Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

26. 3. 2007

Solidarita otřesených (2007)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 13:47

Jan Patočka. Z Kacířských esejů o filozofii dějin vybral a upravil Josef Hrdlička. Režie Hana Kofránková.

Účinkuje Jan Vlasák.

Natočeno 2007. Premiéra 13. 3. 2007 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 15 min.) v cyklu Psáno kurzívou. Repríza 2. 1. 2017 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h) v cyklu Psáno kurzívou a k 40. výročí prohlášení Charta 77.

Lit.: anonym: Jan Patočka: Solidarita otřesených. In web ČRo 3 Vltava, březen 2007 (článek). – Cit.: Prof. Dr. Jan Patočka, DrSc., Dr. h. c. (1. června 1907 Turnov – 13. března 1977 Praha) byl jedním z nejvýznamnějších českých filosofů 20. století. Zabýval se fenomenologií, filosofií dějin, filosofickým dílem J. A. Komenského, T. G. Masaryka a Edmunda Husserla, českou literaturou, uměním a kulturou. Patočkovo dílo a jeho osobnost výrazně ovlivnily soudobé české myšlení, zejména v kruzích nezávislé inteligence a disentu 60. až 80. let.

Jeho kacířské eseje o filozofii dějin z roku 1975, které poprvé u nás vyšly v samizdatu, se staly nečastěji četným i překládaným dílem moderní české filozofie. Jan Patočka byl signatáře a mluvčím Charty 77. Zemřel krátce pro jejím prohlášení, jeho smrt přímo souvisela s vyčerpáním po dlouhotrvajícím výslechu Státní bezpečností. Smrt Jana Patočky 13. března 1977 a následující pohřeb v chrámu svaté Markéty v Praze na Břevnově byl manifestací solidarity s Chartou v době jejího cíleného hanobení sdělovacími prostředky. Od smrti Jana Patočky uplynulo dnes 30 let.

Lit.: anonym: Jan Patočka: Solidarita otřesených. In web ČRo 3 Vltava, leden 2017 (článek). – Cit.: Prof. Dr. Jan Patočka (1. června 1907 Turnov – 13. března 1977 Praha) byl jedním z nejvýznamnějších českých filosofů 20. století. Zabýval se fenomenologií, filosofií dějin, filosofickým dílem J. A. Komenského, T. G. Masaryka a Edmunda Husserla, českou literaturou, uměním a kulturou. Patočkovo dílo a jeho osobnost výrazně ovlivnily soudobé české myšlení, zejména v kruzích nezávislé inteligence a disentu 60. až 80. let. Jeho Kacířské eseje o filozofii dějin z roku 1975, které poprvé u nás vyšly v samizdatu, se staly nejčastěji četným i překládaným dílem moderní české filozofie.

Jan Patočka byl signatářem a mluvčím Charty 77. Zemřel krátce pro jejím prohlášení, jeho smrt přímo souvisela s vyčerpáním po dlouhotrvajícím výslechu Státní bezpečností. Smrt Jana Patočky 13. března 1977 a následující pohřeb v chrámu svaté Markéty v Praze na Břevnově byl manifestací solidarity s Chartou v době jejího cíleného hanobení sdělovacími prostředky.

Muzikant a tulák Eduard Ingriš 1/5 (2005)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 13:47

Četba na pokračování. Seriál, natočený u příležitosti 100. výročí narození Eduarda Ingriše. Pořad připravili Gabriel Gössel a Max Wittmann. Režie Eva Řehořová.

Připravilo Brno v roce 2005 (25min.).

Pohádky z Kunratického lesa 1/7 (2004)

Filed under: Hajaja — Přemek @ 13:45

Arnošt Vít. Původní rozhlasový seriál. Dramaturgie Václava Ledvinková. Průvodní slovo Kateřina Ondřejová. Režie Yvona Žertová.

Vypráví Stanislav Zindulka.

Natočeno 2004 (7 x 10 min.). Repríza 21. – 27. 8. 2017 v cyklu Hajaja (ČRo 2 Praha, 19:45 h.); 2. – 8. 5. 2022 (ČRo 2 Praha, 19:50 h.).

Obsah: 1. O dvou mlejnech. – 2. O hospodě U zeleného ptáka. – 3. O studánce Václavce. – 4. O Rusalčině studni. – 5. O pytláku Jírovi. – 6. O dubu se zlatou korunou. – 7. O sedminedělním čertovi.

Pozn: V Kunratickém lese na samém okraji Prahy najdete nejen rozvaliny hradu, kde skonal český král Václav IV, pozůstatky starých mlýnů, hájovny a altány, studánku Václavku, ale i pohádkové bytosti. Vodníky Sasíka a Žábrovce, vílu Rusalku a čerta, kterého nikdo nepojmenoval. Když se tam budete toulat dlouho, tak možná potkáte loupežníka Bonžůru nebo pytláka Jíru. Ale víc by vám o tom pověděl autor knížky Arnošt Vít, známý vypravěč pohádkových příběhů, které znal jen on sám a jako jediný je sepsal pro všechny odvážné děti, co se nebudou po přečtení pohádek bát a do Kunratického lesa se vypraví. (anotace ČRo)

Arnošt Vít (1920)

Doyen českých pohádkářů. Jeho pohádky znají především malí i velcí posluchači slavného pořadu Hajaja Českého rozhlasu. Amatérsky loutkařil a principáloval a teprve se zkušenostmi z tohoto kontaktu s dětmi se odvážil pro ně psát pohádky, říkadla, leporela a příběhy na první čtení. Hajaja vyprávěl na sedmdesát jeho pohádek, jedna z nich je i reprezentační elitní publikaci ,,To nejlepší z Hajaji“ (Albatros 2006). Tiskem vyšlo dvanáct jeho titulů, jedno CD s písněmi pro děti a jedno CD z Pohádkami z Kunratického lesa.

Osudy – Terezie Fučíková 1/5 (2007)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 13:44

Rozhlasové vzpomínky zakladatelky klinické imunologie u nás. Připravila Jana Špačková. Technická spolupráce Miloš Kot.

Premiéra prvního dílu 12. 3. 2007 (30min.). Repríza 9. – 13. 8. 2010 (ČRo 3 Vltava); 9. – 13. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h).

Lit.: anonym: OSUDY – Terezie Fučíková. In web ČRo 3 Vltava, 30. červenec 2010 (anotace). – Cit.: V týdnu od 9. srpna v repríze můžete v programové řadě Osudy pětkrát, vždy na půl hodiny, setkat s první dámou naší klinické imunologie – profesorkou Terezií Fučíkovou. Poslechnete si vyprávění ženy, která má vytrvalost a dravost sportovce, smysl pro celek i detail výtvarníka a muzikantskou schopnost hledat a nalézat harmonii. Připravila Jana Špačková.

Zen a umění lásky (2007)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 13:43

Brenda Shoshanna. Ze stejnojmenné knihy americké psychoterapeutky, zabývající se zenovým buddhismem a moderní psychologií, vybrala Alena Blažejovská. Připravilo Brno. (15min.)

Démon a dievča (Démon a dívka, 2003)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 13:12

Paulo Coelho. Modelová situace, ve které autor klade na misky vah charakter člověka. Dramatizace Zuzana Uličianska. Hudební redaktor Katarína Cútová. Zvukový mistr Ĺubica Olšovská. Dramaturg Ján Uličianský. Režie Martin Kákoš.

Osoby a obsazení: Chantal (Zuzana Fialová), cudzinec (Ivo Gogál), Berta (Naďa Kotršová), Gabriela Dolná, Emil Horváth, Ivan Letko, Elena Petrovická, Dušan Kaprálik, Alfréd Swan, Peter Sklár a další.

Nastudoval Slovenský rozhlas, duben 2003 (58 min.). Premiéra 25. 5. 2003.

Matka (1993)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 13:09

Rozhlasová adaptace divadelní hry.  Překlad z češtiny Milo Urban. Pro rozhlas upravil Vladimír Rusko. Dramaturgie Zuzana Zelinová. Hudební dramaturgie Milena Lukáčová. Zvuk Ing. Ernest Valcer. Režie Vladimír Rusko.

Osoby a obsazení: matka (Eva Rysová), otec (Vladimír Minarovič), dědeček (Jozef Króner), Ondrej (Jozef Šimonovič), Juraj (Miroslav Trnavský), Kornel (Lubo Roman), Peter (Michal Gučík), Tony (Jan Galovič), muž (Vladimír Štefuca), žena (Anna Javorková), hlasatel (Vladimír Štefuca), hlasatelka (Mária Škarohlídová).

Natočeno 1993 (68 min.).

Vřeštící lebka (199?)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích,Povídky — Přemek @ 13:04

Francis Marion Crawford. Povídka. Vypráví Jiří Štěpnička.

Vydal Supraphon v roce 199? (47 min.).

Podpis štyroch (Podpis čtyř, 1971)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 13:03

Sir Arthur Conan Doyle. Rozhlasová dramatizace povídky Podpis čtyř (Sign of four, únor 1890). Překlad Alfons Bednár. Dramatizace Martian Bednár. Snímky Mária Papsonová. Režie Rada Šubová.

Osoby a obsazení: slečna Morstanová (Darina Poldaufová), Sherlock Holmes (Andrej Chmelko), Dr. Watson (Peter Gažo), drsný muž (Ján Švec), Thaddeus Sholto (Ján Dudra), Smithová (Anna Grisová), Jones (Marián Kleis), Jonathan Small (Ján Bzdúch), major (František Dadej), pošťák (Boris Šajdár), hlas (Ján Lacko).

Nastudoval Slovenský rozhlas v roce 1971 (52 min.). Repríza 14. 5. 2024 (SRo Rádio Devín, 21:00 – 21:52 h.).

25. 3. 2007

Zázračný rabín 1/5 (2002)

Filed under: Seriály,Slovenské — rickie @ 17:52

Zuzana Križková. Pětidílný dramatický seriál o životních osudech slovenského rabína mudrce Chatama Sofera. Mistr zvuku Andrej Kubík. Hudební spolupráce Katarína Cútová. Dramaturg Olga Duhanová. Režie Štefan Korenči.

Účinkujú Karol Machata, Lukáš Frlajs, Boris Farkaš, Daniel Svoboda, Diana Mórová, Zuzana Kronerová, Marian Zednikovič, Peter Bzdúch, Anton Korenči, Martin Kaprálik, Jozef Šimonovič, Ján Kroner, Ivan Vojtek st., Martina Götzová a další.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2002 (5 x 30 min.). Repríza 11. – 15. 9. 2023 (SRo 8 Rádio Litera).

Pozn. Chatam Sofer: Najžiarivejšia hviezda v dejinách prešporskej židovskej obce – Chatam Sofer, vlastným menom Moše Schreiber, sa narodil v roku 1762 vo Frankfurte nad Mohanom. Už v troch rokoch, keď začal chodiť do školy, poznal niekoľko traktátov z Talmudu a vedel vyriešiť zložitejšie rébusy. Do Bratislavy prišiel začiatkom 19. storočia. Čakala ho tu početná, ale názorovo nejednotná komunita. Jej členovia sa delili na zástancov tradičného judaizmu a nového učenia prichádzajúceho z Nemecka. Sofer sa jednoznačne priklonil na obranu tradičného judaizmu. Bojoval proti akýmkoľvek inováciám viery predkov. Bol totiž presvedčený, že Tóra ako prameň Božej múdrosti automaticky obsahuje a dokonca prevyšuje celú ľudskú múdrosť. Naopak, svetské múdrosti odmietal. Chápal ich ako prvý krok k opusteniu Tóry, a tým aj k asimilácii židovského národa.

Meno Chatam si zvolil sám. Predstavuje skratku slov Chiduše Torah Moše, v preklade Mošeho inovácie Tóry, čo je aj názov jeho významného diela. Hebrejské priezvisko Sofer zasa znamená v preklade pisár. Napísal totiž viac ako 90 prác, medzi nimi komentáre k Tóre, Talmudu, ktoré dodnes predstavujú základné diela tohto druhu.

Vybráno z článku Zázračný rabín pod električkou, Autor textu: Zuzana Kizáková, Webjournal.sk studentů Katedry žurnalistiky FiF UK Bratislava

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress