J. R. R. Tolkien. Překlad Stanislava Pošustová. Dramatizace Viliam Klimáček. Dramaturgie Luboš Machaj, Katarína Revallová a Ján Uličiansky. Hudba Peter Mankovecký. Hudbu nahrál Symfonický orchester Slovenského rozhlasu. Hudební dramaturgie Roman Žiaran. Mistr zvuku Peter Daniška. Skript Samuel Rihák. Asistentka režie Mária Paderová. Režie Jaro Rihák. Titulní píseň Soňa Norisová.
Osoby a obsazení: titulky (Ján Galovič), hobit Bilbo (Marian Labuda), Gandalf (Martin Huba), hobit Frodo (Luboš Kostelný), hobit Sam (Stano Dančiak), hobit Pipin (Roth Robert), hobit Smiešok (Miro Noga), Aragorn (Boris Farkaš), Legolas, elf (Richard Stanke), trpaslík Gimli (Ady Hajdu), Boromir, gondorský bojovník (Jozef Vajda), Saruman (Andrej Hryc), Gríma Červivec (Ivo Gogál), Krovík (Viliam Polónyi), Eomer (Ivan Romančík), Uglúk, skirt (Pavol Topolský), Grišnák, skirt (Edo Vitek), Stromobrad (Leopold Haverl), Glum alias Smeagol (Ibrahim Majga), král Theoden (Ladislav Chudík), loupežník (Martin Vitek), silák (Ivan Laca), Krajník (Karol Čálik) a další.
Nastudoval Slovenský rozhlas a Rádio Twist na podzim 2003.
Česká premiéra 2007: 1. Vojsko mrtvých (2. 4. 2007, 19:05-20:00), 2. Příchod temnoty (3. 4. 2007, 19:05-20:00), 3. Boj o Minas Tirith (4. 4. 2007, 19:05-20:00), 4. Před branami Mordoru (5. 4. 2007, 19:05-20:00), 5. Hora osudu (6. 4. 2007, 19:05-20:00), 6. Konec třetího věku (7. 4. 2007, 19:05-20:00), 7. souhrn zajímavostí dílu Návrat krále a také celého vysílání Pána prstenů (8. 4. 2007, 19:30-20:00).
Česká premiéra 18. – 23. 12. 2006 (Praha, Domino – 19:05 – 20:30 h.). Repríza 19. 3. – 9. 4. 2007 (ČRo 2 Praha, 19:05 nebo 19:30 h.).
Překladový česko-slovenský slovníček
Cyklus získal cenu „Počin roka“ v soutěži milovníků sci-fi Istron 2002.
Pozn.: Pokud zjistíte chyby v přepisu slovenských jmen, prosím, informujte mne.
Rozhlasové upoutávky:
http://forum.panprstenov.com/00_Uputavka.mp3 (nefunkční)
Rozhovor s režisérem, obsazení, odkazy aj.
Lit.: anonym: Pán prsteňov zo zákulisia. In web Rádio Devín, 25. 11. 2016 (zpráva + nahrávky k poslechu). – Cit.: V týchto dňoch sa vo vysielaní Rádia Devín nalaďujeme na budúco týždňovú reprízu rozhlasovej podoby nadčasového diela J. R. Tolkiena – Pán prsteňov. Rozhlasová adaptácia vznikla na jeseň roku 2001 v spolupráci so Slovenským rozhlasom a vtedajším Rádiom Twist, ktorí získali vlastne ako jediné médium ešte pred uvedením filmu, práva na výrobu takejto veľkolepej adaptácie. Na jej vznik si zaspomínali: 28.11. režisér Jaroslav Rihák, 29. 11. autor textu Viliam Klimáček,
30. 11. rozhlasový Gandalf Martin Huba, 2. 12. Soňa Norisová, ktorá naspievala titulnú pieseň.
Rozhlasovú verziu fantastickej ságy Pán prsteňov začneme v Rádiu Devín vysielať už od utorka 6. decembra o 13:00 h. Tak to nezmeškajte!
Lit.: anonym: Český rozhlas odvysílá Tolkienova Pána prstenů ve slovenštině. In web Marketing & Media, 14. 3. 2007 (zpráva). – Cit.: Slavnou pohádkovou ságu britského autora Johna Ronalda Reuela Tolkiena Pán prstenů ve slovenském překladu odvysílá na pokračování od 19. března do 9. dubna Český rozhlas na stanici Praha.
Slavnou pohádkovou ságu britského autora Johna Ronalda Reuela Tolkiena Pán prstenů ve slovenském překladu odvysílá na pokračování od 19. března do 9. dubna Český rozhlas na stanici Praha. Jednotlivé postavy namluvili přední slovenští herci; na natáčení osmnáctidílné série se jich podílelo 64.
„Trochu jsme se svezli na vlně mediálního zájmu, který vyvolal film Pán prstenů,“ řekl režisér Jaro Rihák. Přesto se slovenská rozhlasová verze od filmu výrazně liší; hlavní postavou v ní je hobit Bilbo v podání Mariána Labudy.
„Mohl jsem zde uplatnit všechno dobré, co jsem se za 60 let naučil,“ prohlásil o ztvárnění své role Labuda. Role Bilba jej prý oslovila zejména tím, že má patřičný patos. „Když se vytrácí z našeho života, je to chyba,“ míní Labuda, jemuž na Bilbovi imponuje i to, že je malý, a proto „má motivaci“.
Hlasy dalších postav namluvili například Milan Lasica, Július Satinský, Ladislav Chudík, Martin Huba či Soňa Norisová, která rovněž nazpívala titulní píseň.
Zástupci Českého rozhlasu se neobávají, že by české děti slovensky namluvenému příběhu nerozuměly. Ve spolupráci se zpěvákem Miroslavem Žbirkou pro jistotu připravili slovníček méně známých slovenských výrazů, který budou vysílat v rámci doprovodného programu. Nebudou v něm chybět ani další informace o Tolkienových příbězích, pohádkových jazycích i zajímavosti o natáčení slavné filmové trilogie režiséra Petera Jacksona.
Informace o projektu a doprovodných programech jsou uvedeny na internetové stránce www.rozhlas.cz/panprstenu.
Filmový Pán prstenů nedávno inspiroval také české tvůrce. Příběh z fiktivní Středozemě nyní pro Supraphon postupně nahrává herec Michal Dlouhý, dosud vyšly první dva díly Tolkienovy trilogie na dvojalbech. Slovenskou verzi příběhu však posluchači na deskách neuslyší; jejím tvůrcům se totiž nepodařilo získat svolení od majitelů autorských práv.
Lit.: Ledvinková, Václava: Domino a Pán prstenů. In Český rozhlas (web), 18. 12. 2006. Odkaz
Lit.: Ledvinková, Václava: Domino a Pán prstenů (4. část: Krutý Karadras) – 21.12. In web ČRo 2 Praha, prosinec 2006 (článek + slovníček). – Cit.: Devět odvážných se vydává s Prstenem z Elrondova domu na další cestu do Mordoru: hobiti Frodo, Sam, Pipin a Smíšek, čaroděj Gandalf, zástupce lidí Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a gondorský bojovník Boromir. V Cesmínii na ně nalétávají krkavci, při přechodu přes Karadras je uvězní sníh, útočí na ně vrci, přízraky s vlčím hlasem, avšak bez těla.
Zdá se, že zbývá jediná cesta – ponořit se do podzemní říše Morie a labyrintem chodeb překonat skály trčící nad ní. S obtížemi se jim nakonec podaří otevřít bránu temného podzemí a vstoupí. Mají jen jednu otázku: „Najdeme vůbec východ z této věčné tmy?“.
Slovníček pojmů, které jste v dnešním díle slyšeli:
drôtená košeľa – drátěná košile
tľapkanie – pleskání, plácání
skirt – skřet
kedykoľvek – kdykoli
väčšina – většina
zotmení -setmění
zobúdzať – vzbuzovat, vyvolávat
zmýšľanie – smýšlení
poštekliť – polechtat, pošimrat
búrka – bouřka
cencúľ – rampouch
chvost – ocas
papuľa – tlama, huba
besný – zběsilý
ligotať – třpytit se
vadiť sa – hádat se
lúč – paprsek
zvada – hádka, svár
Po dalším dílu Pána prstenů si zajdeme společně do knihovny, abychom zjistili, jestli mají dostatečnou zásobu výtisků pro všechny zájemce. Poté si popovídáme o tom, jak se dělá film.
Ledvinková, Václava: Domino a Pán prstenů (5. část: V podzemí Morie) – 22.12. In web ČRo 2 Praha, prosinec 2006 (článek + slovníček). – Cit.: Statečná devítka postupuje rozvalinami podzemní Morie, bývalé říše trpaslíků. Je tu tma, vlhko a na každém kroku číhá nebezpečí. Před lety to bývala velkolepá říše, plná světel, lesku a slávy. Padla však za oběť skřetům, kteří se pídili po mitrilu, morijském pravostříbru. Skřeti jsou tu však stále a zaútočí. Strhne se nelítostný boj.
Už už se zdá, že celá devítičlenná výprava vyvázne, když se objeví strašlivý netvor Balrog a při souboji s čarodějem Gandalfem se oba zřítí do bezedné propasti. Legolas, Boromir, Aragorn, Gimli a čtyři hobiti se zachrání, vyběhnou Velkou bránou ven na zemský povrch, ale cena, kterou za to zaplatili, je příliš vysoká a příliš bolestná.
Slovníček pojmů, které jste v dnešním díle slyšeli:
prevravela bezradnosť – promluvila bezradnost
Gandalova palica – Gandalfova hůl
rátať – počítat
tárať – tlachat, žvanit
iba – jen, sotva
stľp – pilíř, sloup
hrdlačiť – dřít se
nákova – kovadlina
prešíbaný – vykutálený, prohnaný, přechytralý
surový – syrový
smädný – žíznivý
kopija – kopí
neskoro – pozdě
Dnešní předvánoční Domino s pátým pokračováním Pána prstenů rozhodlo, že vypátrá různé verze Tokienova díla a zaměří se v nich na hudbu z hraného i kresleného filmu. Zahrajeme si hlavní písně filmového zpracovaní a představíme si jejich zpěvačky: Enyu a Annie Lennox. Michal Dlouhý, se kterým Jitka Benešová připravila rozhovor a soutěž, zase namluvil českou verzi Pána prstenů. Víc se dozvíme po 19:00 hodině.
Lit.: Faltýnek, Vilém: Odsouzeni ke spolupráci: slovenský Tolkien v českém vysílání. In web ČRo, 19. 3. 2007 (zpráva). – Cit.: Filmové zpracování románu Pán prstenů zná dnes asi skoro každý. Ve Slovenském rozhlase se ale jako první na světě pokusili převést literární dílo i do rozhlasové dramatické podoby. Od pondělka 19. března můžou seriál poslechnout také čeští fanoušci J.R.R.Tolkiena. Seriál poběží denně v podevčerních časech vyhrazených vysílání pro děti. Budou ale skoro 15 let po rozdělení federace děti slovenštině ještě rozumět?
Mimořádně rozsáhlý a nákladný projekt vznikl ve Slovenském rozhlase v roce 2003 z podnětu soukromého Radia Twist. Předlohu přepsal přední současný slovenský dramatik Viliam Klimáček. V 18 půlhodinových částech účinkuje 64 herců.
Proč se Český rozhlas 2 – Praha rozhodl uvést slovenský seriál, ač se to v českém vysílání běžně nedělá?
„My jsme totiž slyšeli z různých stran, že je to skvělé rozhlasové dílo, a když nám to o zpracování Tolkiena řekli v BBC, tak jsme dospěli k názoru, že stojí za to oslovit i české dětské posluchače slovenštinou,“
vysvětluje ředitel stanice Jiří Vejvoda. Podle průzkumů české děti a dospívající mládež přestávají slovenštině rozumět, proto pro ně Český rozhlas připravil před každý díl seriálu i malý slovníček, na jehož přípravě se podílel zpěvák Miro Žbirka.
„Já myslím, že porozumění usnadní i to, co je pro rozhlas doufám ještě stále typické, tj. fantazie, a v tomto případě ještě i znalost Tolkienovy předlohy nebo filmu,“ dodává Jiří Vejvoda.
Vysílání seriálu Pán prstenů v České republice podle vedení Českého i Slovenského rozhlasu otevírá novou kapitolu spolupráce obou institucí. Vysvětluje režisér Pána prstenů a vedoucí literárně-dramatické redakce Slovenského rozhlasu
Jaroslav Rihák: „Prostě ty kultury, které jsou tak blízko vedle sebe, musí spolupracovat. Řeknu to možná tvrdě, my jsme odsouzeni ke spolupráci. To co přinášeli slovenští herci do českého prostředí, mělo v Čechách vždy velký úspěch. Český film, české divadlo, měly na Slovensku obrovskou tradici. Bylo by zkrátka velmi špatné, kdybychom tyto věci z minulosti nedovedli čerpat. A jiná věc je, že podle mého 90. léta přinesla vytvořila úplně jiný pohled na naši kulturu. A to je něco, co bychom rádi do vysílání dostali.“
Slovenský rozhlas nyní podle Riháka vytváří ve vysílání prostor, kde bude možné pravidelně uvádět české nahrávky. Především ale přichází s průlomovou myšlenkou mezinárodních rozhlasových koprodukcí, k nimž dochází běžně v oblasti filmu, ale ne zatím na rozhlasové půdě.
„Bude to koprodukce, kdy ten základní model, ten komplikovaný zvukově-hudební master vždy vznikne v jednom prostředí. Na herecké tvorbě, na podobě postav se budou podílet jednotlivá rádia separátně. V Čechách se bude vysílat česká verze, na Slovensku slovenská verze a samozřejmě si to můžeme vyměnit, abychom porovnali obě verze.“
O takovou spolupráci má podle Vejvody Český rozhlas velký zájem. První inscenací, která už takto vzniká, je dramatizace románu Umerta Eca Baudolino. Na ní se vedle Českého a Slovenského rozhlasu bude podílet i rozhlas italský.
Lit.: anonym: Český rozhlas 2 – Praha vysílá DOMINO S PÁNEM PRSTENŮ. In web ČRo 2 Praha, 19. 3. 2007 (článek). – Cit.: Od 19. března do 8. dubna se mohou posluchači, spolu s Českým rozhlasem 2 – Praha, ponořit do světa kouzel a fa
ntazie. Po celé tři týdny vysíláme Domino s Pánem prstenů světoznámého autora Johna Ronalda Reuela Tolkiena. Kromě dramatizovaného seriálu jsou připraveny i doprovodné pořady, rubriky a další zajímavosti. Vzhledem k tomu, že jde o slovenské zpracování, pomůžeme, zvláště našim mladším posluchačům, pochopit některé slovenské výrazy prostřednictvím slovníčku, který pro nás připraví Miroslav Žbirka.
Čeká nás také spousta zajímavostí a informací o tom, jak vznikalo dílo Pán prstenů. Např. se dozvíme podrobnosti o životě a jiných dílech J. R. R.Tolkiena, o Fantasy klubech Pána prstenů, co je to elfština, jak se vyrábějí prsteny, jaké známe počítačové a stolní hry s tematikou Pána prstenů.
Dozvíme se i kde a jak se točil film, jak se dělaly filmové triky, s cestovateli budeme putovat po Novém Zélandu, tedy kraji, kde film vznikal. S mikrofonem navštívíme také půjčovnu kostýmů a zjistíme, jaké zde najdeme a jak vypadají.
Připraveny máme i informace o hudbě, která v trilogii zazněla a kterou jsme mohli zaznamenat i v kreslené verzi. Představíme také zpěvačky z ústředních písní (Enya a Annie Lennox). A čekají na nás i rozhovory s tvůrci hudby pro slovenskou verzi naší dramatizce, tedy se zpěvačkou Soňou Norisovou a autorem hudby Pavlem Mankoveckým.
A budeme také soutěžit s báječnými cenami (např. o stolní hru Pána prstenů)!
VEŠKERÉ PODROBNOSTI O VYSÍLÁNÍ NAJDETE NA SPECIÁLNÍ STRÁNCE ČESKÉHO ROZHLASU na adrese: www.rozhlas.cz/panprstenu!!!
UPOZORŇUJEME POSLUCHAČE, že pořady s Pánem prstenů NEBUDOU po odvysílání zařazeny do našeho audio archivu!!! Důvodem jsou autorská práva k dílu, která nedovolují jeho další šíření. Doporučujeme tedy pozorný poslech pořadů v živém vysílání Českého rozhlasu 2 – Praha.
A kdy Domino s Pánem prstenů uslyšíme?
Kniha I. – Společenstvo Prstenu
19. března v době od 19:05 do 20:29 hodiny … 1. část se jmenuje Frodo a prsten
20. března v době od 19:05 do 20:29 hodiny … 2. část se jmenuje Nože černých jezdců
21. března v době od 19:05 do 20:29 hodiny … 3. část se jmenuje Společenstvo prstenu
22. března v době od 19:29 do 20:29 hodiny … 4. část se jmenuje Krutý Karadras
23. března v době od 19:05 do 19:59 hodiny … 5. část se jmenuje V podzemí Morie
24. března v době od 19:25 do 20:30 hodiny … 6. část se jmenuje V zemi Elfů
25. března v době od 19:30 do 20:00 hodiny vysíláme souhrn zajímavostí Pán prstenů – Společenstvo prstenů aj.
Kniha II. – Dvě věže
26. března v době od 19:05 do 20:29 hodiny … 1. část dostala název Pronásledování Skřetů
27. března v době od 19:05 do 20:29 hodiny … 2. část se jmenuje Gandalfův návrat
28. března v době od 19:05 do 20:29 hodiny … 3. část se jmenuje Rohanský král
29. března v době od 19:05 do 20:29 hodiny … 4. část se jmenuje Sarumanův pád
30. března v době od 19:05 do 19:59 hodiny … 5. část se jmenuje V Železném pásu
31. března v době od 19:05 do 20:30 hodiny … 6. část se jmenuje Tunel do Mordoru
1. dubna v době od 19:30 do 20:00 hodiny vysíláme souhrn zajímavostí Pána prstenů – Dvě věže aj.
Kniha III. – Návrat krále
2. dubna v době od 19:05 do 19:59 hodiny … 1. část dostala název Vojsko mrtvých
3. dubna v době od 19:05 do 19:59 hodiny … 2. část se jmenuje Příchod temnoty
4. dubna v době od 19:05 do 19:59 hodiny … 3. část se jmenuje Boj o Minas Tirith
5. dubna v době od 19:05 do 19:59 hodiny … 4. část se jmenuje Před branami Mordoru
6. dubna v době od 19:05 do 19:59 hodiny … 5. část se jmenuje Hora osudu
7. dubna v době od 19:25 do 20:30 hodiny … 6. část se jmenuje Konec třetího věku
8. dubna v době od 19:30 do 20:00 hodiny uslyšíme souhrn zajímavostí celého vysílání Pána prstenů a také dílu Návrat krále.
9. dubna – po „třítýdenním maratonu“ s Pánem prstenů budou ve svátečním Velikonočním Dominu vyhlášeny výsledky soutěže, která bude probíhat ve vysílání i na našich stránkách. V přímém přenosu pondělního Domina vybereme ze správných odpovědí vítěze, kteří si odnesou hodnotné ceny (mimo jiné např. stolní hru Pán prstenů). Vysíláme v době od 19:00 do 20:00 hodiny.
JOHN RONALD REUEL TOLKIEN
(3. ledna 1892 – 2. září 1973)
Autor Hobita a Pána prstenů, svých nejznámějších knih. Na Univerzitě v Oxfordu působil v letech 1925-1945 jako profesor anglosaského jazyka (staré angličtiny), v letech 1945-1959 pak jako profesor anglického jazyka a literatury. Byl význačným jazykovědcem a znalcem staré angličtiny a staré severštiny. Spolu s nejbližším přítelem C. S. Lewisem se scházel v literárním diskuzním klubu Inklings („Tušitelé“ nebo „Inkousťata“).
Tolkienovo dílo zahrnuje množství knih z pozůstalosti o historii fiktivního světa Středozemě, v níž se Hobit a Pán prstenů odehrávají. Pro neutuchající popularitu a vliv jeho díla je Tolkien považován za otce žánru moderní high fantasy. Ostatní Tolkienova publikovaná fantasy díla jsou pohádky a příběhy původně vyprávěné jeho dětem a nevztahují se přímo ke Středozemi.
Tolkien se narodil v Bloemfonteinu, hlavním městě Oranžského svobodného státu (dnes části Jižní Afriky), Arthuru Tolkienovi, řediteli tamní bankovní pobočky, a jeho ženě Mabel Tolkienové (rozené Suffieldové). Tolkienova rodina pocházela ze Saska, ale žila v Anglii už od 18. století. Příjmení Tolkien je poangličtěnou verzí Tollkiehn (tj. německy tollkühn, „šíleně smělý“). Jméno profesora Rashbolda v The Notion Club Papers (příběh z IX. svazku The History of Middle-earth) je vtipem narážejícím na tuto skutečnost, neboť v angličtině znamená totéž. O křestních jménech jeho otec Arthur 4. ledna 1892 napsal své matce: „… Bude mít první jméno ‚John‘ po dědečkovi, dohromady asi John Ronald Reuel. Mab chce, aby se jmenoval Ronald, a já chci zachovat Johna a Reuela…“ Tolkien měl pouze jednoho sourozence, bratra Hilary Arthur Reuel Tolkiena, který se narodil 17. února 1894.
Ve věku tří let odcestoval do Anglie spolu s matkou, která nemohla přivyknout africkému podnebí. Nejprve bydleli u příbuzných na farmě Bag End v Worcestershire, což bylo pravděpodobně inspirací pro název Dno pytle v jeho knihách. Otec však zemřel v Jižní Africe na krvácení do mozku. Ztráta živitele rodiny přinutila Tolkienovu matku krátce žít u jejích rodičů v Birminghamu, v roce 1896 se přestěhovali do vesnice Sarehole, později do Warwickshire (nyní části Birminghamu). Spolu s bratrem trávil hodiny zkoumáním starého vodního mlýnu v Sarehole a močálu v Moseley. Zážitky z dětství byly později zdrojem inspirace pro scenérie v jeho knihách.
Mabel učila své dva syny a J.R.R. byl dychtivým žákem. Získal rozsáhlé znalosti v botanice, ale nejoblíbenějšímí hodinami byly lekce o jazycích. Matka ho proto naučila velmi záhy základům latiny. Ve věku čtyř let uměl číst a brzy nato i psát. Krátce navštěvoval Školu svatého Filipa, absolvoval Školu krále Edwarda v Birminghamu i Exeterskou Fakultu v Oxfordu.
V roce 1900 konvertovala matka spolu se sestrou ke katolictví, navzdory bouřlivým protestům její převážně baptistické rodiny. V roce 1904, když bylo Tolkienovi 12 let, zemřela na cukrovku. Martyrium, které podstoupila pro svou víru, pociťoval po zbytek života jako závazek s hlubokým vlivem na vlastní katolictví. Tolkienův zápal pro víru lze doložit dopisy C. S. Lewisovi během jeho obrácení na křesťanství, v nichž vyjádřil své křesťanské hodnoty.
Jako sirotek byl vychováván otcem Francisem Xavierem Morganem z birminghamské Oratoře ve čtvrti Edgbaston. Zdejší architektuře dominovala 29 m vysoká budova známá jako Perrott’s Folly a blízko ní stojící pozdější Victoriánská věž, část edgbastonské vodárny, které pravděpodobně ovlivnily představy různých temných věží v jeho pracích.
Když mu bylo 16, zamiloval se do Edith Brattové (později se stala předlohou pro postavu Lúthien) a navzdory mnoha překážkám se s ní oženil. Po celý zbytek života zůstala jeho jedinou láskou.
Na počátku První světové války byl povolán do Britské armády k Lancashirským střelcům (Lancashiree Fusiliers) kde sloužil jako nadporučík. Mnoho spolubojovníků i mnoho blízkých přátel padlo v bojích jako např. bitva u Sommy. On sám byl nakonec propuštěn poté, co strávil většinu roku 1917 v nemocnici, protože trpěl zákopovou horečkou.
Během zotavování začal pracovat na Knize ztracených příběhů (The Book of Lost Tales), sérii pohádkových příběhů založených na milované mytologii a folklóru. Jak tvrdí Tolkienovi žáci, válka ovlivnila jeho práce v tom, že viděl fantasy jako únik před drsnou realitou průmyslového a válečného 20. století a z tohoto pohledu je třeba nahlížet na jeho odmítání alegorie ve všech jejích formách.
Po válce pracoval Tolkien nejprve v Oxfordu na Novoanglickém slovníku (en:Oxford English Dictionary). V roce 1920 se přestěhoval do Leeds, kde na katedře angličtiny tamní university dosáhl (1924) titulu profesora anglosaského jazyka, ale v roku 1925 se vrátil zpět do Oxfordu. Roku 1945 se na Mertonské fakultě v Oxfordu stal profesorem anglického jazyka a literatury, kde zůstal až do svého odchodu do penze v roce 1959.
Tolkien a Edith měli 4 děti:
John Francis Reuel (17. listopadu 1917),
Michael Hilary Reuel (říjen 1920),
Christopher Reuel (1924),
Priscilla Anne Reuel (1929).
Na náhrobku v Oxfordu na hřbitově Wolvercote, pod nímž je pochován on i jeho žena, jsou u jejich jmen vytesána i jména Berena and Lúthien na počest jednoho z největších příběhů lásky ve Středozemi.
Dílo:
Tolkien rád vymýšlel fantastické příběhy pro pobavení svých dětí. Každé Vánoce pro ně psal dopisy typickým třaslavým písmem Dědy Mráze a vybudoval tak sérii krátkých příběhů – později sebranou a publikovanou jako Dopisy Děda Mráze (The Father Christmas Letters).
Tolkien nikdy neočekával, že jeho vymyšlené příběhy budou zajímat více než jen úzkou skupinu lidí. Na naléhání bývalého studenta publikoval knihu Hobit (The Hobbit, 1937), kterou původně napsal jen pro své děti. Ačkoliv byla určena dětem, kniha si získala také dospělé čtenáře a stala se natolik populární, že nakladatel, fa Allen & Unwin, požádal Tolkiena o napsání pokračování. To ho podnítilo k vytvoření jeho nejznámnějšího díla, kterým se stal výpravný román Pán prstenů (The Lord of the Rings, 1954-55), někdy označován jako trilogie. Tolkien chtěl Pána prstenů vydat jako jediný román, ale po válce bylo obtížné sehnat papír, proto byl Tolkien nucen přistoupit na návrh vydavatele vydat román jako trilogii, což s sebou přineslo problém, jak nazvat jednotlivé díly. U názvu Dvě veže nikdy nesdělil, které měl na mysli, s názvem Návrat krále také moc nesouhlasil (podle jeho mínění moc příliš naznačuje, jak kniha vyvrcholí).
Tolkien k jeho napsání potřeboval téměř 10 let, během nichž byl neustále povzbuzován v klubu Inklings, zvláště pak svým nejbližším přítelem C. S. Lewisem, autorem knih o Narnii.
V šedesátých letech se Pán prstenů stal ohromně populárním zvláště mezi studenty a od té doby jej nezmenšující se okruh obdivovatelů řadí mezi nejpopulárnější romány 20. století, a to jak podle odhadovaného množství příznivců tak i podle počtu prodaných výtisků. Pán prstenů byl čtenáři na britském TV kanálu 4 a v řetězci knihkupectví fy Waterstone zvolen nejvýznamější knihou 20. století.
V roce 1999 zákazníci internetového knihkupectví Amazon.com v hlasování vybrali Pána prstenů jako nejvýznamnější knihu tisíciletí.
Když začínal psát první kapitolu Pána prstenů, domníval se, že bude vyprávět pohádku pro děti podobně jako v Hobitovi, ale s postupem času příběh stále temněl a stával se vážnějším. Ačkoliv je Pán prstenů pokračováním Hobita, obrací se spíše na starší publikum, na pozadí hlavního námětu rozehrává útržky dalších příběhů a vykresluje tak fascinující atmosféru neodhalených tajemství starobylé historie světa Středozemě. Mytologie tohoto světa je dále rozvinuta v knize Silmarillion (The Silmarillion) a mnoha dalších, které z pozůstalosti vydal syn Christopher. Tolkien výrazně ovlivnil žánr fantasy, jehož obliba po úspěchu Pána prstenů významně stoupla.
Tolkien byl profesionálním lingvistou a jazyky a mythologie, které studoval, přímo ovlivňovaly jeho tvorbu. Například trpasličí jména v Hobitovi byla převzata ze severské mythologie z básně Voluspa (Vědmina věštba), části eposu Edda. Naproti tomu některé zápletky (např. zloděje, který ukradne pohár z dračího pokladu) převzal ze staroanglické epické básně Beowulf. Tolkien byl uznávaným znalcem Beowulfa a publikoval na toto téma několik vědeckých prací. Dříve nepublikovaný překlad Beowulfa od Tolkiena sestavil Michael Drout.
Tolkien pracoval na historii Středozemě až do své smrti. Jeho syn Christopher Tolkien s pomocí spisovatele fantasy Guye Gavriela Kaye uspořádal některé materiály do ucelené podoby a publikoval je jako Silmarillion (The Silmarillion, 1977). Christopher Tolkien v dalších letech pokračoval v publikování materiálu použitého při vytváření Středozemě. Tituly z pozůstalosti jako Historie Středozemě (The History of Middle-earth) nebo Nedokončené příběhy (Unfinished Tales) obsahují nedokončené, opuštěné, alternativní nebo odporující si verze příběhů, protože Tolkien pracoval na své mytologii po desetiletí a neustále jednotlivé příběhy přepisoval, upravoval a rozvíjel. Pouze Silmarillion se pokouší udržet opravdouvou konzistenci s Pánem prstenů a to jen díky rozsáhlým úpravám Christophera Tolkiena – přestože on sám tvrdí, že zde ještě mnoho nesrovnalostí zbylo. (Dokonce ani Hobit není zcela v souladu s Pánem prstenů, přestože při druhé edici (1951) byla jedna kapitola podstatně změněna).
Knihovna Marquetteho university v Milwaukee (Wisconsin, USA), obsahuje mnoho Tolkienových původních rukopisů, poznámek a dopisů; jiné původní materiály zůstávají v Oxfordské Bodleiho knihovně. Marquetteho universita vlastní rukopisy a korektury Pána prstenů, Hobita, rukopisy mnoha „nižších“ knih jako Farmář Giles z Hamu (Farmer Giles of Ham) a materiály od Tolkienových obdivovatelů, zatímco Bodleiho knihovna má materiály k Silmarillionu a Tolkienovy vědecké práce.
Zdroj: cs.wikipedia.org
Lit.: Efler, Vojtěch: Pán prsteňov je spíš pro dospělé než pro děti. In web IDnes, 21. 3. 2007 (recenze). – Cit.: Slovenská rozhlasová dramatizace Pána prstenů je podle prvních epizod zdařilá. Ovšem způsob, jak ji dětem servíruje Český rozhlas, trochu pokulhává.
Pána prsteňov, jak zní slovenský název slavné trilogie, připravil pro rozhlas Viliam Klimáček, který potvrdil pověst jednoho z nejlepších současných slovenských dramatiků.
Knihy J.R.R. Tolkiena zpracoval citlivě, s důrazem na důležité informace posunující děj. Nechybí ani humor, který hutný děj opusu odlehčí.
Chytrá je role Bilba, který plní roli průvodce. U zvukové dramatizace díla jako Pán prstenů je vypravěčská berlička nutná, a Marián Labuda se navíc postavy zhostil s očividnou chutí.
Herecké obsazení je další devízou slovenské dramatizace. Martin Huba dal svým hlubokým hlasem Gandalfovi jak sílu hodnou mocného mága, tak dobrotu a nadhled oddaného přítele hlavních hrdinů. I Dušan Cinkota jako Frodo působí přesvědčivě, stejně jako jeho kumpáni namluvení triem Stano Dančiak, Robert Roth a Miro Noga.
V dalších rolích se režisér Jaro Rihák spolehl na zkušené herecké bardy, a těžko něco vyčítat třeba Milanu Lasicovi, Andreji Hrycovi či Ladislavu Chudíkovi. Rihák šikovně pracuje s hudebním a zvukovým materálem a výsledkem je svižné a řemeslně vynikající vyprávění.
Slovenskou osmnáctidílnou úpravu Pána prstenů uvádí Český rozhlas 2 Praha od 19. března v rámci každovečerního bloku pro děti a mládež Domino. Pro pozorného dospělého posluchače je to zážitek. Adaptace nechává dost prostoru pro imaginaci a disponuje i řadou slovních hříček, které jsou naopak pro dětské vnímání těžko pochopitelné.
Děti může pobavit prvotní špičkování Froda a jeho kumpánů, a časem se mohou i bát, když příběh začne nabírat temnější obrysy. Ovšem podle reakcí na první odvysílané epizody se ukazuje, že původní záměr přitáhnout k přijímačům hlavně nezletilé publikum může zůstat nenaplněn.
Redaktor iDNES.cz posadil k rádiu své syny ve věku osmi a třinácti let. Staršího adaptace bavila a těšil se na další pokračování, ovšem zároveň podotkl, že kdyby neznal filmy Petera Jacksona, asi by ho poslech rádia nebavil. Mladší syn vzdal poslech po deseti minutách, protože nerozuměl slovenštině, a to i navzdory vtipnému „slovníčku“ před každým dílem, který namluvil Meky Žbirka.
Za další nevýhodu lze označit délku vyprávění; každá část se blíží ke čtyřiceti minutám, což je i pro dospělého docela dlouhá doba na soustředění.
Opravdu nešťastně se pak jeví uspořádání celého programového bloku, během kterého je Pán prstenů uváděn. Anonce, že každý den v 19 hodin bude uveden nový díl, je totiž zavádějící. V úvodu na posluchače čeká blok hudby, vyprávění a rozhovorů, které dráždí délkou dvaceti minut.
Těžko říci, jestli se jedná o snahu posluchače napínat a zabránit mu po půl osmé vypnout přijímač a pustit si televizní zpravodajství. Každopádně mladší posluchači během úvodní dvacetiminutovky snadno ztratí pozornost a dospělý se naštve, že příběh, kvůli kterému tráví chvíli u rádia, je uměle oddalován.
Informace jako údaje z Tolkienova života a díla či rozhovor s Rihákem sice působí zajímavě a jsou přínosné nejen pro spisovatelovy vyznavače, ale působí „bonusově“. Proto by bylo lepší zařadit je až za jednotlivé díly – ať poslouchá jen ten, kdo o ně opravdu stojí.
Recenze: Pán prsteňov v rozhlase (Horác Badman, 19. 11. 2001)
Už na Istrocone 2001 pri trojprezentácii Pána prsteňov sa fanovia mali možnosť dozvedieť, že verejnoprávny Slovenský rozhlas v spolupráci s komerčným rádiom Twist pripravujú svetovú premiéru rozhlasovej adaptácie Pána prsteňov. A všetkým spadla sánka pod pupok. Ďalšie závery z prezentácie sa dotýkali slovenského prekladu Pána prsteňov – základnej fantasy literatúry, ktorej sláva dávno presiahla žánrové hranice a stala sa súčasťou svetového kultúrneho dedičstva a slovenskej premiéry filmu Pán prsteňov, ktorá sa mala odohrať paralelne so svetovou premiérou o jednej v noci z 19. na 20. decembra vo všetkých ôsmich sálach bratislavského Polusu.
Dnes už vieme, že preklad knihy podľa mnohých nedopadol najlepšie (mne osobne sa páči, skôr ma zaráža absencia mapy) a vieme aj, že premiéra najočakávanejšieho filmu posledných rokov (kam sa hrabe Epizóda 1) sa presúva na január. O to väčšie bolo očakávanie, ale o to väčšia bola i skepsa spájaná s projektom tejto rozhlasovej adaptácie. Dnes je už po…, lebo v sobotu 10. 11. 2001 o 14.00 odznela súčasne na rádiu Twist a Slovensku 1 prvá časť šesťdielnej dramatizácie ságy J.R.R. Tolkiena Pán prsteňov. A preto môžeme trošku bilancovať.
Bolo to fantastické, na päťdesiat minút sa cez rozhlasový éter do slovenských domácností dostala tá najtučnejšia fantasy, akú si len možno predstaviť. Autor textu rozhlasovej inscenácie, dramatická celebrita Villiam Klimáček síce osekal pôvodného „Tolkiena“, ale zbavil sa len žuvačiek pre oči, ktoré zásadným spôsobom nesúvisia s hlavnou dejovou líniou. A to je vlastne i jediná vec, ktorá by mohla militantným milovníkom Tolkiena vadiť. Keďže osobne sa považujem za liberálneho tolkienofila, Klimáčkovo „strihanie“ ma veľmi potešilo, lebo v prípade, že by sa pokúšal previesť do rozhlasu skutočne všetko, príbeh by sa rozbil. A nemyslím, že by ktokoľvek bol schopný vypočuť si to celé. V Klimáčkovej verzii nechýba pátos, ale celý príbeh je obohatený až o akýsi filmový drive. Vďaka tomu neskĺza tolkienovská epická šírka príbehu do nudnej popisnosti. Ďalším kritickým miestom bolo herecké „hlasové“ obsadenie, ale i tu sa tvorcom podarilo vybrať také hlasy, ktoré sú síce možno častým dabovaním trochu sprofanované, ale napriek tomu poslucháčovi neprekážajú. Pozoruhodné herecké obsadenie zároveň dokazuje, že dramatizácia Tolkiena je naozaj prestížnou záležitosťou. (…)
Z technicky i dramaticky prekrásne ošetrenej dramatizácie trčí, že sa tu nešetrilo. Slovenský rozhlas celú vec vyrobil a vrhol do nej skutočne celý svoj tvorivý potenciál, no a rádio Twist to vymyslelo a zaplatilo. Som presvedčený, že obom stranám sa tento projekt vyplatil už len preto, že si získali rešpekt i tých ľudí, čo väčšinou o rozhlas ani nezavadia. Ale o to vôbec nejde. Treba si uvedomiť, že na malom Slovensku sa podarilo niečo, čo dosiaľ vo svete nemá obdoby a výsledok je viac ako dôstojný.
Lit: Kočík, René: Marián Labuda jako hobit Bilbo. In Týdeník Rozhlas, 17/2007 (anonce). – Cit.: Slovem unikátní by se nemělo v novinách plýtvat, v tomto případě je ovšem namístě: od 19. března do 9. dubna nabízí Český rozhlas 2 – Praha unikátní slovenské zpracování jednoho z nejslavnějších děl světové literatury – románové trilogie anglického spisovatele Johna Ronalda Reuela Tolkiena Pán prstenů.
Toto dílo volně navazující na knihu Hobit patří mezi nejznámější fantasy příběhy. Několikrát byl Pán prstenů zfilmován, naposledy jako velkofilm v letech 2001 až 2003. Vůbec první ucelenou rozhlasovou podobu získaly příběhy ze Středozemě právě na Slovensku, kde byl seriál natočen na jaře roku 2000. Osmnáctidílná slovenská rozhlasová dramatizace je ojedinělá i tím, že zpracovává obsah všech tří Tolkienových knih, verze, kterou pořídila britská BBC, těží pouze z některých situací.
Impuls k natočení Pána prstenů vzešel z dnes už zaniklého Rádia Twist. V jeho produkci také Slovenský rozhlas seriál natočil. Tvůrci si vyslechli i nejednu výtku. „Vyčítali nám, že chceme ze Slovenského rozhlasu vyvést umění rozhlasové hry, s omezenými prostředky, kterými veřejnoprávní rádio disponuje, by ale tak rozsáhlý projekt nemohl vzniknout,“ popisuje režisér Jaro Rihák, který tvrdí, že podobná spolupráce komerčního a veřejnoprávního média je ve světě běžnou praxí.
Dramatický a spletitý příběh autorsky zpracoval Viliam Klimáček. „Zatímco film se snaží navodit především pocity magičnosti a mohutnosti, v rádiu jsme se snažili ukázat i jinou stránku Tolkiena, a to že humor a vážno stojí vždy vedle sebe.“ říká Rihák. Rozhlasové převedení Pána prstenů podle něj dokazuje, že i době dynamických médií je rádio schopno být atraktivní a moderní. Vznik seriálu umožnila i vstřícnost majitelů autorských práv. „Finačně je uspokojil film, v našem případě byli spíš zvědaví, jak se nám podaří Tolkiena převést do rozhlasové podoby,“ líčí Rihák.
K rozhlasovým mikrofonům režisér přivedl celkem šedesát čtyři herců. Proslulým Tolkienovým postavám propůjčili hlas nejznámější slovenští umělci. Role malého hobita Bilba se zhostil Marián Labuda. „Jsem představitelem národa malých, kteří vždy zvítězí nad velkými – mají totiž motivaci,“ žertuje Labuda o své postavě. Na Tolkienových příbězích herec oceňuje především patos, kterému se autor nevyhýbá. „Patos se z našeho života vytrácí, a to je škoda. Kdybychom dokázali být patetičtí i ve všedních dnech, nemuseli bychom útrpně čekat na události – jako byly osmašedesátý či devětaosmodesátý -, které jsou ho plné,“ říká Labuda.
V dalších rolích se představí Luboš Kostelný (Frodo), Boris Farkaš (Aragorn), Stano Dančiak (Sam), Martin Huba (Gandalf) či Ladislav Chudík (Théoden). Autorem hudby je Peter Mankovecký, titulní píseň nazpívala Soňa Norisová. Český rozhlas 2 – Praha vysílá všech osmnáct dílů Pána prstenů v pořadu Domino vždy od 19.05 hodin. Nezůstane jen u napínavého vyprávění. Seriál doprovází další pořady a speciální web www.rozhlas.cz/panprstenu. Posluchači se mimo jiné dozvědí, co je to elfština, jak se vyrábějí prsteny či jak se točil film Pán prstenů. Zazní rovněž informace o životě a dalších dílech J. R. R. Tolkiena a rozhovory s tvůrci slovenské verze. Vysílání provází soutěž o ceny. Zejména mladším posluchačům je před každým dílem určen speciální česko-slovenský slovníček nejzapeklitějších výrazů. Připravil ho slovenský zpěvák žijící v Česku Miroslav Žbirka. Ani „bútl’avá vrba“ neboli „ztrouchnivělá vrba“ tak doufejme nenaruší srozumitelnost „počúvania“. „Před patnácti lety by nás ani ve snu nenapadlo, že takový slovníček budeme potřebovat,“ glosuje ředitel stanice Praha Jiří Vejvoda.
Lit.: Lacko, Stano: Ošiaľ z Pána prsteňov začína. In web Scifi.sk, 4. 11. 2001 (článek). – Cit.: Slovensko sa zapája nielen pravdepodobným dabingom, či prekladom knihy, ale hlavne svetovým unikátom rozhlasovou hrou! Pán prsteňov, biblia žánru fantasy.
Slovensko sa pripravilo na premiéru hraného filmu prvej časti trilógie Pána prsteňov veľkolepo.
Prvým kamienkom je slovenský preklad, ktorý si môžete kúpiť v našich kníhkupectvách už niekoľko týždňov. O jeho kvalite si prečítajte na stránkach špecializovaných na sf&f knihy..
V pripravovanej premiére filmu sa toho čo to zmenilo. Pravdepodobne ho nebude distribuovať spoločnosť Bioskop, ktorá pripravovala premiéru na Slovensku v čase svetovej premiéry, teda 20.12.2001 o 1:00 ráno v Poluse, kde vo všetkých 8 kinosálach mal ísť Pán prsteňov súčastne.
Svetovou raritou však je rozhlasová hra Pán prsteňov: Spoločenstvo prsteňa, ktorú uvedie rádio Twist v koprodukcii so Slovenským rádiom. Raritou preto, lebo ako jediný subjekt na svete dostalo rádio Twist licenciu na rozhlasové spracovanie Pána prsteňov ako hru.
Keďže ide o veľký projekt, Twist pripravuje hru v koprodukcii so spomínaným Slovenským rozhlasom, ktoré poskytlo najmä svoju techniku.
Poslucháči, ktorí sa rozhodli vypočuť si túto hru, sa môžu tešiť už od 10.11. o 14:00 na stanici Twist. Tí, ktorí twist nechytáte, nalaďte si Slovenský rozhlas, ktorí ju bude v tom istom čase vysielať tiež, veď ide o koprodukciu.
Ale nezabudnite, že nejde len o jednu časť ale hneď 6 častí, ktoré sa budú vysielať každú ďaľšiu sobotu o 14:00.
Určtite bude zaujímavé herecké obsadenie. Dalo by sa povedať, že na projekte pracovala slovenská elita.
Július Satinský – Krčmár
Marián Labuda – Bilbo
Marián Huba – Gandalf
Stano Dančiak – Sam
Milan Lasica – Tom
Ibrahim Majga – Glum
Vlado Hajdu – Haldir
….
Zaujímavou postavou kráľovnú Galadriel bude predstať hlas Soni Norisovej a Szidi Tobias, kde pôjde o počítačovú syntézu ich hlasov.
V rámci sprievodného programu dalo rádio Twist vyrobiť 10 prsteňov, ako ceny v súťažiach v podpore reklamy pre svoj projekt, ktorý ako tvrdia tvorcovia, je najväčší projekt slovenskej rozhlasovej tvorby.
Bližšie informácie o hre, ako aj mapu Stredozeme nájdete na stránkach rádia Twist.
![Lord of the Rings Trilogy [BBC Radio Dramatisation]](http://photoload.ru/data/3d/0e/91/3d0e9168150753ff208a4d1177fe624c.jpg "Lord of the Rings Trilogy [BBC Radio Dramatisation]")
