Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jindřich Šídlo.  Teď přichází skutečná zkouška politika Babiše – už není na co se vymlouvat, teď je to skutečně jen na něm. Komentář.

Natočeno 2018. Premiéra 29. 3. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h).

Lit.: Šídlo, Jindřich: Jindřich Šídlo: Nevládneme. Cestujeme! In web ČRo Plus, 29. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Po Zlínském a Libereckém kraji navštívil autobus s vládou Andreje Babiše střední Čechy. Průběh by šel shrnout zhruba tak: Dokážeme zařídit nebo aspoň slíbit jakoukoliv věc, o níž by normální vláda neměla nikdy jednat a rozdat vám na to vaše vlastní fiktivní peníze. Pak se u toho vyfotíme, dáme to na Facebook a za týden nashle zase o kus dál.

Abychom byli fér, není od věci, když kabinet vyjede z centra a podívá se, jak žijí voliči. I když takové informace lze získat i méně okázalým způsobem, než je poskakování po krajích s minutovníkem nacpaným tak, že by na konci dne zřejmě málokdo z členů vlády byl schopen přesně říct, kde všude ten den byl a co tam slíbil.

Tohle je prozatím jediný smysl Babišovy první vlády v demisi. Neschopnost svého šéfa normálně vládnout v demokratické zemi nahrazuje neurotizující hyperaktivita, k níž vedle krajských turné patří i ona zasedání vlády v šest ráno, což je čas, kdy se má vláda, pokud chce něco skutečně řešit, scházet pouze v případě vypuknutí války.

Andrej Babiš dosud nepochopil, co obnáší funkce premiéra – což samozřejmě neznamená, že mu to časem nedojde třeba díky takovým momentům, jako když musí během pár dní rozhodnout o tom, zda Česko vyhostí ruské diplomaty/agenty jako odpověď na útok nervovým plynem na britské půdě.

Tohle není chvíle, kdy za vámi sedí vaši imagemakeři a se smyslem pro detail pořizují efektní video na váš YouTube kanál. Babiš tenhle první skutečně vážný moment zvládnul, i když to pro něj nebylo vzhledem k pragmatickému spojenectví s prezidentem Zemanem jednoduché.   (more…)

Historici věděli, že celý proces byl natočen, poslední stopa po materiálech ale byla ze 60. let. Dosud tak byl k dispozici jen osmiminutový sestřih.  „Rád bych udělal něco podobného jako desetidílná dokumentární série Proces H. Využili jsme maximum materiálu a synchronizovali obraz se zvukem z rozhlasového vysílání,“ říká Martin Vadas. Připravil a moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2018. Premiéra 30. 3. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Rozsypal, Michael – Erhart, Michael: Odsouzení v procesu se Slánským měli krev na rukou. Režim likvidoval nepohodlné svědky, říká dokumentarista. In web ČRo Plus, 30. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Zkrachovalá továrna ve středních Čechách vydala nečekané tajemství – dvacet beden audiovizuálních materiálů z procesu s Rudolfem Slánským. „Obrazového záznamu by mělo být až čtrnáct hodin, což je dvakrát tolik, než máme z procesu s Miladou Horákovou. Dosud jsme měli jen osmiminutový film z roku 1968,“ přibližuje jedinečnost nálezu dokumentarista Martin Vadas.

Záběry jsou natočené na 35 mm filmový pás a nyní se jim věnují odborníci v Národním filmovém archivu.

„Materiály jsou na hořlavé podložce, negativy jsme ani neotevírali, protože by mohlo dojít k jejich zničení. Nejdůležitější pro nás bude primární záznam zvuku a obrazu, který se budeme snažit synchronizovat,“ doplňuje.

„Malér je, že chybí soudní spis z procesu. Muselo se z něj vycházet při rehabilitacích a přezkumech, ale nevíme, kam se poděl.“
Martin Vadas

„Pokud se originální negativ podaří skenovat ve 4K kvalitě, mohl by vzniknout i celovečerní dokument pro kina. Širší publikum by si tak mohlo prožít atmosféru procesu v koukatelné metráži, tedy třeba devadesát minut,“ naznačuje dokumentarista.

Zvukový záznam procesu v délce zhruba 17,5 hodiny má ve svém archivu i Český rozhlas. Jde o nahrávku středovlného vysílání, které dolehlo z Československa do sídla Svobodné Evropy v Mnichově. „Je to hodně zaprskané, pro běžného posluchače je obtížné udržet pozornost,“ hodnotí Vadas. Naproti tomu v případě aktuálně nalezených materiálů jde o primární nahrávky.  (more…)

Byla po rozpadu federace lepší česká transformační cesta, nebo ta slovenská?

Zvolilo Slovensko lepší transformační cestu než Česko? Hovoří Lubor Lacina a Libor Žídek. Žije se lépe v Česku, nebo na Slovensku? Diskutují Pavel Hnát a Martin Kupka. Podniká se lépe v Česku, nebo na Slovensku? Hovoří Helena Horská a Karel Havlíček. A jak je na tom společnost v Česku a na Slovensku? Diskutují Michael Romancov a Jarolím Antal.

Natočen0 2018.

Lit.: Pešička, Václav – Přinosilová, Jana: Česko vs. Slovensko. Jak jsou na tom ekonomiky obou zemí 25 let po rozpadu Československa? In web ČRo Plus, 28. 3. 2018 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Byla po rozpadu federace lepší česká transformační cesta, nebo ta slovenská? Ve vysílání Českého rozhlasu Plus v březnovém cyklu pořadů Alter Eko přední čeští ekonomové porovnávali vývoj české a slovenské ekonomiky od rozdělení federace před 25 lety.

Slovenská ekonomika v posledních letech dohání tu českou, která byla považována za tu nejlepší nejvýkonnější z bývalého východního bloku. Znamená to, že Slovensko si zvolilo lepší transformační cestu?

„V roce 1992 byla nezaměstnanost na Slovensku 13 % a v české části 3 %. Propad byl mnohem hlubší ve slovenské části než v české,“ říká Libor Žídek, ekonom z brněnské Masarykovy univerzity, který transformační procesy ve středovýchodní Evropě analyzoval.

Jak upozorňuje Lubor Lacina, ekonom z Mendelova evropského centra, právě odlišné hodnocení ekonomické situace v Československu přispělo k rozdělení federace. „V té době byla diskuze o tom, že na české straně hranice vítězil dlouhodobý pocit, že transfery, tedy daně, které byly vybrány na českém území a jsou posílány na Slovensko, jsou příliš velké, a na Slovensku byl pocit, že bychom měli posílat víc.“  (more…)

O ztrátě občanství, hádkách se ženou, životě tady a tam, o hudbě i malování. Moderuje Václav Žmolík.

Hovoří jazzman Laco Déczi.

Natočeno 2017. Premiéra 22. 5. 2017 (ČRo 2 Praha, 15:00 h.). K poslechu zde.

Lit.:   -vžm- (= Žmolík, Václav): „Mám už vytroubenej mozek.“ Rozhovor se živelným Lacem Déczim. In web ČRo 2 Praha, 24. 5. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Já se v podstatě nenudím. Když se nudím hodně, tak se pohádám se ženou, napětíčko, pak se zase udobříme a všechno je v pořádku, směje se Laco Déczi.

Jazzový trumpetista, hudební skladatel a malíř Laco Déczi emigroval v roce 1985 do Německa a v roce 1987 do New Yorku. Do Čech ale jezdí často i ve svých 79 letech. Při jeho aktuální návštěvě ho vyzpovídal Václav Žmolík.

Jaké označení je vám nejbližší? Americký jazzman slovenského původu, slovenský jazzman, československý jazzman…

Já už žiju v Americe 35 let a my jsme pořád Čechoslováci. Já to rozdělení nevnímám, protože to je blbost. A původně že jsem Slovák? Bohužel už teď mám jenom americké občanství. Na Slovensku nemůžu mít dvoje. Když jsem si chtěl prodloužit pas, tak tam seděla taková vošklivá holka a řekla mi, že tam ten pas musím nechat. Tak jsem jí říkal: Holčičko, to teda vůbec ne. Ten pas si beru a dám ho prvému cigánovi.

Vy jste do Ameriky emigroval přes Německo v roce 1985. Jak často dnes býváte ve střední Evropě?

Jezdíme sem do Evropy tak dvakrát do roka. Jezdíme hrát do Čech, na Slovensko, Polsko, Švýcarsko a Německo a takhle různě. Já jsem vlastně doma tady i tam. Akorát tady spím na hotelu u mojí rodiny. Já to beru tak, že kdybych jel do Brna autem, tak tam jedu skoro tři hodiny a takhle si přidám ještě pět hodin a jsem v Americe.  (more…)

Hostem je režisér Jan Hřebejk. V Životopisné komedii o mecenášce a operní divě bez hudebního nadání si božskou Florence zahrála Meryl Streepová. Kdo ji ztvární v divadle na Jezerce a proč se námětu chopil Jan Hřebejk ? Proč říká, že kdyby mohl, točil by Pelíšky pořád? A čím ho zaujal příběh nadporučíka Rédla, kriminalisty počátku 90 let minulého století? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2018. Premiéra 30. 3. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h).

Lit.: Výborná, Lucie – Švarcová, Alžběta: Kde je hranice mezi řemeslem a umění? Mnoho lidí se dnes živí tím, co neumí, říká režisér Jan Hřebejk. In web ČRo 1 Radiožurnál, 30. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jan Hřebejk říká, že žádného filmového sci-fi se od něj diváci asi nedočkají.

Jan Hřebejk není jen filmovým režisérem. Zrovna teď třeba v divadla na Jezerce pracuje na inscenaci životopisné komedie o mecenášce a operní divě Florence. Ano, o té Florence, kterou si ve filmu zahrála Meryl Streepová. „Ale pozor, bude to mít trochu jiný scénář,“ upozorňuje v rozhovoru s Lucií Výbornou samotný režisér Jan Hřebejk.

Žijeme v době, kdy se spousta lidí živí tím, co vlastně neumí. A vcelku úspěšně. I proto měl Jan Hřebejk o hře nejprve pochybnosti. „Oslavovat v Čechách diletnantní, to je blbost,“ soudí. „Proto jsem si řekl: Udělejme to jako Císařovy nové šaty! Florence je totiž obklopená lidmi, kteří ji neustále chválí.“

Příběh Florence, jak se stal ve skutečnosti, přitom podle něj do našich krajů nejde jednoduše převést. Hudbu totiž skutečně milovala a byla její velkou mecenáškou. „V dětství navíc možná nezpívala nijak otřesně, vždyť zpívala třeba s Carusem. Nemohla být tak strašná jako ve svých posledních nahrávkách,“ uvažuje.

Právě Florencino mecenáštví je něčím, co podle Jana Hřebejka Čech zcela nepochopí. Na rozdíl od Američana – V USA se totiž mecenášství velmi ctí. A také proto by si Američan nedovolil se Florence posmívat tak, jak to udělá Čech.  (more…)