Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

29. 3. 2018

V skratke – Modlitba za milosť prísť do neba so somármi (Ve zkratce – Modlitba za milost přijít do nebe s osly, 2018)

Filed under: Literární pásma,Slovenské — Premek @ 12:18

Monika Kekeliaková. Literární miniatura o básni Francisa Jammesa „Modlitba za milosť prísť do neba so somármi“.

Natočeno 2018. Premiéra 29. 3. 2018 (Rádio Litera, 19:30 h).

Pozn.: Dnes sa môžete tešiť aj na krátku PREMIÉROVÚ reláciu Moniky Kekeliakovej V SKRATKE. Jedná sa o literárnu miniatúru o básni Francisa Jammesa „Modlitba za milosť prísť do neba so somármi“. Jammes je francúzsky básnik v slovenskom kontexte takmer neznámy. Súčasťou zamyslenia je aj samotná báseň, a to v interpretácii Ladislava Chudíka. Na Litere o 19:30! (anotace)

Dvacet minut Radiožurnálu – Nové aranžmá české státní hymny (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:43

Připravila Marie Bastlová.

Natočeno 2018. Premiéra 28. 3. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:05 h.). K poslechu zde.

Lit.: Bastlová, Marie – Havel, Prokop: Nová verze hymny má sportovce motivovat, říká předseda ČOV Jiří Kejval. In web ČRo 1 Radiožurnál, 28. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česká státní hymna by měla být delší a akčnější. Tvrdí to Český olympijský výbor, který představil svou verzi hymny. Ta by podle předsedy ČOV Jiřího Kejvala měla sportovce především motivovat a měla by být bojovnější. A co na novou verzi hymny říkají odborníci? „Bravurní práce, ale čistota písně se ztrácí, namítá hudební skladatel Ivan Acher.

V souvislosti se výročím sto let republiky by se měla podle Kejvala vést diskuze nejenom o hymně, ale obecně o otázce státních symbolů. „Rádi bychom, kdyby se diskuze netýkala jen parlamentu nebo skupinky vyvolených, ale aby to byla diskuze pro deset milionů,“ vysvětluje.

V nové verzi hymny, jejímž autorem je skladatel Miloš Bok, nešlo pouze o kosmetické úpravy. „Měli jsme požadavek, aby hymna byla bojovnější, více akceptovala potřeby sportovců,“ popisuje s tím, že například sportovce by měla více motivovat do zápasu.

Státní hymna je jeden ze sedmi státních symbolů České republiky. Podle Českého olympijského výboru je ale krátká. Vznikl tak nápad ji nově nastudovat. Poslechněte si výsledek!

(more…)

Nočna tarifa (Noční tarif, 2003)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 11:38

Jaša Jenull. Rozhlasová hra. Zvukový mistr Staš Janež. Mix Jaša Jenull. Odborná spolupráce Aleš Jan, UL AGRFT. Dramaturg Marko Bratuš. Režie Jaša Jenull.

Osoby a obsazení: ??? (Rok Matek), Samo Lukaš (Akira Hasegawa), starý muž / zpívající cizinec (Jaka Lah),  studentka ekonomie (Ajda Toman), starý paranoik (Aleksander Tolmaier), teenageři (Marko Plantan, Matevž Biber a Jaša Jenull), tajný agent (Gregor Gruden), bonvivant (Marko Bratuš), muž (Gašper Jarni), starší dáma (Barbara Kukovec).

Nastudoval Slovinský rozhlas v koprodukci s UL AGRFT, červen 2003 (23 min.). Repríza 28. 2. 2018 (Radio Slovenija 1).

Lit.: Markovčič, Klemen: Jaša Jenull: Nočna tarifa. In web Radio Slovenija 1, 28. 2. 2018 (anotace). – Cit.: Dogajanje radijske igre prikazuje dogodivščine nočnega voznika taksija. V njegov avto vstopajo različni ljudje, a z eno skupno točko – vsi bi radi bili nekje drugje. Igra, s pomočjo domiselne kombinacije glasbe, abstraktnih šumov in stvarnih zvokov, na inovativen način prikazuje intenzivno vzdušje nočnega urbanega življenja. Vabljeni torej na zvočno popotovanje po ljubljanskih ulicah. (…)

Koprodukcija UL AGRFT in Uredništvo igranega programa. Posneto v studiih radia Slovenija junija 2003.

Nogavice (Ponožky, 2016)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 11:22

Simona Semenič. Rozhlasová minihra. Zvukový mistr Nejc Zupančič. Jazykový konzultant Mateja Juričan. Režie Klemen Markovčič.

Osoby a obsazení: žena (Polona Juh), muž (Primož Pirnat).

Natočeno prosinec 2016. Premiéra 25. 3. 2017 (Radio Slovenija).

Lit.: Markovčič, Klemen:  Simona Semenič: Nogavice. In web Radio Slovenija, 25. 3. 2017 (anotace). – Cit.: Zvočna miniatura je dialog med moškim in žensko o črnih in belih nogavicah. V zaostreni situaciji bega pred bombnim napadom v mestu, smo namreč priča povsem banalnemu konfliktu. Ta pa naposled vendarle zariše globlja moško-ženska dojemanja situacije in odnosov. Zdi se namreč, da v razmerjih prav tovrstne banalnosti nemalokrat dregnejo v nevralgične točke in prepogoste zamolčanosti. (…)

Produkcija Uredništva igranega programa.  Posneto v studiih Radia Slovenija decembra 2016.

Hovory Plus – Tomáš Töpfer (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:15

Host: ředitel Divadla Na Vinohradech Tomáš Töpfer. Vystudoval brněnskou konzervatoř, pražskou DAMU a zahrál si řadu rolí. Vyzkoušel si role politika či podnikatele. Jak se žilo před rokem 1989 a proč nepoužívá sociální sítě? Moderuje Vlastimil Ježek.

Natočeno 2018. Premiéra 2. 2. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h.). K poslechu zde.

Lit.: Ježek, Vlastimil – Schusterová, Kamila: Nikdy jsem nebyl disident. Krčil jsem se a uhýbal, jak jsem mohl, říká Tomáš Töpfer. In web ČRo Plus, 29. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Celý život strašně pilně pracuji na tom, aby nikdo nepoznal, že jsem líný,“ říká Tomáš Töpfer.

Tomáš Töpfer chtěl být hercem už jako kluk a stal se jím. Provozoval hospodu U Kalicha, byl senátorem, pedagogem DAMU, obnovil Divadlo Na Fidlovačce, režíroval, věnoval se divadelnímu manažerství. Dnes je ředitelem Divadla na Vinohradech.

„Celý život strašně pilně pracuji na tom, aby nikdo nepoznal, že jsem líný. A daří se mi to,“ dodává známý herec jen napůl vážně.

Divadlo na Vinohradech hraje svou 110. sezónu. Tomáš Töpfer je ředitelem divadla už šestý rok. „Když uděláte špatnou jednu nebo dvě sezony, diváci si to několik let pamatují.“

I když se domníval, že typický divák Divadla na Vinohradech je ve věku nad 45 let, mýlil se. Na představení chodí i mladí, kteří reagují velmi spontánně. „Nejsme vyhraněné divadlo pro určitý typ publika, nabízíme představení pro rodiny. Hrajeme i menšinová představení, která nebudou mít sto repríz.“ Příspěvek od města je právě pro ty diváky, kteří chtějí vidět náročnější kusy.  (more…)

Reflexe: Hudba! – Česká státní hymna 2.0 (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:48

Připravila Dita Hradecká. Dost bylo Jeremiáše? Jaká je nová verze české hymny v pojetí skladatele Miloše Boka? .

Diskutují Markéta Kabelková, Viktor Velek a Miroslav Pudlák.

Natočeno 2018. Premiéra 28. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava).

Lit.: Hradecká, Dita: Jaká je nová verze české hymny v pojetí skladatele Miloše Boka? Diskuse s odborníky. In web ČRo 3 Vltava, 28. březen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Český olympijský výbor představil nové verze české státní hymny. O nové aranži písně Kde domov můj diskutuje Dita Hradecká se svými hosty, Markétou Kabelkovou, Viktorem Velekem a Miroslavem Pudlákem.

Sto let republiky je správná doba, abychom se zamysleli na tím, proč nemáme druhou sloku české hymny. Pokud se podíváte na slova, česká hymna začíná otázkou, ale odpověď tam již není. Ta je právě až na konci druhé sloky, kde v posledním verši zní Mezi Čechy domovo můj. Jiří Kejval

Píseň Kde domov můj? je jednou ze tří zpěvních vložek ze hry Josefa Kajetána Tyla a Františka Škroupa Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, která měla premiéru 21. prosince 1834 v Praze. Původní Tylův text Škroup nepatrně upravil z hlediska přízvuků. Píseň ve dvou slokách líčí přírodní krásy a ctnosti českého národa. Má velmi prostý nápěv o 17 taktech v tónině E dur, který ovšem důmyslně melodicky kulminuje v závěru. Původní podoba doprovodu byla rovněž harmonicky velmi prostá. Rytmický průběh je komplikovanější a při jejím zpěvu dochází a docházelo k chybnému přednesu, jak o tom svědčí „návod“ z vydání hymny z roku 1918. (more…)

Interview Plus – Hynek Kmoníček (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:44

Proč se prezident Miloš Zeman nesešel s předsedou Sněmovny reprezentantů Paulem Ryanem? A kdy bude přijat v Bílém domě? Hostem Interview Plus je velvyslanec ve Spojených státech Hynek Kmoníček. Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2018. Premiéra 28. 3. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h.). K poslechu zde.

Pro a proti – Euro v ČR (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:43

Náklady na přijetí eura by podle nedávné analýzy odborových svazů přišly Česko na stovky miliard korun. Moderuje Tomáš Pavlíček.

V Pro a proti diskutuje spoluautor analýzy Martin Fassman a ekonom České spořitelny Petr Zahradník.

Natočeno 2018. Premiéra 29. 3. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Pavlíček, Tomáš – Erhart, Michael: Silná koruna přinese o třetinu vyšší platy, euro zpomaluje růst, tvrdí ekonom odborů. In web ČRo Plus, 29. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Neplníme jediné maastrichtské kritérium, nejsme v kurzovém systému ERM II, kde musíme být minimálně dva a půl roku. Reálný odhad pro přijetí eura je rok 2022,“ soudí Zahradník.

Náklady na přijetí eura by podle analýzy odborových svazů přišly Česko na 220 až 250 miliard korun a poškodilo by to zaměstnance, důchodce i banky. Odbory ale varují i před tím, že po zavedení společné evropské měny by vzrostl tlak na růst mezd. „Netlačíme na růst mezd bez ohledu na cokoli. Základní otázka je, zda euro pomůže tomu, aby se Česko přibližovalo západním zemím. Ukazuje se ale, že země eurozóny rostou pomaleji,“ upozorňuje makroekonom Martin Fassman.

„Všechny státy střední a východní Evropy, které vstoupily do eurozóny, mají nižší tempa růstu než dříve. Včetně Slovinska, které ve skutečnosti od vstupu do měnové unie diverguje,“ dodává spoluautor analýzy Českomoravské konfederace odborových svazů.

Nebylo by ale pro zaměstnance výhodné, aby na svých výplatních páskách viděli rozdíl ve mzdách oproti například Německu a mohli tak lépe tlačit na jejich růst?

„Eurozóna dodnes nevyřešila problémy, které má sama se sebou. Na jedné straně jsou země s obrovskými přebytky jako Německo a na druhé ty chudé, které mají obrovské závazky. A to se neřeší.“
Martin Fassman

„Samozřejmě. Pro nás není podstatné vyjádření platu v eurech, ale kolik těch eur bude. A to souvisí s klíčovou otázkou přepočtového kurzu. Směřujeme k tomu, aby došlo k výraznému posílení koruny, a až se nominální kurz přiblíží tomu reálnému, přinese nám to zhruba třicetiprocentní nárůst mezd,“ tvrdí Fassman.

Připomíná ale, že i při kurzu 20 korun za euro by česká průměrná mzda sotva dosáhla té minimální v Rakousku nebo Německu. „Není to tedy jen otázka kurzu. Potřebujeme výrazný růst ekonomiky,“ zdůrazňuje.

„Připouštím, že mzdová konvergence patří k nejpomalejším. Na druhou stranu počátkem 90. let byla česká a německá průměrná mzda v poměru asi 1:12, dnes je to zhruba 1:3. Je to o produktivitě a hodnotové úrovni výroby a myslím, že členství v eurozóně by tomu mohlo prospět,“ reaguje ekonom Petr Zahradník.

„Po vystoupení Velké Británie bude eurozóna generovat 87 procent HDP Evropské unie. Kdyby to byl tak nevýhodný projekt, tak by neměl tolik členů.“
Petr Zahradník

Odmítá také Fassmanovu tezi, že země eurozóny konvergují pomaleji, naopak. V první desítce těch nejrychlějších za poslední dekádu tvoří většinu země platící eurem v čele s Irskem, dále je tam i Slovensko a všechny baltské státy. Divergence Slovinska je prý způsobena tím, že země zdědila jugoslávskou ekonomickou organizaci.

„O deset let bych vstup rozhodně neodkládal, jak doporučují odbory. Máme velmi pozitivní příklad Slovenska, které se díky členství v eurozóně stalo přístavem pro řadu investorů, kteří se České republice vyhnuli,“ podotýká Zahradník.

 

Hořické pašije (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:30

Dokument tentokrát připomene Hořické pašije, zrozené v roce 1816 na pivních sudech v hostinci U Čerta. Tehdy bývaly velkolepou podívanou. Bude pátrat po tom, kam se vytratil někdejší věhlas úchvatných biblických her, které obdivoval celý svět. Připravil Ivan Studený.

Natočeno 2018. Premiéra 28. 3. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h.; 53 min.). Repríza 19. 4. 2019 (ČRo Plus, 17:05 h.); 9. 4. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.); 10. 4. 2020 (ČRo Plus, 17:05 h.) pod názvem Zašlý lesk a sláva Hořických pašijí; 15. 4. 2022 (ČRo Plus, 16:10 h.). K poslechu zde.

Lit.: Studený, Ivan: Do šumavských Hořic se vracejí pašijové hry. Jejich sláva kdysi přilákala i americké filmaře. In web ČRo Plus, 28. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hořické pašije, zrozené v roce 1816 na pivních sudech v hostinci U Čerta, bývaly velkolepou podívanou. Proč a kam se vytratil někdejší věhlas úchvatných biblických her, které obdivoval celý svět? Kde zmizel první český film bratří Lumièrů, natočený právě v Hořicích na Šumavě?

Nalézt odpovědi na tyto otázky není snadné, už jen proto, že na místě, kde stávalo ještě po 2. světové válce divadlo pro 2000 diváků, najdete dnes jen pár kamenných pomníků. Ale také naučnou stezku a nový areál, kde se každoročně odehrávají novodobé pašijové hry.

Sláva pašijí

Teprve nedávno byly nalezeny četné pohlednice z počátku 20. století s mnoha biblickými výjevy v čerstvě objeveném archivu českokrumlovského fotografa Josefa Seidla, které přivedly k zájmu o Hořické pašije dvojici tehdejších studentů Jana Palkoviče a Ivo Janouška.

„Příběh velkolepé slávy a naprostého úpadku pašijových her v Hořicích nás fascinoval,“ přiznává dnes Ivo Janoušek. „Hlavně proto, že bydlíme od Hořic pár kilometrů, ale o úchvatnosti her, které zde hrály stovky místních ochotníků ještě před druhou světovou válkou a dokonce i krátce po ní, jsme vůbec nevěděli,“ dodává Ivo Janoušek.  (more…)

Hovory Plus – Martina Pouchlá (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:27

Martina Pouchlá představí svůj dokument, který si odnesl z Mezinárodního festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio zlato. V dokumentu Berka se rozhodl zemřít sledovala rozhodnutí muže na vrcholu životních sil, který se rozhodl odejít předčasně z tohoto světa. Moderuje David Šťáhlavský.

Natočeno 2018. Premiéra 28. 3. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h.). K poslechu zde.

Lit.: Šťáhlavský, David:  Spousta dětí myslí, že jsou nesmrtelné, říká autorka dokumentu Berka se rozhodl zemřít. In web ČRo Plus, 28. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Proč?“ ptá se moderátor David Šťáhlavský svého hosta, slovesné redaktorky Českého rozhlasu Martiny Pouchlé, autorky audiodokumentu Berka se rozhodl zemřít, který získal cenu Prix Bohemia Radio. „Myslím, že jsem na tuto otázku našla odpověď. Jak jsem Berku poznala, byl to člověk, který přistupoval k životu velmi pragmaticky a velmi racionálně,“ odpovídá publicistka.

„A i z tohoto důvodu byl schopen udělat krok, který udělal, bez sentimentu a patosu. Racionální úvahou a argumentací došel k tomu, že to je nejlepší východisko z jeho situace,“ hovoří o hrdinovi velmi syrového dokumentu. Dodává však, že jeho rozhodnutí spáchat sebevraždu bylo založeno i na jiných než racionálních vlivech.

„Berka na sobě cítil příznaky nemoci a měl za to, že je ta nemoc vážná. Nikdy ji veřejně nepojmenoval, byť se dá domyslet, co tím bylo zhruba myšleno. A že má pro muže v jeho věku velmi rychlý průběh. Už by s její pokročilostí o sobě nevěděl a byl by závislý na svém okolí. Tomu se chtěl vyhnout,“ říká a současně dodává, že osmačtyřicetiletý úspěšný podnikatel v IT podle lékařské zprávy reálně nemocný nebyl.

Otázky smrti a zodpovědnosti za život

„Je to kontroverzní téma, uvědomuji si to a reakce posluchačů jsou pochopitelně různorodé. To téma klade velmi nepříjemné otázky, které se dotýkají velmi hlubokých věcí. Bylo to, co mě na tom tématu lákalo. Spousta dětí žije tak, jak to v dokumentu zaznívá. Myslí si, že jsou nesmrtelné. Nekladou si otázky, které by souvisely se smrtí, … jakým způsobem se k ní postavit, jakou hodnotu má lidský život a kam až padá zodpovědnost za něj. To mě k němu přitáhlo,“ vysvětluje Martina Pouchlá.

Politika jako svět nekonkrétnosti

Martina Pouchlá je slovesnou redaktorkou a publicistkou Českého rozhlasu. Začínala ve zpravodajství, nyní se věnuje publicistice. Za dokument Berka se rozhodl zemřít získala první cenu Prix Bohemia Rádio v kategorii Dokument.

Martina Pouchlá vzpomíná na dobu, kdy se nevěnovala publicistice: „Když zapřemýšlím, jaká témata jsem dělala s nejmenší radostí, tak to byla asi témata politická. Byť si všech kolegů, kteří se věnují politice, nesmírně vážím a pokládám jejich práci za nesmírně důležitou. Jsou to ti praví hlídací psi demokracie, ale pro mě je politika problematicky uchopitelná. Je to svět nekonkrétností, kličkování a úplně se v něm necítím.

Vrhla jsem se do toho po hlavě s tím, že uvidím, co z toho vznikne, ani jsem neměla domluvené s ČRo, nebo jinou stanicí, že to budou vysílat. Dělala jsem si to jako tako takový svůj projekt, když jsem si chtěla vyzkoušet, jak se s tím vypořádám. Taky jsem chtěla zakusit tvůrčí svobodu a říkala jsem si, že se nebudu svazovat žádnou škatulkou a natočím to tak, jak to cítím.“

Berka byl impulsem

Když o sobě autorka vítězného dokumentu hovoří, zdůrazňuje, že ji vždy lákalo, a to i uměleckou formou interpretovat svět kolem sebe. „Od malička jsem psala povídky, básně a bavila mě tvorba v jakémkoli smyslu. A to byl vlastně taky důvod, proč jsem se dostala k novinařině.

A když jsem se postupně prokousávala různými způsoby, jak se jako rozhlasový novinář mohu vyjadřovat, ať už to byly živé vstupy, reportáže, tak jsem samozřejmě přemýšlela i o dokumentu, že bych si ho jednoho dne ráda vyzkoušela. Ale byl to až Berka a jeho bloggerský post, který jsem našla a který ve mně vzbudil takové to: tak do toho jdi, vezmi rekordér a nahraj to,“ uzavírá.

Poslechněte si celý dokument Martiny Pouchlé Berka se rozhodl zemřít.>>

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress