Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Blahoslav Zavadil. Četba na pokračování. Vzpomínky příslušníka československé zahraniční armády na válečná léta 1939-1945. Pro rozhlas připravil Ivan Němec. Režie Zdeněk Kozák.

Čte Martin Stropnický.

Připravil ČRo Brno v roce 2013. Premiéra 6. – 10. 5. 2013 (ČRo 2 Praha, 22:05 h.; 24 min). Repríza 5. – 9. 11. 2018 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Lit.: Vojtíšková, Zuzana: Martin Stropnický čte od 6. května z knihy válečných vzpomínek „Nebyli jsme svatí“. In web ČRo 2 Praha, květen 2013 (anotace). – Cit.: Dílo zachycuje osobní vzpomínky Blahoslava Zavadila, příslušníka 1. československé samostatné obrněné brigády vzniklé v letech druhé světové války ve Velké Británii.

Popisován je jeho odchod z okupované vlasti, epizoda v Cizinecké legii, služba v naší armádě ve Francii a následně zážitky z vojenského výcviku i „civilních“ momentů života na britských ostrovech.

Autor si všímá i bojového nasazení u francouzského Dunkerque (1944-1945), návratu do osvobozené vlasti a v náznaku také toho, co zažil v následujících letech.

Blahoslav Zavadil se nijak nesnaží glorifikovat osudy jednotlivců, sám sebe charakterizuje jako „průšviháře“, ve svém vyprávění se dotýká i všudypřítomných „lumpárniček“ vojáků, vztahu k tzv. nezařazeným důstojníkům a poměru k místnímu obyvatelstvu, zvláště k jeho ženské části, i do jisté míry „přehnané iniciativy“ při bojové činnosti, která v některých případech vedla ke zraněním či dokonce ke ztrátám na životech. (…)

Blahoslav Zavadil (* 23. února 1921, Měřín – † 14. července 2000, Brno)
Narodil se v Měříně (okr. Žďár n. Sázavou), ale v roce 1924 se rodina přestěhovala do Brna-Žabovřesk. Před ukončením střední školy odešel 17. 6. 1939 ilegálně do Polska, kde byl prezentován 19. června na konzulátu v Krakově. Po krátkém pobytu v Malých Bronowicích odjel lodí Chrobry do Francie, kde podepsal vstup do Cizinecké legie; sloužil v posádce v severoafrické Saidě.
Po vypuknutí války se koncem září 1939 hlásil u čs. armády v jihofrancouzském Agde, kde byl zařazen ke 4. kulometné rotě 1. pěšího praporu a v listopadu 1939 povýšen na svobodníka. Posléze zařazen jako velitel kulometného roje k 8. rotě 2. praporu 1. čs. pěšího pluku, s nímž se účastnil ústupových bojů na řekách Marně, Seině a Loiře v červnu 1940. Po porážce Francie spolu s ostatními čs. vojáky ustoupil do přístavu Sete na jihu Francie, odtud se dostal lodí Rod el Farag do Velké Británie (Liverpool). V červenci 1940 v táboře v Cholmondeley byl zařazen ke 3. četě 2. roty 1. praporu čs. smíšené brigády. Dne 28. 10. 1941 povýšen na desátníka, od května do srpna 1942 absolvoval školu pro důstojníky pěchoty v záloze, v období 9. 1.-6. 2. 1943 prodělal záškodnický kurz ve Skotsku (příprava na nasazení v týlu nepřítele).
Po vzniku ČSOB v srpnu 1943 zastával v hodnosti četaře aspiranta funkci zástupce velitele tankové čety 1. praporu. Na přelomu srpna a září 1944 čs. brigáda přesunuta do Francie, kde v říjnu začala obléhat přístav Dunkerque, kde se uzavřela silná německá posádka. Dne 17. 11. 1944 Blahoslav Zavadil při průzkumné akci u Dunkerque těžce raněn do břicha. Od 1. 1. 1945 instruktorem střelby u 3. tankového praporu ČSOB, od dubna 1945 v hodnosti podporučíka velitelem čety u této jednotky.
Po ukončení války se vrátil do ČSR, postupně povýšen na poručíka a nadporučíka. V roce 1946 odešel do civilu. Pracoval jako národní správce papírenského závodu a posléze v dalších zaměstnáních, perzekvován nebyl, poslední hodnost: Plukovník v.v.
Zdroj: Encyklopedie dějin města Brna