Guy de Maupassant. Přeložil Anton Vantuch. Hudební dramaturgie Eleonóra Vančíková-Kapasná. Redakce Zuzana Belková. Režie Štefan Korenči.
Čte Alfréd Swan.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2008 (16 min.).
10. 1. 2010
Za jarného večera (Za jarního večera, 2008?)
Guy de Maupassant. Překlad Anton Vantuch. Hudební dramaturgie Eleonóra Vančíková-Kapasná. Redakce Zuzana Belková. Režie Štefan Korenči.
Čte Alfréd Swan.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2008? (15 min.).
Kanadské žartíky 1/5 (Kanadské žertíky, 1981)
Stephen Leacock. Čtení na pokračování z knihy povídek a črt kanadského spisovatele, jednoho z najznámějších světových humoristů. Zvuk Ivan Kolašík, Jozef Dobák, Ĺuboš Klásek, Mária Vrancová, Alojz Janeček. Redaktor Milan Markovič. Režie Viliam Sýkora.
Účinkují Martin Huba, Darina Benešová, Stano Dančiak, Anton Mrvečka, Marián Labuda.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 1981 (5 x 30 min.). Repríza 5. – 15. 2. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: Šaráková, Lucia: Príbeh služobníčky a iná kanadská literatúra. Téma týždňa. In web SRo Rádio Litera, 4. 2. 2024 (článek). – Cit.: Tento týždeň na na Litere ponoríme hlbšie do diel kanadských autorov a autoriek. Vybrali sme pre vás prozaikov Stephena Leacocka, Lucy Maud Montgomeryovú či Margaret Atwoodovú. Veršami prispeje Alden Nowlan. Týždeň okorení píšuci biológ Farley Mowat a jeho slávna kniha Nehaňte vlka. Cez Hugha MacLennana nazrieme do diela, v ktorom sa mu podarilo definovať literárnu formu pre fenomén „kanadskosti“. A nebudú chýbať ani premiéry autorských relácií z našej „literáckej“ dielne.
Kanadské žartíky Stephena Butlera Leacocka vás budú sprevádzať celý týždeň v Čítaní na pokračovanie. Vychutnajte si poviedky a črty tohto spisovateľa, ekonóma, satirika a klasika kanadskej literatúry, ktorý tiež patrí k najznámejším svetovým humoristom. Jeho dielo je plné irónie, fantázie a chuti odhaľovať a zosmiešniť ľudské slabosti. Od roku 1947 sa v Kanade udeľuje Cena Stephena Leacocka za najlepšiu tamojšiu literárnu tvorbu. (…)
9. 1. 2010
Literární a jiné poklesky Miloše Kopeckého (1983)
Autorský výběr a sestava Miloš Kopecký. Hudba Jan Rychlík a Jiří Brdečka (Blues hazardního hráče). Hraje Karel Vlach se svým orchestrem. Zvuk a střih Jiří Bartoš. Režie Jiří Šrámek.
Hovoří Miloš Kopecký a Anna Wetlinská.
Nahráno s obecenstvem v pražském Divadle hudby 23. ledna 1983. Vydal Supraphon v roce 1984 (1 LP, 1218 0497 X-F, Supralong).
Obsah: 1. Monolog o tématu večera (7:08), 2. Přichází mládí a krása – Anna Wetlinská (2:59), 3. O lásce, a té první zvlášť (7:29), 4. O alkoholu (6:48), 5. O štěstí a o věku (8:58), 6. Odpovědi na dotazy z publika – O volném čase a o psech (4:35), 7. Odpovědi na dotazy z publika – Co poradím dceři a o manželství (9:36), 8. Odpovědi na dotazy z publika – O čtení a o knížkách (2:26), 9. Odpovědi na dotazy z publika – O žárlivosti, věrnosti, vlastenectví a o tom, co mám rád (9:43), 10. Odpovědi na dotazy z publika – Co soudím o mladé generaci (7:06), 11. Odpovědi na dotazy z publika – O skleróze, o věku a stárnutí (6:21), 12. Blues hazardního hráče (závěrečná píseň) (3:18).
Večer s Milošem Kopeckým (1981)
Bohatá žeň z méně bohatého života Miloše Kopeckého. Použitá hudba Kurt Weill (Moritat – Píseň Mackie Messer), Jan Rychlík (Není větší potěšení pro ortodoxního lumpa). Texty písní Jiří Suchý, Vratislav Blažek. Zvuk a střih Jiří Bartoš. Cover a photography Pavel Jasanský, 1981. Odpovědná redaktorka obalu Jana Řehořová. Režie Jiří Šrámek.
Účinkují Miloš Kopecký, Luděk Kopřiva (klient), Marie Drahokoupilová (novinářka).
Nahráno za účasti obecenstva 18. května 1980 v pražském Divadle hudby. Vydal Supraphon v roce 1981 (1 LP, 1218 0453 X-F, Supralong).
Obsah: 1. Osobní vyznání, 2. Právní porada (Luděk Kopřiva – klient), 3. Jak se zbavit milující, leč nemilované ženy, 4. Povídka pro pořádné lidi, 5. Povídka pro něžné duše, 6. Otázky z obecenstva – odpovědi ze života (Marie Drahokoupilová – novinářka).
7. 1. 2010
Die Motten (Moli, 1969)
Ilja Hurník. Režie Jiří Horčička.
Osoby a obsazení: klavírista (Günter Strack), Bohoušek /Fritzchen/ (Wolfgang Meyers), první mol (Peter Fitz), molička (Gustl Halenke), dědeček mol (Helmut Peine), mol Jáchym /Joachim/ (Jodoc Seidel), mol prorok (Benno Sterzenbach), molí sbor (Maria Madlen Madsen, Christiane Eisler, Gaby Reichardt, Ilona Wiedem).
Nastudoval HR v koprodukci s SFB (NDR) v roce 1969 (47 min.). Premiéra 23. 6. 1969 (HR).
Obsah: Friedlich wohnt die Familie der Motten im Konzertflügel Wenn der große Meister Etüden spielt, flüchten sie rechtzeitig in eine friedliche Gegend des Flügels. Großvater, der auch Unterricht im Abfressen der Filzhämmerchen erteilt, demonstriert, wie man sich vor den aufwärts hüpfenden Hämmerchen in Sicherheit bringt. Da bringt ein Prophet der Motten Unruhe in das Gemeinwesen. Auf sein Betreiben hin schwirren die Motten aus dem Klavier und umgaukeln den Kopf des Meisters. Großvater wird erschlagen, eine andere Motte muß sich opfern, um dem alternden Klavierspieler diejenigen Noten zu verdeutlichen, die er immer wieder übersieht, Und dann stirbt auch der Meister. Kerzen stehen bei der Leiche, die Motten fliegen ins trügerische Licht und zerfallen in Asche, Nur eine Motte bleibt übrig Sie freut sich, als ein neuer Herr kommt, ein Kind, das mit unbeholfener Hand die Tasten anschlägt.
Ohrozená kultura (Ohrožená kultura, 2006)
Josef Šmajs. Esej. Redakčně připravil Ján Zaťko. Hudba Ĺuboš Kovačech. Zvuk Peter Gazarek.
Účinkuje Marek Fajnor.
Natočeno 2006 (13 min.).
Pozn.: Filozof Josef Šmajs chce zmieriť kultúru s prírodou vytvorením biofilnej kultúry, ktorá bude vedome prírode ustupovať so zreteľom na rovnováhu života. Mení subjektovo-objektovú optiku, čím z prírody, objektu uspokojenia našich potrieb, robí subjekt, živú bytosť: Gaiu.
Praktickú úlohu v zmierovaní má zohrať politika presadzujúca regionálne diferencie oproti globalizácii. Kniha však ponúka ďalšie a ďalšie myšlienky a tézy – autor ich koncentroval v záverečnej časti Nájomná zmluva so Zemou.
V podobných kontextoch zvyknú figurovať aj podporné idey prevzaté z náboženstiev, Šmajs ich ale do vlastného diskurzu nevkomponoval. Krajšie by vyzeralo, keby som teraz napísal, nech knižka vyvolá širokú polemiku. Poučený „výsledkami“ mnohých polemík, ich všemožnými uzávermi a stanoviskami, by som si ako človek s malým č radšej želal ticho. Ako jedna súčasť ohrozenej kultúry viem, že načúvať prírode sa dá najkrajšie bez slov…
Naša univerzálna civilizácia (Naše univerzální civilizace, 2009)
Vidiadhar Surajprasad Naipaul. Esej trinidadského spisovatele, nositele Nobelovy ceny za literaturu z roku 2001. Překlad z angličtiny Marián Gazdík. Redakčně připravil Patrik Oriešek. Zvuk Alena Duchoňová.
Účinkuje Miroslav Trnavský.
Natočeno 2009 (9 min.).
Alternativní název: Naše universální civilisace.
Pasca na vlka (Past na vlka, do 2002)
Giovanni Verga (La caccia al lupo). Rozhlasová dramatizace povídky Hon na vlka. Překlad Elena Trejbalová. Rozhlasová dramatizace Mária Terenová. Hudební dramaturgie Katarína Cútová. Zvuk Ivan Kulašík a Jozef Dobák. Dramaturgie Vladimír Holan. Režie František Obžera.
Účinkují Gustáv Valach, Ida Rapaičová, Ĺubo Roman a Mária Hajková.
Natočeno do roku 2002 (SRo Devín; 29:30 min.).
Pozn.: Dramatizácia poviedky s témou rozpadu milostného vzťahu vydatej ženy a jej milenca.
Ĺúbostný denník (Milostný deník, 2009?)
Anna Achmatovová. Další tvůrci nezjištěni.
Účinkuje Mária Schlosserová.
Natočeno 2009 (?) (12 min.).
Pozn.: Výber veršov najvýznamnejšej ruskej poetky 20 . storočia Anny Andrejevny Achmatovovej (1889 – 1966). Vynikla ako autorka komorných a tragických lyrických básní o bielogvardejcoch a stalinskom terore, milostnej a filozofickej poézie.V roku 1946 sa stala spolu so satirikom M. M. Zoščenkom terčom politickej kampane.
Písala tiež kritické štúdie o A. S. Puškinovi. Diela: Večer, Deväťstotrinásty rok, Ruženec, Vŕba, Zo šiestich kníh, Ĺúbostný denník.