Připravil a režii má Gabriel Gössel. Pořadem provází Max Wittmann.
Nastudovalo Brno v roce 2010. Premiéra 1., 8. a 15. 8. 2010 (ČRo Brno, 15:04 h.).
Obsah: 1. Z Prahy do Brna – 2. Z Brna do Prahy – 3. Léta poválečná.
Lit.: Gössel, Gabriel: Oldřich Nový – gentleman ve filmu i v životě. In web ČRo, srpen 2010 (článek). – Cit.:Floridor, Celestin, Kristián, ale také Roztomilý člověk, Světák, Hodinový hoteliér. Těžko by se našel člověk, jenž by neznal Oldřicha Nového v některé z výše vyjmenovaných hlavních rolí. Letos 7. srpna si připomeneme 111. výročí narození tohoto vynikajícího umělce, jedné z nejvýraznějších postav české populární kultury 20. století.
Okamžiky slávy i méně příjemné momenty Nového dlouhé a bohaté životní dráhy přiblíží svým posluchačům také Český rozhlas Brno. Ve třech hodinových pořadech věnovaných Nového uměleckým začátkům a jeho působení v brněnských divadlech a rozhlase (1. srpna), návratu na prkna pražských divadel (8. srpna) i jeho dalším osudům po roce 1945 (15. srpna) – zazní nejen vzpomínky pamětníků a citace z dobového tisku, ale především původní nahrávky ze šelakových gramodesek, které Oldřich Nový natáčel od konce dvacátých až do padesátých let minulého století.
Na české divadelní scéně je jméno Oldřicha Nového spojeno s několika desítkami vkusných hudebních komedií, u nichž je uveden buď coby autor, režisér či představitel zpravidla hlavní role, vždy obklopený krásnými ženami. Celých patnáct sezon tyto komorní zpěvohry uváděl na scéně brněnského Zemského divadla, od roku 1935 pak s nimi po deset dalších let sklízel úspěchy ve vlastním Novém divadle v Praze. Velice oblíbené byly u posluchačů rozhlasu též jeho pravidelné brněnské Radiokabarety stejně jako přímé přenosy divadelních představení z Nového divadla, jež přinášel pražský Radiojournal. V poválečných letech Nový ve spolupráci s rozhlasem pokračoval a účinkoval i v řadě pražských divadel a jako herec či režisér hostoval i na několika mimopražských scénách. Z této doby jmenujme například jeho nezapomenutelnou inscenaci operety Mam’zelle Nitouche či hlavní roli ve hře Pavla Fandovského Hodinový hoteliér, kterou mu koncem let šedesátých nabídl pražský Činoherní klub. (more…)