunce, ale trvají, dokud si je vítězové či poražení a často i generace jejich potomků nepřestanou připomínat. Přestože tedy „okamžiky“ neexistují, má možná smysl si o nich vyprávět…České okamžiky prozaika a publicisty Pavla Kosatíka představují nejen klíčové, ale i na první pohled okrajové momenty našich politických i kulturních dějin. Vybrané odvážné a hrdinské skutky či naopak ošemetné a nepříliš lichotivé chvilky z historie 20. století mohou posloužit jako námět k diskusím o Češích, češství a o českém národním charakteru. (anotace 2014)

Důvěrná sdělení – Na sever! Estonské ostrovy – Saaremaa 1/5 (2012)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 17:06

S Janem Burianem za básníky, muzikanty a vypravěči do zemí Skandinávie. Režijní spolupráce Alena Zemančíková.

Natočeno 2012. Premiéra 30. 4. – 4. 5. 2012  (5 x 10 min.).

Severský rok – Norští spisovatelé v muzeu 1/5 (2012)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 17:05

Nahlédnutí do pěti míst, v nichž původně žili a tvořili slavní spisovatelé. Pořadem provází Miluše Juříčková. Připravila Olga Jeřábková. Režie Radim Nejedlý.

Ukázky čte Ondřej Mikulášek.

Nastudovalo Brno v roce 2012. Premiéra 30. 4. – 4. 5. 2012 (5 x 10 min.).

Obsah: 1. Sigrid Undsetová. – 2. Björnstjerne Björnson. – 3. Henrik Ibsen. – 4. Knut Hamsun. – 5. Johan Falkberget.

Lit.: anonym: Cestami Sigrid Undsetové a dalších norských spisovatelů s Miluší Juříčkovou. In web ČRo, duben 2012 (článek). – Cit.: (…) A v Severském roce nám autorka Miluše Juříčková nabídne ještě další výpravy na místa spojená s norskou literaturou. (…)  Norští spisovatelé v muzeu – Nahlédnutí do pěti míst, v nichž žili a tvořili slavní spisovatelé, kteří byli spjati s tímto konkrétním prostředím, se životem své generace. Někteří se vraceli do svého rodiště, jiní si hledali a ke svému obrazu přetvářeli domy, z nichž se po určité době stala místa setkání, muzea, kulturní a vzdělávací centra. Norové si svých spisovatelů váží a otevírají jejich domovy přednáškám, divadelním představením a koncertům. Stále významnější prostor ke studiu zde získávají také badatelé z celého světa. Cyklus Norští spisovatelé v muzeu přibližuje památníky, jež vznikly na místech působení nejvýznamnějších norských autorů.
Podívám se tak například na místa, kde žil Henrik Ibsen, Sigrid Undsetová, Bjornstjerne Bjornson, Knut Hamsun nebo Johan Falkberget.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress