Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

4. 5. 2012

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou XXI. – Vřelý a opravdový Uloupený život

Filed under: Historie rozhlasových her,Historie rozhlasu — Přemek @ 8:48

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 18/2012 ve zkrácené podobě)

V roce 1935 vyšel román Karla Josefa Beneše Uloupený život, který zpracovával zajímavý, až senzační téma; dvě na pohled nerozeznatelné sestry – dvojčata Oličovy mají sice stejnou tvář a tělo, ale jiné morální zásady a lidské touhy. Když Sylva, ta úspěšnější a obletovanější tragicky zahyne v rozbouřeném moři, rozhodne se přeživší Martina vzít na sebe její jméno – a její osud. Štěstí své sestry se však nedočká a teprve postupně odhaluje prázdný a povrchní život své zemřelé sestry – i povrchnost jejího manžela, polárního badatele, kterého Martina milovala a kterého jí Sylva odloudila. To vše a ještě mnoho vedlejších dějových motivů bylo okořeněno vnitřními monology rozervané Martiny.

Téma i zpracování okamžitě zaujalo a jen o pár let později se o látku začal zajímat film, dokonce světový; režisér Paul Czinner natočil podle scénáře Margareth Kennedyové britský film Stolen Life, v němž hlavní dvojroli vytvořila Elizabeth Bergner. V roce 1946 pak vznikla další adaptace – tentokrát s Bette Davisovou (režie Curtis Bernhardt).

Tento velký zájem o Benešův román podnítil také šéfa literárního odboru Československého rozhlasu dr. Miloše Kareše, aby oslovil autora s nabídkou k přepracování do rozhlasového scénáře. Sám K. J. Beneš o tom psal v únorovém vydání Radiojournalu takto: „Postavil mě tím (Kareš) před nemálo obtížný problém: zmoci rozhlasově podvojnou postavu dvou sester dvojčat, nerozeznatelně si podobných tělesně, avšak jak vnitřně, tak svými osudy zcela si protichůdných. Rozhlasová hra, jež je vlastně hrou pro slepce, neboť jediný její výrazový prostředek je slovo a  zvuk, žádala si ovšem již touto svou podstatou zcela jiné koncepce dané látky, takže mezi románem a hrou jsou velmi podstatné rozdíly. Nešlo mi však o to, vystihnout román, nýbrž přetavit jeho látku do jiné, dramatické tvorby.“ (more…)

3. 5. 2012

Dôchodcovia 1/?? (Důchodci, 199?)

Filed under: Seriály,Slovenské — Přemek @ 23:07

Ján Snopko. Cyklus humoristických dialogů.

Účinkují Ivan Letko & Peter Bzdúch.

Natočeno 199?.

Pozn.: Ivan Letko a Peter Bzdúch sa preslávili cyklom vtipných dialógov Jána Snopka „Dôchodcovia“. Spočiatku to bol rozhlasový cyklus, ktorý neskôr slávil úspechy nielen v éteri, ale aj na javiskách. Jeden slabo vidiaci, druhý slabo počujúci … (anotace)

Obsah: 1. Jan Snopko – Dochodcovia-Na zmrzline (8:04) – 2. Ján Snopko – Dôchodcovia – V kine (4:49) – 3. Ján Snopko – Dôchodcovia – Na pive (6:45) – 4. Ján Snopko – Dôchodcovia – Vo vlaku (6:26) – 5. Ján Snopko – Dôchodcovia – Pri televízore (4:13).

Čajovna – Práce a co je víc (2012)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 22:56

Připravila Jaroslava Haladová.

Natočeno 2012. Premiéra 1. 5. 2012 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.).

Lit.: Haladová, Jaroslava: Práce a co je víc. In web ČRo, duben 2012 (článek). – Cit.:  Realizujete se prací? Nebo má pro vás větší cenu volný čas a za smysluplné trávení chvil považujete i bohapusté lelkování?

Prací a jejím významem v dnešní společnosti se ve svém letošním ročníku zabývá Labyrint revue, časopis pro kulturu vydávaný nakladatelstvím Labyrint. Číslem opět zalistujeme na Svátek práce, v úterní Čajovně 1. května spolu s editorem Ondřejem Kavalírem a překladatelkou Marií Iljašenko.

„Práce je větší zábava než zábava,“ prohlásil anglický herec, scenárista a skladatel populární hudby Nöel Coward. Jeho slova ve svém eseji na téma práce a čas cituje překladatelka, fotografka a galeristka Eva Veselá. Když otočíte další list revue, čeká vás rozhovor s režisérem Robertem Sedláčkem; práci a život neodděluje, jak říká, putuje, toulá se a objevuje. O vztahu práce a tvorby mluví v rozhovorech i výtvarníci Dominik Lang a Pavel Sterec. V revue najdete i fotografie jejich děl, stejně jako ukázky z prací mezinárodní umělecké skupiny Bernadette Corporation nebo komiks z dílny Jiřího Franty a Ondřeje Buddeuse.

Obálka aktuální Revue Labyrint s tématem Kult práce
Foto: Nakladatelství Labyrint

Podstatnou část časopisu zabírají ukázky z dosud nevydaných knih, které se více či méně vztahují k tématu Kult práce. Můžete se začíst do povídek Hany Roguljič, Petra Pýchy nebo Jana Těsnohlídka ml. nebo ochutnat ze zahraniční nabídky. Zákulisí firmy Microsoft popisuje ve svém románu Microserfs Douglas Coupland, ukrajinská televizní společnost je scénou románu Oksany Žabužko Muzeum opuštěných tajemství. A Neřest práce, Protože práce šlechtí… a Postmodernismus a trh, to jsou výmluvné titulky několika otištěných esejů.

V Čajovně zazní ukázky z aktuálního čísla Labyrint revue, hodinou vás provede Jaroslava Haladová, hudbu vybírá Tomáš Dvořák. Pořad je reprízou z letošního března.

Kritický klub – Nad knihou Jiřího Kamena „Kinžál“ (2012)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 19:44

Připravil Pavel Janáček. Od svatého Vojtěcha ke Stalinovi. Krásná hra se čtenáři i s historií. Román o hledání ztraceného obchodníka s limonádou v africké pouštní válce.

Hovoří Pavel Janáček, Milena M. Marešová a Eva Klíčová.

Natočeno 2012. Premiéra 30. 4. 2012 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.; 29 min.).

Pozn.: Literární historik, pedagog a kritik Pavel Janáček debatuje se svými hosty o událostech ve světě literatury, které vyvolaly rozporuplný ohlas, tentokrát s literárními kritičkami Milenou M. Marešovou a Evou Klíčovou o románu Jiřího Kamena Kinžál.

Na křídlech RAF (2012)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 19:37

Vzácné dokumenty z rozhlasového archívu. Českoslovenští váleční letci v reportážích a rozhovorech BBC. Výběr, sestava a průvodní slovo Tomáš Černý. Technická spolupráce Miroslav Turek.

Vydal Radioservis v roce 2012 (1 CD CD; CR0600-2 – EAN 8590236060029; délka 75 min.).

Pozn.: Českoslovenští váleční letci v reportážích a rozhovorech BBC. Nahrávky válečných relací BBC věnovaných československým letcům v řadách Royal Air Force ve Velké Británii jsou dodnes poutavé jednak pro svou atmosféru (vedle redakčních textů a komponovaných pásem o bojových operacích tu hovoří také skuteční piloti), ale rovněž pro svou akustickou atraktivitu. Snímky z gramofonových desek nebo zvukových fólií jsou sice poznamenány typickým praskotem desítky let starého mechanického záznamu, ale přesto můžete ocenit a vychutnat práci tehdejších mistrů zvuku mnohem lépe než posluchači, pro něž byly relace z Londýna určeny za války. Ruchy a hlasy totiž uslyšíte bez bublajícího povyku válečných rušiček příjmu krátkých vln. A pamatujte! Není třeba naslouchat potichu ani tajně. (anotace)

Lit.: Černý, Tomáš: Na křídlech RAF (sleeve-note). – Cit.: Nahrávky válečných relací BBC věnovaných československým letcům v řadách Royal Air Force ve Velké Británii jsou dodnes poutavé jednak pro svou atmosféru (vedle redakčních textů a komponovaných pásem o bojových operacích tu hovoří také skuteční piloti), ale rovněž pro svou akustickou atraktivitu. Snímky z gramofonových desek nebo zvukových fólií jsou sice poznamenány typickým praskotem desítky let starého mechanického záznamu, ale přesto můžete ocenit a vychutnat práci tehdejších mistrů zvuku mnohem lépe než posluchači, pro něž byly relace z Londýna určeny za války. Ruchy a hlasy totiž uslyšíte bez bublajícího povyku válečných rušiček příjmu krátkých vln. A pamatujte! Není třeba naslouchat potichu ani tajně.

Čím to, že nás tolik vábí vzpomínky na československé letce, kteří za války bojovali ve Velké Británii? Snad proto, že jsme o nich desítky let nesměli nic slyšet? Snad proto, že ztělesňují to, čeho se nám jako národu v novodobé historii tolik nedostává – vědomí, že jsme se přeci jen dovedli postavit na odpor i když nám mocnosti zprvu vyrazily zbraně z rukou? Snad proto, že si ani přes to všechno, co jsme později slyšeli a četli, nedovedeme dost dobře představit, s jakou brutalitou se jim poválečné Československo ovládané komunisty odvděčilo? Snad proto, že to zkrátka byli odvážní chlapi, kteří uměli něco, co neumí a nemohl by dělat každý… ?

Ve zvukových záznamech válečného vysílání BBC na krátké vlně (jejíž poslech se, jak známo, trestal káznicí nebo i smrtí) se dochovaly především čtené redakční texty věnované našim letcům, rozhlasová pásma o jejich práci, ale také vzácná autentická vyprávění stíhačů nebo posádek bombardérů podnikajících vyčerpávající a nebezpečné nálety nad Berlín, Brest nebo jiné cíle. Uslyšíte Jana Masaryka, který v září 1939 nejen zahájil „každodenní rozhlas z Londýna“, ale také často navštěvoval vojáky v místě jejich působiště. Pilot Spitfiru Vám vylíčí úspěšný nácvik záchranných prací nad kanálem La Manche, ale vzápětí přidá „historku“ o kamarádovi, kterému se ledová hlubina stala hrobkou. Nahrávky z gramodesek či zvukových fólií jsou atraktivní zvukovou kronikou, ve které nechybí ani zmínka o pozemním personálu – zbrojířích a dalších Čechoslovácích v RAF. Promluví i hrdina, proslulý stíhač Karel Kuttelwascher.

Čím to, že nás tolik vábí vzpomínky na československé letce, kteří za války bojovali ve Velké Británii? Odpovědí může být jistě mnohem více, než jsem výše naznačil. Při poslechu těchto snímků vám nepochybně budou přímo defilovat hlavou, a to díky atmosféře, která ze zvuku i po letech vane. Asi i v tom odstupu je kousek lákavosti – ta dávná dikce, to rozvážné tempo zvukové mixáže. Všechno, co tu zaznívá je samozřejmě propaganda. Druhá světová válka už dobře znala bojovou sílu informace, sílu rozhlasové vlny, filmu, novin. Jde tedy o obraz poněkud idealizovaný, často poněkud romantizující. Nic to ale nemění na renomé, které si na křídlech RAF vybojovali váleční letci z Československa.

Piloti s Davidovou hvězdou (1994)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 18:33

Vzpomínky uzraelských pilotů – účastníků výcvikového kursu v Československu v roce 1948. V pořadu hovoří také vojenský historik dr. Ludvík Kellner. Připravila Lenka Jaklová.

Natočeno asi 1994. Repríza 6. 5. 2012 (ČRo 2 Praha, 22:05 h.; 25 min.).

Lit.: Jaklová, Lenka: Piloti s Davidovou hvězdou. In web ČRo, květen 2012 (anotace). – Cit.: 14. května oslaví stát Izrael už 64. výročí své nezávislosti. Československo bylo de facto jedinou zemí, která v roce 1948 nabídla nově vznikajícímu státu vojenskou pomoc. Její součástí byl i výcvik budoucí elity izraelského letectva. Na letišti v Českých Budějovicích, Liberci a od loňského roku také v Hradci Králové připomínají tuto jedinečnou kapitolu pamětní desky.
Ta hradecká nese autentická jména československých instruktorů a jejich 13 židovských frekventantů. Nechybí mezi nimi, bohužel in memoriam, jméno Mordechaie Hoda či Šaji Gazita.

Dokumentaristka Lenka Jaklová ještě stačila zachytit jejich svědectví, ale i vzpomínky dalších účastníků, v roce 1994 během své cesty do Izraele.

Dobrá vůle – Zákon nestačí dodržovat, musíme jej i hájit (2012)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 18:30

Lenka Svobodová. O lidech s upřímnou snahou učinit svět lepším. Dokument o předsedkyni Nejvyššího soudu ČR Ivě Brožové. Mimo jiné uslyšíte zvukové záznamy z rodinného archivu Brožových z 80. let minulého století a také manžela paní doktorky, brněnského advokáta JUDr. Jaroslava Brože. Režie Yvona Žertová. Mistr zvuku Roman Špála.

Natočeno 2012. Premiéra 6. 5. 2012 (30 min.). Repríza 1. 1. 2015 (ČRo 2 Praha, 16:30 h.).

Pozn.: 1. místo a Cena Jiřího Hrašeho na soutěžní přehlídce Report 2012 v  kategorii komponované publicistiky do 30 minut.

Lit.: Svobodová, Lenka: Zákon nestačí dodržovat, musíme jej i hájit. In web ČRo, květen 2012 (anotace + nahrávka ke stažení). – Cit.: Její otec byl válečným letcem v Anglii, dědeček zase vlivný národní socialista, nacisty preventivně vězněný v Buchenwaldu. Strýc se zase odmítl odvolat proti nespravedlivému rozsudku komunistické justice, protože se zločinného režimu nehodlal o nic doprošovat…

Jak se za komunismu s takovým „původem“ dostala Iva Brožová k právničině? A jak se stala soudkyní? Proč se nechala pokřtít tajně svěceným biskupem katolické církve? A jak před lety prožívala střet se státní mocí, především svůj spor s Václavem Klausem?

To se dozvíte z dokumentu Lenky Svobodové, v němž mj. uslyšíte zvukové záznamy z rodinného archivu z 80. let minulého století a také manžela paní doktorky, advokáta JUDr. Jaroslava Brože.

Pozn.:  JUDr. Iva Brožová (* 7. března 1951) je česká soudkyně. Od roku 1975 až do roku 1990 byla soudkyní Městského soudu v Brně. V roce 1990 začala působit jako soudkyně Krajského soudu v Brně, postupně se stala poradkyní Ústavního soudu ČSFR. Po zániku federace byla dne 15. 6. 1993 jmenována soudkyní Ústavního soudu České republiky. Na konci roku 1999 Ústavní soud opustila a v roce 2000 se stala soudkyní Nejvyššího soudu, kde se stala předsedkyní jeho občanskoprávního kolegia. Dne 20. 3. 2002 byla jmenována jeho předsedkyní.

Iva Brožová začala v roce 1975 přednášet na právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1978 musela pedagogickou činnost z politických důvodů opustit. V roce 1990 se stala přípisem děkana rehabilitovaným učitelem a začala opět přednášet na právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Výročí týdne – Miroslav Macháček (2012)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 18:27

Miroslav Macháček (* 8. 5. 1922). K nedožitým 90. narozeninám českého herce a režiséra připravila Jana Alfabeta Cindlerová. Účinkují Kateřina Macháčková a Taťjana Medvecká. Dramaturgie Renata Venclová.

Natočeno 2012. Premiéra 6. 5. 2012 (15 min.).

Angrešt (2012)

Filed under: Povídky — Přemek @ 18:26

Anton Pavlovič Čechov. Povídka. Překlad Anna Zahradníčková. Připravila Hana Soukupová. Režie Luboš Koníř.

Účinkuje Jan Vlasák.

Připravil ČRo České Budějovice v roce 2012. Premiéra 6. 5. 2012  (30 min.). Repríza 25. 5. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h).

Pozn.:Žijeme jen jednou. Měli bychom se měli snažit radovat z toho, co máme, a ne být smutnými kvůli všemu, co ne. Nebo něco takového nám má naznačit povídka o chlapíkovi, jehož jedinou touhou bylo mít statek a lán angreštů.

Lit.: Soukupová, Hana: Anton Pavlovič Čechov: Angrešt. In web ČRo 3 Vltava, 25. květen 2019 (článek). – Cit.: Nestavějte smysl svého života na něčem tak prchavém, jako je štěstí. Opřete se o ctnostnější hodnoty, ponouká Čechov ve své povídce zejména mladé lidi. Čte Jan Vlasák. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Ruský spisovatel Anton Pavlovič Čechov se narodil v roce 1860 v Taganrogu. Po gymnáziu vystudoval medicínu a působil v Moskvě. Kvůli přivýdělku přispíval zprvu pod pseudonymem krátkými povídkami do humoristických časopisů. Později se stal především dramatikem a autorem významných děl jako Racek, Višňový sad, Strýček Váňa nebo Tři sestry. Věnoval se ale i žánru psychologické povídky a většinu z textů zasadil do prostředí ruského venkova, kde sám rád pobýval.

Každý se snaží najít v životě kousek štěstí, stejně tak jako Nikolaj, na kterého vzpomíná v povídce Angrešt jeho bratr Ivan během deštivého večera na statku uprostřed úchvatně vykreslené krajiny. Nikolaj svojí idylku ruského snu kdysi upřel na touhu opustit šeď městské kanceláře a odstěhovat se na venkovský statek obklopený přírodou a angreštovými keři. V roli statkáře se najde a jeho život je naplněn. Čechov nás ale prostřednictvím postavy Ivana, který o spokojenosti svého bratra není přesvědčen, uvádí do pochybností. Přestože je definice štěstí komplikovaná a křehká, snaží se nám ji alespoň ilustrovat filozofickým zamyšlením.

Zpíváno z hladu 1/7 (2012)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 18:23

Daniil Charms. Sedmero listování humoristickými apokryfy z carského Ruska. Překlad Ondřej Mrázek. Pro rozhlas připravila Lenka Brodecká. Režie Tomáš Soldán.

Účinkují Michal Bumbálek a Jan Kolařík.

Připravila Olomouc v roce 2012. Premiéra 1. dílu 5. 5. 2012 (15 min.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress