Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

26. 2. 2018

Reflexe: Hudba! – Paradoxy hudebního života po únoru 1948 (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:18

Hovoří hudební skladatel Tomáš Ill a historik Martin Tichý. Připravili a moderují Jindřich Bálek a Dita Hradecká.

Natočeno 2018. Premiéra 26. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h). Repríza  26. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 23.00 h.).

 

Reflexe: Historie / Filozofie! – Únor 1948. Přišli na tenis, ale hrálo se rugby (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:45

Připravil Martin Groman.

Hovoří .

Natočeno 2018. Premiéra 24. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h). Repríza 23. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h), 24. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 6.00 hodin).

Lit.: Groman, Martin: Únor 1948. Přišli na tenis, ale hrálo se rugby. In web ČRo 3 Vltava, 26. únor 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je to přesně 70 let, co se Klement Gottwald vrátil z Hradu od prezidenta republiky a na Můstku z korby náklaďáku pronesl svůj ikonický projev.

Často se ještě dnes tvrdí, že převrat tehdy proběhl de facto legálně, podle ústavy. Že Lidové milice měly jen zastrašovat. Že stejně nešlo nic dělat, protože jsme už byli v zóně vlivu Stalinovy Moskvy. Že demokratičtí ministři byli naivní bloudi, kteří naletěli komunistům. Silná slova – odpovídají historické realitě a známe ji už vlastně do detailu?

Únorové Reflexe! se zaměřily především na to, jestli demokraté ve vládě s totalitáři mohou vůbec obstát a co způsobilo, že nakonec demise proběhla jinak, než jak ji plánovali. Jaká byla role sociální demokracie, Jana Masaryka i prezidenta Edvarda Beneše?

A může historii nebo třeba jen politiku měnit jedinec, i kdyby to byl prezident republiky, když proti němu stojí síla akčních výborů, hrozba teroru, Lidové milice, páté kolony uvnitř nekomunistických stran? Petr Pithart situaci tehdejších demokratů popisuje slovy: “Oni přišli na hřiště a byli vystrojeni na tenis, ale hrálo se rugby. Těžko jim vyčítat, že v tom neobstáli.”

(more…)

Život (nejen) literární Jaroslava Meda (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:34

Také na Proglasu se loučíme s mužem, kterého náš host (blízký přítel zesnulého) P. Zdeněk Jančařík SDB označil za „jadrného vypravěče, sršatého intelektuála i citlivého průvodce svých studentů, člověka lidového a společenského, laskavého zasvětitele mnoha generací čtenářů a psavců, člověka krásného navenek i uvnitř“. Připravila Hana Svanovská.

Hovoří literární vědec Jiří Trávníček a ředitel Salesiánského střediska Brno-Žabovřesky P. Zdeněk Jančařík.

Natočeno 2018 (studio Brno). Premiéra 25. 2. 2018 (Rádio Proglas, 17:00 hodin). Repríza 1. 3. 2018 (Rádio Proglas,22.30 h.).

Lit.: Svanovská, Hanka: Život (nejen) literární Jaroslava Meda. Pořad v souvislostech. In web Rádio Proglas, 14. února 2018, symbolicky na Popeleční středu, kdy se v liturgii katolické církve počíná postní příprava na Velikonoce, odešla v Havlíčkově Brodě na věčnost velká postava českého literárního bádání posledních padesáti let, Jaroslav Med (1932 – 2018). Za jeho životem profesním i osobním se ohlíží aktuální vydání pořadu Křesťan a svět. Poslouchejte v neděli 25. února od 17 hodin, opakujeme ve čtvrtek 1. března od půl jedenácté večer.

Jaroslav Med pocházel ze stabilní středostavovské rodiny, což výrazně formovalo jeho společenské i náboženské zakotvení. Přispěla k tomu samozřejmě i rodná Vysočina. Přes nepříznivou politickou situaci byl v roce 1952 přijat ke studiu češtiny a knihovnictví na FF UK v Praze, které absolvoval roku 1957. Poté se sice stal vědeckým aspirantem na Ústavu pro českou literaturu AV, ale až do roku 1980 tam mohl působit jen jako externista, přičemž souběžně učil na několika pražských odborných školách. Po sametové revoluci v r. 1989 přednášel českou a světovou literaturu na Katolické teologické fakultě v Praze. Byl také výraznou postavou přílohy Katolického týdeníku Perspektivy, kde osobitě komentoval aktuální knižní novinky (nejen) křesťanské provenience.

V čem byl zásadní přínos Jaroslava Meda české literární historii? Proč je výjimečná jeho zásadní kniha Literární život ve stínu Mnichova? Kdo z českých křesťansky orientovaných literátů ho nějvíc osobně ovlivnil? A proč byl tak milovaným (nejen) vysokoškolským učitelem?

Redaktorka Hana Svanovská si do brněnského studia Proglasu přizvala dva hosty, literárního vědce Jiřího Trávníčka a ředitele Salesiánského střediska Brno-Žabovřesky P. Zdeňka Jančaříka a společně se pokusí najít na tyto otázky odpověď.

Host do domu – Vasil Fridrich (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:31

Dlouho mě lákalo, pozvat ho k rozhlasovému mikrofonu. Ovšem usednout tváří v tvář kolegovi není úplně jednoduché. Až teď, kdy má za sebou premiéru představení Černý med v Činoherním klubu, nastala ta pravá chvíle. Vasil Fridrich, vynikající herec se znělým hlasem, který k vám doléhá nejen z divadelních pódií, ale též z Nočního Mikrofóra, přijal pozvání do Hosta do domu. Na svého hosta se těší Jitka Novotná.

Natočeno 2018. Premiéra 26. 2. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.). K poslechu zde.

 

Vizitka – Šimon Ornest (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:30

Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život. Šimon Ornest, vedoucí kapely The Tap Tap. Moderuje Daniela Čermáková. 

Natočeno 2018. Premiéra 26. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h).  Repríza 26. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin); 15. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 19:00 h).

Lit.: Čermáková, Daniela: Šimon Ornest: Jdeme vždycky až na hranici možností. In web ČRo 3 Vltava, 27. únor 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kapela The Tap Tap je dnes zavedená značka. Zcela unikátní hudební těleso, jaké byste nejen u nás, ale i ve světě nenašli. Tvoří ho z naprosté většiny studenti a absolventi škol Jedličkova ústavu, tedy lidé s tělesným postižením. Dnes vyprodává koncerty i divadelní sály, jezdí  koncertovat  do  zahraničí,  na internetu  mají jeho hudební  klipy mnohamilionová zhlédnutí. Přitom všechno začalo jen jako zájmový hudební kroužek.

„Přišlo mi, že muzika by mohl být dobrý způsob, jak místní studenty, kteří se mi jevili trochu pasivnější, než by ve svém věku museli být, trochu nakopnout k nějaké další práci mimo školu. A která by navíc dávala smysl,“ říká zakladatel, dirigent a manažer kapely Šimon Ornest, který do Jedličkova ústavu kdysi přišel jako vychovatel. Hned na začátku zjistil, jak moc ho práce s handicapovanými naplňuje.

Je to hrozně osvobozující. Když děláte jakoukoli jinou práci, občas máte pocit, že si nejste jisti, jestli to k něčemu je. U práce v pomáhající profesi na těch pochybách nejste.

Kapela The Tap Tap už dnes ale není jen hudební skupinou. Je spojená s mnoha dalšími projekty a aktivitami, jimiž celé společnosti ukazuje, jak důležité a potřebné je zbořit bariery nejen na chodnících, ale také v našich hlavách.

Dnešní Plus Speciál – Únor 1948 (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:14

Jak se dívat na události února 1948? Šlo o puč a bylo možné mu zabránit?  Připravila Kateřina Koubová.

Hosty speciálu Plusu byli Mikuláš Kroupa – ředitel Post Bellum,  Jan Adamec – historik a  Matěj Metelec – publicista a redaktor čtrnáctideníku A2.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 2. 2018 (ČRo Plus, 16:05 h). K poslechu zde.

Lit.: kko (=Koubová, Karolína) –  Erhart, Michael: Únor 1948 nebyl nevyhnutelný, demokraté ale proti komunistům měli vystoupit dříve, říká Kroupa. In web ČRo Plus, 25. 2. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Gottwald vyjednával se Stalinem, aby nedošlo k masakru. Sovětský svaz několikrát nabízel vyslání vojsk z Polska a Maďarska. Gottwald si 25. února velice oddechl,“ říká Kroupa s odkazem na vzpomínky Alexeje Čepičky.

V neděli uplynulo 70 let od chvíle, kdy prezident Edvard Beneš přijal návrhy premiéra Klementa Gottwalda na změny ve vládě po demisi nekomunistických ministrů. Šlo tehdy o puč, nebo o legální převzetí moci? „Únor 1948 byl zcela protiústavní, šlo o násilný a ozbrojený převrat. Beneš přijal demisi 14 ministrů, takže podle ústavy měla podat demisi celá vláda. Měl spoustu možností, ale nevyužil jedinou,“ říká Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum.

Prezident podle něj měl buďto demise nepřijmout, případně někoho pověřit složením nové vlády, nebo otevřít cestu k předčasným volbám. „Beneš byl demokrat a za viníka by se měl označovat někdo jiný než on. Ale že udělal chyby, to by se nemělo zakrývat. A udělalo je více lidí, demokratické strany se nebyly schopny domluvit a situaci podcenily,“ dodává.

Historik Jan Adamec se ale domnívá, že se Beneš snažil zabránit vypuknutí občanského konfliktu, který vnímal jako možnou hrozbu. Pokud by demisi nepřijal, komunisté by zřejmě tlak dále stupňovali. Demokratické strany jim to ale svým nekoordinovaným postupem usnadnily.  (more…)

BáSnění – David Vávra 1/5 (2018)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 10:59

Architekt, herec a spisovatel David Vávra představuje své oblíbené básně. Připravila Marina Feltlová.

Natočeno 2018. Premiéra 26. 2. – 2. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 6:25 h.).

Obsah: 1. Viktor Dyk: Soumrak u moře – Devátá vlna – 2. Bohuslav Reynek: Vzpomínka na samotu – 3. Jiří Suchý: Modré punčochy – 4.Tomáš Kafka: Holiday on aj s námi – 5. David Vávra: Hadr, chleba, drdol, zuby.

Lit.: Feltlová, Marina – Hynčíková, Petra: BáSnění Davida Vávry. In web ČRo 3 Vltava, 26. únor 2018 (článek). – Cit.: Rád jezdím ve stejném autě, chodím do stejné kavárny ve stejném městě i ve stejném čase. Každý úkol je krásný. Každá věc má v sobě trošku utrpení a trochu kompromisu a současně řadu lidských vzpomínek i disharmonií, které se od sebe nedají oddělit. Navíc na každé stavbě jsou chyby. David Vávra

David Vávra absolvoval stavební fakultu ČVUT a Akademii výtvarných umění v Praze. Společně s Milanem Šteindlerem spoluzakládal divadlo Sklep, které vzniklo v 70. letech 20. století v Praze. Zároveň společně vytvořili svérázný cyklus výuky německého jazyka Alles Gute v rámci satirického pořadu Česká soda. Hrál ve filmech Kouř, Cesta z města, Kopytem sem, kopytem tam, Mazaný Filip či Pasti, pasti pastičky. S Radovanem Lipusem je spoluautorem televizních seriálů Šumná města a Šumné stopy, v kterých vystupuje v roli zasvěceného průvodce.

Jako architekt se věnuje především obnovám budov, v menší míře i navrhování budov nových, zejména určených k bydlení. Je autorem rekonstrukce Švandova divadla, kde se inspiroval secesně-kubistickou architekturou. Bývalou továrnu Vertex přestavěl na knihovnu v Hradci Králové. Rekonstruoval kostely v Praze-Braníku a v Modřanech, s Františkem Skálou vytvořil interiéry paláce Akropolis. David Vávra je také příležitostným básníkem, autorem sbírky Oslavné básně s podtitulem Patnáct kravat Davida Vávry (1998). Je také členem literárního sdružení Kvašňák.

ÚDAJE O VYDÁNÍ:

  • Viktor Dyk: Soumrak u moře – Devátá vlna (ze sbírky Devátá vlna, vyd. Maťa, 2002, ediční řada Miniatury)
  • Bohuslav Reynek: Vzpomínka na samotu (ze sbírky Básnické spisy, nakl. Archa, Petrkov 2009)
  • Jiří Suchý: Modré punčochy (z knihy Písničky /Klokočí, Motýl, Pro kočku/, Československý spisovatel, 1969)
  • Tomáš Kafka: Holiday on aj s námi (nepublikováno)
  • David Vávra: Hadr, chleba, drdol, zuby (nepublikováno)

Zlatý časy (2017)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 10:06

Petr Hudský. Teenagerský příběh podle autorovy stejnojmenné knihy. Průšvihářky Hanka a Linda se vypořádávají s tím, co před ně staví život. Po svém se ho snaží užívat. Vědí, že mají svoje zlaté časy. A nechtějí je promarnit. Hudba Džian Baban. Zvuk Roman Špála. Dramaturgie Zuzana Vojtíšková. Režie Apolena Novotná.

Účinkují Kateřina Kozinová, Barbora Bočková, Mikuláš Převrátil, Otakar Brousek ml., Eduard Jenický, Dana Černá, Marek Holý, Libuše Švormová, Jana Altmannová, Kryštof Krhovják, Jiří Köhler, Vojtěch Vondráček, Milan Vedral, Lada Jelínková, Tereza Těžká, Marie Anna Krušinová, Jaroslav Vlach a Matouš Košař a Jan Vokrouhlecký.

Natočeno v roce 2017. Premiéra 3. 3. 2018 (ČRo 2 Praha, 13:04 h) v cyklu Hra pro celou rodinu. Repríza 26. 1. 2019 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.).

Pozn.: Hanka a Linda jsou spolužačky, průšvihářky. Každá si ve svém životě řeší jiný problém: Linda s rozvedeným otcem a jeho novou partnerkou, Hanka s otcem alkoholikem, který terorizuje celou rodinu. Únik před světem, snaha žít naplno a najít si nějakou radost vede Hanku s Lindou od problému k problému, zároveň se však ve svém názoru na různé věci a zážitky posouvají a na základě nových zkušeností se na ně snaží nahlédnout i z jiných úhlů pohledů. Přes všechny školní i jiné maléry a trápení prožívají Hanka s Lindou své zlaté časy. A na rozdíl od ostatních si to moc dobře uvědomují. (anotace ČRo)

Osobnost Plus – Tereza Brodská (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 9:49

Hostem je herečka Tereza Brodská, držitelka dvou Českých lvů za nejlepší filmovou ženskou roli. Říká, že práce pro ni nikdy nebyla na prvním místě, protože rodina je důležitější. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2018. Premiéra 24. 2. 2018 (ČRo Plus, 11:10 h). Repríza 2. 4. 2018 (ČRo Plus, 11:10 h). K poslechu zde.

Lit.: Tachecí, Barbora – Chvátalová, Kateřina: Do druhé třídy mě vychovávala teta, říkala jsem jí mami, vzpomíná Tereza Brodská. In web ČRo Plus, 25. 2. 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: „Díky rodinnému zázemí nejsem na herectví závislá,“ říká Tereza Brodská.

„Mám v dětství takové šestileté periody. Když mně bylo šest týdnů, dala mě maminka kvůli práci ke své nejstarší sestře Blance a vzala si mě zpět v polovině druhé třídy. Po dalších šesti letech se maminka ze dne na den rozhodla a stěhovali jsme se k Hanzlíkovi,“ říká herečka Tereza Brodská, dcera Vlastimila Brodského a Jany Brejchové, host nedělní Osobnosti Plus.

„Řekla jsem si, že takhle ne. Že v těchto stopách nechci jít. Pro mě jako matku je to odložení dítěte dodnes zcela něco nepochopitelného. A čím jsem starší, tím méně tomu rozumím. Dřív jsem si říkala, že to chápu, že to bylo rozumné,“ dodává.

Herečka Tereza Brodská se narodila 7. května 1968 v Praze. Své první dětské role hrála v českém sci-fi/fantasy snímku Slečna Golem, kde hrála se svojí matkou (v roce 1972), a v dětském filmu Ať žijí duchové!, kde hrála společně se svým otcem (v roce 1977). Velkou hereckou příležitost dostala v seriálu Vlak dětství a naděje v roce 1985. Jako studentka konzervatoře si zahrála se svou matkou ve filmu Citlivá místa. Je dvojnásobnou držitelka filmového ocenění Český lev. Je dcerou herce Vlastimila Brodského a herečky Jany Brejchové. V jednadvaceti letech se vdala za filmaře Jordiho Niuboa, manželství trvalo čtyři roky. Jejím druhým manželem je fotograf Herbert Slavík. Mají spolu syna Samuela. (more…)

25. 2. 2018

Píseň pro černého chlapce 1/3 (1976)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 23:17

Jay Neugeboren (povídka Luther) a Richard Wright. Dramatizace Pavel Cmíral. Režie Ladislav Rybišar.

Účinkují  Jiří Plachý, Miroslav Saic, Helena Bendová, Jiřina Krejčíková, Luděk Nešleha, Martin Růžek, Václav Knop, Jaroslava Pokorná, Josef Velda, Jan Přeučil, Vladimír Šmeral, Miroslav Masopust, Milan Mach, Jaromír Šnajdr, František Němec, Václav Knop, Karel Urbánek, Bohumil Křížek, Václav Švorc, Jaroslava Drmlová, Bohumila Dousková, Artur Šviha, Petr Patera.

Natočeno 1976. Premiéra 9. 8., 16. 8. a 23. 8. 1976 (58 + 58 + 58 min.). Repríza 2. dílu 1. 4. 1978, 3. dílu 8. 4. 1978.

Obsah: 1.  Černý chlapec – 2. Černý hrbáček  – 3. Černý orel.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress