Keltské pověsti. Překlad Jan Vilikovský. Pro rozhlas připravila Daniela Jirmanová. Mistr zvuku Hana Plecháčková. Režie Tomáš Jirman.
Čte Stanislav Šárský.
Připravila Ostrava v roce 2010. Premiéra prvního dílu 6. 9. 2010 (15 min.).
Obsah: 1. Pwyll, vládce dyvedský, část 1. – 2. Pwyll, vládce dyvedský, část 2. – 3. Pwyll, vládce dyvedský, část 3. – 4. Branwen, dcera Llyrova – 5. Mannawyddan, syn Llyrův – 6. Math, syn Mathonwyův, část 1. – 7. Math, syn Mathonwyův, část 2. (Aranrod a její syn) – 8. Math, syn Mathonwyův, část 3. (Lleu a Blodeuwedd) – 9. Sen Maxena Wlediga – 10. Setkání Lluddovo s Llevelysem.
Lit.: anonym: Mabinogi. In web ČRo, září 2012 (článek). – Cit.: V roce 1995 uvedlo Zvláštní vydání na knihkupecký trh keltské pověsti Mabinogi v překladu Jana Vilikovského a s ilustracemi Petra Štěpána. Milovníci fantasy literatury si zde přijdou opravdu na své, neboť o kouzla a čáry v pověstech o mýtických vládcích a hrdinech starověkého Walesu skutečně není nouze.
Mabinogi se spolu se severskými ságami, irskými cykly, jihoslovanskými zpěvy a další hrdinskou epikou se staly nedílnou součástí evropského kulturního dědictví. Takzvaný Mabinogion, jak zní originální název tohoto cyklu waleských pověstí, pochází z 2. pol. 11. stol. až z konce 13. stol. Základem pro vznik čtyři vyprávění Mabinogi je profesionálními vypravěči ústně tradovaná próza.
Tematicky sbírka zachycuje mytologické a hrdinské příběhy raného pohanského období, kdy keltská společenství britonských kmenů jednolitě osídlila území dnešní Anglie, Walesu a jižního Skotska. Keltové si přinesli vlastní osobitou kulturu, která v sobě obsahovala indoevropský základ společenských ideálů. Proto je konečné zpracování celého vyprávění velmi složité a prolínání vedlejších příběhů, postav, motivů a odkazů je jedním z výrazných aspektů díla.
Jméno Mabinogi označovalo pravděpodobně soubor příběhů o dětství hrdiny. Sbírka se skládá z 11 příběhů, které se dělí na čtyři větve: o Pwyllovi, vládci dyvedském, jeho krásné ženě Rhiannon a zmizení a nalezení jejich syna; o Branwen, dceři Llyrově, která se stala příčinou války s Iry; o Mannawyddanovi, synu Llyrovu; o Mathovi, synu Mathonwyho. Čtvrtá větev obsahuje historickou pověst – sen římského císaře Maxena Wlediga (Magnus Maximus, †388) a také příběh Jak Kulhwch dostal Olwen, v němž vystupuje král Artuš jako mocný panovník i bájná bytost ovládající přírodu. Všechny větve spojuje příběh o narození, životě a smrti Pwyllova syna Pryderiho.
U nás byla kniha poprvé vydána v roce 1944 a je třeba podotknout, že Vilikovského činem patří čeština k jednomu z mála jazyků, do nichž byly tyto velšské pověsti vůbec převedeny.
Karel Poláček. Četba na pokračování z románu českého spisovatele a humoristy. Připravil Jan Vlasák. Zvukový mistr Roman Špála. Natáčecí technik Daniela Sochorová. Režie Markéta Jahodová.
Cormac McCarthy. Krácená četba. Čte Rupert Degas.