Milan Zelinka. Pásmo o rybách a rybolovu. Redakčně připravil Jozef Čertík. Režie Róbert Horňák.
Účinkují Vladimír Minarovič, Peter Sklár a Ivan Vojtek I.
Natočeno 2003. Repríza 30. 5. – 4. 6. 2023 (SRo 8 Rádio Litera).
30. 5. 2023
29. 5. 2023
Insula 1/3 (Ostrov, 2023)
Mihail Sebastian (1, 2) a Radu Macrinici ​​(3). Rozhlasový scénář Cezarina Udrescu. Obsahuje ukázky z „Knihy Kazatele“. Střih Dana Lupu, Bogdan Golovei a Robert Vasiliță. Režie studia Milica Creiniceanu. Hudební režie Stelića Muscalu. Technická spolupráce Codrin Lazar. Redakce Crenguța Manea, Domnica Ţundrea a Irina Zlotea. Režie Cezarina Udrescu.
Účinkují Gelu NiÈ›u, Mircea Rusu, Nicoleta Lefter, Andrei Sabău, Dan Condurache, Coca Bloos, Mihai Bisericanu, Ștefan Velniciuc, Mădălina Anea, Matei Constantin, Marcelo Cobzariu, Daniel Tudorica.
Natočeno 2023. Premiéra 1. dílu 29. května 2023 (Teatrula Microfon).
Krátke prózy 1/5 (Krátké prózy, 2023)
František Švantner. Výběr z povídek. Režie Veronika Martinková.
Účinkuje Peter Sklár.
Natočeno 2023. Premiéra 29. 5. – 2. 6. 2023 (SRo Rádio Devín, 18:30 h.). Repríza 21. – 29. 11. 2023 (SRo 8 Rádio Litera).
Obsah: 1. Stretnutie – 2. Rozprávajú každému – 3. Prvý sneh 1. část- 4. Prvý sneh 2. část
Lit.: anonym: Čítanie na pokračovanie: Krátke prózy Františka Švantnera. Literatúra. In web SRo Radio Devín, 29. 5. 2023 (článek). – Cit.: Najznámejšie diela slovenského prozaika, predstaviteľa prúdu lyrizovanej prózy, resp. naturizmu Františka Švantnera (1912 – 1950) sú v archíve rozhlasu celkom hojne zastúpené, najčastejšie v podobe rozhlasovej hry alebo dramatizovaného čítania. Jeho krátke prózy však zatiaľ až na výnimky spracované neboli, preto sme sa rozhodli zaradiť niektoré z nich do Čítania na pokračovanie. Atmosféra poviedok Stretnutie, Prvý sneh či Rozprávajú každému je práve taká sugestívna ako v Neveste hôľ a tieto texty rovnako ukazujú Švantnerovu suverénnu rozprávačskú silu. (…)
Lit.: Šaráková, Lucia: Nevyplakané smútky Františka Švantnera a zlatý rozhlasový fond. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 17. 11. 2023 (článek). – Cit.: Ťažiskom tohto týždňa budú jedinečné novely Františka Švantnera – ešte sme ich v našom rádiu nevysielali a ak máte radi príbehy pohybujúce sa na hranici reality a prízraku – na postavy akoby vypľuté z tmy – tieto novely sú presne pre vás. Na svoje si prídu aj naši verní poslucháči, ktorí milujú rozhlasové klenoty – dlho nevysielané hry, ktoré si zaslúžia obnovenú premiéru, niekedy aj viac, ako po polstoročí. Tento týždeň ich máme plné priehrštie – môžete sa tešiť na hru Sváko Maroje od M. Držića, na detektívku Vrada v zastúpení od E. Vacheka, na hru pre mládež Brat Čolo od P. Kováčovej, na hru Dva letné večery od L. Luknára a na hru Mohérový pléd od J. Kákoša. Vysielanie spestria glosy Zbigniewa Herberta a relácia o rómskej literatúre od V. Dianiškovej.
Celý týždeň nám bude robiť spoločnosť František Švantner. Na pokračovanie si budeme čítať jeho Stretnutie v piatich častiach. Tajomný príbeh vám vyrozpráva Peter Sklár. V Švantnerových novelách sa opakovane súrodenci od seba veľmi vzdialia, odcudzia sa. Jedna krv potom hľadá vzájomné odpustenie, zhovievavé oči, mäkké pohladenie, dobrotivý úsmev. Nájde takéto rozhrešenie hlavný hrdina? Písanie Švantnera dokáže vyvolať atmosféru napätia, búrku emócií, hnevu a vybičovaných citov. Ženy plačú, sú mužmi bité a robia podivuhodné rozhodnutia. Jedno také urobí aj sestra hlavného hrdinu. A vyvolá to nejednu smrť. Kto koho zabije, pomstí a koho nespravodlivo obvinia? O réžiu sa postarala Veronika Martinková v roku 2023. (…)
Host Apetýtu – Eva Králová Krechloková (2023)
Připravila Jana Kobylinská.
Hovoří Eva Králová Krechloková.
Připravilo Brno v roce 2023. Premiéra 29. 5. 2023 (ČRo Brno, ) v rámci pořadu Apetýt.
Lit.: Kobylinská, Jana: Spolupracovala s Lubichem i Bromem. Eva Králová Krechloková se ohlíží za kariérou zpěvačky i učitelky. In web ČRo Brno, 29. květen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Několik let jsem nejedla oříšky ani zmrzlinu, můj učitel to vždycky poznal na kvalitě hlasu,“ říká s úsměvem zpěvačka Eva Králová Krechloková. Je také dlouholetou učitelkou němčiny, tou se ale stala až poté, když se do Německa provdala.
Zpívání pro ni bylo a stále je celoživotní láskou. Už jako osmnáctiletá začala navštěvovat lekce u proslulého pedagoga Bernarda Kočaře, ke kterému se sjížděli zpěváci, ale i operní pěvci z celé republiky.
„Dostala jsem víc talentů, uměla jsem i pěkně malovat. Setkání s panem Kočařem byl ale pro mě zásadní mezník. Byl skvělý člověk, chodila jsem k němu i dvakrát za den, postupně jsem se učila svůj hlas ovládat. Základem byla vždy dechová cvičení, to je alfa i omega pro každého zpěváka. Když jsem mu poprvé předvedla lidovku, zeptal se, jestli nechci zpívat operu, že hlas na to mám. Já jsem ale chtěla zůstat u svých oblíbených písniček, měla jsem ráda spíš rockovější hudbu. Jinak jsem ho ale poslouchala na slovo, několik let jsem třeba nejedla žádné oříšky ani zmrzlinu.“ (….)
Kamila Moučková – geny a hrdinství (2023)
Už devadesát pět let uplynulo na počátku dubna od narození legendární české televizní a rozhlasové hlasatelky Kamily Moučkové. Ženu, která kvůli nesouhlasu se sovětskou vojenskou okupací nesměla dvacet jedna roků na obrazovky ani za rozhlasový mikrofon, připomene v pořadu Archiv Plus publicistka Lenka Kopecká.
Natočeno 2023. Premiéra 14. 4. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.) v cyklu Archiv Plus.
Lit.: Kopecký, Lenka: Kamila Moučková – geny a hrdinství. In web ČRo Plus, 14. duben 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hlasatelka a moderátorka poskytla během několika desítek let nespočet rozhovorů, ve kterých otevřeně hovořila o svém dětství, názorech, manželství a spletitém osudu. Některá tajemství si odnesla do televizního a rozhlasového nebe. Dochované ukázky z archivu Českého rozhlasu nám umožní nahlížet na mediální ikonu s pochopením a obdivem.
Kamila Moučková se nikdy nelitovala a s osudem se vyrovnávala statečně. I když její dětství nebylo tak radostné, babička kulička jí to vynahrazovala, zvláště během doby, kdy maminka byla ve vězení a poté v koncentračním táboře Ravensbrücku.
Rané dětství u babičky a dědečka bylo pro Kamilu nejsilnější citové období. Vyrůstala u nich do svých šesti let. Otec na ni neměl čas, neboť v roce 1928 zakládal komunistické buňky na Vysočině, kde se Kamila narodila.
Její maminka byla zcela oddána svému manželovi, kterého provázela na cestách. Kamila Moučková jako dítě otce obdivovala pro jeho vzdělání, intelektuální rozhled a styky s ostravskou uměleckou a intelektuální společností, ale později se za svého otce Viléma Nového styděla. S jeho komunistickými názory nesouhlasila. (….)
Medzi hlasmi – Vianočný špeciál (Mezi hlasy – Vánoční speciál, 2022)
Použité texty Lev Nikolajevič Tolstoj (Chudí lidé), Gabriela Futová (Nejkrásnější dárek), Milan Rúfus (vánoční verše). Připravil Dušan Taragel.
Účinkují Peter Himič, Lucia Hurajová a Jozef Šimonovič.
Natočeno 2022. Premiéra 25. 12. 2022 (SRo Rádio Devín, 10:00 h.).
Lit.: anonym: Medzi hlasmi: Vianočný špeciál. In web Radio Devín, 21. 12. 2022 (anotace). – Cit.: V špeciálnom vianočnom vydaní relácie Medzi hlasmi si môžete vypočuť literárne diela pripomínajúce tieto najkrajšie sviatky. Spisovateľ a autor relácie Dušan Taragel pre vás z archívu Slovenského rozhlasu vybral poviedku Leva Nikolajeviča Tolstého Chudobní ľudia, príbeh Gabriely Futovej nazvaný Najkrajší darček a verše Milana Rúfusa venované Vianociam. Čítať vám ich budú herci Peter Himič, Lucia Hurajová a Jozef Šimonovič.
Uplynulo 70 let od založení ČSAV. Jejím vzorem měla být sovětská věda (2022)
V těchto dnech uplynulo už sedmdesát let od založení Československé akademie věd – a zároveň třicet let od jejího zániku. Jak a kdo za akademii mluvil v minulých letech v rozhlasu? Připomeneme si to v pořadu Archiv Plus, který připravila Veronika Kindlová.
Natočeno 2022. Premiéra 18. 11. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus.
Lit.: Kindlová, Veronika: Uplynulo 70 let od založení ČSAV. Jejím vzorem měla být sovětská věda. In web ČRo Plus, 18. 11. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Letos si připomínáme 70 let od založení Československé akademie věd a 30 let od jejího zániku. Československá akademie věd, nejvyšší vědecká organizace v tehdejším Československu, svou činnost zahájila slavnostním zasedáním 17. listopadu 1952. Pod novou akademii přešly všechny vědecké mimouniverzitní organizace. V první řadě tradiční Královská česká společnost nauk a Česká akademie věd, mladší Masarykova akademie práce, Československá národní rada badatelská a další.
V archivu Českého rozhlasu je uloženo několik nahrávek, na kterých je zachycena patrně celá zahajovací schůze akademie. Úvodní řeč pronesl předseda akademie a zároveň ministr školství Zdeněk Nejedlý, svým typickým žvanivým stylem.
Hovořil také předseda komise pro založení akademie, nechvalně proslulý marxistický kritik Ladislav Štoll, který výhružnou dikcí především oslavoval Stalina, slovo dostal i předseda vlády Antonín Zápotocký. Ten si liboval, že socialistická věda umožňuje vědcům být v kontaktu s pracující třídou, což prý kapitalistická věda neumožňuje.
Všichni jmenovaní zdůrazňovali, že vzorem pro novou československou akademii je akademie sovětská a tím pádem i sovětská věda. Podle ní má nyní i československá věda sloužit dělnické třídě a napnout všechny síly k budování komunismu. Jedině tak prý věda něčeho kloudného dosáhne. (…)
SPL je jako druhá rodina (2021)
Beno Bělk. Reportáž o Společnosti přátel Lužice.
Natočeno 2021. Premiéra únor 2021.
Lit.: Novosad, Lukáš: Bělk: SPL je jako druhá rodina. In web Lužice.com, 24. 2. 2021 (článek). – Cit.: Reportér Beno Bělk zkraje února v Lužickosrbském rozhlase uveřejnil reportáž, v níž vykreslil, jak vidí atmosféru v současné Společnosti přátel Lužice. Svůj příspěvek pak pro náš blog laskavě upravil do textové podoby a my ho zde v českém překladu rádi uveřejňujeme.
Uprostřed Prahy, docela blízko Karlova mostu, stojí dům, který je blízký taky nám, Lužickým Srbům. Až do roku 1922 vzdělávali se tu katoličtí duchovní z Horní Lužice. V posledních desetiletích jsou historické prostory domovem české Společnosti přátel Lužice. A stejně jako kdysi se v něm také dneska aspoň občas pije pivo…
A jak by ne, když „třeba Toník Kříž tu před třemi roky slavil šedesátiny. Připravili jsme mu tajnou oslavu, na které se nás sešlo právě šedesát – za každý rok života jeden člověk -, a pro Tondu to bylo veliké překvapení,“ líčí Lukáš Novosad, předseda spolku, jak se tu normálně žije. Doba, kdy tu bydleli hornolužičtí bohoslovci, je sice dávno pryč, ale historická stavba na Malé Straně je přece jen pořád prostorem Lužických Srbů, třebaže „pouze“ skrze spolkové aktivity SPL. Společnost v březnu oslaví svoje 124. narozeniny a zřejmě nejen já se tážu, co dělají čeští přátelé Lužice v čase korony?
V srbské Lužici totiž kulturní život v současnosti podřimuje – anebo se ve víc nebo míň vydařené podobě odbývá na internetu. Takže čím se zrovna zabývá SPL v Praze? Pomyslel jsem si v duchu: tři sta let starý dům uprostřed Prahy… jestlipak už v jeho tlustých zdech bylo někdy takové ticho, jaké je tam teď? Vždyť v Lužickém semináři – nebo jak říkáme my, Lužičtí Srbové: w Serbskim seminarje – vloni museli skoro všechen program zrušit. (…)
{Pozoruhodné sonické světy} (2019)
Ingar Zach, Nils Potet. Pozoruhodné sonické světy norského hráče na bicí nástroje a francouzského autora akusmatické hudby.
Natočeno 2019. Premiéra 2. 10. 2019 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Radioateliér.
Doba anket a diskuzí aneb První půlrok České republiky (2018)
Připomeneme si první měsíce existence České republiky. Diskutovalo se tehdy téměř o všem – o ustavení senátu, o mostech mezi Čechy a Slováky, o smogu i o vztahu morálky a politiky. Řešil se také konflikt kolem používání československé vlajky a dělila se společná měna. To vše si budete moci připomenout prostřednictvím ukázek z dobového rozhlasového vysílání. Připravil a uvádí Pavel Hlavatý.
Natočeno 2018. Premiéra 6. 4. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h.; 25 min.) v cyklu Archiv Plus.
Lit.: Hlavatý, Pavel: Doba anket a diskuzí aneb První půlrok České republiky. In web ČRo Plus, 6. 4. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V prvních měsících roku 1993 se diskutuje téměř o všem – o podobě nového státu, mostech mezi Čechy a Slováky, o tom, že Česká republika používá československou vlajku, o rozdělení společné měny, ustavení a naplnění druhé komory českého parlamentu či o vztahu morálky a politiky. Částečně ještě přetrvává trauma z rozdělení společného státu.
Množství rozličných diskusí v rozhlasovém archivu z tohoto období je fascinující, stejně jako dochované pouliční či telefonické ankety. V obou těchto žánrech se střídají racionální postoje s vášnivou emocionalitou, krátké odpovědi s delšími vstupy.
Z anket mezi občany jsme vybrali příspěvky týkající se ustavení a naplnění Senátu (stále se ještě hovořilo o možném využití českých poslanců bývalého Federálního shromáždění), rozdělení Československa a měnové odluky.
Také ankety o dělení federálního majetku a používání československé vlajky Českou republikou (zde doplněno názorem tehdejšího slovenského premiéra Vladimíra Mečiara) a také aktuálních problémů se smogem. (…)