Hans Heinrich Eggebrecht. Esej z knihy Hudba a krásno německého hudebního teoretika. Překlad Jarmila Gabrielová. Připravil Jiří Vondráček. Účinkuje Alfred Strejček. Režie Jan Tůma. (15min.)
4. 7. 2008
Kynologický ústav (2008?)
Jaroslav Hašek. Rozhlasová úprava Hana Krejčová. Režie Aleš Vrzák.
Účinkují Jan Dvořák, Josef Bulík a Petr Červinka.
Nastudovaly České Budějovice v roce 2008 (?) (30min.).
Kytice anglických nonsensů 1/20 (2003)
Edward Lear. Výběr, překlad a režie Antonín Přidal. Hudba Miloš Štědroň st. (Klavírní předěly – Kytice anglických nonsensů, hraje autor). Dramaturg Tomáš Sedláček. Zvukový mistr Vlastimil Zetka. Natáčecí technik Alice Šlapanská.
Účinkují Jana Janěková, František Derfler a Alan Windsor.
Nastudovalo Brno v roce 2003. Díl druhý natočeno 17. 9. 2003, díl dvacátý 18. 9. 2003.
Pozn.: Druhý, šestnáctý a dvacátý díl zazněly 31. 7. 2010 (Husa na provázku, 17:30 h.) v programu Měsíce autorského čtení Brno „Audiokabinet“ pod názvem „Dvě nesourodá setkání s anglosaskou poezií“ (společně s pořadem Král majáles).
Obsah: 1. Říkadlenka prostá (10min.). – 2. Limeřík množivý. – 3. Learium learovité. – 4. Podobka šufantní. – 5. Skokopár mokrosuchý. – 6. Pompitonka pinkavá. – 7. Řešetovka plavební. – 8. Nosoň světelný. – 9. Námluvník lkavý. – 10. Plavoň odlehčený. – 11. Šatulipán chutný (spoluúčinkuje Zdena Herfortová). – 12. Nehodule abecední. – 13. Idylie výbušná. – 14. Křupinie obydlená. – 15. Rozhovořec neslýchaný. – 16. Carollovka (kerolovka) slavná. – 17. Melanchule rytířská. – 18. Tydlitovka nejdelší. – 19. Někdobyl cvrčkomilný. – 20. Shrnutíčko neúplné.
Osudy – Vlasta Slavická 1/5 (2008)
Nejen o počátcích vysílání vypráví jedna z prvních rozhlasových hlasatelek, manželka hudebního skladatele Klementa Slavického. Připravila Eva Ocisková. Technická spolupráce Tomáš Zikmund.
Natočeno 2008. Premiéra 7. – 11. 7. 2008 (1 díl cca 27 min).
Hra (2008)
Hans Heinrich Eggebrecht. Esej z knihy Hudba a krásno německého hudebního teoretika. Překlad Jarmila Gabrielová. Připravil Jiří Vondráček. Účinkuje Alfred Strejček. Režie Jan Tůma. (15min.)
Šumavou s Karlem Klostermannem 1/5 (2008, 2020)
Projděte se místy, o kterých tak poutavě psal a vyprávěl spisovatel Karel Klostermann. Provázejí PhDr. Vladimír Horpeniak a literární kritička Mgr. Hana Klínková. Dále účinkuje Jaromír Meduna. Připravila a uvádí Marie Poláková.
Natočeno 2008. Premiéra 7. – 11. 7. 2008.
1. V Podlesí. – 2. Prázdniny na Šumavě. – 3. Odysea soudního sluhy. – 4. Bílý domek. – 5. Z mého rodinného alba.
Vydala Radiotéka, listopad 2020 (MP3, CR.ES.2020.564).
Reportérům vstup povolen – Výpustek – Přísně tajné ! (2004)
Připravili Světlana Lavičková a Tomáš Černý.
Natočeno v roce 2004. (ČRo2 Praha; 54 min.).
Pozn.: Jeskyně vznikla v devonských vápencích a její historie je opravdu pestrá: První písemná zmínka je již z roku 1608. Mastičkáři si ji totiž pochvalovali jako naleziště kostí kostí draků, ktoré tvořily základ jejich léčebných přípravků. Již před 200 lety jeskyni zpřístupnil pro turisty kníže Lichtenštejn. Od roku 1920 se v ní těžily fosfátové hlíny využívané jako hnojivo. Chodby ztratily svůj původní charakter a s hlínou se vytěžila spousta kostí vyhynulých zvířat.
Nejvice však tvář jeskyně poznamenala armáda. Československá armáda si zde těsně před 2. světovou válkou umístila muniční sklad, ale s příchodem okupace byl tento podzemní prostor obsazen nacisty. Vybetonovali podlahy a upravili rozlehlé chodby tak, že do nich bylo možno vjet nákladními auty – nuceně nasazení zde vyráběli součástky do leteckých motorů. Koncem války továrnu Němci částečně zapálili a částečně vyhodili do povětří (část původní kotelny je k vidění jako připomínka války v původním stavu).
V roce 1961 jeskyni opět převzala československá, tentokráte „lidová“, armáda. O účelu kolovaly nejrůznější fámy, ale objekt byl velmi přísně utajovaný – protiatomový úkryt s velitelským stanovištěm pro případný válečný konflikt byl vybudován v délce 200 metrů v hloubce asi 50 metrů pod zemí. Těsně před rokem 1989 se dokonce uvažovalo o jeho přebudování na protiatomový kryt najvyšších představitelů ÚV KSČ. Poloha jeskyne v hlubokém údolí totiž nedovolovala přímý zásah střelou s plochou dráhou letu a vnitřní prostory skalního bloku by odolaly i výbuchu atomové bomby o síle třiceti kilotun TNT.
Krápníků zde k vidění mnoho není, ale kolem objektu jsou stále ostnaté dráty – koridor mezi ploty pro stráže a uvnitř za ocelovými dveřmi stále plně funkční betonové tubusy s lůžkovou částí, polní nemocnicí, filtrační zařízení, záložní agregáty, chemické záchody, telefonní ústředna a to nejdůležitější – velitelské středisko.
Reportérům vstup povolen – Relikviář svatého Maura (2005)
Zvláštní vydání pořadu k 20. výročí objevení vzácné památky. Pořad připravili a státní hrad a zámek Bečov nad Teplou navštívili Světlana Lavičková a Tomáš Černý.
Natočeno 2005. Premiéra 5. 11. 2005 (ČRo2 Praha, 21:05 h.; 53 min.).
Alternativní název: Relikviář sv. Maura.
Jako žena nula (1991, 2009)
Luisella Fiumiová. Režie Helena Vaňurová. Mistr zvuku Miroš Svatoň. Hudba Mlhoš Kafka.
Čte Jana Hlaváčová.
Vydalo Audiostory (Edice Román) v roce 1991 (1 MC, AY0049, 90 min.). Reedice Popron music v roce 2009 (2 CD).
Pozn.: Známá italská humoristka je podle svých vlastních slov kromě manželky, matky a dcery také novinářkou. S humorem popisuje své rodinné problémy. Její rozmarně prezentovaná analýza rodinného soužití se sebeironizujícím názvem Jako žena nula jistě zaujme i pobaví nejen všechny. (anotace)
Obsah: CD 1 – Můj manžel – dokonalý muž 00:07:00; 2. Ohleduplný, i když nešťastný 00:06:03; 3. Především velmi pořádkumilovný 00:05:38; 4. O manuální práci 00:04:00; 5. Milé návyky 00:04:38; 6. Moje matka mu říkala, aby si mě nebral 00:05:50; 7. Moje matka – její bezmezné ambice 00:05:22; 8. Věc, která mi u ní šla nejvíc na nervy 00:05:10.
CD 2:
1. Já 00:06:05
2. Já a zubař 00:08:06
3. Když jsem dělala novinařinu 00:06:23
4. Mé dcery – dvě nevychované děti 00:07:28
5. Dvojče rebel 00:09:14
6. Druhé z dvojčat 00:09:38
3. 7. 2008
Morella (1998)
Edgar Allan Poe. Překlad Ján Vilikovský. Hudební dramaturgie Lýgia Vojtková. Redakce Peter Glocko ml. Režie Martin Kákoš.
Čte Dušan Jamrich.
Natočil Slovenský rozhlas v roce 1998. Repríza 7. 11. 2022 (SRo 8 Rádio Litera).
Pozn.: Uvedeno společně s dalšími povídkami také jako četba na pokračování v roce 2008.
Lit.: Šaráková, Lucia: Vábivé tajomstvá – E. A. Poe a dlho nevysielané hry. Téma týždňa. In web SRo Rádio Litera, 30. 10. 2022 (článek). – Cit.: Čaká nás tichý čas, v ktorom sa tak viac schúlime do deky, ku sviečke a možno práve k rádiu, aby sme nazreli hlbšie do seba – cez príbehy iných. A azda sa aj povzbudili, prezreli cez to všetko až k nádeji. Deti prežívajú jesenné prázdniny a my sa v rodinách budeme zrejme viac stretávať, počas týchto dušičkových sviatkov a myslieť na svojich predkov, našich blízkych, ktorých príbeh už život dopísal. Rádio Litera v tento čas pamätalo najmä na tých, ktorí majú radi tajomné príbehy z pera E. A. Poea, a tak sme ich ešte obohatili o poviedky S. Andersona, R. Thákura, A. Schnitzlera, Luigiho Pirandella, Pabla de la Torriente Braua, A. Fernandésa – čiže o nádielku amerických, talianskych, maďarských, kubánskych autorov… A môžete sa tešiť aj na dlho nevysielané hry – takými budú hry Rudolfa Brezinu – Katedrála a Samota srdca a rovnako si nenechajte ujsť hru Emila Kočiša Záhadný rýchlik či hru Pavly Kováčovej Deväť a pol (sviečok). Určite poteší aj Poeov Havran v novej interpretácii z roku 2022 a rozprávočka od Hany Gregorovej O zvieratkách v divadle. Je skutočne na čo sa tešiť. (…)
Americký romantický básnik, prozaik, literárny teoretik a esejista E.A. Poe bol autorom fantastických, mystických príbehov a patrí mu prvenstvo pri zakladaní detektívneho a hororového žánru. No ani sám jeho život nezaostával za zápletkami, ktoré vymýšľal vo svojich hrôzostrašných príbehoch. Alkohol a drogy mu spôsobovali intenzívne stavy depresií, ktoré ho oberali o všetko dôležité v živote. Po krátkom období slávy ho jeho démoni opäť uvrhli späť do zúfalej biedy. 3. októbra 1849 ho našli opitého na baltimorskom chodníku. Z kómy, do ktorej upadol v nemocnici, sa už neprebral. Zomrel 7. októbra 1849. Na záver týždňa si vychutnajte Poeove dve poviedky, ktorým nechýba atmosféra tajomstva. Vyberáme pre vás tituly Morella a Zradné srdce. V réžii Martina Kákoša číta Dušan Jamrich.