Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Velkorysou expozici nového muzea v unikátních prostorách podpořily tzv. Norské fondy. Procházku starobylou mincovnou nebo sbírkou hudebních nástrojů schwarzenberské gardy připravila Hana Soukupová.

Natočeno 2011. Premiéra 12. 3. 2011.

V prostorách barokního zámku v Lysicích na Blanensku, jediném památníku, uchovávajícím rozsáhlý odkaz Marie Ebner von Eschenbachové, budeme vyprávět příběh této „velké moravské spisovatelky německého jazyka“. Uslyšíme mj. její dosud nepřeložené drobné povídky a v premiéře nahrávky hudby, kterou složil manžel Marie Eschenbachové Moritz na texty své ženy (zpěv V. Richter, klavírní doprovod P. Hala). K 95. výročí úmrtí Marie von Ebner Eschenbachové (12.3. 1916) připravila Olga Jeřábková. Režie Hana Mikolášková.

Připravilo Brno v roce 2011. Premiéra 11. 3. 2011  (ČRo 3 Vltava, 20:00 – 22:00 h.; 120 min.). Veřejná přehrávka sestřihu pořadu 13. 7. 2011 v 17:30 h. v rámci cyklu Měsíc autorského čtení – Audiokabinet.   Průvodkyní překladatelka díla Eschenbachové Eleonora Jeřábková, která bude také hostem večera.

Lit.: anonym: Hraběnka s podivnou tváří. In web ČRo 3 Vltava, březen 2011 (článek). – Cit.:  Páteční večer, nazvaný Hraběnka s podivnou tváří, připomene letošní 95. výročí úmrtí Marie von Ebner – Eschenbachové. Hraběnka Dubská, původem z moravských Zdislavic se stala významnou představitelkou německy psané literatury z území Moravy. Mezi její nejznámější díla patří román Obecní dítě nebo autobiografie, líčící život na Moravě a ve Vídni Má dětská léta.

„Chytrá žena má od přírody miliony rozených nepřátel – všechny hloupé muže“, zapsala si Marie von Ebner – Eschenbachová, rozená hraběnka Dubská, která se stala významnou představitelkou německy psané literatury z území Moravy. Pocházela ze staré moravské rodiny Dubských a narodila se 13. září 1830 na zámku ve Zdislavicích u Kroměříže. Většinu svého života prožila ve Vídni, v létě se ale často a ráda vracela na zámek rodiny Dubských do Lysic na Moravě, kde je dnes také její knihovna. Jejími nejslavnějšími díly, dodnes vydávanými, se staly román Obecní dítě, kniha pamětí Moje dětská léta a novela ze světa zvířat Krambambule, která byla dokonce dvakrát zfilmována. Za svou tvorbu byla Marie Eschenbachová v roce 1900 jako první žena promována čestnou doktorkou vídeňské univerzity.

Páteční večer na Českém rozhlase – 3 Vltava připomene méně známá drobná díla autorky: dosud nepřeložené povídky, aforismy, texty k písním a divadelní hry. Příběh vám budeme vyprávět v prostředí Lysického zámku, mezi knihami a rukopisy, které jsou shromážděny v knihovně Marie Ebner – Eschenbachové. Režisér J.A.Pitinský prozradí, proč ho zaujala jedna z divadelních her, dosud neznámé povídky představí překladatelka Eleonora Jeřábková. Písně, které složil budoucí muž a bratranec Marie Eschenbachové Moriz na texty své ženy, uvede muzikolog a zpěvák Vladimír Richter.

A proč název pořadu „Hraběnka s podivnou tváří“? Pro odpověď se musíme vrátit do doby jejího přátelství se Sigmundem Freudem , který hraběnce pomáhal s její nepříjemnou lícní chorobou. Přední český germanista prof. Jiří Munzar o Marii von Ebner – Eschenbachové napsal: „Její vztah k rodné zemi dokumentují nejlépe a nejkonkrétněji její autobiografické práce, korespondence a především deníky. Z těch jasně vyplývá, že Marie von Ebner – Eschenbach patří k oněm velkým postavám minulosti, které v mnohých bodech spojují Moravu a Rakousko dodnes“ . Marie Eschenbachová zemřela 12. března 1916 ve Vídni, ve stejném roce jako císař František Josef I., a je pohřbena v rodinné hrobce, kterou navrhl a postavil její muž Moriz ve Zdislavicích.

Páteční večer o Marii Ebner Eschenbachové připravila Olga Jeřábková, natočilo brněnské studio Českého rozhlasu v režii Hany Mikoláškové.

Návraty po stopách zvuku. Střihový pořad o cyklu rozhlasových přednášek z roku 1934. Připravil a uvádí Jiří Hubička.

Natočeno 2011. Premiéra 11. 3. 2011 (30 min.).

Lit.: Hubička, Jiří: Fonogramy – Svět v přerodu a Otakar Matoušek. In web ČRo, březen 2011 (článek). – Cit.: Autor a průvodce pořadem Fonogramy Jiří Hubička zavede posluchače v novém vydání tohoto pohledu do pokladů archivu Českého rozhlasu do roku 1934. Tehdy zahájil pražský Radiojournal vysílání ambiciózního cyklu vzdělávacích pořadů pod názvem Svět v přerodu.

Duší celého cyklu byl doktor Otakar Matoušek, který po studiích ve Francii a ve Spojených státech vstoupil v roce 1931 do svazku s rozhlasem a svoje úsilí věnoval rozvoji vzdělávací funkce rozhlasu. V onom roce 1934, kdy Matoušek působil už ve funkci šéfa vzdělávacího odboru, začal připravovat přednášky, které po jednotlivých oborech mapovaly společenský život počátku 30. let u nás. Matoušek začal přednášky komponovat – v porovnání s dosavadními zvyklostmi – v dialogu, snažil se rozbít dosavadní poněkud strnulou podobu vzdělávacích pořadů.

V diskusích se objevila například témata Jazyk naší generace, Co s filmem, Trojí mínění o divadle, O moderní hudbě, Kam jde technika, Byt včera a dnes, Ženské hnutí, Diskuse o náboženství…. Prostřednictvím Fonogramů dostanou posluchači příležitost poslechnout si nejzajímavější části přednášek, které v mnohém dokládají životnost a stále trvající aktuálnost mnohých společenských otázek.

Miloš Doležal. Poslední návrat Otakara Černého, radiotelegrafisty 311. bombardovací československé perutě RAF. Redaktor Michal Lázňovský.

Natočeno v roce 2011. Premiéra 9. 3. 2011 (ČRo 3 Vltava, 60 min.).

Lit.: Doležal, Miloš: Nenapravitelný útěkář Oťas. In Týdeník rozhlas 10/2011 (článek). – Cit.: V téměř devadesáti letech zemřel 14. října 2009 v Cambridge plukovník Otakar Černý, válečný letec, příslušník 311. bombardovací perutě RAF a legendární útěkář z nacistických i komunistických lágrů.

Evropu však začala svírat nacistická obruč a tak sotva dvacetiletý Černý neváhal s volbou – nikoli akademická kariéra, ale prostějovská pilotní škola. Okupace jej zastihla v Praze na letišti ve Kbelích a jeho první velký útěk směřoval z obsazené vlasti přes Polsko do Francie a následně do Velké Británie. (more…)