Byla po rozpadu federace lepší česká transformační cesta, nebo ta slovenská?
Zvolilo Slovensko lepší transformační cestu než Česko? Hovoří Lubor Lacina a Libor Žídek. Žije se lépe v Česku, nebo na Slovensku? Diskutují Pavel Hnát a Martin Kupka. Podniká se lépe v Česku, nebo na Slovensku? Hovoří Helena Horská a Karel Havlíček. A jak je na tom společnost v Česku a na Slovensku? Diskutují Michael Romancov a Jarolím Antal.
Natočen0 2018.
Lit.: Pešička, Václav – Přinosilová, Jana: Česko vs. Slovensko. Jak jsou na tom ekonomiky obou zemí 25 let po rozpadu Československa? In web ČRo Plus, 28. 3. 2018 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Byla po rozpadu federace lepší česká transformační cesta, nebo ta slovenská? Ve vysílání Českého rozhlasu Plus v březnovém cyklu pořadů Alter Eko přední čeští ekonomové porovnávali vývoj české a slovenské ekonomiky od rozdělení federace před 25 lety.
Slovenská ekonomika v posledních letech dohání tu českou, která byla považována za tu nejlepší nejvýkonnější z bývalého východního bloku. Znamená to, že Slovensko si zvolilo lepší transformační cestu?
„V roce 1992 byla nezaměstnanost na Slovensku 13 % a v české části 3 %. Propad byl mnohem hlubší ve slovenské části než v české,“ říká Libor Žídek, ekonom z brněnské Masarykovy univerzity, který transformační procesy ve středovýchodní Evropě analyzoval.
Jak upozorňuje Lubor Lacina, ekonom z Mendelova evropského centra, právě odlišné hodnocení ekonomické situace v Československu přispělo k rozdělení federace. „V té době byla diskuze o tom, že na české straně hranice vítězil dlouhodobý pocit, že transfery, tedy daně, které byly vybrány na českém území a jsou posílány na Slovensko, jsou příliš velké, a na Slovensku byl pocit, že bychom měli posílat víc.“
Ekonom Žídek vyzdvihuje především Miklošovy reformy z přelomu tisíciletí, které přežily i následné politické změny. Libor Žídek pak nedává takovou váhu tomu, že Slovensko vstoupilo do eurozóny, s čímž souhlasí i Lubor Lacina, který to dokládá studií, která vznikla pro ministerstvo financí.
Životní úroveň
Jak dobře se žije v Česku a jak na Slovensku? Přední čeští ekonomové se to snaží spočítat pomocí ekonomických ukazatelů. Hlavní ekonom Československé obchodní banky Martin Kupka i přes velké rozdíly v kvalitě života ve velkých městech a regionech zdůrazňuje výrazný pokrok v obou ekonomikách.
O rozdílnosti životní úrovně podle něj hodně vypovídá ukazatel soukromé spotřeby obyvatelstva na hlavu v paritě kupní síly, kde už je viditelný rozdíl: „Náš proces dohánění západní Evropy u výkonnosti měřené HDP na hlavu probíhá rychleji než dohánění spotřeby domácností. Na Slovensku domácnosti dokáží z růstu a dohánění vytěžit o něco více.“
Pavel Hnát, ekonom a proděkan Fakulty mezinárodních vztahů VŠE, upozorňuje na možný vliv slovenského členství v eurozóně: „Zásadní rozdíl mezi našimi dvěma zeměmi je, že Slovensko se rozhodlo v konvergenci k západní Evropě spoléhat pouze na cenový kanál tím, že přijalo euro daleko dřív a v ranější fázi.“
Podle hlavního ekonoma ČSOB Kupky ale slovenské přijetí eura nehraje až tak zásadní roli. Ten vidí rozdíl jinde – ve vlivu politických reforem. Podle něj Slovensko vydělalo hodně na tom, že vláda Mikoláše Dzurindy nastoupila k moci po špatné vládě Vladimíra Mečiara, a tak si mohlo dovolit výrazné reformní kroky.
Podnikatelské prostředí
Podíváme se i na to, jak velké rozdíly jsou mezi českým a slovenským podnikatelským prostředím. Přestože hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská mluví o výrazném zlepšení našeho podnikatelského prostředí, tak stále soudí, že se ještě nedostalo ze své puberty.
To předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček odmítá: „U nás podnikatelská generace dospěla. Já jsem přesvědčen, že výsledky naší ekonomiky, a logicky s tím spojené podnikatelského prostředí, jsou nejpádnějším argumentem, jestli jsme nebo nejsme gramotní.“
Problémy ale samozřejmě připouští, třeba kolem insolvencí je podle něj situace velmi kritická a insolvenční návrhy jsou také zneužívány. Když ale dojde na porovnání připravenosti Česka a Slovenska pro další roky, tak už Karel Havlíček připouští, že v tomto jsou Slováci, kteří udělali za Dzurindovy vlády důležité reformy, lépe. Právě odvaha českých politiků udělat potřebné kroky podle něj našemu podnikatelskému chybí.
Ale i přesto, že Slováci mají lepší onen zmíněný tah na branku, tak Česko je stále vyhledávané místo pro investory a má co nabídnout.
Společnost v Čechách a na Slovensku
Analýza, jakými cestami se vydaly samostatná Česká republika a Slovenská republika po rozpadu Československa, se uzavírá zaměřením na společnost jako celek. Právě ta měla jak v Česku, tak na Slovensku po konci společného státu velká očekávání.
Jarolím Antal, ředitel Centra evropských studií Fakulty mezinárodních vztahů VŠE, připomíná velmi špatný slovenský start: „Věci, které se děly během Mečiarismu, skutečně poukazovaly na to, že Slovensko možná zvládá problémy jinak, než se očekávalo. Dzurindovy reformy poukázaly na to, že společnost se dokáže semknout a přinést pokrok.“
Což podle Jarolíma Antala vyústilo, že Slovensko dokázalo dohnat nás, ale i další vyspělý svět, a v tom mu, ale i nám, pomohl vstup do Evropské unie, a také to, že jsme vždy byli klíčovými partnery.
Michael Romancov z Institutu politologických studií FSV UK dodává, že velmi důležitou roli v ukotvení sehráli také politické osobnosti: „Za Václava Havla měli Češi, možná oprávněný, že třeba o nás vědí v Americe. Mám pocit, že Slovensko tuto výhodu nebo zátěž nemělo.“