Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

16. 7. 2024

Kľúčové slová – Alternatíva (Klíčová slova – Alternativa, 2020)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 15:35

Dalfar a Richard Kitta.

Účinkují Michaela Domovcová a Peter Čižmár.

Nastudovaly Košice v roce 2020. Repríza 15. – 21. 7. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).

Lit.: Šaráková, Lucia: Alternatívny týždeň. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 15. 7. 2024 (článek). – Cit.: Tento týždeň bude na Litere venovaný rôznym pohľadom na pojem alternatíva, ale budeme tiež spomínať na úspešné Slovenky – tou prvou je spisovateľka, dramatička, autorka literatúry pre deti a mládež, divadelných a rozhlasových hier, dramatizácií, filmových a televíznych scenárov i prekladov z češtiny – Hana Zelinová. Práve 20. júla si pripomíname 110. výročie jej narodenia. Rovnako si pripomenieme nezabudnuteľný prejav herečky Evy Krížikovej, ktorá by 15. júla oslávila 90. narodeniny. (…)

V našom programe nájdete i dve krátke úvahy o pojme Alternatíva, z pera Dalfara a Richarda Kittu. Program je z cyklu Kľúčové slová. Čítajú Michaela Domovcová a Peter Čižmár. Vyrobil Slovenský rozhlas, košické štúdio, v roku 2020. (…)

Hergot! – Tomáš Hříbek o Danielu Dennettovi (2024)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 15:13

Co si myslel o náboženství filozof a ateista Daniel Dennett? Připravili Dominik Čejka, Petr Wagner a Fatima Rahimi.

Hovoří filozof Tomáš Hříbek.

Natočeno 2024. Premiéra 15. 7. 2024 (ČRo Rádio Wave, 48 min.).

Lit.: Wagner, Petr – Čejka, Dominik – Rahimi, Fatima: Kouzlo náboženství nelze zlomit, myslel si filozof a ateista Daniel Dennett. In web ČRo Radio Wave, 15. červenec 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Letos, 19. dubna, zemřel v 82 letech filozof a kognitivní vědec Daniel Dennett. Kromě svého akademického zaměření byl také známý svým ateismem. Spolu s biologem Richardem Dawkinsem, Christopherem Hitchensem a Samuelem Harrisem tvořil neformální vůdčí skupinu tzv. nového ateismu. Jeho myšlenky přišel do pořadu Hergot! přiblížit filozof Tomáš Hříbek.

Náboženství se filozof Daniel Dennett věnoval přímo v knize Breaking the Spell. Jeho přístup je vědecký a naturalistický. „Můžeme náboženství podrobit vědeckému zkoumání, stejně jako nezlomíme jeho kouzlo. Stejně bude pro lidi přitažlivé a budou si užívat rituály,“ lze podle Hříbka shrnout Dennetovu pozici a přidává analogii: „Lidi mají pořád zájem o sex, i když jsme pronikli jeho tajemství.“

„Tady podle mě selhává, protože náboženství má kognitivní rozměr, kdy lidé věří, že věci se mají tak, jak říká náboženství. A když zjistíme, že náboženství je nějaký mem, virus, který se nám zažral do mozku, tak už nebude tak atraktivní,“ polemizuje s Dennettovým názorem Hříbek a upřesňuje, že Dennett zkoumá především víru ve víru, jestli je pro nás užitečné věřit. V tom je v celé knize otevřený. (…)

Studio N – Čas smíření. Dokážou Trump s Bidenem dostat USA z šoku? (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 15:05

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří zpravodajka Deníku N ve Spojených státech Jana Ciglerová.

Natočeno 2024. Webová premiéra

Studio N: Čas smíření. Dokážou Trump s Bidenem dostat USA z šoku? In web Deník N, 16. 7. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: První den po pokusu o atentát zamířil bývalý prezident Donald Trump na golf. Současný prezident Joe Biden vystoupil v Oválné pracovně – v místě, odkud prezidenti mluví k národu v těch nejvážnějších situacích. Oba dva mají pro Američany podobný vzkaz: Pojďme se usmířit. Jak ale takové usmiřování vypadá v představách Donalda Trumpa? A jak útok na kontroverzního kandidáta změní Spojené státy? (…)

Jak četl Kafka Bibli? (2024)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky,Podcast — Premek @ 11:23

Petr Vizina. Komentář pro Vatikánský rozhlas.

Natočeno 2024. Premiéra 13. 7. 2024 (Rádio Vatikán, 11 min.).

Lit.: Vizina, Petr: PODCAST: Petr Vizina – Jak četl Kafka Bibli? In web Vatican News, 13. 7. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Češi letos slaví století od smrti spisovatele Franze Kafky. Trochu se zdráháme Kafku, pražského Němce ze židovské rodiny, si tak docela přivlastnit na stejný způsob jako jiné velké spisovatele 20. století, třeba Jaroslava Haška nebo Bohumila Hrabala. Franz Kafka není náš ve stejném slova smyslu; navykli jsme si za Čecha považovat toho nebo tu, jejíž mateřštinou je čeština, což je trochu zastaralý, ale stále platný koncept. V anketě Největší Čech, pořádané před devatenácti lety, se spisovatel Kafka umístil pětapadesátý. Sigmund Freud, velká postava světové psychiatrie a rodák z německy mluvící židovské rodiny v městečku Příbor na Moravě, je mezi největšími Čechy zasutý až na osmadevadesátém místě. Často slýcháme, že ten německy mluvící Žid původem z Prahy byl prorok. A skutečně, v době velkých ideologií, jako byl národní socialismus v Německu, nebo komunismus sovětského typu, se Kafka, předvídající vládu neprůhledné byrokracie nad osudem jednotlivce, jeví vizionářsky. Střední Evropa, kde se mísí národnosti, jazyky a náboženské přesvědčení, je podle jiného spisovatele, Milana Kundery, unikátním prostorem, který je definovaný spíš bohatou a vrstevnatou kulturou než zeměpisnou polohou. Kundera věnoval Kafkovi pronikavou esej, v níž svého Kafku brání proti všem, kdo chtějí mít z Kafky, cituji, „patrona neurotiků, zachmuřenců, neduživců a anorektiků, patrona sofistikovaných pozérů a hysteriků“. Rozumím-li správně, Kundera tak skládá Kafkovi rafinovanou poctu, když píše, že na rozdíl od svých epigonů nebyl Kafka ničím z toho. A ještě větší poklonu složil Kundera Franzi Kafkovi, když v jednom ze svých románů píše o prezidentovi československé normalizace Gustavu Husákovi, že nejspíš Kafku neznal, zato Kafka tohoto „prezidenta zapomnění“, jak se Husákovi říkalo, znal dobře. Ačkoli spisovatel Kafka zemřel o téměř půl století dříve, než se prezident Husák usídlil na pražských Hradčanech.   (more…)

Amerika / The Missing Person (Amerika / Nezvěstný, 2009)

Franz Kafka. Kompletní audiokniha. Překlad Mark Harman.

Čte George Guidall.

Natočeno 2009. Vydalo Gildan Media, LLC v roce 2009 (MP3, celková délka 9 hod. s a 37 min.). K dispozici zdarma zde.

Pozn.: A Brilliant new translation of the great writer’s least Kafkaesque novel, based on a German-language text that was produced by a team of international scholars and that is more faithful to Kafka’s original manuscript than anything we have had before.

With the same expert balance of precision and nuance that marked his translation of Kafka’s The Castle, the award-winning translator Mark Harman now restores the humor and particularity of language to Amerika.

Here is the story of 17-year-old Karl Rossman, who, following a scandal involving a housemaid, is banished by his parents to America. With unquenchable optimism and in the company of two comic-sinister companions, he throws himself into misadventure after misadventure, eventually landing in Oklahoma, where a career in the theater beckons.

Like much of Kafka’s work, Amerika remained unfinished at the time of his death. Though we can never know how Kafka planned to end the novel, Mark Harman’s superb translation allows us to appreciate as closely as possible, what Kafka did commit to the page. (anotace)

Silvestrovský pořad Rádia Svobodná Evropa (1987)

Filed under: Literární pásma,Radiodokument — Premek @ 11:13

Karel Kryl. Pásmo složené z písní a recitace.

Natočeno 1987. Premiéra 31. 12. 1987 (RFE). Premiéra dokumentu 16. 7. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) v rámci cyklu Léto s Krylem a Dokument Plus (vysíláno bez jakékoli úpravy, pouze s doplněním kontextu doby, ve které vzniklo; doplněno Krylovým zamyšlením z 90. let a rozhovorem pro slovenské vysílání Českého rozhlasu).

Zrcadlo – Veronika Žďárský Pospíšilová (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:51

Když bylo Veronice třiadvacet let, poprosil ji starosta kambodžské vesnice o pomoc. Myslela si, že budou chtít léky nebo pastelky, ale dětem chyběla škola. I bez předchozích zkušeností dokázala projekt uskutečnit. Nadále jej rozvíjí a podporuje charitativní značkou oděvů. Jak dokázala vybrat první peníze pro vzdělání kambodžských dětí? Proč měla blízko k józe a východním kulturám už od dětství? A kam si chodí pro odpovědi na složité životní otázky?

Natočeno 2024. Premiéra 16. 7. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.). Repríza 21. 7. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).

Dvacet minut Radiožurnálu – Ladislav Kudrna (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:50

Hostem je Ladislav Kudrna, ředitel ústavu. Ústav pro studium totalitních režimů se potýká s dluhem za nevydařenou rekonstrukci svého původního sídla. Kdo částku ve výši desítek milionů korun uhradí? Kdy se ústav zřízený za účelem historického bádání zbaví svých reputačních potíží? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2024. Premiéra 16. 7. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Káva o čtvrté – Letní gynekologické potíže (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:42

Vaše každodenní inspirace: Letní gynekologické potíže. Host: MUDr. Petr Křepelka, náměstek pro vzdělávání, Ústav pro péči o matku a dítě. Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2024. Premiéra 16. 7. 2024 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Bratrovražda, Pasažér, Manželský pár (2024)

Filed under: Povídky — Premek @ 10:42

Franz Kafka. Tři drobné prózy světově proslulého německy píšícího rodáka z Prahy. Překlad Vladimír Kafka. Připravil Dominik Mačas. Účinkuje Jaroslav Plesl. Režie Petr Mančal.

Natočeno 2024. Premiéra 16. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) v cyklu Kafkovské léto.

Lit.: Mačas, Dominik: Ortel, Umělec v hladovění, Venkovský lékař a další povídky Franze Kafky na Vltavě. In web ČRo 3 Vltava, 17. červenec 2024 (článek). – Cit.: Pražský rodák, německy píšící spisovatel Franz Kafka zemřel 3. června 1924 po marném boji s tuberkulózou. V posledních měsících se v souvislosti se stým výročím jeho úmrtí skloňuje Kafkovo jméno všech pádech. Teď už se dokonce ozývá, že je „překafkováno“. Málo však bylo Franze Kafky! Naslouchejme jeho textům. Vltava v řadě Povídka nabízí více než tucet jeho krátkých próz. (…)

Mezi námi a texty Franze Kafky visí clona tisíců interpretací. Přešly už do kavárenských diskusí, učebnic i kulturního marketingu – a pouhé jejich množství v nás vyvolává sklon číst Kafku jako zvěstování, ne jako literaturu.

Germanista Jiří Stromšík píše, že na Kafkově způsobu vyprávění je na první pohled nápadné napětí mezi realističností detailu a ireálností celku. Realisticky založené postavy i prostředí vytvářejí v celku fantastický, až snově neskutečný obraz, odporující logice normálního myšlení a chování. Příčiny a původci akcí zůstávají neznámí, bez tváře, ale jisto je, že účinky těchto neznámých příčin a původců jsou zcela hmatatelné, že určují štěstí či neštěstí lidí – a všichni, vykonavatelé i postižení, se jim bez ptaní podřizují, ba vnitřně se s nimi ztotožňují. Model struktury s nepopsaným centrem je zřejmě součástí Kafkova způsobu myšlení a vnímání světa; najdeme jej totiž v zobrazování nejrůznějších námětů. (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress