Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

29. 7. 2020

Hirošima 1/8 (2020)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 8:08

John Hersey. Četba na pokračování. Překlad Růžena Matějovská. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Igor Dostálek.

Nastudovalo Brno v roce 2020. Premiéra 3.-10. 8. 2020 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha. Repríza 5. – 13. 8. 2025 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Blažejovská, Alena - Nebyl to Molotovův košík květin. In Týdeník Rozhlas 32-2020, s. 7 (článek)

Lit.: Blažejovská, Alena: Nebyl to Molotovův košík květin. In Týdeník Rozhlas 32/2020, s. 7 (článek). – Cit.: „Nápadné bylo ticho a klid. Nikdo nenaříkal – a kdo zemřel, zemřel bez hluku. Přestože spáleniny zbavily tváře některých lidí jakékoliv podoby. Když jim Otec Kleinsorge dal napít vody, nadzvedli se a uklonili na znamení díků…“

Lit.: Blažejovská, Alena: John Hersey: Hirošima. Reportážní román z místa zkázy. In web ČRo Plus, 3. srpen 2020 (článek). – Cit.: Nehlesný záblesk – takovou podobu měl výbuch, k němuž došlo 6. srpna 1945 v 8:15 ráno. Reportážní román Johna Herseye sleduje příběh šesti lidí, kteří přežili.

Sto tisíc lidí bylo první atomovou bombou, která kdy byla shozena, zabito. Šestice hrdinů Herseyova reportážního románu ne. Jejich příběh začíná Hersey sledovat bezprostředně po výbuchu.

Jedním z jejich prvních vjemů stal ohromný požár. Obraz zkázy byl otřesný a přeživší nechápali, co se stalo. Protože o existenci atomové bomby neměl v tu chvíli ještě nikdo ponětí, přikládali obyvatelé nastalou katastrofu výbuchu Molotovova košíku květin – tak poeticky Japonci pojmenovali skupenství zápalných pum. (…)

Všemi směry dul prudký vítr. A těžce raněných bylo nespočet. Zástupy vysílených a těžce raněných obyvatel proudily do parku Asano, aby se skryli pod stromy daleko ode všech budov. Kvůli žízni pili vodu z řeky, ale začali zvracet.

Nápadné bylo ticho a klid. Nikdo nenaříkal – a kdo zemřel, zemřel bez hluku. Přestože spáleniny zbavily tváře některých lidí jakékoliv podoby.

Když jim otec Kleinsorge dal napít vody, nadzvedli se a uklonili na znamení díků. Doktor Sasaki v nemocnici Červeného kříže nezvládal nápor obětí výbuchu. Umíraly po stovkách.  (…)

28. 7. 2020

Host Apetýtu – Václav Vydra (2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:36

Připravila a moderuje Jaroslava Jarka Vykoupilová.

Hovoří Václav Vydra III.

Natočeno 2020. Premiéra 20. 7. 2020 (ČRo Brno, 55 min.) v rámci pořadu Apetýt.

Lit.: Vykoupilová, Jarka: Divadlo sílu bere i dává. A máma jím žila, vzpomíná na Danu Medřickou syn Václav Vydra. In web ČRo Brno, 20. červenec 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Herec i chovatel koní Václav Vydra zavzpomíná na svoji maminku Danu Medřickou, která by letos oslavila sto let. Je nějaká povahová vlastnost, kterou po mamince zdědil?

Václav Vydra zavzpomínal v rozhovoru s Jarkou Vykoupilovou mimo jiné na maminčin parfém i to, jak jako dítě v noci čekal, až klapnou dveře a ona bude z divadla doma. „Mámu divadlo nabíjelo, dávalo jí sílu. Když je cítit z publika odezva a padá to na úrodnou půdu, ta zpětná vazba je opravdu jako zásuvka. A ta únava přijde později.“

Jaké to je vidět maminku na televizní obrazovce, v divadelních záznamech? „Je to hezký, mám to hrozně rád a vrací se mi ta doba, kdy tu máma byla. A je to taková připomínka, že je tu pořád se mnou.“ (…)

Varič, Džony, jeho babka a národný poklad (Vařič, Džony, jeho bába a národní poklad, 2019)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 15:27

Michaela Materáková. Rozhlasové minidrama z cyklu „Čakanie na Nežnú“ k 30. výročí Nežnej revolúcie 1989. Dramaturgie Zuzana Kolmosová. Hudební dramaturg Marek Kundlák, Juraj Ďuriš. Zvuk Andrej Klimits. Režie Jaroslav Rozsíval.

Osoby a obsazení: Džony (Roman Ferienčík), Rudo (Ondrej Kaprálik), Eva (Dominika Žiaranová), babka (Helena Geregová), Heroin (Lucka Hurajová), Svätopluk (Andrej Hryc).

Natočeno 2019. Repríza 28. 7. 2020 (SRo Rádio Devín, 20:35 h.) v cyklu Dramatické RD.

Pozn.: Hra o 90-tych rokoch o nacionalizme, ktorý vytryskol vo svojej hrubej a primitívnej forme, takej, čo cieli na prvú signálnu sústavu. Skúma tiež iný fenomén tej doby – epidémiu drogovej závislosti. Oba tieto motívy sa spojili v jednom, možno trochu bizarnom príbehu. (anotace)

Ranní úvaha Aleny Zemančíkové – Babička (2020)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 15:24

Alena Zemančíková.

Natočeno 2020. Premiéra 27. 7. 2020 (ČRo 3 Vltava, 5 min.) v cyklu Ranní úvaha.

Lit.: Zemančíková, Alena: Alena Zemančíková: Babička. In web ČRo 3 Vltava,  27. červenec 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jednou jsem se, když jsem byla malá, smrtelně dotkla své babičky.

Česala si své bílé a jemné dlouhé vlasy a ty jí za hřebenem vstávaly a dělaly jí kolem hlavy paprsky jako nějaké podivuhodné bytosti z říše strašidel. Řekla jsem Jé, babičko, ty vypadáš jako čarodějnice – a babička se urazila a potom  i rozplakala a mě to hrozně mrzelo, i když  jsem nevěděla, co jsem provedla.

Ten výjev s babiččinými vlasy byl svým způsobem krásný, ve svých pěti letech jsem  nevěděla, co ho způsobuje – a teď mě napadá, že možná babička si neuvědomila, že mluvím o statické elektřině, a vztáhla to na své stáří. Babička mi připadala stará odjakživa, a přitom když se tahle příhoda odehrála, bylo jí asi 60 let.

Od té doby bylo jasné, že s babičkou se musí opatrně. Dobře, že jsem to pochopila a ušetřila si tak mnohem horší situaci, která by jistě nastala. Brzy jsem totiž zjistila, že babička dělá strašné pravopisné chyby.

Kdybych se odvážila se tomu podivit – a poznala jsem to nejpozději ve třetí třídě – babičky by se to určitě dotklo, ačkoliv příčina toho, že neuměla český pravopis, byla v tom, že chodila do německé školy. Pocházela totiž z hornické rodiny z Nýřan u Plzně, což není žádné pohraničí, takže koho by napadlo, že se tam mluvilo německy, ale bylo to tak, jazyková hranice sahala až tam. (…)

Fenomény – Banksy (2020)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 15:21

Hovoří Martin Cubjak.

Natočeno 2020. Premiéra 30. 7. 2020 (SRo Rádio Devín, 20:00 h.). Repríza 1. 8. 2020 (SRo Rádio Devín, 8:05 h.).

Pozn.: Všetci ho poznajú pod menom Banksy. Rokmi sa z mena stala medzinárodne známa značka a zo street artistu mienkotvorný umelec. Banksyho diela nestrácajú rokmi na svojom kritickom politicky-spoločenskom statuse a aj vďaka popularite Banksyho majú celosvetový dosah. Jednoduchý nápad, ale silný význam v (ne)radikálnom geste.
Banksyho diela môžete vidieť aj na Slovensku, v Múzeu moderného umenia Andyho Warhola v Medzilaborciach vedľa diel Keitha Haringa či Basquiata. V cykle Fenomény ho predstaví jeho riaditeľ Martin Cubjak.

Zrnko (1961)

Filed under: Hajaja,Slovenské — Premek @ 15:10

Elena Čepčeková. Pohádka pro nejmenší. Režie Viera Štróblová.

Vypráví Július Pántik.

Nastudoval Československý rozhlas Bratislava v roce 1961. Repríza 28. 7. 2020 (SRo 9 Rádio Junior, 10 min.).

Stoletý Josef Hiršal na rozhlasových vlnách

Filed under: Názory a komentáře — Premek @ 11:21

Přemysl Hnilička

/psáno pro web Panáček v říši mluveného slova/

Bylo by s podivem, kdyby se naše kulturní rozhlasová stanice Vltava vyhnula výročí stých nedožitých narozenin překladatele, básníka a literárního experimentátora Josefa Hiršala (1920-2003). Kromě již zmíněných “funkcí” byl totiž Hiršal také jednou z osobností Experimentálního studia Československého rozhlasu v Liberci. On i další tvůrci “při různých debatách mluvili o začátku cesty, o hledání nových možností pro tvorbu a své texty chápali jako partituru pro následné zvukové i hudební ztvárnění”, píše dramaturg Petr Gojda ve svém článku Pranýřovat absurditu frází. Století Josefa Hiršala na Vltavě. 

V červenci 1991 měla premiéru četba z Hiršalovy knihy Vínek vzpomínek, kterou připravila Klára Pokorná a režíroval ji Petr Adler. Hiršal tu ukazuje svůj pohled na českou kulturní obec let třicátých až padesátých. Autobiografii citlivě interpretoval herec, překladatel a režisér Josef Červinka. Přesně dokázal najít každý citový náboj ukrytý v textu, ať už šlo o půvabnou ironii nebo o romantickou nostalgii.  

Dobu následující – léta 1952 až 1968 – popisuje deníková koláž Let let, kde se k hlasu Josefa Hiršala přidává i jeho partnerka Bohumila Grögerová. Četba vznikla rok po Vínku vzpomínek, Josef Červinka ovšem tentokrát zasedl na režisérskou židli. Deníkové záznamy dvou překladatelů a vtipně glosujících pozorovatelů interpretují Jan Vlasák, Viola Zinková a Jiří Schwarz. Vlasák a Zinková tu reprezentují Hiršala a Grögerovou, dobové texty s nenápadným zdůrazněním jejich občasné hovadnosti čte Jiří Schwarz. 

Hiršalova stovka přinesla také po třech letech reprízu souboru jeho rozkošných pastišů Párkař (1992). Už samotné parodické texty jsou rozkošné (zvlášť u těch básníků, které člověk zná z povinné i nepovinné četby – Čelakovský, Erben, Wolker, Nezval), ale nádherná je i ta interpretace: pod režijním vedením Josefa Červinky tu Otakar Brousek starší, Jiří Schwarz, Jan Hartl, sám Červinka – ba i Gabriela Vránová – recitují ony poučené a básnicky plnohodnotné žertíky zcela vážně, jakoby natáčeli běžné literární pásmo; a to je ten jediný správný způsob. Tvářit se, že je to vlastně všecko skutečné, vážné.Podobně funguje i hudební doprovod: Petr Mandel tu zcela v intencích toho běžného literárního pásma variuje klasické téma „Pes jitrničku sežral“ a jeho interpreti – Jaroslava Eliášová (klavír) a Ludvík Hašek (housle) – na tuto hru s chutí přistupují. Takže tu najednou máme dvě roviny parodie: textové a hudební. 

Vedle repríz těchto časem prověřených pořadů uvedl Český rozhlas Vltava k Hiršalově stovce také premiérový pořad z cyklu Svět poezie. Experimentální tzv. konkrétní poezii ze slavné sbírky Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové Joj-Boj vybral, připravil a sugestivně interpretoval Pavel Novotný.

Praha nejsou Hráškovice 1/13 (2020)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 9:49

Jan Křemen. Příběhy z fiktivní vesničky. Vypravěčem této série je holič v předdůchodovém věku Hynek Jahoda, který přesídlil z Prahy do Hráškovic, kde si chce zřídit živnost. Režie Alexandra Bauerová.

Čte Luboš Veselý.

Premiéra 1. dílu 5. 7. 2020 (ČRo Sever) v cyklu Kultura na severu, 13. dílu 4. 10. 2020. Repríza 2. 7. – 24. 9. 2021 (ČRo Liberec) v cyklu Kultura pod Ještědem.

27. 7. 2020

Čtvrtá barva Trikolóry (2020)

Filed under: Podcast — Premek @ 15:17

Jan Novák. Pravidelná autorská glosa osobností Seznam Zpráv. Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.

Natočeno 2020. Webová premiéra 23. 7. 2020 (Seznam Zprávy, 2 min.).

Lit.: Novák, Jan: Čtvrtá barva Trikolóry. In web Seznam Zprávy, 23. 7. 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  (…) Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková z hnutí Trikolóra v úterý vyvěsila na svůj Facebook fotografii se skupinou Ortel. S frontmanem Tomášem Hnídkem se drží kolem ramen.

Záhy jí prý přišla spousta otázek od novinářů, jak to vlastně myslí a co to celé znamená. Takže, píše paní poslankyně, aby bylo jasno, byla jen na festivalu. Neviděla ani jednu jedinou nepatřičně zvednutou pravici a neslyšela v textech nic, co by snad někoho k něčemu nepatřičnému ponoukalo. (more…)

Živé ploty 1/5 (2020)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Premek @ 13:30

Soňa Uriková. Četba na pokračování. Režie Zuzana Galková.

Čte Ivana Kováčová.

Natočeno 2020. Premiéra 27. 7. – 31. 7. 2020 (SRo Rádio Devín, 18:30 h.). Repríza 28. 7. – 1. 8. 2020 (SRo Rádio Devín, 13:00 h.).

Lit.: anonym: Čítanie na pokračovanie: Soňa Uriková_Živé ploty. Literatúra. In web SRo Rádio Devín, 27. 7. 2020 (anotace). – Cit.: Soňa Uriková vo svojej debutovej zbierke poviedok priniesla príbehy mladých ľudí, ktorí sa ocitajú v hraničných situáciach. Uriková postavy svojich poviedok nemilosrdne vystavuje rôznym nepriaznivým okolnostiam, z ktorých sa snažia vymaniť. Mozaiku rôznorodých príbehov spája surovosť rozprávania. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress