Štefan Kasarda. Výběr z humoristické tvorby spisovatele Ela Šándora. Redaktor Ján Petrík. Hudební redaktor František Gomolčák. Zvuk Jaroslav Fabián. Režie Hana Makovická.
Účinkují Peter Himič, Lucia Tarbajovská, Peter Rašev, Igor Makovický, Jozef Úradník.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2001 (58 min.).
Arto Paasilinna. Četba na pokračování. Scénář Vladimír Piskoř. Dramaturgie Petr Hladík. Režie Pavel Palouš.
Účinkují František Mitáš a Zdeněk Dryšl.
Připravil ČRo Region Vysočina v roce 2010. Premiéra 9. – 13. 8. 2010 (ČRo 2 Praha; 5 x 26 min.).
Lit.: Hladík, Petr: Od 9. srpna vysíláme novou četbu: Arto Paasilinna – Krátká paměť pana rady. In web ČRo 9. 8. 2010 (anotace). – Cit.: Pro vysílání Českého rozhlasu 2 – Praha vznikla v jihlavském studiu Českého rozhlasu Region Vysočina premiérovou četbu finského autora Arto Paasilinna „Krátká paměť pana rady“. Hlavím hrdinou je starý sklerotický muž Taavetti Rytkönen, který se jednoho dne ocitne uprostřed helsinské křižovatky. Neví kdo je, jak se jmenuje, kde bydlí a kam jde. Naštěstí se ho ujme o generaci mladší taxikář Seppo Sorjonen a oba muži pak s balíkem staříkových peněz podniknou bláznivou pouť po celém Finsku.
Při ní se pan rada setká s bývalým spolubojovníkem z války, společně zničí jeho statek (protože starý sedlák už nedokáže obstát v konkurenci evropských zemědělských dotací). Román je plný bláznivého humoru, těžko uvěřitelných příhod a dobrodružství, gagů jako vystřižených z grotesky, ale přitom se nebojí vážných témat: práva starých lidí na důstojný život a také svobody člověka v soukolí eurobyrokracie. (more…)
Björnstjerne Björnson. Povídka ze sbírky Sedliacke poviedky. Další tvůrci nezjištěni.
Účinkuje Mária Schlosserová.
Natočeno 2010. Premiéra 14. 1. 2010 (12 min.). Repríza 17. – 23. 10. 2023 (SRo 8 Rádio Litera).
Pozn.: Držiteľ Nobelovej ceny za literatúru Björnstjerne Björnson, nebol len spisovateľom. Bol aj bojovníkom, organizátorom, politickým a verejným činiteľom. Zaslúžil sa o to, že Nórsko získalo v roku 1905 štátnu samostatnosť. Bojoval proti nespravodlivosti voči jednotlivcom, no obhajoval aj celé národy, vrátane Slovenska. Björnson sa k svojmu ľudu najviac priblížil v Sedliackych poviedkach. Jednu z nich, „Nebezpečné zálety“, vám prečíta Mária Schlosserová. (anotace)
Lit.: Šaráková, Lucia: Jesenné potulky škandinávskou literatúrou: Nórsko. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 15. 10. 2023 (článek). – Cit.: Po fínskych literárnych cestičkách sa najbližších sedem dní vydáme objavovať tvorivé skvosty nórskych spisovateľov. Kraľovať im bude, ako inak, Jon Fosse, čerstvý držiteľ Nobelovej ceny za literatúru. Zaujímavosťou je, že jeho diela, ktoré sme pre vás vybrali, preložila do slovenčiny jeho manželka – Slovenka Anna Fosse. Sekundujú mu Henrik Ibsen, Björnstjerne Björnson, Thure Erik Lund, Stig Saeterbakken ale i oceňovaná ženská autorka, ktorá sa nevyhýba typicky severským ťaživým témam, Kjersti Skomsvold. Takisto sa vám vo svojich pásmach k jednotlivým autorom či dielam prihovorí prekladateľ z nórčiny – Miroslav Zumrík. A vyberieme sa i na návštevu do Osla, o ktorom sa hovorí, že najkrajšie na tejto nórskej metropole je jej okolie. (…)
Držiteľ Nobelovej ceny za literatúru Björnstjerne Björnson, nebol len spisovateľom. Bol aj bojovníkom, organizátorom, politickým a verejným činiteľom. Zaslúžil sa o to, že Nórsko získalo v roku 1905 štátnu samostatnosť. Bojoval proti nespravodlivosti voči jednotlivcom, no obhajoval aj celé národy, vrátane Slovenska. Vo svojom literárnom diele šíril posolstvo viery v človeka, v obrodnú silu lásky. Veril v životodarné sily nórskeho ľudu, ale zároveň si uvedomoval, že ľud treba viesť, nadchýnať a prevychovávať. Björnson sa k svojmu ľudu najviac priblížil v Sedliackych poviedkach. Jednu z nich, Nebezpečné zálety, vám prečíta Mária Schlosserová. (…)
Peter Glocko ml. Literární pásmo. Překlad ukázek Jozef Brandobur. Hudební spolupráce Eleonora Vančíková-Kapasná. Technická realizace Peter Pištěk. Redakce Zuzana Belková. Režie Robert Horňák.
Účinkují Jozef Vajda, Vladimír Jedlovský, Alfréd Swan a Peter Sklár.
Natočeno 2004 (58 min.).
Edgar Wallace. Povídka. Další tvůrci nezjištěni.
Čte Robin Bailey.
Natočeno 2010 (?).
Pozn.: Born in 1875, the illegitimate son of an actress, Richard Horatio Edgar Wallace wrote more than 170 books, as well as countless plays and newspaper articles. This particular short story deals with the paranormal. (anotace)
Alexis Zegerman. Anglicko-francouzská rozhlasová hra. Zvuk Christophe Rault. Asistenti zvuku Jeanne Robet, Arnaud Forest. Asistent produkce Marianne Geslin. Režie Lu Kemp (BBC) & Christophe Rault (ARTE radio).
Osoby a obsazení: Claire (Caroline Catz), Ahmed (Karim Saleh), Policeman 1/Tape/Passerby (Richard Sanda), Policeman 2 (Hovnatan Avedikian), British Policeman (Chris Pavlo), Translator/Tape (Helen Longworth).
Koprodukce BBC Radio 4 a ARTE radio. Natočeno v Paříži (21. – 25. 7. 2008) a Londýně (28. – 30. 7. 2008). Premiéra 4. 2. 2009 (BBC Radio 4; 43 min.) v cyklu Afternoon Play.
Pozn.: A Franco-English love story (coproduction BBC – ARTE radio). Une histoire d’amour biculturelle sous surveillance. The production combines the best of BBC storytelling with ARTE radio.com’s unique approach to sound creating a new experience for the Afternoon Play.
When Claire (Caroline Catz) meets Ahmed (Karim Saleh), language is not the only thing that stands between them. Une histoire d’amour biculturelle sous surveillance.
When Claire and Ahmed meet it is language that stands between them… (something Claire intends to conquer with audio lessons and practice). (more…)
František Kavka. Rozprava o české státnosti – esej ze sborníku „Duchem, ne mečem“. Pro rozhlas vybral Petr Hanuška. Redakce Jan Sulovský. Režie Michal Bureš.
Účinkují Pavel Juřica a Ivana Plíhalová.
Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2003 (26 min.).
Jan Hanák. Pásmo. Hudba Arvo Pert, australští a severoameričtí domorodci. Režie Jan Hanák.
Osoby a obsazení: student (Lukáš Kopecký), gynekoložka (Markéta Zahrádková), hlas (Igor Dostálek).
Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2008. Premiéra 24. 12. 2008 (25 min.). Repríza 25. 12. 2022 (Rádio Proglas, 20:15 h.).
Lit.: Hauserová, Sabina: Boží hod vánoční na Proglasu. In web Radio Proglas, 25. 12. 2022 (článek). – Cit.: (…) Speciální díl týdeníku Za kostelem, jehož podstatnou částí je dokument Adam znamená člověk nabídneme na Boží hod vánoční ve 20.15. S autorem Janem Hanákem hovoří Petr Najman o třináct let starém rozhlasovém eseji, který v pořadu zazní, a o filmovém eseji, jen o pár let mladším, který z toho rozhlasového přímo vychází a který je ke zhlédnutí na webu. A taky o tom, kam celý příběh doputoval k dnešku. Adam, neboli lidství, lidstvo i člověk, v příbězích studenta, gynekoložky a později matky, a posvátného textu.
Milan Kundera. Audiokniha. Překlad Jacek Illg.
Čte Piotr Olędzki.
Natočeno v roce 1991 (celkem 10 hod., 12 min.).
Pozn.: Kolejna książka jednego z najwybitniejszych twórców europejskich XX wieku powstała jeszcze w Czechach (1969-1970), zanim jako emigrant polityczny Kundera osiadł we Francji. W tym kraju za Życie jest gdzie indziej pisarz otrzymał w 1973 roku prestiżową Prix Médicis Étranger. Powieść jest swoistym „portretem artysty w czasach młodości“, na co wskazuje także pierwotny tytuł książki – „Wiek liryczny“ – w języku Kundery oznaczający „młodość“. Autor opowiada przypadki poety Jaromila, którego życiowe wybory naznaczone są dominującą osobowością matki, towarzyszącej mu – w przenośni – od łoża miłości aż po łoże śmierci – w znaczeniu dosłownym. Kundera zdaje się mówić, że poeci liryczni pochodzą z domów, w których rządzą kobiety. Kreśląc sylwetkę Jaromila, momentami wzruszająco śmiesznego, a przy tym niesłychanie naiwnego, pisarz z typową ironią i delikatnością dotyka tak kluczowych dla całej swojej twórczości pojęć, jak dzieciństwo, macierzyństwo, rewolucja czy poezja.
Fragmenty książki: Fakt, że inżynier dostał mieszkanie kompletnie urządzone, był mu w pewnym sensie na rękę, ponieważ oprócz zawartości dwóch wspomnianych walizek nie miał żadnego majątku; mimo to proponował jednak, żeby za pomocą drobnych poprawek zmienić wygląd pokoju. Ale matka poety nie zamierzała dopuścić do tego, by ten, który ją posyłał pod nóż ginekologa, śmiał naruszyć dawny układ wnętrza, w którym zawarty był duch jej rodziców i wiele lat słodkiego przyzwyczajenia, oswojenia i bezpieczeństwa. (more…)
Michal Bureš
Do konce 19. století nás zavádí děj příběhu, odehrávajícího se nedaleko Loun v malé vesnici, jejíž klid vyruší stavba železniční tratě. S ní přijdou do kraje noví lidé a opuštěnost, která pro něj byla do té doby příznačná, je ta tam. Do žlutě zářící vechtrovny za vsí, v místě, kde trať protíná císařskou silnici, se jednoho deštivého dubna se svou rodinou usadil vojenský veterán František Douša. Strážní domek číslo 47 se měl stát jejich novým domovem.
Český novinář a spisovatel Josef Kopta (1894 – 1962), rodák z Libochovic u Roudnice nad Labem, bankovní úředník, později tajemník Památníku odboje a redaktor Národního osvobození a Lidových novin, se začal naplno psaní věnovat až po druhé světové válce. Příběh Františka Douši, který vtělil do románu Hlídač č. 47, patří k těm nejpůsobivějším a psychologicky nejpropracovanějším. Koptův jazyk je obrazný, se silnou vnitřní melodií a s důrazem na detailní zachycení skutečnosti, z níž jako řeka vědomí vytéká zpětná reflexe ústící ve zobecňující závěr. Pro vyvážení kompozice pracuje Kopta rovněž s fenoménem „kolektivního vědomí“, kdy veřejnost hodnotí, kárá, intrikuje, do záhuby přivádí. (more…)
Powered by WordPress