Alena Zemančíková.
Natočeno 2020. Premiéra 27. 7. 2020 (ČRo 3 Vltava, 5 min.) v cyklu Ranní úvaha.
Lit.: Zemančíková, Alena: Alena Zemančíková: Babička. In web ČRo 3 Vltava, 27. červenec 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jednou jsem se, když jsem byla malá, smrtelně dotkla své babičky.
Česala si své bílé a jemné dlouhé vlasy a ty jí za hřebenem vstávaly a dělaly jí kolem hlavy paprsky jako nějaké podivuhodné bytosti z říše strašidel. Řekla jsem Jé, babičko, ty vypadáš jako čarodějnice – a babička se urazila a potom i rozplakala a mě to hrozně mrzelo, i když jsem nevěděla, co jsem provedla.
Ten výjev s babiččinými vlasy byl svým způsobem krásný, ve svých pěti letech jsem nevěděla, co ho způsobuje – a teď mě napadá, že možná babička si neuvědomila, že mluvím o statické elektřině, a vztáhla to na své stáří. Babička mi připadala stará odjakživa, a přitom když se tahle příhoda odehrála, bylo jí asi 60 let.
Od té doby bylo jasné, že s babičkou se musí opatrně. Dobře, že jsem to pochopila a ušetřila si tak mnohem horší situaci, která by jistě nastala. Brzy jsem totiž zjistila, že babička dělá strašné pravopisné chyby.
Kdybych se odvážila se tomu podivit – a poznala jsem to nejpozději ve třetí třídě – babičky by se to určitě dotklo, ačkoliv příčina toho, že neuměla český pravopis, byla v tom, že chodila do německé školy. Pocházela totiž z hornické rodiny z Nýřan u Plzně, což není žádné pohraničí, takže koho by napadlo, že se tam mluvilo německy, ale bylo to tak, jazyková hranice sahala až tam. (…)