Václav Renč. Z výboru milostné poezie, který ke 100. výročí narození uspořádala básníkova vnučka Ester Marie Nováková, připravila Alena Blažejovská.
Připravilo Brno v roce 2012. Premiéra 5. 5. 2012 (15 min) v cyklu Svět poezie.
Václav Renč. Z výboru milostné poezie, který ke 100. výročí narození uspořádala básníkova vnučka Ester Marie Nováková, připravila Alena Blažejovská.
Připravilo Brno v roce 2012. Premiéra 5. 5. 2012 (15 min) v cyklu Svět poezie.
Připravila Vladimíra Bezdíčková. Rozhovor s vlámským autorem Peterem Terrinem s ukázkami z českého překladu jeho románu Hlídač, ze kterého bude Miroslav Táborský číst v rámci Noci literatury 16. května v Praze. Dramaturg Jiří Kamen.
Natočeno 2012. Premiéra 5. 5. 2012 (ČRo 3 Vltava) v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava.
Eliška Závodná a Jiří Kamen. Reportážní záběry z míst ve švýcarském údolí řeky Yzolly, kudy vede silnice Via Mala a kde se odehrává stejnojmenný román Johna Knittela, doplněné ukázkami z rozhlasového seriálu, který podle knihy natáčí režisér Miroslav Buriánek.
Dramaturg Jiří Kamen.
Natočeno 2012. Premiéra 5. 5. 2012 (ČRo 3 Vltava) v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava.
Medailon Markéty Kyliánové, populární tanečnice, matky slavného choreografa Jiřího Kyliána, která letos oslavila sté narozeniny. Připravil Václav Žmolík. Dramaturg Jiří Kamen.
Natočeno 2012. Premiéra 5. 5. 2012 (ČRo 3 Vltava) v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava.
Překlad Karel Werner. Připravil Václav Cibula. Režie Jan Tůma.
Účinkuje Josef Somr.
Natočeno 2007 (?). Repríza 15. 5. 2016 (ČRo 3 Vltava, 6:35 h.; 11 min) v cyklu Etická knihovna.
EBU Ars Acustica projekt u příležitosti dvojitého výročí Johna Cage. The City Wears a Slouch Hat – dvě kompozice inspirované nerealizovaným projektem Johna Cage z roku 1942. Připravil a slovem provází Michal Rataj.
Natočeno v roce 2012. Premiéra 5. 5. 2012 (30 min.).
Sto třicet ženských postav v díle Williama Shakespeara. – Ženy milující i zrádné, poslušné i vzpurné, bohyně i kurtizány. – „Ženě přísluší udržovat domov, stejně jako jí přísluší být zticha“ (z dobové příručky o manželství). – Když chlapec převlečený za ženu, hraje ženu, převlečenou za muže. – Kolik podob má Ofélie? – Kordeliino mlčení. Připravil a uvádí překladatel Martin Hilský. Spolupráce na pořadu Jarmila Konrádová. Režie Markéta Jahodová.
V ukázkách z her Zkrocení zlé ženy, Romeo a Julie, Jak se vám líbí, Večer tříkrálový, Hamlet, Othello a Král Lear účinkují Jan Vlasák, Lada Jelínková, Jana Stryková, Radek Zima, Marika Procházková, Andrea Elsnerová a Sabina Vojvodová-Langrová a z archivních snímků Lenka Krobotová, Simona Stašová, Boris Rösner, Otakar Brousek ml. a Barbora Hrzánová.
Natočeno 2012. Premiéra 4. 5. 2012 (ČRo 3 Vltava, 96 min.). Repríza 11. 3. 2016 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.).
Lit.: Němec, Ivan: Jaké byly Shakespearovy ženy. In Týdeník Rozhlas 22/2012 (recenze). – Cit.: Nevím, pánové, kolik žen jste poznali vy, ale William Shakespeare jich pro své hry spotřeboval sto třicet. Spočítal to jeden z největších současných znalců Shakespearova díla Martin Hilský, výjimečný překladatel, který naši literaturu obohatil o nové převedení veškerých Shakespearových dramat a sonetů do češtiny. Jeho počtům věřím stejně tak, jako jeho poutavým výkladům, protože dramatům mistra alžbětinského divadla, v nichž tyto postavy žijí, zasvětil svůj život již před několika desítkami let. Mnozí posluchači vědí, že Martin Hilský strávil se svým Shakespearem již pěknou řádku hodin také v rozhlase. Na jeho vypravování, které proběhlo 4. května v rámci Pátečního večera na Vltavě, se tak mohli těšit nejen ti, které přivábil lákavý název Shakespeare a ženy, ale i ti dávno oddaní posluchači, kteří jako lační studenti hltají každé slovo svého chytrého a vtipného pana profesora.
Pořad, který Martin Hilský připravil, měl v podstatě jednoduché schéma. V jeho úvodu vyložil, jakou funkci ženské figury v Shakespearových dramatech plní v souvislosti s tématem, jakou roli mají tehdy, když z názvu hry ční pouze jméno mužského titulního hrdiny a nakolik jsou dodnes živé. Poté několik vybraných hrdinek, jednu po druhé, přiváděl ve svých výkladech na scénu.
Přicházely ženy milující, oddané a poslušné, ženy nenávistné, zrádné i vzpurné, mstivé mrchy, vražedkyně, bohyně i děvky, ženy užvaněné i mlčící. Každou popsal, analyzoval její poslání v dějovém proudu hry, případně srovnal její rysy s postavou jiného dramatu, rozkryl její nitro, nahlédl jí pod sukně, a tak detailně vykreslil její celistvý obraz, z něhož při sledování divadelní inscenace vnímáme někdy jen část, ba někdy, žel, ani tu ne. Jaká je ve skutečnosti hubatá a tvrdohlavá Kateřina? Jak se proměňuje Julie? Kolik podob má vlastně Ofélie? A je skutečně sexuální závislost Desdemony na Othellovi tak silná? Představy o dramatických postavách Shakespearových žen jsme tak mohli srovnávat například s tím, o kolik plněji a košatěji – ve srovnání s leckterým režisérem – je vidí v Shakespearově textu oči Hilského.
Po každém rozboru figury následovala ukázka z konkrétního díla, v níž se analyzovaná postava předvedla v praktické dramatické situaci. Tyto úryvky však přinesly nejedno zklamání, neboť interpretační úroveň jednotlivých hereckých vystoupení se značně lišila. Velmi dobrou úroveň měly většinou scény, které byly vybrány z archivních snímků, v nichž účinkovaly takové osobnosti jako Simona Stašová, Boris Rössner, Otakar Brousek, ml. nebo Bára Hrzánová. Naopak značně rozkolísanou uměleckou hodnotu měly ukázky, které byly pořízeny ke konkrétnímu výkladu. Při některých z nich měl člověk dojem, že bezradná herečka (představitelů mužských postav se to netýkalo) umí pracovat pouze s jediným prostředkem, jímž je falešný patos.
Škoda, že režisérka Markéta Jahodová nedokázala vždy vybrat interpretku a připravit ji tak, aby ke ztvárnění postavy přistupovala se stejnou pečlivostí, s níž připravuje svůj výklad Martin Hilský. Člověka zamrzí, když po hluboké analýze postavy, uslyší výkon stojící jen na zjednodušeném a povrchním hereckém klišé.
František Xaver Šalda. Esej o díle norského malíře Edvarda Muncha z knihy Boje o zítřek. Připravila Alena Blažejovská.
Připravilo Brno v roce 2012. Premiéra 4. 5. 2012 (15 min) v cyklu Psáno kurzívou.
Hudba a styl nové generace. Divadlo pro malé diváky. O inscenaci Můj atlas světa v Minoru a festivalu Dítě v Dlouhé. Připravila a uvádí Kateřina Rathouská.
Natočeno 2012. Premiéra 3. 5. 2012 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.).
Lars Saabye Christensen. Povídka norského spisovatele. Překlad Martina Vacková. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Petr Mančal.
Čte Vladimír Javorský.
Natočeno 2012. Premiéra 3. 5. 2012 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.; 31 min) v cyklu Moderní povídka. Repríza 16. 7. 2014 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.) v cyklu Kabinet; 20. 7. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) u příležitosti Měsíce autorského čtení (čestný host: Norsko).
Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Lars Saabye Christensen: Výtah Oscara Wilda. In web ČRo 3 Vltava, červenec 2014 (anotace). – Cit.: Povídka současného norského autora střední generace. Lars Saabye Christensen (nar. 1953) patří mezi nejpopulárnější a hojně překládané norské současné beletristy. Debutoval v roce 1976 sbírkou básní a od té doby napsal několik románů, ale i povídky, divadelní hry a sbírky poezie.
Jeho knihy se většinou odehrávají v Oslu 50. a 60. let 20. století a vyznačují laskavým humorem a jemnou sentimentalitou.
V českém překladu vyšly jeho romány Beatles, Model a Poloviční bratr. Za své dílo obdržel autor řadu literárních cen. Právě za román Poloviční bratr získal cenu Severské rady za literaturu.
Lit.: Mačas, Dominik: Breiteig, Harstad a Christensen. Poslechněte si povídky norských autorů! In web ČRo 3 Vltava, 18. červenec 2023 (článek). – Cit.: Norsko je v letošním roce čestným hostem mezinárodního literárního festivalu Měsíc autorského čtení. Na akci, kterou v Brně a dalších městech každoročně pořádá nakladatelství Větrné mlýny, se osobně představí celá řada současných norských básníků a spisovatelů. S díly některých z nich se můžete setkat i ve vltavské Povídce. (…)
Hostem festivalu byl například na začátku července v současnosti pravděpodobně nejznámější hlas současné norské literatury Lars Saabye Christensen nebo norský prozaik a obdivovatel díla Franze Kafky, Bjarte Breiteig. (…)
Lars Saabye Christensen (*1953) patří mezi nejpopulárnější a hojně překládané norské současné beletristy. Debutoval v roce 1976 sbírkou básní a od té doby napsal několik románů, ale i povídky, divadelní hry a sbírky poezie. Jeho knihy se většinou odehrávají v Oslu padesátých a šedesátých let dvacátého století a vyznačují laskavým humorem a jemnou sentimentalitou. V českém překladu vyšly jeho romány Beatles, Model a Poloviční bratr. Za své dílo obdržel autor řadu literárních cen. Právě za román Poloviční bratr získal cenu Severské rady za literaturu.
Powered by WordPress