Záhy jí prý přišla spousta otázek od novinářů, jak to vlastně myslí a co to celé znamená. Takže, píše paní poslankyně, aby bylo jasno, byla jen na festivalu. Neviděla ani jednu jedinou nepatřičně zvednutou pravici a neslyšela v textech nic, co by snad někoho k něčemu nepatřičnému ponoukalo. (more…)
John Hersey. Četba na pokračování. Překlad Růžena Matějovská. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Čte Igor Dostálek.
Nastudovalo Brno v roce 2020. Premiéra 3.-10. 8. 2020 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha. Repríza 5. – 13. 8. 2025 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Lit.: Blažejovská, Alena: Nebyl to Molotovův košík květin. In Týdeník Rozhlas 32/2020, s. 7 (článek). – Cit.: „Nápadné bylo ticho a klid. Nikdo nenaříkal – a kdo zemřel, zemřel bez hluku. Přestože spáleniny zbavily tváře některých lidí jakékoliv podoby. Když jim Otec Kleinsorge dal napít vody, nadzvedli se a uklonili na znamení díků…“
Lit.: Blažejovská, Alena: John Hersey: Hirošima. Reportážní román z místa zkázy. In web ČRo Plus, 3. srpen 2020 (článek). – Cit.: Nehlesný záblesk – takovou podobu měl výbuch, k němuž došlo 6. srpna 1945 v 8:15 ráno. Reportážní román Johna Herseye sleduje příběh šesti lidí, kteří přežili.
Sto tisíc lidí bylo první atomovou bombou, která kdy byla shozena, zabito. Šestice hrdinů Herseyova reportážního románu ne. Jejich příběh začíná Hersey sledovat bezprostředně po výbuchu.
Jedním z jejich prvních vjemů stal ohromný požár. Obraz zkázy byl otřesný a přeživší nechápali, co se stalo. Protože o existenci atomové bomby neměl v tu chvíli ještě nikdo ponětí, přikládali obyvatelé nastalou katastrofu výbuchu Molotovova košíku květin – tak poeticky Japonci pojmenovali skupenství zápalných pum. (…)
Všemi směry dul prudký vítr. A těžce raněných bylo nespočet. Zástupy vysílených a těžce raněných obyvatel proudily do parku Asano, aby se skryli pod stromy daleko ode všech budov. Kvůli žízni pili vodu z řeky, ale začali zvracet.
Nápadné bylo ticho a klid. Nikdo nenaříkal – a kdo zemřel, zemřel bez hluku. Přestože spáleniny zbavily tváře některých lidí jakékoliv podoby.
Když jim otec Kleinsorge dal napít vody, nadzvedli se a uklonili na znamení díků. Doktor Sasaki v nemocnici Červeného kříže nezvládal nápor obětí výbuchu. Umíraly po stovkách. (…)
