Pavel Hejduk. Fejeton o tvorbě nejmladších výtvarníků.
Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Nastudovala Plzeň v roce 198? pro cyklus Kulturou západních Čech.
26. 8. 2012
Letní krajina (198?)
Fráňa Šrámek. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Nastudovala Plzeň v roce 198? pro cyklus Kulturou západních Čech.
Jízda na koloběžce (198?)
Pavel Francouz. Próza. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Nastudovala Plzeň v roce 198? pro cyklus Kulturou západních Čech.
25. 8. 2012
Preplávať cez skaly (Přeplavat přes skály, 1979)
Jozef Repko. Původní rozhlasová hra pro mládež. Dramaturgie Emil Fillo. Hudební dramaturgie Miroslav Nemec. Zvuk Peter Štolz a Ondrej Purdeš. Režie Peter Jezný.
Účinkují Emil Fillo, Štefan Kvietik, Ida Rapaičová, Leopold Haverl, Martin Gregor, Ján Valentík a Anton Korenči.
Připravil Československý rozhlas v roce 1979 (44 min.).
24. 8. 2012
Benediktinský klášter na Slovanech (2011)
Eliška Závodná.
Účinkují Eliška Závodná a Klára Benešovská.
Repríza 11. 4. 2011 v cyklu Kritický klub (ČRo 3 Vltava, 30 min.).
Pozn.: Benediktinský klášter na Slovanech – jedna z prvořadých památek české gotiky. Stavební vývoj kláštera od založení po současnost. „Imperiální“ program Karla IV. očima dnešních kunsthistoriků.
Vladislavské zřízení zemské, první obdoba české ústavy (2010)
Eliška Závodná. Jak vznikala, koho oslabovala, jak byla přijímána – i „modifikována“.
Účinkuje Eliška Závodná a medievalistka Marie Bláhová.
Premiéra 10. 3. 2010 v cyklu Historický klub (ČRo 3 Vltava).
Pozn.: Spravedlnost je pevná a stálá vůle udělit každému jeho právo, prohlašovalo se ve středověku. Ať chceme nebo se tomu bráníme, ať si uvědomujeme nebo o tom ani nevíme, i naše právní věda vyrostla z kořenů středověku. 11. března roku 1500 přijal český sněm dokonce jakousi první obdobu české ústavy.
Värmlänningarna (Lidé z Värmlandu, 1951)
Fredrik August Dahlgren. Hudební tragikomedie z roku 1846. Rozhlasová úprava Vilhelm Moberg. Hudba Andreas Randel, rozhlasový orchestr řídí Sven Sköld. Spoluúčinkuje rozhlasový sbor. Odborná spolupráce na dialektu Einar Fröding. Režie Ingmar Bergman.
Účinkují Torsten Hillberg, Sif Ruud, Sven Lindberg, Ulf Johansson, Meta Velander, Carl Ström, Märta Arbin, Eva Dahlbeck, Björn Berglund, Gösta Gustafsson, Yvonne Lombard, Lars Egge, Erik Rosén, Anders Andelius, Gunnar Olsson.
Natočeno 1951. Premiéra 25. 12. 1971 (kl, kl 15.50-17.00 h.; 69 min.).
Pozn.: „Ingmar Bergmans uppsättning av det svenskaste av alla folklustspel. Romeo och Julia i värmländsk bondemiljö och med lyckligt slut.“ (anotace)
Babylon, brána neba 1/5 (Babylon, brána nebe, 2011)
Andrés Sorel. Četba na pokračování. Překlad, rozhlasová úprava Vladimír Oleríny. Režie Viera Weidlerová.
Účinkují Karol Machata, Michal Gučík, Eva Krížiková, Jozef Šimonovič, Matúš Krátky, Elo Romančík, Helena Geregová, Zuzana Frenglová, Ivan Letko, Ján Mistrík.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2011 (5 x 30 min.).
Pozn.: Dramatizované čítanie na pokračovanie z románu popredného súčasného španielskeho spisovateľa z roku 1989. Pútavý príbeh lásky krásnej Isy, židovky, ktorá verí vo vyslobodenie z babylonského zajatia a Tikurtu, poradcu a dôverníka babylonského kráľa Nabonida. Príbeh sa odohráva v čase neodvratného konca vyspelej starovekej civilizácie, keď upadajúci Babylon sa zmieta vo vnútorných rozporoch a Nabonid kapituluje pred útočiacimi vojskami perzského kráľa Kýra. Andrés Sorel tak vytvoril pôsobivú historickú fresku o ľuďoch a hodnotách života v spoločenských udalostiach, v ktorých sa lámu dejiny.
Večer s Jaroslavem Šterclem (1977)
Jaroslav Štercl. Vybral a sestavil Jiří Müller. Cover Vladimír Kintera, 1977. Foto Karel Štoll, 1977. Střih a úprava Jiří Bartoš. Realizace desky Jiří Šrámek.
Účinkují Jaroslav Štercl a Lubomír Lipský (1, 3).
Snímky Čs. rozhlasu. Vydal Supraphon v roce 1977 (1 LP, mono 0 18 2050 H).
Obsah: 1. Starosti pana Melichara, 2. Salto Legrando Psinése, 3. Slon, 4. Jdu do sebe, 5. Nimroda, 6. Psuna.
Pozn.: Jaroslav Štercl /1919-1996/ byl poslední typický český kabaretní komik. Od začátku čtyřicátých let prošel řadou kabaretů a divadélek: Kabaret mladých, Divadélko na dlani, Haló kabaret, Alhambra, později Kabaret u Tomáše – to je jen několik z mnoha sálu, které se otřásaly smíchy nad živelnou komikou Jardy Štercla. Tak jako určitý vliv jeho komiky nalezneme např. i u Felixe Holzmanna, sám Štercl zase nezapřel svůj obdiv k drastické komice Ference Futuristy a Járy Kohouta.
Své výstupy, monology a scénky si po celý život psal z větší části sám (byl rovněž autorem či spoluautorem desítek her, revuí, programů a kabaretů, jako např. Trn v oku, Oheň na střeše, Strach má velké oči, Nevěřte na duchy, Hlava ve smutku, Pan Morous se nedá!, Pět neděl v talíři, Malostranští mušketýři a mnoha dalších), přitom večer co večer od půl deváté hrál. Často na scéně fungoval jako živé hodiny a pohotově reagoval na denní události kolem nás. Proto se také tak málo objevoval ve filmu. Neměl čas…
Přesto však jeho figurky, které ve filmech (včetně televizních) vytvořil, jsou nezapomenutelné – připomeňme si především grotesku Šlechetný cowboy Sandy, ale také například tituly Limonádový Joe, Právě začínáme, Každá koruna dobrá, Námluvy komtesy Gladioly či Magnetické vlny léčí. Jan Werich, s nímž se Štercl setkal před kamerou právě v posledně jmenovaném filmu, ohodnotil komediální umění mladšího kolegy následující dedikací na fotografii, kterou mu věnoval: „ Panu Šterclovi zpráva: Já jsem na Vás fanda neb s Vámi je vždycky sranda!! Váš Jan W.“
A s Jaroslavem Šterclem byla vskutku vždycky sranda.
Stopy – fakta – svědectví – Cíl života (1971?)
Alexandr Sergejevič Jakovlev. Ze vzpomínek leteckého konstruktéra. Připravil Josef Štefánek.
Účinkuje Jiří Hurta.
Natočeno 1971 (?). Vysíláno 12. 12. 1971 (Třetí program, 18:00 – 18:20 h.).