Josef Moník. Humoristická povídka o divné době. Připravil Petr Hanuška. Redaktor Jan Sulovský. Technická spolupráce Jiří Vavrda. Použitá hudba Mark Cousins, Adam Saunders (Crystal Lounge), Jaromír Hnilička (Pozdrav astronautovi). Hudební spolupráce Antonín Schindler. Režie Michal Bureš.
Čte Jan Fišar.
Nastudoval ČRo Olomouc 13. 3. 2011 (R1 10:00 – 17:00 h.). Premiéra 10. 4. 2011 (ČRo Olomouc, 20:30 – 21:00 h.) v cyklu Současná česká literatura (197).
František Kožík. Četba na pokračování z biografického románu o Josefu Mánesovi. Pro rozhlas upravil Jan Sulovský. Redaktor Jiří Hubička. Zvukový mistr Roman Špála a Jiří Vavrda. Záznam a střih Daniela Sochorová. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Použitá hudba Helen Jane Long (World Light). Režie Michal Bureš.
Čte Petr Pelzer.
Nastudoval ČRo Olomouc 16. – 21. 3. 2011. Premiéra 1. dílu 4. 4. 2011 (ČRo 2 Praha, 22:00 – 22:30 h.).
Julius Zeyer. Rozhlasová úprava příběhu ze staré Paříže, jednoho z vrcholných děl českého novoromantismu. Hudba Richard Mlynář, hrají Marián Pavlík a Lukáš Pelikán (violoncella). Zvukový mistr Zdeněk Slavotínek. Rozhlasová úprava Kateřina Chvátalová. Dramaturg Michal Bureš. Redaktor Jan Sulovský. Záznamový technik Zdeněk Prchlík. Zvuková spolupráce Jiří Pochvalovský. Asistentka režie Jindřiška Zornová. Režie Michal Bureš.
Účinkují Igor Bareš a Ladislav Frej.
Nastudoval ČRo Olomouc 2. – 7. 4. 2011. Premiéra 24. 4. 2011 (ČRo Olomouc, 15:05 h.).
Václav Hanka, jak ho vidí dnešní historici, literáti a psychologové. Připravila Eliška Závodná.
Natočeno 2006. Premiéra 3. 6. 2006 (ČRo2 Praha, 21:05 h.; 54 min.).
Janko Kráľ. Údaje o tvůrcích a interpretech nezjištěny.
Vydal Československý spisovatel jako přílohu knihy stejnojmenné knihy v edici Klub přátel poezie (1 SP, 8:19).
Přednáška k vojákům ve službě. Hovoří plk. dr. František Langer.
Natočeno 8. 3. 1936.
Rozhlasová kompozice o každodennosti ve dvou pražských knihkupectvích v čase německého protektorátu. S bývalými knihkupeckými příručími a dnes esejisty a překladateli Peterem Demetzem a Karlem Krausem rozmlouval a pořad připravil Miloš Doležal. Režie Petr Mančal.
Účinkují Jan Hartl, Jiří Hromada a Jana Franková.
Natočeno 2011. Premiéra 13. 3. 2011 (60 min.). Repríza 23. 6. 2019 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h) v cyklu Schůzky s literaturou.
Lit.: {Doležal, Miloš}: V klotovém plášti aneb Knihkupecký pult za protektorátu. In web ČRo, březen 2011 (článek). – Cit.: Březnová okupace roku 1939 a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava zásadně změnilo život všech jeho obyvatel, jež byli beze zbytku podrobeni válečnému hospodářství. Co však za války nezmizelo z protektorátních pultů, byly české knihy. Objevily se sice německé seznamy závadné i nežádoucí literatury, ale přes veškerá německá protivenství česká kultura neumlkla.
Průhled do knihkupecké protektorátní praxe rozhlasovému posluchači umožní v hodinových Schůzkách s literaturou dva intelektuálové, kteří se paradoxně nikdy osobně nesetkali, přestože vyrůstali ve stejné chvíli v jednom městě a společný je jim celoživotní zájem o německou literaturu: Germanista a emeritní profesor Yaleovy univerzity Peter Demetz a divadelní dramaturg, překladatel a spoluzakladatel Divadla za branou Karel Kraus.
Oba dva totiž v čase druhé světové války, v době největšího národního ohrožení, prodávali nedaleko sebe v pražských knihkupectvích české i německé knihy. Karel Kraus v českém knihkupectví na Vinohradech, Peter Demetz v německém knihkupectví ve Vodičkově ulici. A jak ve svém vzpomínkovém textu prozrazuje, naučil se od pultu rozlišovat nejen literaturu, ale také rozeznávat zákazníky.
Lit.: Doležal, Miloš: V klotovém plášti aneb Knihkupecký pult za protektorátu. In web ČRo 3 Vltava, 23. červen 2019 (článek). – Cit.: Rozhlasová kompozice o každodennosti ve dvou pražských knihkupectvích v čase německého protektorátu. S bývalými knihkupeckými příručími a dnes esejisty a překladateli Peterem Demetzem a Karlem Krausem rozmlouval a pořad připravil Miloš Doležal. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Březnová okupace roku 1939 a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava zásadně změnilo život všech jeho obyvatel, jež byli beze zbytku podrobeni válečnému hospodářství. Co však za války nezmizelo z protektorátních pultů, byly české knihy. Objevily se sice německé seznamy závadné i nežádoucí literatury, ale přes veškerá německá protivenství česká kultura neumlkla.
Průhled do knihkupecké protektorátní praxe rozhlasovému posluchači umožní v hodinových Schůzkách s literaturou dva intelektuálové, kteří se paradoxně nikdy osobně nesetkali, přestože vyrůstali ve stejné chvíli v jednom městě a společný je jim celoživotní zájem o německou literaturu: Germanista a emeritní profesor Yaleovy univerzity Peter Demetz a divadelní dramaturg, překladatel a spoluzakladatel Divadla za branou Karel Kraus.
Oba dva totiž v čase druhé světové války, v době největšího národního ohrožení, prodávali nedaleko sebe v pražských knihkupectvích české i německé knihy. Karel Kraus v českém knihkupectví na Vinohradech, Peter Demetz v německém knihkupectví ve Vodičkově ulici. A jak ve svém vzpomínkovém textu prozrazuje, naučil se od pultu rozlišovat nejen literaturu, ale také rozeznávat zákazníky.
Maxim Biller. Překlad Helena Zoubková. Připravila Eva Lenartová. Režie Tomáš Jirman.
Čte David Viktora.
Připravila Ostrava v roce 2011. Premiéra 13. 3. 2011 (30 min.). Repríza 11. 7. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Biller, Maxim: Roboti. In web ČRo 13. 3. 2011 (anotace). – Cit.: Německý prozaik Maxim Biller pochází z židovské rodiny, která se vystěhovala z bývalého Sovětského svazu do Československa. On sám se narodil v Praze, ale v roce 1970 se s rodiči odstěhoval do západního Německa. Dnes žije jako svobodný spisovatel a publicista v Berlíně, ale k českému jazyku a české kultuře má stále silný vztah.
Od roku 1990, kdy vyšel povídkový soubor Až budu bohatý a mrtvý, je Maxim Biller obecně známým autorem, pravidelně píše sloupky do Frankfurter Allgemeine Zeitung. Jeho sarkastické a provokativní dílo opakovaně vzbuzuje kontroverze, vydání románu Esra mělo dokonce soudní dohru, kdy autora zažalovali ti, kdo se poznali v románových postavách. Biller si vypracoval osobitý autorský styl, v němž mísí autobiografické a mystifikační momenty a publicistiku s románovým psaním.
Ve svých prózách se tematicky věnuje především otázce židovského osudu s ohledem na současné vztahy Němců a Židů. Billerovým textům nechybí vtip, nadsázka ani bodavá ironie či úspornými slovy suše zachycená tragika.
Z povídkové sbírky Až budu bohatý a mrtvý, kterou pro české čtenáře přeložila Helena Zoubková, pro rozhlasové uvedení vybrala a upravila Eva Lenartová povídku Roboti. V režii Tomáš Jirmana, se kterým zvukově spolupracovala Hana Plecháčková, uslyšíme ostravského herce Davida Viktoru.
Stefan Žeromski. Próza připomínající jednu z významných událostí polských dějin – lednové povstání v roce 1863. Z polštiny přeložila Vlasta Dvořáčková. Účinkuje Vladimír Brabec. Režie Vlado Rusko.
Natočeno 2004. Premiéra 24. 10. 2004 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 29 min.) v cyklu Moderní povídka. Repríza 16. 6. 2007 (ČRo Plzeň, 11:05 h.) v cyklu Víkendové čtení; 13. 3. 2011 (ČRo 3 Vltava, 1:33 h.) v cyklu Noční bibliotéka; 15. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Kochová, Leticie – Mačas, Dominik – anj: Lesní ozvěny a Kulig. Povídky polského spisovatele Stefana Żeromského. In web ČRo 3 Vltava, 15. 11. 2025 (článek). – Cit.: Polský prozaik, publicista a dramatik Stefan Żeromski (1864–1925) se ve svém díle zaměřoval především na sociální témata a skrz fiktivní postavy líčil reálný život a historické události v Polsku ovlivněném napoleonskými válkami. Za svůj přínos byl čtyřikrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu a je považován za jednoho z nejvýznamnějších polských spisovatelů. (…)
Les je plný temných příběhů. Jeden z nich odpovídá na otázku, kde se ve staré pískovně vzal velký dřevěný kříž. Starý generál se vrací zpátky v čase, do doby, kdy čelil nejtěžšímu rozhodnutí svého života. Nebyl to však on, kdo dal svůj život všanc… Příběh z polského lednového povstání v roce 1863 proti ruským okupantům. (..)
Martin Reiner. Verše z nové básnické sbírky brněnského autora. Režie Radim Nejedlý.
Připravilo Brno v roce 2011. Premiéra 12. 3. 2011 (ČRo 3 Vltava, 22:45 h.; 14 min.) v cyklu Svět poezie.
Lit.: anonym: Martin Reiner: Hubená stehna Twiggy. In web ČRo 3 Vltava, březen 2011 (článek). – Cit.: V sobotu 12. března vysílá Český rozhlas 3 – Vltava v cyklu Svět poezie verše z nové básnické sbírky brněnského autora Martina Reinera Hubená stehna Twiggy. Básnická sbírka obsahuje oddíly věnované Brnu, Česku i světu, ale také básně milostné – zhusta erotické – a rodinné. Právě tato nota bude v rozhlasovém zpracování velmi výrazná. Režisér Radim Nejedlý natáčel s autorem v jeho soukromí, ale také ve studiu s hercem Jiřím Vyorálkem. Výsledný tvar vám představí texty jedné z nejvýraznějších postav brněnského a vůbec literárního prostředí – básníka, prozaika a nakladatele.
„Jelikož do Twiggy se vybíralo z původního konvolutu téměř 140 textů a do knížky se jich dostala polovina, nebyl problém dát dohromady desítku publikovatelných textů,“ píše Martin Reiner (nar. 1964) na svém webu, kde je pod titulem Co se do Twiggy nevešlo publikuje. Jeho nová sbírka (Host 2010) tak pokračuje v dalším životě. Přestože je Reinerovou nejobsáhlejší knihou básní, je pouhým výborem z textů, které napsal za poslední čtyři roky. Je jich dost na to, aby si čtenář po úspěchu románu Lucka, Maceška a já – nominovaného na cenu Magnesia Litera i cenu Josefa Škvoreckého – připomněl, že Reiner není jen prozaik (na jehož nedopsaný, ale legendami opředený román o Ivanu Blatném se stále čeká) a vtipný fejetonista (Plachý milionář odchází) či zkušený nakladatel (Petrov a nyní Druhé město) a organizátor kulturního života.
Jako básník ostatně začínal, i jeho první pokusy o prózu byly spíš lyrickými texty. A 21. století ho po nabytí profesních a životních zkušeností zastihlo už jako básníka vyzrálého. Ačkoli říká, že tvoří poezii „ze slov“ (ke stejné premise odkazuje I. M. Jirous), nad literárními aluzemi i apartní hrou s jazykem dávno převážila síla prožitku. Nemusí přitom jít o nic mystického, nýbrž o přesvědčivost – dobrý důvod číst dál.
Spisovatel Pavel Švanda (nar. 1936) nominoval v anketě Lidových novin Hubená stehna Twiggy na Knihu roku se slovy: „Poezie výrazného básníka střední generace potěší uklidňujícím vhledem do aktuálních podob lidskosti.“ I četla jsem pak sbírku jakoby očima Pavla Švandy. Spatřila jsem nejen Martina Reinera, ale i naši generaci z odstupu – a bylo pro mě radostí, že ten náhled je chápavý a povzbudivý. V pořadu Svět poezie, který připravila Alena Blažejovská uslyšíte, jak vedle samotného autora tyto texty uchopí herec Jiří Vyorálek a režisér Radim Nejedlý.
Powered by WordPress