Karel Kyncl. Režie Alois Kachel.
Obsazení nezjištěno.
Nastudovala Ostrava v roce 1961.
Lit.: Bidlo, Zdeněk: Rozhlasový únor. In Kultura 9/1961, s. 4 (recenze).
Ref.: Divadelní noviny, roč. 4, č. 15 a 24.
4. 3. 2011
Železná opona (1961)
Helena Boguarewská. Dramatizace polského románu. Překlad Drahoslav Gowrecki. Hudba František Kováříček, řídí Pavel Vondruška. Asistent režie Artur Šviha. Rekvizity Ladislav Vokatý. Zvuk Emil Kautský. Záznam a střih Věra Hromádková. Dramatizace a režie Josef Henke.
Osoby a obsazení: paní Celina (Antonie Hegerlíková), Bolča, její švagrová (Julie Charvátová), Aldena (Jiřina Jirásková), Jindřich (Miroslav Šipovič), Kolaševič (Zdeněk Hodr), Valerie (Jaroslava Adamová), mužský hlas (Josef Patočka), Karel (Josef Červinka), Eda (Ladislav Trojan), Edův otec (Josef Větrovec), paní Štěpánka (Anuše Pejskarová), starší paní (Jaroslava Drmlová), Dále účinkují Artur Šviha a členové činoherního sboru.
Natočeno 1961. Premiéra 12. 2. 1961 (Praha I – Praha III, 20:00 – 21:15 h.; 73 min.).
Lit.: Bidlo, Zdeněk: Rozhlasový únor. In Kultura 9/1961, s. 4 (recenze). – Cit.: Hodnotíme-li tři nedělní rozhlasové premiéry v únoru, nedospějeme k závěrům zrovna potěšujícím. Henke jako autor i režisér připravil dramatizace polského románu. Proč? Totiž proč jsme museli vyslechnout hru nedramaticky sešitou z románových motivů? Nesnižujeme tím vlastní Henkovu práci, ale jde tu o princip nutnosti, popudu k inscenování. Hra kuse vypravuje příběh jakési varšavské rodiny po válce, o jejím rozchodu s otcem v Anglii. Nedal jsem důraz na onen přívlastek ze schválnosti: máme spoluprožít něco s lidmi, o nichž se toho dovíme tak zoufale málo. Inscenace sama se zahalila do ještě tajemnějšího příšeří s enervující hudbou. Není možné říkat, že styl režijní koncepce byl formálně čistý, protože působil hluše na hlušině předlohy. (….)
Předtucha (1961)
Marie Pujmanová. Dramatizace Jaroslav Pour. Hudba Luboš Fišer. Režie Jan Berger.
Osoby a obsazení: profesor (František Smolík), stará Cilka (Světla Svozilová), Jarmila (Alena Vránová), „básník“ Toufar (Ilja Racek) a další.
Natočeno 1961. Repríza 8. 6. 1963 (Praha, 14:00 – 15:15 h.).
Lit.: –biz-: Hry pro mládež v rozhlase. In Kultura 7/1961, s. 6 (recenze).
Lit.: -zb- (= Bidlo, Zdeněk): Předtucha nezklamala. In Večerní Praha 34/1961 – 9. 2. 1961, s. 5 (recenze).
Manuel nemluví (1960)
Karel Fabián. Rozhlasová hra pro mládež o protifašistickém odboji ve frankistickém Španělsku. Režie Václav Špidla. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Nastudovala Plzeň v roce 1960. Premiéra leden 1961.
Lit.: –biz-: Hry pro mládež v rozhlase. In Kultura 7/1961, s. 6 (recenze).
Lit.: Ochová, Sheila: Dvě původní hry. In Rudé právo, 24. 1. 1961 (recenze). – Cit.: (…) Manuel je při plnění stranického úkolu zatčen, a aby nevyzradil tajemství, předstírá hluchoněmého. Posléze se mu podaří uprchnout, padne však při místním povstání rodné vesnice. … Hra má vedle ideové hodnoty přednost v napínavosti. … Postavy však pro posluchače nežijí v pravém slova smyslu. Víme o nich málo a jejich činy proto nejsou jasné. Lidské momenty jednotlivých postav Fabián obětoval jejich obecnosti, ale snížil tím účin hry. I přes tyto výhrady je to jedna z nejlepších her, které pro nás rozhlasová dramaturgie připravila. Režie V. Špidly využila rozhlasových možností, které hra často dává, a také herci podali dobré výkony.
Lenin (1961)
Vladimír Majakovskij. Poéma. Hudba Vissarion Jakovlevič Šebalin.
Hraje symfonický orchestr Čs. rozhlasu, zpívá sbor Čs. rozhlasu.
Natočeno 1961. Premiéra 20. 2. 1961 (přímý přenos, VKV, 19:30 h.).
Lit.: -ch-: Šebalinova kantáta Lenin. In Kultura 7/1961, s. 2 (anotace).
Rudolf II. a rabín Löw (2009)
Eduard Petiška, Julius Košnář, Cyril Merhout, Václav Cibula, Alois Jirásek, Popelka Biliánová, Leopold Weisel, Vácslav Vladivoj Tomek. Producentka PhDr. Jindřiška Nováková. Mistr zvuku Milan Mošna. Hudba Jaromír Klempíř. Režie Jiří Seydler.
Čtou Josef Somr, Jana Hlaváčová, Jiří Klem, Hana Maciuchová a Otakar Brousek st.
Vydal Popron Music a AudioStory v roce 2009 (2 CD, 55064-2, 2:19:29).
Obsah: CD 1 – 1. Z rudolfínské Prahy (Eduard Petiška, 9:21), 2. O milostné soše 
Panny Marie (Julius Košnář, 5:55), 3. U osla v kolíbce (Cyril Merhout, 8:27), 4. O Faustovi (Eduard Petiška, 8:28), 5. Ukřižovaný žebrák (Julius Košnář, 2:16), 6. O králi kouzelníků z Faustova domu (Václav Cibula, 10:03), 7. Faustův dům (Alois Jirásek, 10:02), 8. U zlaté studně (Popelka Biliánová, 8:13), 9. Císařův konec (Eduard Petiška, 6:43); CD 2 – 1. Ze židovského města (Alois Jirásek, 20:49), 2. Pinkasova ulice (Leopold Weisel, 9:38), 3. O divotvorném rabínu Löwovi (Julius Košnář, 6:05), 4. Tančící židovka (Vácslav Vladivoj Tomek, 7:06), 5. O Golemovi (Václav Cibula, 19:31), 6. O kapce rosy (Václav Cibula, 4:38), 7. Doslov ke Starým pověstem českým (Alois Jirásek, 2:14).
Pozn.: „Čechy sluly zemí čarodějů“, píše ve svých pamětech Chateaubriand, a co platilo o celých Čechách, platilo jistě dvojnásob o Praze. Neopakovatelně fantaskní atmosférou je prosycena doba rudolfínská. Rudolf II. Habsburský, římský císař a český král, učinil Prahu svou rezidencí, a ta se za jeho vlády stala věhlasným kulturním centrem. Náladou na sklonku 16. století se proměňuje na mystickou Prahu. Praha však vděčí za svůj výjimečný ráz mimo jiné také tomu, že byla po staletí městem několika národů. Svoji pečeť jí vtiskli Židé, jejichž pověsti mají obrovskou magickou sílu. Vstupme do židovského města, vždyť příběhy z Josefova přežily věky jako bájné poklady. (anotace vydavatele)
2. 3. 2011
Hrdinové – Buddhismus na západě II. (2011)
Připravila Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Účinkují Miroslav Hrdina, Ladislav Kolář, Jan Kolařík, Vladimír Hauser a Aranka Lapešová.
Nastudovalo Brno v roce 2011. Premiéra 6. 3. 2011 (ČRo 2 Praha, 22:05 h.).
Pozn.: Ukázka z dokumentu zazněla také v Zelném rynku (ČRo Brno, 5. 3. 2011, 17:00 h.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Hrdinové. In web ČRo, březen 2011 (anotace). – Cit.: Už v 8. století Tibeťané předpovídali, že se buddhismus přenese na Západ, až bude ohnivý vůl jezdit na kolech, železný pták létat po obloze a Tibeťané se rozlezou po celém světě jako mravenci …
Ve 20. století, a zejména po čínské invazi do Tibetu v roce 1951, kdy došlo k masivní emigraci Tibeťanů, se to skutečně stalo. Dokument Aleny Blažejovské k Mezinárodnímu dni Tibetu představí Brňana Miroslava Hrdinu, studenta tibetské buddhistické školy Karma Kagjü, i další hrdiny procesu záchrany tibetského kulturního a duchovního dědictví. Uslyšíme ve 22:05 hodin na vlnách Dvojky. (more…)
Život Marpy Překladatele (2011)
Cang Ňön Héruka. Připravila Alena Blažejovská.
Nastudovalo Brno v roce 2011. Premiéra 5. března 2011 (ČRo Brno, 17:00 h.) v pořadu Zelný rynk k Mezinárodnímu dni Tibetu.
Pozn.: Tibetský meditační mistr Marpa Překladatel žil v letech 1012-1097. Podnikl celkem tři dobrodružné cesty do Indie a získal tam učení, která se stala jádrem školy „ústního odkazu“ Kagjüpa. Marpovými hlavními učiteli byli Náropa, od kterého obdržel tzv. Cestu metod, známou jako Šest jóg Náropy, a dnes méně známý Maitrípa, který učil Cestu vhledu, metody Velké pečeti. Nauky, které Marpa dostal během mnoha let strávených v Indii, přeložil ze sanskrtu do tibetštiny. Tyto překlady, společně s Marpovou vnitřní realizací, se pak staly jedním z hlavních zdrojů rozvoje buddhismu v Tibetu. O životě Marpy Překladatele, který se stal také učitelem jednoho z nejznámějších tibetských jogínů a básníků Milarepy, vypráví životopis z pera autora zvaného Tsang Ňön Héruka. Ten žil v 15. století a jeho originální text je vydáván s vysvětlující předmluvou Čhögjama Trungpy rinpočheho. Právě z ní je ukázka v překladu Vladimíra Plevy. Knihu připravuje k vydání nakladatelství Bílý deštník, které také vydává časopis Buddhismus dnes: www.bily-destnik.cz. (more…)
Pohádky o mašinkách (1998)
Pavel Nauman. Nezkrácená verze. Mistr zvuku ing. Tomáš Gsöllhofer.
Vypráví Jan Pokorný.
Natočeno 1998. Vydal Boneth v roce 1998 (2 MC,0007-4).
Obsah: MC 1 – 1. Pohádka o dlouhé lokomotivě, 2. Druhá pohádka o dlouhé lokomotivě, 3. O pyšné lokomotivě, 4. O zcela maličké lokomotivě, 5. Jak jela lokomotiva pro brambory; MC 2 – 6. O zelené mašince, 7. O neposlušné mašince, 8. O mašince, která nechtěla jezdit po kolejích, 9. Velice vážná pohádka o černokněžníku Zababovi.
Neuvěřitelné příhody žáků Kopyta a Mňouka 3 1/5 (2008)
Miloslav Švandrlík. Seriál pro mládež. Dramatizace Robert Dvořák. Režie Vladimír Gromov.
Osoby a obsazení: vypravěč (Aleš Procházka) a další.
Připravil Český rozhlas v roce 2008 pro Domino (5 x 12 min.).
Obsah: 01 Let do Afriky – 02 Odsouzenec k smrti – 03 Případ hliněného bizona – 04 Zlatokopové – 05 Otužilci
Pozn.: Seriál jako „3. série příběhů žáků Kopyta a Mňouka“ (rozhlasová anotace pořadu) navazuje na seriály Kopyto a Mňouk (do 1993), Žáci Kopyto a Mňouk 2 (2007).