Jana Alžběta Westonová. Verše anglické básnířky žijící v rudolfinské Praze z latiny volně přeložil Kamil Bednář. Účinkuje Valérie Zawadská. Režie Maria Křepelková.
Natočeno 2010 (?). Premiéra (?) 6. 8. 2010 (8 min).
13. 8. 2010
Čarodějův dům (2009)
Pavel Renčín. Tajemný příběh odehrávající se v hlubinách našeho vědomí. Připravil a úvodním slovem opatřil Petr Hanuška. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Zvuk, záznam a střih Pavel Tichý. Rozhlasová úprava, režie Michal Bureš.
Účinkují Miloslav Mejzlík, Ivana Plíhalová, Tereza Richtrová a Jana Nováková.
Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2009. Premiéra 24. 1. 2010 (ČRo Olomouc, 20:30 h.). Repríza 27. 1. 2010 (ČRo Olomouc, 19:02 h.); 7. 9. 2015 (ČRo 3 Vltava, 0:30 h.; 30 min.) v cyklu Noční bibliotéka.
Ke stažení zde.
Lit.: anonym: Pavel Renčín: ČARODĚJŮV DŮM. In web ČRo Olomouc, leden 2010 (anotace). – Cit.: Nakladatelství Argo kolem sebe soustředí zajímavá jména soudobé české literatury. Jedním z nich je i jméno Pavla Renčína, autora narozeného v roce 1977 a publikujícího od roku 1999, kdy debutoval povídkou Stvořitel.
V následujících letech se úspěšně účastnil různých literárních soutěží, vydal romány Nepohádka, Jméno korábu a první internetový román psaný se čtenáři, nazvaný Labyrint. V posledních měsících se věnuje tvorbě fantasy trilogie Městské války, jejíž první díl nese název Zlatý kříž, druhý pak Runový meč a třetí teprve vzniká.
Editor souboru Renčínových povídek nazvaného Beton, kosti a sny Antonín Kudláč soudí, že povídky jsou mozaikou textů, které jednou zamrazí, podruhé překvapí a potřetí vás strhnou do víru dobrodružství a napětí. Jedno však mají společné: prolínání reality a fikce. Dnes od nás přijměte pozvání do Čarodějova domu…
Lit.: Renčín, Pavel: Čarodějův dům na Českém rozhlasu? In web Pavel Renčín, 16. 2. 2010 (zpráva). – Cit.: Ano, přesně to se „přihodilo“ :) 24. ledna s reprízou ve středu 27. ledna proběhla adaptace mé povídky Čarodějův dům jako rozhlasové hry na ČRo Olomouc. O rozhlasovou úpravu a režii se postaral pan Michal Bureš, účinkovali Miloslav Mejzlík, Ivana Plíhalová, Jana Nováková a Tereza Richtrová. A proč vám to říkám až teď?
Věděl jsem, že se adaptace chystá, svolení jsem poskytl, ale jaksi už nedošlo k předání informací, kdy bude nasazena. Přesto, když jsem na to včera náhodou narazil na internetu a kontaktoval ČRo Olomouc, slíbili, že mi pošlou CD. Věřím, že tedy brzo přibude v sekci Pro mé čtenáře nový audio-dáreček.
Já jsem fakt zvědavý, jak si režie a herci poradili s jednou z mých nejdrsnějších bizarně hororových povídek. Už ten výběr mě překvapil…
Uvízlé věty Karla Hvížďaly – Strach a roky 1948 a 2010 (2010)
Karel Hvížďala. Esej v autorské interpretaci. Režie Dimitrij Dudík (?).
Natočeno 2010. Premiéra 5. 8. 2010 (15min.).
Já nejsem ztracen, vždycky nalezen… (2010)
David Vaughan. Mozaika nevšedního života básníka Ivana Blatného, který více než polovinu života strávil v různých britských psychiatrických léčebnách a jako 70letý v roce 1990 zemřel v Colchesteru. Citát z básně Ivana Blatného, který zemřel 5. srpna 1990 ve Velké Británii, uvádí pořad, který anglický dokumentarista žijící v Praze natočil u příležitosti 20. výročí básníkova úmrtí. Redaktor Michal Lázňovský.
Účinkují Taťjana Medvecká, Lukáš Hlavica a Ivan Řezáč.
Natočeno v roce 2010. Premiéra 4. 8. 2010 (59 min.). Repríza 2. 12. 2012 (ČRo 6, 20:10 h.) v cyklu Téma; 17. 12. 2014 (ČRo 3 Vltava, 21:45 h.) k výročí básníkova narození; 25. 12. 2019 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.); 7. 5. 2020 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) 26. 6. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.); 8. 8. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.
K poslechu zde.
Lit.: Vaughan, David: „Já nejsem ztracen, vždycky nalezen…“. In Týdeník Rozhlas 31/2010 (článek). – Cit.: Básník Ivan Blatný zemřel 5. srpna 1990 v Colchesteru v jihovýchodní Anglii. Bylo mu 70 let. Více než polovinu života strávil v různých britských psychiatrických léčebnách. Poslední z nich byl domov důchodců s pečovatelskou službou Edensor, v klidném přímořském letovisku Clacton-on-Sea.
Na fasádě domu poznáte dodneška nenápadnou keramickou desku se slovy: „Zde žil slavný československý básník, Ivan Blatný“. Jde o jednu z mála fyzických stop, které v Anglii po Blatném zůstaly. Snažil jsem se dát dohromady některé z roztroušených střípků mozaiky, kterou tvoří jeho prapodivný život. Výsledkem je rozhlasový dokument, který ve středu 4. srpna ve 21.45 uvede Vltava – k dvacátému výročí básníkova úmrtí. (more…)
Fotografie (2009)
Pavel Rankov. Povídka současného slovenského prozaika. Svědomí neunikneš, i když se ti to zprvu zdá, že je nemáš. Připravil Petr Hanuška. Překlad Barbora Škovierová. Režie Michal Bureš.
Účinkují Dita Vojnarová, Lukáš Král a Miroslav Hruška.
Připravila Olomouc v roce 2009 (30 min.).
Cesta – Jaroslav Koloděj (1999)
Setkání s výrobcem dřevěných loutek ze Senic u Poděbrad Jaroslavem Kolodějem. Připravil Ladislav Langr.
Natočeno v roce 1999 (37 min.).
Britský rok – Muž, který naučil vyprávět klavír. J. L. Dusík ušima londýnské kritiky 1/5 (2010)
Připravila Eva Ocisková.
Účinkují Eva Ocisková, Stanislav Bohadlo
Natočeno 2010. Premiéra 2.-6. 8. 2010 v rámci cyklu Britský rok.
Obsah: 1. doc. Stanislav Bohadlo – Hudební Londýn 90. let 18. století.
Lit.: Ocisková, Eva: Muž, který naučil vyprávět klavír. In web ČRo 2. 8. 2010 (anotace). – Cit.: Se jménem Jana Ladislava Dusíka se letos v programech koncertů, na stránkách hudebních časopisů a samozřejmě i v našem vysílání setkáváte velmi často. Skvělý a po celém světě proslulý klavírista a komponista se totiž narodil právě před dvěma sty lety; stalo se tak 12. února roku 1760 v Čáslavi. Ale kromě dvoustého výročí narození máme na Vltavě ještě jeden důvod k tomu, abychom si Jana Ladislava Dusíka letos připomněli; tím důvodem je programový projekt Britský rok.
Působení Antonína Dvořáka ve Velké Británii je obecně známé – a my se k němu v cyklu Britský rok vrátíme v říjnu; méně už se ví, že v hudbymilovné ostrovní zemi se odehrála i významná kapitola bouřlivého života Jana Ladislava Dusíka. Ano, bouřlivého; vždyť Dusíkův životopis by byl skvělým námětem pro velký historický film či seriál. Cesty po celé Evropě, velké umělecké úspěchy, ale i životní propady, sláva i útěky před věřiteli – a to všechno ve vzrušené a barvité době Velké francouzské revoluce a napoleonských válek. Londýnskou životní etapou Jana Ladislava Dusíka a jeho působením v tehdy velmi bohatém londýnském hudebním dění se podrobně zabýval muzikolog Stanislav Bohadlo, s kterým jste se také už nejednou mohli setkat v programu Vltavy. V pěti částech Britského roku vás tedy od 2. srpna pozveme do Londýna devadesátých let osmnáctého století za českým skladatelem a klavíristou. Cyklus o „muži, který naučil vyprávět klavír“, připravila se Stanislavem Bohadlem Eva Ocisková a na citátech z dobového londýnského tisku si v něm budete moci ověřit i své znalosti angličtiny.
Výlety s Vltavou – Na Vltavě po Vltavě 1/5 (2010)
Tomáš Černý a Pavel Ryjáček splouvají atraktivní úseky Vltavy, coby naprostí začátečníci pronikají do základů vodáckých dovedností a především zastavují u kulturních památek a na místech, která jsou zajímavá nejen pro vodáky. Pořad s posluchačskou soutěží.
Natočeno 2010. Premiéra 2. – 6. 8. 2010 (ČRo 3 Vltava, 8:11 – 8:30 h.).
Kam v Bratislavě (2009)
Jana Beňová. Povídka. Svědectví o mně a o muži s nitkami místo vlasů. Připravil Petr Hanuška. Překlad Ĺubica Krénová. Režie Michal Bureš.
Účinkuje Dita Vojnarová.
Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2009 (25 min.). Repríza 27. 7. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 23:00 h.); 14. 12. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Drvotová, Vladana – Hanuška, Petr: Jana Beňová: Kam v Bratislavě. Něžné svědectví o muži s nitkami místo vlasů. In web ČRo 3 Vltava, 14. prosinec 2024 (článek). – Cit.: Povídka současné slovenské autorky přináší velmi osobní pohled pětatřicetileté hlavní hrdinky na město, v němž žije. Příběh pozorovatelky lidských osudů, která má zalíbení v muži s nitkami místo vlasů, uslyšíte v podání herečky Dity Mandové Vojnarové. (…)
Jana Beňová (1974) je slovenská spisovatelka, básnířka a novinářka. Je absolventkou divadelní dramaturgie na VŠMU. Od roku 2002 do roku 2009 pracovala jako reportérka v deníku Sme, později jako editorka v Divadelním ústavu. V současné době je na volné noze a spolupracuje s nezávislým Denníkem N.
Debutovala v roce 1993 básnickou sbírkou Svetloplachým, kterou o tři roky později doprovodily knihy Lonochod a Nehota. Její román Plán odprevádzania (Café Hyena) získal v roce 2012 Cenu Evropské Unie za literaturu a byl zatím přeložen do dvanácti jazyků. Básně i prózu Jany Beňové spojuje to, jak jsou civilní a nepatetické. Namísto složitých poetických obrazů upřednostňuje autorka lehkou ironii a slovní hříčky, pod kterými čtenář ale cítí závan jisté melancholie.
Jak si pejsek roztrhl kalhoty, O pyšné noční košilce (1951-1960)
Josef Čapek. Pohádka pro nejmenší děti. Režie Josef Cincibus.
Vypravuje Karel Höger.
Vydal Supraphon (1 SP, 45 ot./min., 03510). Reedice Bonton Music v roce 1994 a 1997 na CD Povídání o pejskovi a kočičce (1 CD, 71 0198-2 8, 40 min.).