Dezider Banga. Verše. Zvuk Csaba Pereszlényi a Ernest Walzel. Redakce Zuzana Belková. Režie Táňa Tadlánková.
Recituje Vladimír Minarovič.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2004 (5 min.). Repríza 29. 12. 2017 (SRo 8 Rádio Litera).
30. 3. 2018
Ako slávime v Bullerbyne Vianoce (Jak slavíme v Bullerbynu Vánoce, 2010)
Astrid Lindgrenová. Kapitola z knihy Deti z Bullerbynu. Zvuk Ĺubica Olšovská. Režie Viktor Lukáč.
Účinkuje Emília Vášáryová.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2010 (11 min.). Repríza 29. 12. 2017 (SRo 8 Rádio Litera).
Vianoce s Dostojevským (Vánoce s Dostojevským, 2017)
Monika Kekeliaková. Pásmo. Zvuk Ĺubica Olšovská.
Účinkujú Monika Kekeliaková, Tomáš Bartoněk a Ján Gallovič.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2017 (33 min.). Repríza 29. 12. 2017 (SRo 8 Rádio Litera).
Drevený chlieb (Dřevěný chléb, 1990)
Milo Urban. Dramatizovaná četba dvou povídok ze sbírky Z tichého frontu. Rozhlasová úprava Pavol Hudík. Zvuk Andrej Klimits a Miroslav Mlynka. Hudební dramaturgie Anna Ivanková. Redaktor Roman Brat. Režie Silvia Letková.
Účinkují Ján Valentík, Július Pántik, Eva Galandová, Elo Romančík, Gustáv Valach, Gustáv Legéň, Hana Kostolanská, Ivan Laca a Július Paluš.
Připravil Československý rozhlas v roce 1990 (45 min.). Repríza 29. 12. 2017 (SRo 8 Rádio Litera).
Pozn.: Dramatizované čítanie dvoch próz Mila Urbana, ktoré vysielame pod spoločným názvom Drevený chlieb uvedieme v stredu. Je o spytovaní svedomia, o vôli človeka hľadať cestu k dobru a spravodlivosti, hoci ho pýcha a túžba po peniazoch často vrhajú do prachu klamstva, podvodu a nezriedka i zločinu.
Rozprávka (Pohádka, 1983)
Stanislav Štepka. Rozhlasová adaptace divadelní hry Rozprávka o tom, ako žijeme dodnes, ak sme nepomreli (správa o šťastí). Hudba Milan Markovič. Texty písní Stanislav Štepka. Hudební dramaturgie Eva Kederová. Zvuk Jozef Bajtek. Divadelní režie Stanislav Štepka. Redakce Ivan Verner. Režie Viliam Sýkora.
Účinkují Darina Benešová, Jana Geišbergová, Katarína Kolníková, Tamara Koričanská, Mária Drozdová, Stanislav Štepka, Milan Markovič a Jozef Sloboda.
Připravil Československý rozhlas v roce 1983 (55 min.). Repríza 29. 12. 2017 (SRo 8 Rádio Litera).
Pozn.: Divadelná premiéra 22. 5. 1978 v Divadelnom klube mládeže na Sibírskej ulici v Bratislave.
Takmer vianočná poviedka (Téměř vánoční povídka, 2001)
Rudolf Dobiáš. Povídka. Redakce Pavol Hudík. Hudební dramaturgie Eleonóra Vančíková-Kapasná. Zvuk Andrej Klimits. Režie Viera Weidlerová.
Účinkují Karol Machata, Miroslav Trnavský, Soňa Ulická, Jakub Gécz, Elo Romančík, Mária Kráľovičová a Ján Mistrík.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2001 (38 min.). Repríza 29. 12. 2017 (SRo 8 Rádio Litera).
O detektívke 1/5 (O detektivce, 2010)
Kornel Földvári. Kapitoly ze stejnojmenné knihy. Redakce Egon Tomajko. Hudební dramaturgie Ĺubomír Šamo. Zvuk Peter Janák. Režie Vladimír Kivader.
Účinkuje Michal Ďuriš.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2010 (5 x 15 min.). Repríza 14.-18. 3. 2016 (SRo 8 Rádio Litera); repríza 5. dílu 18. – 21. 12. 2022 (SRo 8 Rádio Litera).
Díly: 1. Detektívka – veľká neznáma?, 2. Raymond Chandler, 3. Malý pan Poirot, 4. V hlavné úlohe Perry Mason, 5. Vražda je predsa len umenie.
Pozn.: Esej z pera Kornela Földváriho. Zamýšľa sa nad tvorbou druhej z dám krvavého žánru – Dorothy Sayersovej. Prekladateľka Danteho, doktorka stredovekej literatúry, jedna z prvých absolventiek Oxfordu sa vo svojej tvorbe snažila spojiť detektívku s vysokými literárnymi hodnotami. Kapitolu s názvom „Vražda je predsa len umenie“ z knihy „O detektívke“ číta Michal Ďuriš. (anotace)
29. 3. 2018
Interview Plus – Patrik Nacher (2018)
Sněmovní volební výbor tento týden schválil výroční zprávy o činnosti a hospodaření České televize za rok 2016. Je v Česku ohrožena nezávislost veřejnoprávních médií? Poslechněte si rozhovor s poslancem za hnutí ANO, Patrikem Nacherem. Připravil Michael Rozsypal.
Natočeno 2018. Premiéra 29. 3. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h.). K poslechu zde.
Lit.: Rozsypal, Michael: Nezávislost veřejnoprávních médií není ohrožená. Hysterické reakci nerozumím, říká poslanec ANO Nacher. In web ČRo Plus, 29. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Reakci veřejnosti Nacher podle svých slov nepovažuje za negativní jev. „Ale reakce umělců, kteří by z hlediska kontextu dané situace měli říci, v jakém jsou oni vztahu s Českou televizí, tam mi to v pořádku nepřijde,“ říká.
Sněmovní volební výbor tento týden schválil výroční zprávy o činnosti a hospodaření České televize za rok 2016. Proti byli jen dva poslanci za SPD. Je v Česku ohrožena nezávislost veřejnoprávních médií? „Určitá racionální kritika, a nejde jen o zpravodajství nebo publicistiku, ale třeba o hospodaření, nemůže být zaměňována za ohrožení nezávislosti,” říká v Interview Plus poslanec a člen volebního výboru Patrik Nacher z hnutí ANO.
Podle poslance v Česku není nezávislost veřejnoprávních médií ohrožena. „Abych se přiznal, té hysterické reakci jsem trošičku nerozuměl. Kdo byl v úterý na volebním výboru, viděl, že jsme se racionálně ptali. Ta diskuze byla v některých ohledech celkem podrobná. Dostali jsme nějaké odpovědi od členů Rady České televize i od pana generálního ředitele. O nějakém ohrožení nezávislosti nemůže být řeč,” říká. (more…)
On Air – Nic jako dřív (2018)
Připravila Táňa Zabloudilová. Použitá hudba Michal David.
Natočeno 2018. Premiéra 29. 3. 2018 (ČRo Rádio Wave, 15:00 h.).
Lit.: Zabloudilová, Táňa: Dokument Nic jako dřív učí rozumět lidem z periferie. Do rolí učňů se noříme jako v počítačové hře. In web ČRo Radio Wave, 29. březen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Mám svůj svět jinak vymyšlenej,“ zpívá si šlágr Michala Davida z Discopříběhu jeden z varnsdorfských učnů, hrdinů dokumentu Nic jako dřív. Generace, která dospívala ve stejnou dobu jako Rudolf Hrušínský nejmladší v tomhle legendárním filmu o plzeňském učni a do rané dospělosti jí přišla sametová revoluce, je tu v rolích rodičů hlavních postav. Že budou skoro 30 let po ní dětem radit, aby nedělali za 11 tisíc v mlékárně, je tehdy nejspíš nenapadlo.
Teo se zamiloval a už nechce fetovat, spát na ulici v rouře ani si nechat platit nájem svojí holkou. Renči hrozí, že ji před maturitou vyhodí ze školy, za barem si dává panáka s mámou a společně pak vysvětlují vychovatelům, proč tolik zameškala. Anička a Nikola jsou relativně v pohodě, jen by to chtělo vydělat víc peněz a utéct z varnsdorfské nudy. A tak jedou do Řecka, pracovat do hotelu, povalovat se na pláži a tancovat.
Dokument Lukáše Kokeše a Kláry Tasovské (Pevnost, Gottland) sleduje několik učňů z učiliště ve Varnsdorfu v severních Čechách v období, kdy pro ně brzy nebude „nic jako dřív“ – jsou v posledním ročníku. Že na ně ale nikde s nadšením nečekají, ví všichni. „Prosím tě, chodím do školy ve Varnsdorfu, co čekáš,“ říká budoucí servírka Anička ironicky mámě, která se jí směje, že neumí připravit pórek. „Zpackanej život,“ krčí rameny devatenáctiletý Teo u školní vychovatelky. Když s ní jeden po druhém prochází své možnosti, definitivně se ukazuje ironie obsažená v názvu, pro tyhle děcka bude i po maturitě všechno stejné jako vždycky. (more…)
Reflexe: Film! – Steven Spielberg speciál (2018)
Opravdu je polibek lepší než osedlání robotického škorpiona s raketometem? Steven Spielberg speciál. Recenzi nového filmu Ready Player One přináší Dan Krátký a dále následuje diskuse o únorové premiéře Akta Pentagon (The Post) a Spielbergově přínosu pro světový film. Připravili Pavel Sladký a Šárka Gmiterková.
Natočeno 2018. Premiéra 28. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h). Repríza 28. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 23.00 hodin); 5. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h).
Lit.: Krátký, Dan: Spielbergův Ready Player One. Banální příběh a fenomenální pocta popkultuře v jednom. In web ČRo 3 Vltava, 29. březen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Legendě hollywoodské kinematografie, Stevenu Spielbergovi, se v posledních letech vyčítá, že už dlouho nenatočil žádnou klasiku, která by se vyrovnala jeho filmům z let osmdesátých a devadesátých. Toto, v mnoha ohledech nepravdivé, tvrzení měla zlomit adaptace banální, ale populární knihy Ernesta Clinea. Spielbergův Ready Player One: Hra začíná měl být čistokrevný blockbuster. A jak sám autor trochu alibisticky tvrdí, nemáme ho brát jako “film”, nýbrž jako “movie”. Důraz na tuto dichotomii však vzbuzuje obavy. Opravdu vznikl Svatý grál popkultury nebo do kin dorazila povrchní imitace?
Otevřená reflexe kýče dělá film snesitelnější.
Odpověď na tuto otázku vyžaduje důkladnější ponor do virtuální simulace zvané OASIS. V ní strávil většinu svého života i hlavní hrdina Wade Watts, aby unikl nehostinné realitě, která ho obklopuje. OASIS vytváří fikční svět, v němž už nerozhoduje síla nebo intelekt, ale vědomosti z oblasti populární kultury. Sen všech fanoušků, kteří doufají, že pro svou znalost kultovních filmů najdou praktické uplatnění. Do slunného virtuálního světa však pronikají pařáty zlé korporace, která chce simulaci zahltit reklamou. Jakkoliv absurdně příběh zní, Spielberg dělá vše pro to, aby působil sympaticky. Své hrdiny tak nechává ironicky komentovat to, co se v jejich okolí právě odehrává. A tato otevřená reflexe kýče dělá film daleko snesitelnější.
Ready Player One téma fikčních světů také lehce problematizuje, OASIS je sice eskapickou zábavou, ale Spielberg si dává záležet, aby do filmu propašoval varování před takovým útěkem a zdůraznil jeho následky. Jenže téma fikce versus realita je natolik doslovné, že ve výsledku působí trochu komicky. Více než dvě hodiny zaplňuje digitální prostor stovkami atrakcí, aby v závěru didakticky řekl, že realita je vždy důležitější, protože je skutečná. Ale opravdu je polibek lepší než osedlání robotického škorpiona s raketometem? V této rovině je Spielberg přesvědčivější než předloha, ale stále ne dostatečně.
Podobně paradoxně vyznívá i sledování hollywoodského studiového filmu, v němž se hrdinové snaží zabránit korporaci, aby profitovala z popkultury. Spielberg bizarní premisu čas od času shazuje absurdním vtipem nebo ironizující narážkou, ale hořké pachuti exploatace si nikdy úplně nezbaví.
Odkazy (ne)jen pro zvané
Jako diváci také víme, že odhalování odkazů na jiné filmy je vždy příjemné. Může jít o povědomou postavu, přímou citaci nebo žánrový vzorec, pokaždé dorazí pocit uspokojení, protože stvrdíme šíři vlastní kulturní encyklopedie. Ready Player One tato drobná pomrknutí tematizuje a nabízí pocit vítězství úplně každému. A právě encyklopedická povaha je jeho největší předností. Divák se nemusí bát, že si popkulturní odkazy přivlastní skupina privilegovaných, o to se Spielbergův tým bezchybně postaral. Díky tomu se zde potkává Interceptor Šíleného Maxe, DeLorean z Návratu do budoucnosti a Batmobil Adama Westa s Kubrickovým Osvícením. Na závodní dráze se objeví King Kong, na bojišti zase Mechagodzilla, Železný obr nebo Tracer z videohry Overwatch. Je jedno ve které dekádě divák vyrůstal, vybere si každý. Je zřejmé, že v rukou méně zkušeného filmaře by se takový film roztříštil na sérii samostatných výjevů, ale Spielberg vše svázal do jednoduchého narativního schématu a velice obratně střídá pompézní atrakce s dojemnými momenty a životními pravdami.
Jedná se však o lehce naředěného Spielberga, který pod náloží popkulturních odkazů těžko hledá otěže filmového kolosu, kterým Ready Player One dozajista je. V horších momentech dostaneme líně odvyprávěné a doslovné pasáže, jako bizarní úvodní montáž nebo epilog, v těch lepších pak sofistikované akční sekvence.
Póly, mezi kterými Spielberg osciluje
Hned první závod o měděný klíč dá vzpomenout na animovaného Tintina. Kamera s magickou lehkostí prolétá prostorem, střídá ohniska zájmu a dodává akci neuvěřitelné tempo občasným delším záběrem či rychlým zoomem na nově se objevivší překážku. Jenže u prvního závodu takto důmyslné stylistické hry končí. Spielberg už zbytek komponuje trochu fádně. Jako by vše ostatní zůstávalo ve stínu populárních monster, která žadoní o pozornost jen svou přítomností. Snímek povrchně rozvádí téma eskapismu, je vyprávěný jednoduše, styl působí krotce a také mu chybí hlubší uchopení nějakých specifických žánrových tradic. Ready Player One je rozkročený mezi fenomenální poctou popkultuře a banálně doslovným příběhem chlapce, který získal dívku, bohatství a porazil zlou korporaci. Mezi těmito póly osciluje a nedaří se propast překlenout.
Přes všechny tyto výtky jde o unikátní film, vyžadující specifický přístup. Schematickým narativem totiž přesouvá diváckou pozornost jinam, už si neklademe otázky týkající se vývoje příběhu, ale jedním z klíčových zdrojů potěšení se stává identifikování všech možných transtextuálních referencí. A v této rovině je potěšení z Ready Player One naprosto bezkonkurenční. Klíčovým faktorem tak zůstává, jestli je divák ochotný na jeho hru přistoupit a hledat v záplavě fikčních hrdinů Valda. Obrazně i doslova.
Lit.: Sladký, Pavel: Steven Spielberg neumí konce filmů. Je ale nejklasičtější figurou současného Hollywoodu. In web ČRo 3 Vltava, 29. březen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jaké jsou slabiny a silné stránky jednoho z nejslavnějších režisérů americké filmové historie?
V českých kinech se v rozmezí jediného měsíce objevily dva hodně odlišné filmy, spojené jedním legendárním jménem: Steven Spielberg. Akta Pentagon: Skrytá válka a Ready Player One: Hra začíná. Žijící klasik hollywoodské kinematografie chystá řadu dalších projektů jako režisér i producent.
Spielberg podvojný
„V současném Hollywoodu není klasičtější režisér. Spielberg je velký režisér, který celou svoji kariéru inovuje hollywoodský systém zevnitř. Je jeho součástí,“ říká Radomír Douglas Kokeš, pedagog a filmový historik z Ústavu filmu a audiovizuální kultury, který se dlouhodobě věnuje hollywoodské kinematografii a sám se ve vysílání označil za spielbergofila a spielbergologa.
„Od konce 80. let připravuje dvojice filmů, z nichž jeden je nejčistší hollywoodský zábavný film a druhý tematicky ambicióznější film, například z – nejen americké – minulosti.“ Radomír Douglas Kokeš
Aktuální dvojice je toho příkladem. Sci-fi Ready Player One: Hra začíná se odehrává v roce 2045, kdy se lidstvo uchyluje do virtuálního světa zvaného OASIS. Jeho stvořitel posmrtně vyhlašuje soutěž o nalezení velikonočního vajíčka, které držiteli dává do rukou vládu nad světem oblíbené hry. Film je především popkulturní jízda plná referencí.
Drama Akta Pentagon: Skrytá válka (The Post) naproti tomu líčí příběh Kate Graham (Meryl Streepová), vydavatelky deníku The Washington Post. Právě ona nechala svou redakci zveřejnit tajnou zprávu o beznadějnosti americké války ve Vietnamu, na což navázala přelomová aféra Watergate. Film se jednoznačně staví za americké svobody, garantované ústavou, především za svobodu tisku.
Spielberg inovativní tradicionalista
Takřka každý film Stevena Spielberga je pokusem inovovat hollywoodskou kinematografii, a to ne ve smyslu technologickém. Spielberg je především vypravěč, často pracující s evidentním humanistickým apelem.
„Na posledních třech historických filmech Lincoln, Most špionů a Akta Pentagon: Skrytá válka mě nejvíc fascinuje obratná práce s mizanscénou a inscenováním situací,” komentuje Spielbergovu poslední dekádu filmový publicista s spolupracovník Reflexí Dan Krátký, mj. autor recenze na Ready Player One. Americký kritik a editor knihy Steven Spielberg: Nostalgia and the Light Michael Koresky shrnul právě tuto trojici filmů do trilogie, kterou nazval liberty films.
Spielberg nedokonalý
Spielbergovo dlouhodobé slabé místo jsou ženské postavy. Častěji a raději natáčí filmy o poutu mezi otcem a synem nebo o širších rodinných vazbách, romance, sexuální tenze a love story nejsou jeho parketa.
O to zajímavější je kromě filmu Barva nachu právě nový The Post, který exponuje nejtěžší životní rozhodnutí – a zužitkování nabyté výkonné moci – ženské hrdinky uprostřed mužského kolektivu.
Druhým jeho slabým místem jsou konce. „Jestli něco Spielberg neumí a skoro nikdy se mu to nepovedlo, tak jsou to konce a dopovídání svých vlastních filmů,“ konstatuje Radomír Douglas Kokeš. „Byla by škoda redukovat The Post na onu pitomou závěrečnou scénu. Ta je opravdu banální.“