Host: Dominik Kalivoda, mladý filmař. Jak se vyrovnal se skutečností, že ho navzdory úspěchům v řadě soutěží nepřijali na FAMU? Baví ho víc režie nebo střih a psaní scénářů? A se kterými osobnostmi už měl možnost spolupracovat? Moderuje Jan Smetana.
Natočeno 2023. Premiéra 29. 5. 2023 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Země Evropské unie a europoslanci projednávají návrh povinně rozšířit plochu krajiny chráněnou zákonem. Na něčem podobném se koncem roku dohodly skoro dvě stovky zemí světa v Montrealu. Dohodu pomohlo vyjednat Česko. Jak by nová unijní legislativa mohla zasáhnut do české debaty o vyhlašování dalších národních parků? A budou ambiciózní cíle vymahatelné v praxi? Odpověď hledají nové Bruselské chlebíčky. Ladislava Mika si k mikrofonu pozval Viktor Daněk.
Natočeno 2023. Premiéra 29. 5. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál, 11:10 h.; 39 min.).
Lit.: Daněk, Viktor – agf: Povinně víc chránit přírodu v zemích EU? V Česku dostala nejvíc na frak zemědělská krajina, říká Miko. In web ČRo Plus, 29. květen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Lidstvo čelí masovému vymírání druhů. Mohlo by jít o jednu z největších podobných událostí v dějinách planety. Tentokrát je pachatelem člověk, který drasticky mění životní podmínky na Zemi. Do konce století by podle nejčernějších scénářů mohlo až polovině všech druhů hrozit vymření. Změnit dosavadní kurz by mohla světová dohoda o ochraně biodiverzity, kterou koncem roku pomohla v kanadském Montrealu dojednat Česká republika.
V Evropské unii by se povinnost obnovy ekosystémů mohla brzy dokonce dostat do zákona. Návrh příslušné legislativy právě projednávají členské země a europoslanci. Pokud projde, pro země jako Česko by to znamenalo navýšit do roku 2030 na 20 procent plochu cenných ekosystémů, kterou musí stát chránit, a plochu krajiny, kterou je třeba obnovit.
„Umím si představit, že v nějaké podobě 20 procent území dokážeme naplnit. To už teď máme v zásadě splněno. Náš problém bude spíše v tom, jak budeme definovat, co je degradovaná část krajiny, kterou je třeba obnovit,“ upozorňuje Ladislav Miko, který na konferenci v Montrealu jako vládní zmocněnec pro biodiverzitu vyjednával nejen za Česko, ale za celou EU.
V českém kontextu to podle něj bude znamenat od základů přehodnotit náš přístup k hospodaření s půdou a lesy. „Největší ‚záhul‘ dostávala v Česku dlouhodobě zemědělská krajina, ale ani lesy na tom nejsou úplně dobře,“ dodává Miko, který byl hostem nové epizody Bruselských chlebíčků. (…)
Pátrání Stanislava Motla po osudech psích hrdinů, kteří se významnou měrou podíleli na porážce německého nacismu. Připravil Stanislav Motl. Dramaturgie Magdalena Šorelová. Zvukový mistr Tomáš Gsölhofer. Zvukové efekty Petr Šplíchal.
Účinkuje Libor Vacek.
Natočeno 2023. Premiéra 29. 5. 2023 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.; 28 min.) v cyklu Stopy, fakta, tajemství…
Lit.: Motl, Stanislav: Vojáci Džulbars a Bing. Psí hrdinové v boji proti německému nacismu. In web ČRo 2 Praha, 29. květen 2023 (anotace). – Cit.: Zdobila je věrnost, odvaha a schopnosti, kterými předčili člověka. Byly jich desetitisíce. V době druhé světové války vytvořili elitní oddíly, které rozhodovaly o výsledku bitev. Starali se o raněné, stopovali nepřítele, byli skvělými kurýry či nosiči munice. Naučili se vyhledávat miny a byli úspěšnější než tehdejší sebedokonalejší technika. Skákali s padáky na nepřátelská území. Bojovali a umírali. Byli to psí hrdinové. (…)
Hostem je Lucie Tungul, politoložka z Univerzity Palackého v Olomouci. Turecký prezident Erdogan si vítězstvím v druhém kole zajistil dalších pět let v úřadě. Co čeká zemi, v níž téměř polovina voličů podpořila kandidáta opozice? Co znamená Erdoganovo vítězství pro mezinárodní politiku? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2023. Premiéra 29. 5. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.; 24 min.).
Lit.: tec – Kroc, Vladimír: Turecká prezidentská kampaň byla neférová. Erdogan bude pro každého obtížným spojencem, tvrdí politoložka. In web ČRo 1 Radiožurnál, 29. květen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Erdoganova zahraniční politika bude vycházet z domácích potřeb. Bude muset reagovat na příšernou ekonomickou situaci a bude velmi nevypočitatelný, vysvětluje politoložka Lucie Tungul.
Turecký prezident Erdogan si vítězstvím v druhém kole zajistil dalších pět let v úřadě. Co čeká zemi, v níž téměř polovina voličů podpořila kandidáta opozice Kiliçdaroglua? A jak ovlivní Erdoganovo vítězství mezinárodní politiku? Vladimír Kroc se ptal Lucie Tungul, politoložky a odbornice na Turecko z Palackého univerzity v Olomouci. (….).
Letní kina zaznamenávají v posledních letech renesanci. Co stojí za jejich úspěchem? Jak bohatá je historie letních kin i pestrá současnost? A kam během léta zajít? Pondělní ArtCafé připravuje Anna Herza Tydlitátová.
Hovoří Marie Barešová z Národního filmového archivu.
Natočeno 2023. Premiéra 29. 5. 2023 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.). Repríza 3. 7. 2023 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Ivan Binar. Četba na pokračování. Připravil Ivan Motýl. Dramaturgie Eva Lenartová. Zvukový mistr Aleš Huber. Režie Tomáš Soldán.
Čte David Viktora.
Nastudovala Ostrava v roce 2023. Premiéra 1. dílu 21. 5. 2023 (ČRo Ostrava, 15:30 h.) v cyklu Rozhlasové listování. Repríza 1. dílu 11. 8. 2026 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Obsah: 1. Z Opavy do Ostravy (2. Divadélko Pod Okapem (. Vojna není kojná (25:06) – 4. Evropan (5. 1968 (6. Setkání v Leskovci (7. Na Krajzáku (. 12 měsíců nepodmíněně (9. Amnestie (Do Vídně! (26:47).
Lit.: Lenartová, Eva: Ivan Binar: Kudy? Tudy! Jak se žilo v socialistické Ostravě 60. a 70. let. In web ČRo Ostrava, 29. květen 2023 (článek). – Cit.: Volné pokračování autorských memoárů Ivana Binara z roku 2020 nazvaných Bezstarostná léta bezradná. Tentokrát Ivan Binar líčí svoje ostravské osudy až do vynucené emigrace.
Jak se žilo v komunistickém Československu a zejména v Ostravě v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století? A našly se přímo „v ocelovém srdci republiky“ osobnosti, které dokázaly vzdorovat komunistické totalitě?
Autentickou odpověď můžeme najít v knize Kudy? Tudy!, volném pokračování autorských memoárů Ivana Binara z roku 2020 nazvaných Bezstarostná léta bezradná. Vyprávění se točí kolem nejpodstatnějšího spisovatelova rozhodnutí, vynucené emigrace, která následovala po podpisu Charty 77, a také kolem kauzy odsouzení členů Divadélka Waterloo a jejich muzikálové parodie Syn pluku.
(more…)Miroslav Sehnal. Četba na pokračování. Připravila Eva Lenartová. Zvukový mistr Marek Hoblík. Režie Tomáš Soldán.
Čte Adam Langer.
Nastudovala Ostrava v roce 2023. Premiéra 14. 5. 2023 (ČRo Ostrava, 15:30 h.) v cyklu Rozhlasové listování.
Lit.: Lenartová, Eva: Miroslav Sehnal: Kostka cukru. Drsný příběh bez patosu. In web ČRo Ostrava, 15. květen 2023 (článek). – Cit.: Několik dní života matky a syna. To by mohl být námět na idylickou povídku. Ale není, protože Rolf a jeho máma žijí v Berlíně v době druhé světové války. Drsný příběh bez patosu vypráví o situacích, které Rolf už nepovažuje za výjimečné. (..)
Soubor povídek, fejetonů a veršů v knize s názvem Nevinní nepatří k četbě, kterou nazýváme oddechová. Hlavními postavami ve většině příběhů jsou nejnevinnější z nevinných – děti, které dospělí vtáhli do světa válečného násilí, ve kterém se nedokáží orientovat. Vnímají zkresleně dobro a zlo, trpí za věci, na nichž nenesou nejmenší vinu. Nerozumí pojmům ideologie, fanatismus, nacionalismus nebo šovinismus a nemají ani tušení, co všechno lze jejich jménem páchat…
Nevinní je kniha, která nás chce varovat, říká autor povídky Kostka cukru Miroslav Sehnal. Hledá kontinuitu mezi minulostí a současností a zároveň se ptá, jací vlastně jsme.
Kostku cukru uslyšíme v podání herce ostravského divadla Komorní scéna Aréna Adama Langera. (…)
Josef Strnadel. Četba na pokračování. Sto let staré obrázky z valašských kotárů a dědin. Připravila Eva Lenartová. Zvukový mistr Vojtěch Dluhý. Režie Tomáš Soldán.
Čte Stanislav Šárský.
Nastudovala Ostrava v roce 2023. Premiéra 1. dílu 16. 4. 2023 (ČRo Ostrava, 15:30 h.) v cyklu Rozhlasové listování.
Obsah: 1. Jaro jde pod hory (2. Lysena (3. Lulkyně (4. Šimunka (
Lit.: Lenartová, Eva: Josef Strnadel: Rok pod horami. Sto let staré obrázky z valašských kotárů a dědin. In web ČRo Ostrava, 7. květen 2023 (článek). – Cit.: Sto let staré obrázky z valašských kotárů a dědin. Tak zní podtitul čtyřdílné četby z půvabné knížky valašského prozaika Josefa Strnadela Rok pod horami. V rytmu církevního roku a ročních období zachytil autor prostý život na valašských kotárech. (…)
Žili, byli čtyři bratři. Všichni se narodili v prvních desetiletích 20. století v dřevěné chalupě v Trojanovicích pod Mjaším, u staré cesty z Frenštátu přes Malou Ráztoku na Radhošť. Od poloviny 18. století tam bydleli pasekáři a dřevorubci, kteří si později začali přivydělávat na nuzné živobytí tkalcovstvím. Žila tu také rodina Kneblova, do níž se sňatkem s dcerou Anežkou, přiženil Filip Strnadel ze staré salašnické rodiny. Postupně se jim narodili čtyři synové. V roce 1907 přišel na svět Bohumír, nadaný vypravěč a spisovatel, který později přijme jméno Četyna. Tři roky po Bohumírovi se narodil malíř Antonín. Za další dvě léta k nim přibyl Josef, horlivý čtenář, který taktéž propadl světu literatury. A rok po první světové válce, doplnil čtveřici bratrů Václav, budoucí tkadlec.
Překrásné vyprávění je povýšeno mistrovstvím herce Stanislava Šárského, jehož hlas vás povede rovnou do příběhu. Zavřete oči, a bude se vám chtít plakat…
Vaše každodenní inspirace: Urgentní příjem + první pomoc. Host: doc. MUDr. Tomáš Vymazal přednosta KARIM 2. LF UK. Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2023. Premiéra 29. 5. 2023 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Petr Fischer. Komentář.
Natočeno 2023. Premiéra 29. 5. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Fischer, Petr: Petr Fischer: Poslední generace – ze špatného svědomí veřejný nepřítel. In web ČRo Plus, 29. květen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Lidé pozdní moderní společnosti se denně setkávají s desítkami tisíc sdělení, která se je snaží k něčemu přimět či o něčem přesvědčit, tvrdí odborníci na marketing. Proto se musí ve veřejném prostoru hodně a viditelně „křičet“, používat přetažená tvrzení a všelijak posunuté obrazy nebo se uchylovat k extrémním akcím, přičemž je úplně jedno, zda prodáváte deodoranty, kola, terapeutické kurzy nebo politické programy.
Všechno je jenom zboží, nehmotný znak, který se má významově rozsvítit v mozku konzumentů.
Hnutí Poslední generace, které se snaží západní společnosti přimět k tomu, aby se vážně zaobíraly negativními klimatickými změnami a začaly se podle toho také chovat, vlastně neprovádí během svých akcí nic jiného. Řídí se pravidly z příručky, jak vést dobrou marketingovou kampaň. Dělá tedy dostatečný rozruch, aby nebylo přeslechnuto. A to opravdu není.
Z marketingového hlediska se to velmi daří. Polévání slavných obrazů či lepení na vozovky se o známost hnutí postaralo velmi rychle. Aktuální útok špinavým uhlím na slavnou římskou Fontánu di Trevi pozornost ještě zesílil. Západní společnosti však neposilují svou činnost na záchranu klimatu, jejich reakce je čistě alergická a obranná. (..)
Powered by WordPress