Pavel Šrut. Příběh ze světa tvorů, kteří žerou ponožky a z párů dělají licháče. Četbu na pokračování připravil a režii má Aleš Vrzák.
Účinkuje Barbora Hrzánová.
Natočeno 2010. Premiéra 1. dílu 12. 8. 2010 (12 x cca 29 min.). Vydalo nakladatelství Tympanum 11. 8. 2010 (MP3 CD / 5 hod. 53 min.)
Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Ztratila se vám ponožka? Může za to lichožrout. In web Český rozhlas, srpen 2010 (článek). – Cit.: Jen bloud by si mohl myslet, že ponožky se ztrácejí samy od sebe. Omyl. V každé domácnosti se najde lichožroutí rodinka, před níž není úniku. Kdo je lichožrout? „Po staletí tento tvor – ne člověk a ne zvíře – lidstvo provází a sužuje, a přesto nebyl dosud nikým spatřen!“
Do lichožroutího světa i podsvětí ovšem pronikla autorská dvojice – spisovatel Pavel Šrut a výtvarnice Galina Miklínová. Díky nim můžeme – nyní i v rozhlasové četbě na pokračování na stanici Vltava – sledovat dobrodružné, spletité životní cesty Hihlíka, Tulamora seniora neboli Padreho alias Velkého šéfa, Ramsese, Pepy Padráta, škrtiče Čanga, Kudly Dederona, Vasila a mnoha dalších hrdinů půvabné knihy Lichožrouti. (more…)
Pozn.: Časosběrný dokument o osudech jedné arménské rodiny. V hlavní roli účinkuje Art Izraelian, psycholog, který se rozhodl se svojí rodinou opustit Arménii a odejít do Čech. Dokumentem se prolínají různé časové roviny, ve kterých je opakovaným motivem otázka migrace, domova a společenského soužití. (anotace)
Lit.: Lokajová, Jana: Lídin příběh – společenské téma optikou tří publicistických žánrů. Brno: Masarykova univerzita, 2014 (bakalářská práce). – Cit.: Oči těch, kteří odešli. V cyklu Cesty – s mikrofonem po skrytých stopách osudu uvedla autorka Dora Kaprálová svůj feature. Téma migrace, které je předmětem i mé práce, zobrazila na příběhu arménské rodiny psychologa Arta Izraeliana, která se po proțitých dramatických událostech ve své vlasti přestěhovala do České republiky.
Mezi nejzajímavější rysy tohoto featuru Andrea Hanáčková zahrnuje motivickou práci se slovem, zvukem a hudbou, prolínání časových a tematických rovin, promyšlené budování napětí s gradací a pointou v narativní sloțce a kumulaci rolí autorky, komentátorky a reportérky v jedné osobě“ (Hanáčková, 2008, s. 175).
Charles Louise Philippe. Dvě krátké povídky francouzského spisovatele. Překlad Jaroslav Fortis a Jan Marhan. Připravil Dominik Mačas. Režie Miroslav Buriánek.
Účinkují René Přibil a Zdeněk Mucha.
Připravila Plzeň v roce 2010. Repríza 8. 1. 2015 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.; 30 min.); 2. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h) v cyklu Klasická povídka; 7. 9. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Natočeno 1982. Repríza 30. 11. 2017 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.; 30 min.) v cyklu Tahle země bude pro starý; 4. 8. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 23:00 h.) v cyklu Sci-fi léto na Vltavě.
Lit.: anonym: Jan Weiss: Mistr vysokého věku. In web ČRo 3 Vltava, 30. listopad 2017 (článek). – Cit.: Utopická povídka, poeticky harmonizující problém stáří. „Velké pokolení zplodil, zdravé a silné…“
Sci-fi žánr je výraznou stálicí literární scény. Za jednoho z jeho průkopníků je považován i ministerský úředník a prozaik Jan Weiss. Nejprve studoval ve Vídni práva, ale se začátkem první světové války musel narukovat na ruskou frontu. Hned v roce 1915 byl u Tarnpolu zajat a několik dalších let prožil po zajateckých táborech. Později se přidal k československým legiím, kde začal psát.
Po svém návratu do Československa a působení na ministerstvu veřejných prací se začal věnovat pouze literatuře. První povídky vydával už ve 20. letech časopisecky. Pak následovalo několik knih, které jsou dodnes považovány za stavební kameny žánru sci-fi, jako například román Dům o tisíci patrech.
Sci-fi prvky má i povídka nazvaná Mistr vysokého věku o muži, který loni oslavil 199. narozeniny. Vyšla ve sbírce Bláznivý regiment už v roce 1930.
Jaromír John. Připravil Jiří Langer. Hudební spolupráce Jiří Vondráček. Režie Markéta Jahodová.
Účinkuje Josef Somr.
Natočeno 2004 pro cyklus Pokračování za pět minut. Premiéra 23. 7. 2004 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 116 min.). Repríza 6. 8. 2010 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Pokračování za pět minut; 23. 7. 2025 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Pokračování za pět minut.
Lit.: anonym: Honda Cibulků na světlo vydaný. In web ČRo, červenec 2004 (článek). – Cit.: Prozaik, fejetonista, estetik, výtvarný kritik, novinář a pedagog Jaromír John, vlastním jménem Bohumil Markalous, se narodil 16. dubna 1882 v Klatovech v rodině středoškolského profesora. V roce 1883 se přestěhoval do Chrudimi, kde navštěvoval obecnou školu a absolvoval reálné gymnázium. Souběžně s přírodními vědami studoval na UK v Praze, v Innsbrucku a opět v Praze psychologii, filozofii, estetiku a dějiny umění. Do roku 1914 učil na středních školách a první světovou válku prožil jako rakousko-uherský důstojník na balkánské frontě a ve vnitrozemských posádkách v Čechách. Po vzniku republiky pracoval v brněnské redakci Lidových novin a externě přednášel dějiny umění na brněnské technice. Od roku 1926 byl zaměstnán na tiskovém odboru předsednictva vlády. Na přelomu 20. a 30. let redigoval časopis Pestrý týden, intenzivně se věnoval literatuře, kriticky vstupoval do diskusí o úrovni vkusu, prosazoval zásady moderní architektury a užitého umění. Často podnikal cesty po Evropě, které se promítly především do jeho estetických názorů. Po druhé světové válce přednášel estetiku na Palackého univerzitě v Olomouci. Odborná díla z estetiky a dějin umění publikoval pod vlastním jménem, umělecká díla pod pseudonymem. Zemřel 24. 4. 1952 v Jaroměři.
Jaromír John zprvu psal dobově podmíněné povídky s ironicko-humorným zabarvením, z nichž později sestavil několik úspěšných sbírek, a romány ze života české společnosti na přelomu století. V posledním tvůrčím období se soustředil na portréty psychicky labilních jedinců. Byl to především nejrozsáhlejší Johnův román Moudrý Engelbert (1940), v němž vytvořil společensko-psychologický obraz člověka, marně hledajícího v sobě schopnost naplno se oddat skutečnému životu a lásce. Toto téma – svět vnímaný jako iluze a neschopnost plnohodnotného žití – je námětem i dalších Johnových prací – Eskamotér Josef (1946), Pampovánek (1948) a nedokončený román Honda Cibulků (1949, knižně 1976). Trojice těchto próz byla původně zamýšlena jako soubor „vánočních romanet“, však výchozí materiál i děj se neustále rozrůstaly, až bylo nemožné koncipovat je do jediné knihy. Motiv přitroublého řemeslníka se objevuje už v povídkovém souboru Večery na slamníku (Hondovi Cibulkovi je velice blízká postava hudebníka Šulínka) a jméno Cibulka v kratší próze uveřejněné v Lidových novinách v roce 1928. John při psaní románu uplatnil jak své znalosti z oblasti psychologie a psychiatrie, tak – z hlediska estetiky – svou zálibu v kýči a v pokleslé literatuře. Ševcovský román Honda Cibulků na světlo vydaný je stylizován do podoby jarmarečního morytátu a je napsán krásným jazykem střídajícím prózu a verše.
Lit.: Langer, Jiří: Jaromír John: Honda Cibulků na světlo vydaný. Jarmareční groteska o duši na šikmé ploše. In web ČRo 3 Vltava, 23. červenec 2025 (článek). – Cit.: Prozaik, fejetonista, estetik, výtvarný kritik, novinář a pedagog Jaromír John, vlastním jménem Bohumil Markalous (1882–1952) zprvu psal povídky s ironicko-humorným zabarvením a romány ze života české společnosti na přelomu 19. a 20. století. V posledním tvůrčím období se ovšem soustřeďoval na portréty psychicky labilních jedinců. (…)
Nedokončený román Honda Cibulků (1949, knižně 1976) zkoumá téma světa vnímaného jako iluze a neschopnost plnohodnotného žití. Motiv přitroublého řemeslníka se objevuje už v Johnově povídkovém souboru Večery na slamníku, jméno Cibulka najdeme v kratší próze uveřejněné v Lidových novinách v roce 1928.
John při psaní románu uplatnil jak svůj zájem a znalosti z oblasti psychologie a psychiatrie, tak – z hlediska estetiky – svou zálibu v kýči a v pokleslé literatuře. Ševcovský román Honda Cibulků na světlo vydaný je stylizován do podoby jarmarečního morytátu a je napsán krásným jazykem střídajícím prózu a verše. (…)
Literárně-hudebního pásmo z poezie korejského literáta a buddhistického mnicha 15. století Kim Si – supa. Z čínských originálů přeložila a komentářem doprovodila Ivana M. Gruberová. Připravil Miloš Doležal. Hudbu Jiřího Mazánka a korejskou budhistickou meditační hudbu vybral Ivan Chrz. Režie Ivan Chrz.
Účinkují Valérie Zawadská a Alfred Strejček.
Natočeno 22. 6. 2010. Premiéra 26. 9. 2010 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.) v cyklu Souzvuk. Repríza 12. 6. 2016 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.) v cyklu Souzvuk; 18. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Souzvuk.
Pavel Šrut. Příběh ze světa tvorů, kteří žerou ponožky a z párů dělají licháče. Četbu na pokračování připravil a režii má Aleš Vrzák.