Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Přímí účastníci o únorových dnech 1948, kdy převzala moc v Československu komunistická strana. Nebyli to komunisté, většina z nich přišla po únoru 1948 o práci, skončili v kriminálech, museli emigrovat. Připravil Adam Drda.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 2. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h). K poslechu zde.

Lit.: -adr- (= Drda, Adam): Po únoru 1948 mi bylo najednou smutno. V mém okolí se nikdo nesmál. Nikdo nejásal. In web ČRo Plus, 25. 2. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před sedmdesáti lety, ve dnech 17. – 25. února 1948, proběhl v Československu komunistický převrat.

Posluchači mohou v těchto dnech slyšet mnoho příspěvků, které puč více či méně detailně rozebírají, v nichž se zkoumá, jaký měl průběh, jak si počínali jeho aktéři, zda se totalitní vládě dalo či nedalo zabránit atd. (viz například zde a zde).

V Příbězích 20. století jsme se „Vítěznému únoru“, jak převrat označovala komunistická propaganda, věnovali už mnohokrát – a letos jsme se rozhodli, že nebudeme provádět rekonstrukci událostí, nýbrž ukážeme výběr vzpomínek, které jsme v posledních deseti letech natočili a které se k událostem v roce 1948 vztahují či je reflektují – velmi malý výběr, protože v internetovém archivu www.pametnaroda.cz jsou tisíce rozhovorů.

Zvolili jsme vzpomínky těch, kteří byli poúnorovou politikou Komunistické strany Československa postiženi, protože ji odmítali. A zvolili jsme je z jednoduchého důvodu: KSČ sice v únoru 1948 měla miliony podporovatelů a sympatizantů, nám však připadali důležitější lidé, kteří tehdy stáli na správné straně, na straně demokracie, svobody a lidské důstojnosti.

Jsou to oběti komunistického režimu, zaslouží si naši pozornost, zvlášť když desítky let mluvit buď nesměli nebo se jich nikdo na nic neptal.  (more…)

Unikátní rozhovor s Dejvickým divadlem ve studiu Českého rozhlasu České Budějovice.  Moderuje šéf programu Petr Meškán a ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek.

Hovoří herci Klára Melíšková, Lenka Krobotová, Jana Holcová, Ivan Trojan, Martin Myšička, Miroslav Krobot, Václav Neužil II. a Pavel Šimčík a ředitelka Dejvického divadla Eva Kejkrtová Měřičková.

Připravil ČRo České Budějovice v roce 2017. Premiéra 26. 5. 2017 (ČRo České Budějovice, 14:00 h). K poslechu zde. Záznam z kamery zde.

Policejní psycholožka Ludmila Čírtková je hostem Osobnosti Plus Prozradí, jaké kroky ji nasměrovaly k policejní psychologii, zda si diagnostikuje lidi i v dopravních prostředcích nebo na ulici, také proč ráda čte detektivky. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2018. Premiéra 24. 2. 2018 (ČRo Plus, 11:10 h). K poslechu zde.

Komunistický převrat v Československu zastihl v únoru 1948 Západ úplně bezradný. Vypovídají o tom odtajněné americké diplomatické telegramy z roku 1948. Připravil Vít Pohanka. Odborná spolupráce Jan Sedmidubský. Zvuk Pavel Dejmek.

Hovoří historik bostonské univerzity Igor Lukeš. Ukázky čtou Jiří Hromada a Libor Vacek.

Natočeno 2018. Premiéra 24. 2. 2018 (ČRo Plus, 20:35 h.; 27 min.). Repríza 25. 2. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.). K poslechu zde.

Lit.: -vpo- (= Pohanka, Vít): Američané a únor 1948 v Československu: naivita a špatný odhad situace. In web ČRo Plus, 24. 2. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Američtí zpravodajci v Praze pracovali tak, že zavolali Honzovi Masarykovi a ten jim řekl všechno, o čem to odpoledne jednala vláda (vlevo velvyslanec Laurence Steinhardt).

Pro Američany bylo poválečné Československo politickou laboratoří. Začteme se do odtajněných amerických diplomatických depeší z klíčového období před i během února 1948.

Vyplývá z nich až překvapivá naivita, s jakou Američané vývoj v Praze sledovali a hodnotili. Chtěli pomoct československým nekomunistickým stranám, ale stejně jako ony se nechali ukolébat komunisty, kteří jim doslova před očima připravovali definitivní převzetí moci a zavedení totalitních pořádků.

Když se ve Washingtonu ke konci války rozhodovali, koho do Prahy poslat, padla volba na bohatého právníka s politickými ambicemi Laurence Steinhardta. Ten měl sice bohaté diplomatické zkušenosti a komunistické praktiky viděl doslova na vlastní oči jako velvyslanec v Moskvě na přelomu 30. a 40. let.   (more…)

Neznámé projevy Klementa Gottwalda si můžete poslechnout v Archivu Plus. Soubor Gottwaldových projevů představuje 1600 minut zvukových záznamů různé technické kvality. Ne vše, co pronesl, se dochovalo na zmíněných kovových matricích. Zvukař Miloslav Turek z archivu Českého rozhlasu strávil s projevy Klementa Gottwalda půl roku. Připravil David Hertl.

Natočeno 2018. Premiéra 23. 2. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h). Repríza 25. 2. 2018 (ČRo Plus); 9. 2. 2021 (ČRo Plus, 11:10 h.).

Lit.: Hertl, David: Neznámé projevy Klementa Gottwalda. Sliboval všechno všem a řečnil i opilý. In web ČRo Plus, 23. 2. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  „Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky…“ Legendární věta, která nemůže chybět při žádné připomínce nešťastného rozuzlení vládní krize z února 1948. Autor těchto slov, Klement Gottwald, toho ale ve vysílání rozhlasu řekl víc.

Nejmladší zemřelý prezident

Čtvrtý československý a zároveň první komunistický prezident Klement Gottwald (1896 – 1953) se v politice prosadil po roce 1929, kdy s příznivci ovládl Komunistickou stranu Československa.

O prezidentský úřad se ucházel už v roce 1934 jako protikandidát Tomáše Garrigua Masaryka, stíhání za předvolební vystupování jej ale přinutilo emigrovat do Sovětského svazu. Později se vrátil, válku ale opět strávil v Moskvě. V roce 1946 jím vedená KSČ zvítězila ve volbách a Gottwald se stal předsedou vlády. V únoru 1948 byl v čele komunistického převratu, po Benešově abdikaci se 14. června 1948 stal hlavou státu.

Nesl zodpovědnost za policejní a justiční teror, který nakonec zasáhl i vedení KSČ; v průběhu vlády Klementa Gottwalda bylo popraveno 237 lidí, z toho 190 pro politické zločiny. V posledním období života byl jen pasivním vykonavatelem direktiv ze Stalinova Sovětského svazu.  (more…)