Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Arthur Conan Doyle. Velký detektiv přelstí zločinného vědce. Překlad Eva Kondrysová (nebo Zora Wolfová). Dramatizace Jan Vedral. Stereoscénář Jiří Horčička.Dramaturgie Jarmila Konrádová a Jiří Šrámek. Improvizace na housle Čeněk Pavlík. Režie Jiří Horčička.

Osoby a obsazení: Sherlock Holmes (Miloš Kopecký), doktor Watson (Rudolf Hrušínský st.), paní Hudsonová (Nelly Gaierová), inspektor Morton (Jan Maršálek) a Smith (Rudolf Pellar).

Natočeno v roce 1989 (30 min.). Repríza 31. 7. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.) v cyklu Kabinet; 5. 7. 2017 (ČRo 2 Praha, 22:00 h) v cyklu Léto s Sherlockem.

Vydáno na MC a CD Slavné případy Sherlocka Holmese 2. Vydal Ultravox v roce 1993 (1 MC, 0064-0007, 29:53 a 29:26). Reedice Radioservis v roce 2004 (1 CD CR 0271-2-801 a 1 MC CR 0271-4-801, 59:16).

Pozn.: Miloš Kopecký jako Holmes – toť šarm nadsázky. (Jako třeba v prvním příběhu, v němž rozehrává Holmesovu předstíranou pomatenost, projevující se mj. obavou, že „svět ohrožuje ústřice“.) Rudolf Hrušínský pracuje s jemnějšími valéry a bohatší paletou výrazových prostředků – a má proč: přihlouplost, kterou v roli Watsona zpřítomňuje, má přece i v realitě daleko širší škálu projevů než genialita.

Lit.: anonym: Arthur Conan Doyle: Slavné případy Sherlocka Holmese. In web ČRo 3 Vltava, červenec 2015 (článek). – Cit.: Proslulý detektiv Sherlock Holmes byl mužem mnoha talentů, v příběhu Umírající detektiv uplatnil velkou měrou i ten, který zapojoval do svého pátrání průběžně, a to talent herecký. Předstírat, hrát svou roli důsledně až do konce, a tak odhalit pachatele, i to může být účinná pátrací metoda. Sherlock díky ní tentokrát odhalí zákeřného pachatele vraždy, který svůj zločin dokoná biologickou zbraní. 

Na počátku příběhu však vše vypadá poněkud jinak, protože vyděšený doktor Watson najde svého přítele ve velmi vážném zdravotním stavu. Vše nasvědčuje tomu, že se Sherlock při svých odvážných pátráních v opiových doupatech nakazil nějakou exotickou nemocí…. 

Literární ambice Arthura Conana Doyla směřovaly spíše k vážnému a historickému románu, a když v roce 1887 publikoval román Studie v šarlatové, neměl ani zdání, že právě uvedl do světa literatury jednu z nejslavnějších literárních postav všech dob, která i jemu zajistí nesmrtelnost. Sherlock Holmes, geniální detektiv, skvělý houslista, amatérský chemik a muž mnoha dalších umů stejně jako příležitostný kokainista a morfinista se stal jeho osudem. 

Přes velkou popularitu u čtenářů nesl Conan Doyle nelibě, že ho velký detektiv odvádí od práce na vážných románech, a tak v roce 1893 v povídce Poslední případ sprovodil Holmese ze světa rukou génia zločinu profesora Moriartyho. To vzbudilo velkou nelibost čtenářů, kteří vyšli protestně do ulic, a Doyla za Holmesovo „zabití“ pokárala i sama královna Victoria. Doyle však pevně odolával téměř celých 10 let. Sherlocka Holmese přivedl opět na scénu až v románu Pes Baskervillský (1901- 02), aby si však nezadal, koncipoval knihu jako „vzpomínkovou“. Až lukrativní honorářová nabídka z USA ho přiměla, aby Holmese definitivně vzkřísil v povídce Prázdný dům z roku 1893. 

Kánon příběhů se Sherlockem Holmesem čítá čtyři romány a padesát šest povídek, ty se od doby svého vzniku těší neutuchajícímu zájmu čtenářů a staly se také výchozí základnou pro podivuhodnou vědu zvanou „holmesologie“. Další skupinou, která se k Sherlockovi stále navrací, jsou filmaři, scénáristé i divadelníci. 

Doylovy příběhy byly nesčíslněkrát filmovány, dramatizovány i napodobovány. Výjimkou nejsou samozřejmě ani rozličná rozhlasová zpracování. Tento příběh je součástí minisérie, kterou natočil legendární režisér Jiří Horčička původně pro gramofonové desky a do slavné dvojice obsadil Miloše Kopeckého a Rudolfa Hrušínské staršího.