Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Hovoří hudební skladatel Tomáš Ill a historik Martin Tichý. Připravili a moderují Jindřich Bálek a Dita Hradecká.

Natočeno 2018. Premiéra 26. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h). Repríza  26. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 23.00 h.).

Připravil Martin Groman.

Hovoří Petr Pithart, bývalý předseda Senátu Parlamentu ČR, Jan Kalous, historik ÚSTR a Michal Pehr, historik Masarykova ústavu AV ČR.

Natočeno 2018. Premiéra 24. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h). Repríza 23. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h), 24. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 6.00 hodin).

Lit.: Groman, Martin: Únor 1948. Přišli na tenis, ale hrálo se rugby. In web ČRo 3 Vltava, 26. únor 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je to přesně 70 let, co se Klement Gottwald vrátil z Hradu od prezidenta republiky a na Můstku z korby náklaďáku pronesl svůj ikonický projev.

Také na Proglasu se loučíme s mužem, kterého náš host (blízký přítel zesnulého) P. Zdeněk Jančařík SDB označil za „jadrného vypravěče, sršatého intelektuála i citlivého průvodce svých studentů, člověka lidového a společenského, laskavého zasvětitele mnoha generací čtenářů a psavců, člověka krásného navenek i uvnitř“. Připravila Hana Svanovská.

Hovoří literární vědec Jiří Trávníček a ředitel Salesiánského střediska Brno-Žabovřesky P. Zdeněk Jančařík.

Natočeno 2018 (studio Brno). Premiéra 25. 2. 2018 (Rádio Proglas, 17:00 hodin). Repríza 1. 3. 2018 (Rádio Proglas,22.30 h.).

Lit.: Svanovská, Hanka: Život (nejen) literární Jaroslava Meda. Pořad v souvislostech. In web Rádio Proglas, 23. 2. 2018  (článek). – Cit.: 14. února 2018, symbolicky na Popeleční středu, kdy se v liturgii katolické církve počíná postní příprava na Velikonoce, odešla v Havlíčkově Brodě na věčnost velká postava českého literárního bádání posledních padesáti let, Jaroslav Med (1932 – 2018). Za jeho životem profesním i osobním se ohlíží aktuální vydání pořadu Křesťan a svět. Poslouchejte v neděli 25. února od 17 hodin, opakujeme ve čtvrtek 1. března od půl jedenácté večer.

Jaroslav Med pocházel ze stabilní středostavovské rodiny, což výrazně formovalo jeho společenské i náboženské zakotvení. Přispěla k tomu samozřejmě i rodná Vysočina. Přes nepříznivou politickou situaci byl v roce 1952 přijat ke studiu češtiny a knihovnictví na FF UK v Praze, které absolvoval roku 1957. Poté se sice stal vědeckým aspirantem na Ústavu pro českou literaturu AV, ale až do roku 1980 tam mohl působit jen jako externista, přičemž souběžně učil na několika pražských odborných školách. Po sametové revoluci v r. 1989 přednášel českou a světovou literaturu na Katolické teologické fakultě v Praze. Byl také výraznou postavou přílohy Katolického týdeníku Perspektivy, kde osobitě komentoval aktuální knižní novinky (nejen) křesťanské provenience.

V čem byl zásadní přínos Jaroslava Meda české literární historii? Proč je výjimečná jeho zásadní kniha Literární život ve stínu Mnichova? Kdo z českých křesťansky orientovaných literátů ho nějvíc osobně ovlivnil? A proč byl tak milovaným (nejen) vysokoškolským učitelem?

Redaktorka Hana Svanovská si do brněnského studia Proglasu přizvala dva hosty, literárního vědce Jiřího Trávníčka a ředitele Salesiánského střediska Brno-Žabovřesky P. Zdeňka Jančaříka a společně se pokusí najít na tyto otázky odpověď.

Dlouho mě lákalo, pozvat ho k rozhlasovému mikrofonu. Ovšem usednout tváří v tvář kolegovi není úplně jednoduché. Až teď, kdy má za sebou premiéru představení Černý med v Činoherním klubu, nastala ta pravá chvíle. Vasil Fridrich, vynikající herec se znělým hlasem, který k vám doléhá nejen z divadelních pódií, ale též z Nočního Mikrofóra, přijal pozvání do Hosta do domu. Na svého hosta se těší Jitka Novotná.

Natočeno 2018. Premiéra 26. 2. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.). K poslechu zde.

Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život. Šimon Ornest, vedoucí kapely The Tap Tap. Moderuje Daniela Čermáková. 

Natočeno 2018. Premiéra 26. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h).  Repríza 26. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin); 15. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 19:00 h).

Lit.: Čermáková, Daniela: Šimon Ornest: Jdeme vždycky až na hranici možností. In web ČRo 3 Vltava, 27. únor 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kapela The Tap Tap je dnes zavedená značka. Zcela unikátní hudební těleso, jaké byste nejen u nás, ale i ve světě nenašli. Tvoří ho z naprosté většiny studenti a absolventi škol Jedličkova ústavu, tedy lidé s tělesným postižením. Dnes vyprodává koncerty i divadelní sály, jezdí  koncertovat  do  zahraničí,  na internetu  mají jeho hudební  klipy mnohamilionová zhlédnutí. Přitom všechno začalo jen jako zájmový hudební kroužek.

Jak se dívat na události února 1948? Šlo o puč a bylo možné mu zabránit?  Připravila Kateřina Koubová.

Hosty speciálu Plusu byli Mikuláš Kroupa – ředitel Post Bellum,  Jan Adamec – historik a  Matěj Metelec – publicista a redaktor čtrnáctideníku A2.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 2. 2018 (ČRo Plus, 16:05 h). K poslechu zde.

Lit.: kko (=Koubová, Karolína) –  Erhart, Michael: Únor 1948 nebyl nevyhnutelný, demokraté ale proti komunistům měli vystoupit dříve, říká Kroupa. In web ČRo Plus, 25. 2. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Gottwald vyjednával se Stalinem, aby nedošlo k masakru. Sovětský svaz několikrát nabízel vyslání vojsk z Polska a Maďarska. Gottwald si 25. února velice oddechl,“ říká Kroupa s odkazem na vzpomínky Alexeje Čepičky.

V neděli uplynulo 70 let od chvíle, kdy prezident Edvard Beneš přijal návrhy premiéra Klementa Gottwalda na změny ve vládě po demisi nekomunistických ministrů. Šlo tehdy o puč, nebo o legální převzetí moci? „Únor 1948 byl zcela protiústavní, šlo o násilný a ozbrojený převrat. Beneš přijal demisi 14 ministrů, takže podle ústavy měla podat demisi celá vláda. Měl spoustu možností, ale nevyužil jedinou,“ říká Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum.

Prezident podle něj měl buďto demise nepřijmout, případně někoho pověřit složením nové vlády, nebo otevřít cestu k předčasným volbám. „Beneš byl demokrat a za viníka by se měl označovat někdo jiný než on. Ale že udělal chyby, to by se nemělo zakrývat. A udělalo je více lidí, demokratické strany se nebyly schopny domluvit a situaci podcenily,“ dodává.

Historik Jan Adamec se ale domnívá, že se Beneš snažil zabránit vypuknutí občanského konfliktu, který vnímal jako možnou hrozbu. Pokud by demisi nepřijal, komunisté by zřejmě tlak dále stupňovali. Demokratické strany jim to ale svým nekoordinovaným postupem usnadnily.  (more…)

Hostem je herečka Tereza Brodská, držitelka dvou Českých lvů za nejlepší filmovou ženskou roli. Říká, že práce pro ni nikdy nebyla na prvním místě, protože rodina je důležitější. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2018. Premiéra 24. 2. 2018 (ČRo Plus, 11:10 h). Repríza 2. 4. 2018 (ČRo Plus, 11:10 h). K poslechu zde.

Lit.: Tachecí, Barbora – Chvátalová, Kateřina: Do druhé třídy mě vychovávala teta, říkala jsem jí mami, vzpomíná Tereza Brodská. In web ČRo Plus, 25. 2. 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: „Díky rodinnému zázemí nejsem na herectví závislá,“ říká Tereza Brodská.

„Mám v dětství takové šestileté periody. Když mně bylo šest týdnů, dala mě maminka kvůli práci ke své nejstarší sestře Blance a vzala si mě zpět v polovině druhé třídy. Po dalších šesti letech se maminka ze dne na den rozhodla a stěhovali jsme se k Hanzlíkovi,“ říká herečka Tereza Brodská, dcera Vlastimila Brodského a Jany Brejchové, host nedělní Osobnosti Plus.

„Řekla jsem si, že takhle ne. Že v těchto stopách nechci jít. Pro mě jako matku je to odložení dítěte dodnes zcela něco nepochopitelného. A čím jsem starší, tím méně tomu rozumím. Dřív jsem si říkala, že to chápu, že to bylo rozumné,“ dodává.

Herečka Tereza Brodská se narodila 7. května 1968 v Praze. Své první dětské role hrála v českém sci-fi/fantasy snímku Slečna Golem, kde hrála se svojí matkou (v roce 1972), a v dětském filmu Ať žijí duchové!, kde hrála společně se svým otcem (v roce 1977). Velkou hereckou příležitost dostala v seriálu Vlak dětství a naděje v roce 1985. Jako studentka konzervatoře si zahrála se svou matkou ve filmu Citlivá místa. Je dvojnásobnou držitelka filmového ocenění Český lev. Je dcerou herce Vlastimila Brodského a herečky Jany Brejchové. V jednadvaceti letech se vdala za filmaře Jordiho Niuboa, manželství trvalo čtyři roky. Jejím druhým manželem je fotograf Herbert Slavík. Mají spolu syna Samuela. (more…)