Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Paříž, Madrid, Atény a Mexico City od roku 2025 zakáží vjezd automobilům s dieselovými motory. Nastává jejich soumrak? Připravila Veronika Sedláčková. Hosty byli Petr Ptáček ze sdružení Antidiesel.eu a šéfredaktor serveru Autoweek.cz Vladimír Rybecký.

Natočeno 2017. Premiéra 4. 5. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.

Ivan Němec. Byla jsem pošetilá a proti své vůli se nepěkně zapletla do dějin, tvrdila sama. Jak to s ní bylo doopravdy?

Účinkují Martin Trnavský a Zdena Hadrbolcová.

Natočeno 2017. Premiéra 1.-5. 5. 2017 v cyklu Příběhy slavných č. 98 (ČRo 2 Praha, 9:40 h.).

Co za 100 dnů v úřadu prezidenta USA Donald Trump stihl, a co ne? Připravila Veronika Sedláčková. Hosty byli bývalý europoslanec za ODS Ivo Strejček a publicista Daniel Anýž.

Natočeno 2017. Premiéra 2. 5. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Sedláčková, Veronika – Čihák, Ondřej: Trump o další voliče nestojí, a oni o něj také ne, soudí bývalý europoslanec Strejček. In web ČRo Plus, 2. 5. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  O víkendu oslavil Donald Trump prvních sto dnů v Bílém domě. Mezi svými podporovateli v Pensylvánii tuto dobu označil za produktivní, a uvedl, že plní jeden předvolební slib za druhým. Jak úspěšný ale ve skutečnosti je současný prezident Spojených států? Daří se mu prosazovat stěžejní body předvolební kampaně?

„Trump byl spíše úspěšnější,“ zhodnotil v pořadu Pro a proti bývalý europoslanec za ODS Ivo Strejček. „Prvních sto dnů je obvykle politik tak trochu hájen. Trump hájen nebyl, a sám o to ani nestál.“

Podle něj měl ale Trump asi jiné představy o Washingtonu a o tom, co mu dovolí. „Je to ale prvních sto dnů, takže si nedělejme nějaký fixovaný názor.“

„Trump není žádný velký taktik, ale myslím, že se naučí žít po těch sto dnech i se složitým prostředím Kongresu a naučí se v něm orientovat,“ odhadl Strejček.

Ten by prý nečekal, že sám Donald Trump řekne, že se mu za sto dní úřadování něco nepovedlo.  (more…)

Je demise rozumné a zodpovědné řešení vládní krize? Připravila Veronika Sedláčková. Hosty byli místopředseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) a senátor za ČSSD a bývalý ministr vnitra František Bublan.

Natočeno 2017. Premiéra 3. 5. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Sedláčková, Veronika – Čihák, Ondřej: Vláda by padla i v případě Babišova odvolání, upozorňuje senátor Bublan. In web ČRo Plus, 3. 5. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Média spekulují, co bude následovat po oznámení premiéra Bohuslava Sobotky, že podá jménem celého koaličního kabinetu demisi. Překvapení byli kromě Andreje Babiše i ostatní politici, včetně sociálních demokratů. Je premiérovo rozhodnutí dobrým řešením?

„Rozhodně to není dobré řešení,“ uvedl v pořadu Pro a proti místopředseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO). „Sobotkovo řešení není dobré ani pro vládu, ale ani pro lidi.“

Podle něj bylo od začátku jasné, že i kdyby Andrej Babiš vysvětloval nejasnosti kolem daňových rozhodnutí svých firem co nejupřímněji, tak by stejně neuspokojil dotazující stranu.  (more…)

Rádio Svobodná Evropa začalo vysílat v češtině 1. května 1951 z Mnichova. Proto jsme do Osobnosti Plus pozvali bývalou ředitelku českého vysílání Olgu Kopeckou-Valeskou. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2017. Premiéra 29. 4. 2017 (ČRo Plus, 11:07 h.).

Lit.: Chvátalová, Kateřina – Tachecí, Barbora: Ve Svobodné Evropě jsem komunistům uškodila víc, než kdyby mě nechali studovat archeologii, říká Olga Kopecká-Valeská. In web ČRo Plus, 29. 4. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Ohledně dívčích kamarádek jsem měla dost smutné dětství, měla jsem místo toho knihy,“ vzpomíná Olga Kopecká-Valeská.

„Matka dostala zamítavý dopis k mému vysokoškolskému studiu s odůvodněním, že můj poměr k dnešku není ujasněn. A říkala jsem si, že si komunisté dali gól do vlastní branky, protože jsem chtěla studovat archeologii. A jako novinářka pro Svobodnou Evropu, kam jsem se díky tomu zamítnutí také na západě dostala, jsem jim určitě škodila více než jako archeoložka,“ říká host moderátorky Barbory Tachecí a Osobnosti Plus Olga Kopecká-Valeská.

Nikdy mě nenapadlo, že bych pracovala ve Svobodné Evropě. Bylo to tak, že jsem jim do redakce z Holandska, z emigrace napsala poděkování za to, co pro mě jejich vysílání znamená, především Rozhlasová univerzita. Byli nadšení, protože jsem byla po deseti letech první posluchač z Československa, který se jim ozval, a oni mě pozvali a takříkajíc informačně vyždímali a líbila se jim koncepce mého dopisu a nabídli mě pozici holandského reportéra,“ vypravuje svůj příběh.  (more…)

Moderuje Lucie Výborná. Dramaturg Martin Mašek.

Hovoří ředitel vydavatelství Academia a autor Jiří Padevět.

Natočeno 3. 5. 2017. Premiéra 8. 5. 2017 (ČRo 1 Radiožurnál). K poslechu zde.

Lit.: Wojtovič, Jakub – Výborná, Lucie: Odsun Němců byl divoký pouze provedením, nikoli organizací, říká historik Jiří Padevět. In web ČRo 1 Radiožurnál, 8. 5. 2017 (článek). – Cit.: Připomínáme si 72 let od konce druhé světové války. A právě její závěr byl jedním z nejkrvavějších období protektorátu. „Obětí bylo mnohem více než za heydrichiády. Jde především o mrtvé z transportů a pochodů smrti,“ říká spisovatel a nakladatel Jiří Padevět, mimo jiné autor Magnesií Literou oceněné knihy Průvodce protektorátní Prahou.

Transporty smrti začaly na konci roku 1944, kdy nacisté evakuovali komplex koncentračních táborů v Osvětimi. Jely ze severovýchodu na jihozápad do táborů v Bavorsku a Německu.

Hlavní vlna přišla na jaře roku 1945, kdy se snažili vězně dostat na území, kde ještě nebyla spojenecká vojska, tedy území protektorátu Čechy a Morava. Neměly žádný cíl, účelem bylo vězně nenápadně a po malých skupinách zabít.

Jako předěl lze sice podle Padevěta vnímat 8. květen, ale tímto datem násilí neskončilo. Už od března 1945 lidský život neměl žádnou cenu. Zabíjelo se ve velkém a na všech stranách.

„Na území protektorátu bylo téměř stejné množství obyvatel jako dnes, k tomu navíc tři až pět milionů civilních Němců, kteří ustupovali před Rudou armádou, milion mužů wehrmachtu a další ozbrojené složky Německa, Maďarska, Hlinkova garda, Vlasovci. Území bylo přeplněné a nefungovala infrastruktura,“ říká Padevět.

„Někteří lidé po šesti letech okupace začali budovat a obnovovat Československo. Menšina situace využila ve svůj prospěch, část z nich ke svým sadistickým choutkám.“
Jiří Padevět

Stát začal plnit svou funkci až na konci roku 1945. „Odsun byl divoký pouze provedením, nikoli organizací. Stát předal dobrovolně moc lokálním velitelům, kteří sice dostali rozkazy, ale nikomu se nezodpovídali. Z toho vznikly největší masakry německého obyvatelstva,“ podotýká držitel Magnesie Litery za knihu Průvodce protektorátní Prahou.

K největšímu masakru došlo v Postoloprtech, kde bylo během několika dní zabito přes sedm set lidí. „Po roce 1948 byly všechny případy zameteny pod koberec a z některých pachatelů se stali aktivní příslušníci státní bezpečnosti,“ dodává současný ředitel nakladatelství Academia.

Násilí se účastnila i spojenecká vojska. Nešlo jen o násilí, ale také o krádeže, především hodinek a jízdních kol ze strany Rudé a rumunské armády. U amerických vojáků k tomu docházelo podstatně méně. Byli hmotně zabezpečeni, to se o Rudé armádě říct nedá.

Šlo nenávist po válce vyřešit jinak než odsunem? „Dnes si říkáme, že to šlo lidštěji. V roce 1945 byl ale odsun společensky i politicky nevyhnutelný,“ uzavírá Padevět.