Host: zpěvačka Ewa Farna. Moderuje Aleš Cibulka. Rozhovory s osobnostmi, které znáte, anebo které stojí za to poznat. Dialogy, které pohladí po duši hosty i posluchače. S Dvojkou můžete prožít blízké setkání s novým zajímavým člověkem každý všední den.
Natočeno 2021. Premiéra 22. 7. 2021 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Proč Češi přestali mít rádi rakousko – uherskou monarchi? Zamýšlí se nad tím publicista Ivan Štern.
Natočeno 2008. Repríza 21. 7. 2021 (ČRo Plus, 21:05 h.); 28. 10. 2021 (ČRo Plus, 15:10 h.).
Zuzana Bartošová. Glosa.
Natočeno 2021. Premiéra 24. 7. 2021 (SRo Rádio Devín, 8:40 h.; 6 min.). Repríza 28. 7. 2021 (SRo Rádio Devín, 7:45 h.) v cyklu Ranné ladenie.
Lit.: anonym: Glosa týždňa Zuzany Bartošovej: O falošnosti postojov a zradnosti vizuality. Reflexia a kritika. In web SRo Rádio Devín, 14. 7. 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: O falošnosti postojov a zradnosti vizuality – je názov glosy, ktorej autorkou je samostatná vedecká pracovníčka Ústavu dejín umenia Centra vied o umení Slovenskej akadémie vied, Zuzana Bartošová. Autorka v nej prináša svoj pohľad na výtvarné inštalácie a ich posolstvá, odkazy a interpretácie. (…)
Cyklus poezie současných portugalských básníků žijících na Azorských ostrovech. Překlad Ivan Štrpka a Peter Zsoldos.
Účinkují Dáša Rúfusová a Vladimír Minarovič.
Natočeno 2001. Repríza 1. dílu 20. – 26. 7. 2021 (SRo Rádio Litera).
Jefim Fištejn. Komentář.
Natočeno 2021. Premiéra 20. 7. 2021 (ČRo Plus, 5 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Fištejn, Jefim: Jefim Fištejn: Události na Kubě a reakce Ameriky. In web ČRo Plus, 20. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Občanské nepokoje na Kubě a reakce na ně hlavních hráčů politické scény Spojených států opět ukázaly, jak je americká společnost rozdělená podél stranických siločar. Zároveň při pohledu na ně zřetelně vidíme, k jakým hodnotovým posunům v ní dochází.
Odpověď hlavních rivalů na události se liší od sebe jako nebe a dudy. Republikánská strana ve všech prohlášeních svých lídrů vidí příčinu zbídačeného stavu kubánského lidu v samotné povaze komunistického režimu.
Bývalý prezident Donald Trump doslova vypočítává konstrukční vady ideologie, které jsou odpovědné za trvalou ekonomickou a sociální mizérii Kuby: plánované hospodářství, nepřítomnost volného trhu, potlačení občanských práv a svobod, zákaz svobodných médií.
Oproti tomu prohlášení Bílého domu ozvučené prezidentem Joem Bidenem se důsledně vyhýbá označení režimu jako komunistického nebo socialistického. Ideologie režimu očividně v uvažování amerických demokratů už nehraje tak rozhodující roli jako dřív.
Bidenova mluvčí Jen Psakiová na pravidelné tiskovce jasně uvedla, že za hlavní příčinu nespokojenosti Kubánců současná administrativa pokládá hospodářské těžkosti a svízele spojené s epidemií covidu-19 a ty, jak víme, mohou nastat kdekoli. (…)
Jiří Boudník. Kompletní audiokniha.
Čte Daniel Hauck.
Natočeno 2021. Vydal Tebenas, červenec 2021 (1 CD MP3, EAN 859417777042). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Anglická verze strhujícího a pravdivého příběhu česko-amerického architekta, přímého účastníka pádu newyorských věží. Svou obětavostí a za použití odborných znalostí přispěl k záchraně mnoha lidských životů a urychlení odstraňování trosek WTC. Nahlédněte spolu s ním do zákulisí největší tragédie moderních dějin. Poznejte řadu technických detailů, ale i lidských osudů, dávajících celému příběhu další rozměr.
Vedle amerického herce Daniela Haucka uslyšíte i hlas autora a jednoho z přeživších amerických hasičů Tiernacha Cassidyho, jehož tetovaná záda jako vzpomínka na zemřelé kamarády zdobí i obálku CD a knihy. (anotace)
Stanislav Štepka. Kabaretní hra Radošinského naivného divadla. Hudba Ján Melkovič. Rozhlasová režie Štefan Mandžár. Zvuk a střih Ĺuboš Klásek, Jozef Bajtek, Ivan Mihál. Produkce Soňa Pražmáryová. Redakčně připravila Tamara Chlebová.
Účinkují členové Radošinského naivného divadla.
Natočeno 1993. Premiéra 31. 12. 1993.
Ljuba Štíplová. Pohádka. Dramaturgie Viera Janusová. Zvuk Ĺubomír Klásek. Režie Oľga Janíková.
Vypráví Jozef Kroner.
Nastudoval Československý rozhlas Bratislava v roce 1981. Repríza 18. 7. 2021 (SRo 9 Rádio Junior).
Připravila Kateřina Hanáčková.
Hovoří Josef Jelínek.
Natočeno 2021. Webová premiéra 20. 7. 2021 (Národní divadlo, 37 min.).
Lit.: anonym: Speciál: Od cudnosti k nahotě – Cesta baletního kostýmu. In web Podcast Apple Národní divadlo, červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Když zavřete oči a představíte si baletku… Co má na sobě? Také se vám nejdřív vybaví bílá labuť? Křehká tanečnice v typické baleríně a bílých punčoškách, s korzetem zdobeným blyštivými kamínky a peříčky ve vlasech? Nebo máte raději současný tanec, kdy je kostýmem tanečníků jen jejich nahé tělo? V začátcích baletu byly ale tanečnice cudně zahalené a pouhý obnažený kotník mohl způsobit skandál. Jak se baletní kostým vyvíjel? V čem je specifický? Co musí vydržet? PR baletu Kateřina Hanáčková si povídá s uznávaným kostýmním výtvarníkem Josefem Jelínkem. Dozvíte se například z jakého peří jsou kostýmy v Labutím jezeře, nebo jestli zažil Josef Jelínek nějaké kostýmní nehody na jevišti. Kateřina vás v dnešním podcastovém speciálu vezme s sebou také do garderoby i Dílen a ateliérů Národního divadla. A víte, že se baletní sukni říká talíř?
Jaroslav Mostecký. Osamělá matka s pětiletým synkem v domě u kaštanové aleje se dočká nezvané noční návštěvy… Mrazivý příběh z pera významného autora české fantastiky. Ze sbírky povídek Čára hrůzy pro rozhlas připravil Tomáš Vlček. Dramaturgie Marina Feltlová. Režie Jiří Seydler.
Čte Josef Pejchal.
Natočeno 2021. Premiéra 22. 7. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.) v cyklu Strašidelné léto na Dvojce. Repríza 9. 12. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Vlček, Tomáš: Český děs aneb týden domácího hororu. In web ČRo 2 Praha, 20. červenec 2021 (článek). – Cit.: Letošní léto na Dvojce je hororové. Připravili jsme týdenní sérii povídek tohoto žánru z pera českých autorů, což je pro české klasiky poněkud netradiční žánr. (…)
Horor není v české literatuře nikterak tradičně doma, i když se duchařské a tajemné náměty objevují i v dílech klasiků, jako byli Jan Neruda či Jakub Arbes. Rádi bychom vám však představili hororovou tvorbu v díle autorů podstatně mladších.
Na území hororu se čeští spisovatelé 20. a 21. století vydávají obvykle přes hranice některého z jiných žánrů – humoristé, autoři sci-fi a fantasy, postmoderní prozaici, detektivkáři či autoři psychologické prózy – a proto se dá říci, že je-li paleta českého hororu nevelká, je o to pestřejší.
Autorem snad největšího počtu hororových povídek v české próze je Miloslav Švandrlík. Ten však ani ve strašidelném žánru nezapře své základní naladění humoristy, zábavného chrliče historek takřka haškovského ražení. A proto i jeho povídka Trojí leknutí Roberta Brůny je vyprávěna s úsměvným nadhledem, byť v ní půjde o život a smrt.
Představitelů české fantastiky, kterýmžto termínem bývá označováno žánrové trojhvězdí sci-fi/fantasy/horor, jsme vybrali hned několik. Žánrovým doyenem je Ondřej Neff, jehož povídka Nevěsta pro dlouhou noc je variací na hororovou klasiku, totiž na příběh o hraběti Draculovi, a nese rovněž stopy humorné parafráze. Střední věk tu reprezentuje Jaroslav Mostecký, od něhož jsme zařadili povídku Kaštanová noc. (…)
Powered by WordPress