Jaroslav Štercl. Vybral a sestavil Jiří Müller. Cover Vladimír Kintera, 1977. Foto Karel Štoll, 1977. Střih a úprava Jiří Bartoš. Realizace desky Jiří Šrámek.
Účinkují Jaroslav Štercl a Lubomír Lipský (1, 3).
Snímky Čs. rozhlasu. Vydal Supraphon v roce 1977 (1 LP, mono 0 18 2050 H).
Obsah: 1. Starosti pana Melichara, 2. Salto Legrando Psinése, 3. Slon, 4. Jdu do sebe, 5. Nimroda, 6. Psuna.
Pozn.: Jaroslav Štercl /1919-1996/ byl poslední typický český kabaretní komik. Od začátku čtyřicátých let prošel řadou kabaretů a divadélek: Kabaret mladých, Divadélko na dlani, Haló kabaret, Alhambra, později Kabaret u Tomáše – to je jen několik z mnoha sálu, které se otřásaly smíchy nad živelnou komikou Jardy Štercla. Tak jako určitý vliv jeho komiky nalezneme např. i u Felixe Holzmanna, sám Štercl zase nezapřel svůj obdiv k drastické komice Ference Futuristy a Járy Kohouta.
Své výstupy, monology a scénky si po celý život psal z větší části sám (byl rovněž autorem či spoluautorem desítek her, revuí, programů a kabaretů, jako např. Trn v oku, Oheň na střeše, Strach má velké oči, Nevěřte na duchy, Hlava ve smutku, Pan Morous se nedá!, Pět neděl v talíři, Malostranští mušketýři a mnoha dalších), přitom večer co večer od půl deváté hrál. Často na scéně fungoval jako živé hodiny a pohotově reagoval na denní události kolem nás. Proto se také tak málo objevoval ve filmu. Neměl čas…
Přesto však jeho figurky, které ve filmech (včetně televizních) vytvořil, jsou nezapomenutelné – připomeňme si především grotesku Šlechetný cowboy Sandy, ale také například tituly Limonádový Joe, Právě začínáme, Každá koruna dobrá, Námluvy komtesy Gladioly či Magnetické vlny léčí. Jan Werich, s nímž se Štercl setkal před kamerou právě v posledně jmenovaném filmu, ohodnotil komediální umění mladšího kolegy následující dedikací na fotografii, kterou mu věnoval: „ Panu Šterclovi zpráva: Já jsem na Vás fanda neb s Vámi je vždycky sranda!! Váš Jan W.“
A s Jaroslavem Šterclem byla vskutku vždycky sranda.