Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

17. 9. 2010

Факультет ненужных вещеи (Fakulta zbytečností, (2006)

ObrázekJurij Dombrovskij. Četba. Další tvůrci nezjištěni.

Čte Vjačeslav Gerasimov.

Vydalo vydavatelství „Nikde ne kupiš“ v roce 2006 (celkem 24:31 hod.).

Pozn.: Strašná sovětská skutečnost roku 1937 je v knize Jurije Dombrovského ukázána bez příkras. Společnost, ve které je pošlapána lidská existence, nepotřebuje a nezná svědomí, soucit, lásku, národní tradice – to vše se stává Fakultou Zbytečných věcí.
Román „Fakulta zbytečností“ začal Dombrovskij psát v roce 1964, avšak vydán být nemohl. Poprvé vyšel v roce 1978 v ruštině v Paříži a teprve v roce 1989 mohl být vydán v Sovětském svazu.


Autor (* 1909, † 1978) byl ruský spisovatel, básník a literární kritik, autor dramatických a psychologických románů, napsaných na základě osobních zkušeností z prostředí stalinských věznic a příběhů lidí odsouzených k vyhnanství (Ochránce starožitností, Fakultět něnužnych veščej – Fakulta zbytečností).

16. 9. 2010

Tri vety pre ospedalské siroty (Tři věty pro ospedalské sirotky, 1996)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Martin @ 14:14

Peter Glocko. Hra pro mládež. Dramaturgie Katarína Revalová. Kytara a housle Jozef Žabka a Quido Hölbling. Hudební zpracování Lýgia Vojtková. Technická realizace Peter Janík, Richard Szabo. Režie Martin Kákoš.

Účinkují Ivor Gogál, Hana Pavlovičová, Matej Landl, Jana Strnisková, Július Vašek, Eva Krížiková, Marián Slovák a Juraj Slezáček.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 1996 (60 min.). Repríza 7. 3.1998 (Slovensko 1, 14:05 h.); 4. 3. 2017 (SRo 3 Rádio Devín); 2. 6. 2021 (SRo Rádio Devín, 21:30 – 22:29 h.); 16. – 21. 6. 2023 (SRo 8 Rádio Litera).

Pozn.: Glockov príbeh o súčasných deťoch, neraz duševne mrzačených najbližšími ľuďmi, je drsný, no pritom očisťujúci. Zobrazenie súčasnej rodiny, postihnutej nezamestnanosťou otca a následne jeho alkoholickou devastáciou, je presne sociologicky zakotvené v súčasnej Bratislave, konkrétne na najväčšom sídlisku (možno strednej Európy) – v Petržalke. Deštrukcia rodiny bráni rozvinúť sa talentovanému gitaristovi Tomášovi, ktorého nevšedný talent rozvíja cigánsky virtuóz Anton Kotlár. Ten je ctiteľom Vivaldiho a v jeho rozprávaní sa rozvíja paralelný príbeh o benátskych mrzáčikoch v sirotinci Ospedale della Pieta. Geniálny skladateľ Antonio Vivaldi lieči detskú dušu fyzicky handicapovaných chovancov tým, že pre nich komponuje skladby, učí ich hrať a spievať, vystupuje s nimi, veriac liečivej sile umenia. Aj o tom je zvláštny znepokojujúci príbeh románu, ktorý určite čosi povie aj dnešným rodičom. (Zdroj: Databáze knih)

Lit.: Šaráková, Lucia: O. Wilde, R. Kipling, R. Dobiáš či P. Glocko. Téma týždňa. In web SRo Rádio Litera, 11. 6. 2023 (článek). – Cit.:  Júnové dni si v Rádiu Litera naplníme opäť dobrými hrami, poviedkami, pásmami, veršami. Neraz aj takými, ktoré ste v našom rádiu ešte nepočuli. Môžete sa tešiť na štyri časti cyklu Čítanie na pokračovanie, pôjde o poviedky O. Wilda. Určite si nenechajte ujsť rozhlasovú novinku z roku 2023 od R. Kiplinga Quiquern. A vyberali sme pre vás aj hlbšie z archívu – výbornú hru R. Dobiáša Dedičstvo, hru P. Glocka Tri vety pre ospedálske siroty a hru P. Kováčovej Reverz mlčania. Nebude chýbať  ani I. Stodola a jeho Smutný čas a Smutný dom. Predstavíme si knihu S. Liptákovej Krajina matiek, verše I. Bachmannovej, poéziu N. Ružičkovej a hymnickú poéziu s J. Bábikom. (…)

Nasleduje rozhlasová hra pre deti a mládež od Petra Glocka s názvom Tri vety pre ospedálske siroty. Glockov príbeh je o súčasných deťoch, neraz duševne mrzačených najbližšími ľuďmi, je drsný, no pritom očisťujúci. Zobrazenie súčasnej rodiny, postihnutej nezamestnanosťou otca a následne jeho alkoholickou devastáciou, je presne sociologicky zakotvené v súčasnej Bratislave. Deštrukcia rodiny bráni v prejave gitaristovi Tomášovi, ktorého nevšedný talent rozvíja cigánsky virtuóz Anton Kotlár. Ten je ctiteľom Vivaldiho, ktorý tiež liečil detskú dušu silou umenia. Aj o tom je zvláštny, znepokojujúci príbeh románu, ktorý určite čosi povie aj dnešným rodičom.  (…)

15. 9. 2010

Zvyky a pranostiky 1/25 (2009)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 21:15

Český rok v našich chalupách – jaro, léto, podzim, zima. Tradice i současnost ve zvycích, bydlení, oblékání i jídelníčku našeho kraje. Připravily Jana Davidová-Kracíková a Kamila Skopová.

Ukázky čte Alexandr Postler.

Nastudoval ČRo Pardubice v roce 2009 (25 dílů po 26 – 30 min.).

Pozn. 1: Pořad je řazen do dílů podle aktuálního ročního období.

Pozn. 2:   Zvyky jsou poselstvím minulosti, pamětí národa, chlouba naší lidové kultury vůči Evropě. Lidová kultura byla vždy inspirací i umělcům.  Zvyky, obyčeje a obřady jsou spojené s kalendářním rokem, především se zemědělskými pracemi.  Ti, co vlastní chalupy, jsou možná krok napřed před námi z města, ale i pro Vás budou jistě zajímavé a nové poznatky, které na chalupách můžete obnovit.

Budeme se věnovat tradicím například těchto svátků: Tři králové, Dorota, Valentin, Matěj, masopust, půst, velikonoce, Jiří, Filipojakubská noc, máj, letnice, boží tělo, Svatojánská noc, Anna, dožínky, dočesná, vinobraní, brambory, Václav, dušičky, Martin, posvícení, Kateřina, Ondřej, advent, Barbora, Mikuláš, Lucie, vánoce i dalších…
Co znamenají tyto svátky, jak se lidé chovali, jak se oblékali, jaké používali předměty, jak jedli, jak se bavili, jakou práci měli, na tyto otázky najdete odpověď v našem pořadu.

Do života lidí patřily i pověry, rčení a také hudba. To vše uslyšíte. Byly odlišné zvyky na vesnicích a ve městech? Obyčeje srovnáváme s dnešní dobou – co z tradic zbylo a proč, co se už nedodržuje a proč.

Pranostiky zákonitě patří ke stoleté zkušenosti a moudrosti našich předků. Mnohé znáte, ale vybereme i ty méně známé. Vybrané pranostiky přednese herec Alexandr Postler.  Pořad je natáčen na Hlinecku, v tradiční starobylé chalupě. Tam žijí veškeré předměty tradičního života. Kamila Skopová je užívá a také o nich vypráví. Paní Kamila Skopová bude vařit tradiční jídlo toho ročního období a kraje.

Hudební dějiny v kostkách 1/13 (2008)

Filed under: Radiodokument — Martin @ 15:51

Zdeněk Bednář a Lukáš Hurník. Třináctidílný seriál o vývoji hudby od časů nejstarších po současnost. Další tvůrci nezjištěni.

Připravil Český rozhlas v roce 2008 (13 x 30 min.). Premiéra prvního dílu vysílána v pořadu Da Capo 11. 3. 2008.

Díly: 1. Co měl rád homo erectus, 2. Srdečně zdraví Řekové, 3. Gregoriánský chorál – cesta na sever, 4. Gentlemani v brnění, 5. Jaro vícehlasu a podzim středověku, 6. Osa Antverpy – Řím, 7. Jak se stal bas generálem, 8. Vyšší patra vícehlasu, 9. Od písničky k symfonii, 10. Král duchů a spol., 11. Sny a vášně, 12. Cesta k současnosti, 13. Genialita zavazuje.

Pozn.: Odhalená tajemství světa klasické hudby. Orientační běh džunglí hudebních pojmů. Autorský pořad Lukáše Hurníka pro všechny, kteří se poslechem vážné hudby opravdu zabývají. Spíše než o přeříkávání definic jde o jakýsi kondiční trénink pro uši, které díky Da capu začnou slyšet, co dosud neslyšely. (anotace)

Karla Klenotníka cesta na Korsiku (2000)

Filed under: Povídky — Martin @ 15:33

Filip Topol. Autorské čtení z novely o italském putování. Připravili Alena Zemančíková a Dominik Mačas. Režie Miroslav Buriánek.

Účinkuje autor.

Připravil Český rozhlas v roce 2000 (30 min.). Repríza 23. 9. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

14. 9. 2010

Čertův mlýn (1986)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 20:26

Na motivy české národní pohádky napsala Daria Kořená (= František Pavlíček). Hudba Petr Mandel, řídí Mario Klemens. Dramaturgie Eva Košlerová. Režie Karel Weinlich.

Osoby a obsazení: Matěj (Josef Patočka), Janíček (Tomáš Juřička), Barbora (Martina Hudečková), čert (Ilja Prachař), rychtář (Antonín Hardt) a čertík (Artur Šviha).

Natočeno v roce 1986. Premiéra 5. 4. 1987 (Praha, 13:00 h.). Obnovená premiéra 7. 8. 2011 (ČRo 2 Praha, 13:05 h.).

Tri zlaté vlasy deda Vševeda (Tři zlaté vlasy děda Vševěda, 2009)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích,Slovenské — Přemek @ 17:39

Karel Jaromír Erben. Dramatizace Oľga Janíková. Autor hudby Pavol Kvassay. Dramaturgie Elena Matulayová. Zvuková režie Ing.Peter Daniška. Výtvarný návrh Miroslav Regitko, 2009. Režie Oľga Janíková.

Osoby a obsazení: rozprávač (Štefan Bučko, 1, 2), kráľ (Štefan Kožka, 1), Plavčík (Peter Sklár, 1), dedo Vševed (Ĺubo Gregor, 1), prvá sudička (Oľga Solárová, 1) druhá sudička (Darina Vašíčková, 1), tretia sudička (Viera Strnisková, 1), uhliar (Róbert Halák, 1), rybár (Ján Mistrík, 1), prievozník (Dušan Kaprálik, 1), starý kráľ (Eduard Bindas, 1), smutný kráľ (Ivan Letko, 1), Ĺudmilka (Andrea Karnasová, 2), 1. priadka (Oľga Solárová, 2), 2. priadka (Mária Dacejová, 2), 3. priadka (Eva Žilineková, 2), kráľovná (Táňa Radeva, 2), mamka (Soňa Ulická, 2), kráľ (René Jankovič, 2), spev (Kristína Kvassayová, 2).

Vydalo vydavateľstvo A.L.I. v roku 2009 (1 CD).

Obsah: 1. Tri zlaté vlasy deda Vševeda (38:18), 2. Tri priadky (18:44).Tri zlate vlasy (2009)

Pozn.: Ako áno, ako nie, čo sa má stať aj sa stane. A tak sa raz dávno v ďalekej krajine narodil chudobnému uhliarovi synček. Tri dobré sudičky mu pri kolíske zaželali dobrodružný život, v tom živote ťažké prekážky a kráľovskú dcéru za ženu. No čo čert nechcel, dozvedel sa o tom mocný kráľ a v hneve sa rozhodol osud sám podľa vlastných predstáv meniť. Nevedel si ani len predstaviť, že by mal svoju jedinú dcérku vydať za obyčajného uhliarovho syna. Preto začal proti mládencovi kuť všelijaké pikle. Ale Plavčíkova (tak sa chlapec volal) krstná mať – jeho čarovná sudička a slnkova matka – ho proti kráľovým zákernostiam vždy uchránila. Pomohla mu dokonca získať tri zlaté vlasy deda Vševeda, ktoré od neho kráľ žiadal ako dar. Nuž a na tejto výprave za dedom Vševedom zažil Plavčík veľa dobrodružstiev a nejdenej krajine, cez ktorú prechádzal, dobre pomohol.

Práca šľachtí – hovorí staré príslovie a je to naozaj tak. No všetci nie sme rovnako šikovní do všetkého. Niekomu ide dobre vyšívanie, inému murovanie, niekto dobre upratuje a niekto sa zas dobre vyzná do varenia. Ĺudmilka z našej rozprávočky bola šikovné dievča, len pradenie na kolovrátku jej nešlo. Bola do pradenia úplne ľavá. A keďže to niekedy tak býva, že čomu sa najviac vyhýbame, to nás napokon dobehne, dostala sa vďaka nedorozumeniu až na hrad, aby tam ako najlepšia priadka v krajine spriadala kráľovský ľan. Chúďa malé nešikovné! Nevedela či má plakať od zlosti, od nešťastia alebo sa na celej situácii len smiať. (anotace vydavatele)

Bulharské lidové pověsti, legendy a vyprávění 1/5 (2010)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 13:54

Překlad Hana Reinerová. Připravila Magdalena Boušková.  Režie Petr Adler.

Účinkují Taťjana Medvecká a Michal Pavlata.

Natočeno 2010. Premiéra 19. – 24. 9. 2010 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 5 x 15 min.) v cyklu Stránky na dobrou noc. Repríza 14. – 18. 7. 2014 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Obsah: 1. Rumena vojvodkyně. – 2. O Krali Markovi. – 3. O bojích s Turky. – 4. O silných ženách. – 5. O chytrosti a jiných vlastnostech.

Lit: anonym: Bulharské lidové pověsti… In web ČRo, září (2010). – Cit.: Bulharská lidová vyprávění sepisovali folkloristé v 50. a 60. letech 20. století, vypravěči byli středně zámožní a chudí bulharští rolníci. Důležité bylo dostatečně početné publikum, vyprávělo se při práci ve mlýně, u pastýřských ohňů, v zimě při společných svépomocných pracích. Dobří vypravěči byli vítanými hosty také v krčmách.

Bulharská lidová vypravěčská tradice je směsí slovanských a tureckých kulturních vlivů, které posunuly bulharské pohádky proti západní tradici blíže k orientální pohádce. Zajímavé – a dodnes aktuální – jsou příběhy o vztahu Bulharů k sousedním národům – Řekům, Makedoncům, Srbům, ale také cikánům a židům.

Vyprávěním bulharských lidových pohádek, legend a pověstí také připomínáme, že první bulharský stát vznikl v 7. století, od 14. do 19. století bylo Bulharsko pod tureckou nadvládou, v roce 1908 získalo opět nezávislost. Bulharská literatura se těší v současné Evropě velkému zájmu mimo jiné i proto, že její vyprávěcí postupy se inspirují lidovou tradicí země mezi Západem a Východem.

Krajiny Františka Hrubína (2010)

Filed under: Literární pásma — Přemek @ 13:52

František Hrubín se sice narodil v Praze, ale krajinou jeho srdce bylo Posázaví, kde v Lešanech a okolních vsích prožil osm dětských let, a později pak jihočeský Chlum u Třeboně.

Účinkují Luděk Munzar a Martin Hruška.

Připravily České Budějovice v roce 2010. Premiéra 19. 9. 2010 (60 min.) v cyklu  Schůzky s literaturou.

Troufalka Jana Mládková (2010)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 13:50

Připravila Martina Toušková.

Nastudoval ČRo České Budějovice v roce 2010. Premiéra 19. 9. 2010 (40 min.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress