Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

11. 4. 2017

Knihy džunglí (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 10:21

Rudyard Kipling. Dramatizace a režie Jitka Škápíková. Ilustrace Tomski&Polanski.

Účinkují Jan Zadražil, Igor Bareš, David Novotný, Marek Lambora, Jan Vlasák, Jaromír Nosek a Marek Holý.

Natočeno 2017. Vydal OneHotBook, květen 2017 (1 CD MP3, katalogové č.: AK128; EAN: 8594169481289).

Pozn.: Dobrodružství ztraceného chlapce, jehož pronásleduje krutý chromý tygr Šer Chán, ale zachrání ho vlci. Získává jméno Mauglí a aby mohl být přijat do vlčí smečky, musí se za něj zaručit ještě další dvě zvířata: starý medvěd Balú, který vyučuje mláďata zákonům divočiny, a černý panter Baghéra. Vyprávění sestává z povídek, přičemž Mauglí (Jan Zadražil) je hlavním hrdinou více než poloviny z nich, další dotvářejí obraz džungle i jejích obyvatel a ukazují osudy jednotlivých zvířat v podání herců jako David Novotný, Marek Lambora, Igor Bareš, Jan Vlasák, Marek Holý a Jaromír Nosek. Příběhy napsané v 19. století pro současné děti citlivě převyprávěla Jitka Škápíková. (anotace) (more…)

Dešťová hůl (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 10:13

Jiří Hájíček. Audiokniha. Režie Hynek Pekárek.

Čte Martin Pechlát.

Natočeno 2017. Vydal OneHotBook v roce 2017 (1 CD MP3; katalogové č.: AK140; EAN: 8594169481401; v přípravě).

Pozn.: Zbyněk, profesí správce pozemků, se po mnoha letech setkává se svou dávnou láskou, aby jí pomohl se zdánlivě jednoduchým majetkoprávním problémem. Vrací se na venkov, do míst svého dětství a dospívání, a postupně se téměř detektivně zaplete do nejasných okolností sporu o pozemek, ale také do své osobní a manželské krize. Potýká se s nespavostí, bloudí krajinou a katastrálními mapami, nad nimiž si vysnívá osudy vepsané na zakreslená území, která pro někoho představují užitečně investované peníze a pro jiného znamenají celý život i s dědictvím předchozích generací. Ve zlomovém okamžiku vyráží Zbyněk s tváří pomalovanou válečnými barvami do boje za to, aby se jednoho rána „nevzbudil jako někdo jinej“.  (anotace)

(more…)

10. 4. 2017

Dvojzáprah (Dvojzápřah, 1996)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 21:54

Vladimír Nosáľ. Rozhlasová hra. Hudební spolupráce Katarína Bielčíková. Odpovědný redaktor Pavol Hudík. Režie Milena Lukáčová.

Účinkují Eduard Bindas, Oľga Zöllnerová, Soňa Ulická, Karol Machata, Miroslav Trnavský, Ján Valentík, Ivan Laca, Nataša Kulíšková a další.

Nastudoval Slovenský rozhlas Bratislava v roce 1996 (42 min.).

Zdravá pohádka o nemocném citrónu (1986)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 15:36

Pohádka. Pro rozhlas napsala Václava Ledvinková. Hudba Stanislav Chudoba, hudební realizace ing. Jan Hrubý. Režie Miroslav Šváb.

Osoby a obsazení: vypravěč (Jan Hanžlík), Citrón (Miroslav Masopust), Mandarinka (Jana Drbohlavová), Meloun (Milan Neděla), doktor (Jan Schánilec), Fík (Daniela Bartáková), Fík (Veronika  Jeníková),

Natočeno 20. 12. 1986 (R 3).

Zpronevěřené nebe 1/12 (2017)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 15:33

Franz Werfel. Četba na pokračování z posledního do češtiny přeloženého románu rakouského autora. Připravila Kateřina Szczepaniková. Překlad Iva Kratochvílová. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Michal Bumbálek.

Nastudovalo Brno v roce 2017. Premiéra 1. dílu 11. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.), 12. dílu 22. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Lit.: Szczepaniková, Kateřina - Duše lidstva na cestě do nebe. In Týdeník Rozhlas 2017.Szczepaniková, Kateřina – Duše lidstva na cestě do nebe. In Týdeník Rozhlas 16/2017.

Lit.: Szczepaniková, Kateřina: Franz Werfel: Zpronevěřené nebe (1.-5. část). In web ČRo 3 Vltava, 11. 4. 2017 (článek). – Cit.: Těžce vydělané peníze posílá česká hospodyně z rakouské služby synovci na bohoslovecká studia. Ale je možné si koupit věčnou spásu? Několikrát zfilmovaný, poutavý román česko-rakouského spisovatele z nedávného prvního českého vydání.

Ptáte se, zda jsem do této knihy vetkal nějaké „poselství“. Ano, jsem si jist, že všechny mé knihy, jakkoli jsou realistické, obsahují nějaké skryté poselství. Symbolika Zpronevěřeného nebe je velmi prostá. Stará teta není nic jiného než duše lidstva s její naivní touhou po zvěčnění, jež byla moderním intelektem připravena o nebe, to znamená o metafyzické ukotvení; aby po své cestě plné utrpení tohoto nebe znovu dosáhla. Franz Werfel o románu Zpronevěřené nebe

Takto odpověděl Franz Werfel v rozhlasovém interview, odvysílaném 16. března 1941 v NBC v Los Angeles, na otázku po svém románu Zpronevěřené nebe. Dočítáme se o tom v poznámce biografické knihy Petera Stephana Jungka Franz Werfel – Příběh života (česky 1997 v překladu Aleny Bláhové).

Franz Werfel (1890-1945) psal básně, povídky, romány a dramata; rovněž překládal a komentoval díla svých současníků. Pohyboval se v pražské a vídeňské umělecké společnosti, poslední léta života prožil v emigraci před nacisty v Kalifornii. Znali se a vzájemně se ovlivňovali s Franzem Kafkou, Maxem Brodem, Ernstem Pollakem, Karlem Krausem a mnoha dalšími. Werfelovou manželkou se po víceletém soužití stala Alma Mahlerová.

Franz Werfel se narodil v roce 1890 do pražské židovské asimilované rodiny. Byl obřezán a jako dospívající chlapec konfirmován, jak tehdy asimilovaní Židé nazývali obřad bar micva. Zároveň ale na chlapce silně působila jeho česká chůva Barbora Šimůnková, zvaná Babi. S ní malý Franz často navštěvoval katolické mše svaté. Vztah ke křesťanské víře mu zůstal na celý život a projevil se také v jeho díle. V románu Barbora neboli zbožnost (1929) vzpomíná právě na svou chůvu. O napětí mezi židovstvím a křesťanstvím ve Werfelově díle poutavě pojednává překladatel a autor doslovu Jiří Munzar v nedávno vydané knize Franze Werfela Mezi nebem a zemí (česky 2016, Barrister & Principal). Kniha obsahuje nábožensko-filozofické meditace a osobní vyznání formou aforismů a paradoxů. Jiří Munzar připomíná další Werfelova díla, která se vztahují ke křesťanství: jeho předmluvu k Bezručovým Slezským písním (1916), úvahu Křesťanské poslání, drama Pavel mezi Židy (1926), drama Království Boží v Čechách (1930), romány Slyšte hlas (1937), Zpronevěřené nebe (1939), Píseň o Bernadettě (1941) a další.

Román Zpronevěřené nebe, napsaný německy pod názvem Der veruntreute Himmel, vznikl ve velmi krátkém časovém období května – června 1939, v pochmurné atmosféře nastupujícího fašismu. Werfel tehdy přerušil nepříliš uspokojivou práci na jiné knize (zmínka o této skutečnosti je i v románu samotném). Zpracoval skutečný životní „příběh služebnice“ – jak zní podtitul knihy – kuchařky Agnes Hvizdové. Při vyprávění jejího osudu autor zachycuje vyhrocenou dobovou atmosféru a proměnu rakouské společnosti. Werfel kuchařku poznal jako starou ženu, která sloužila v Almině domácnosti již za dob Gustava Mahlera. „Teta“, jak je hlavní postava v knize nazývána, pocházela z moravských Hustopečí a po celou dobu služby v Rakousku si uchovávala katolickou zbožnost rodného prostředí. Přesto nebyla uchráněna velkého životního zklamání. Ačkoliv se Teta snažila zajistit si to jinak, nakonec je její cesta „do nebe“ pro ni osobně klopotná a namáhavá – nikoliv však nesmyslná.

Česky vyšla kniha Zpronevěřené nebe jako poslední dosud do češtiny nepřeložený román Franze Werfela v roce 2010 v nakladatelství Barrister & Principal. Román přeložila Iva Kratochvílová.

Franz Werfel je českým čtenářům znám také jako autor dalších knih – Čtyřicet dní (o genocidě arménského národa), Hvězda nenarozených, Sjezd abiturientů, Ne vrah, zavražděný je vinen, Bleděmodré ženské písmo aj.

Půlstoletí s Cimrmanem – Medailonek Petra Reidingera (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:28

Petr Reidinger je členem Divadla Járy Cimrmana od roku 1991. Portrét připravila Jana Klementová.

Natočeno 2017. Premiéra 9. 4. 2017 (ČRo 2 Praha). K poslechu zde.

Lit.: anonym: Půlstoletí s Cimrmanem: medailonek Petra Reidingera. In web ČRo 2 Praha, 9. 4. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Petr Reidinger byl původním povoláním elektrikář. Od roku 1991 je členem divadla Járy Cimrmana, kde působí jako herec a kulisák. Autorem zvukového medailonku Osobnosti divadla Járy Cimrmana je Vladimír Kroc. Natočeno v roce 2017 v rámci projektu Půlstoletí s Cimrmanem.

Nezkrácený videozáznam divadelního představení Dlouhý, Široký a Krátkozraký z roku 1976 je převzat z oficiálního YouTube kanálu Jára Cimrman. Součástí je i úvodní seminář na téma Cimrman sběratel pohádek.

O hlemýždím domečku (1984-1985)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 14:59

Pohádku napsala Václava Ledvinková. Hudba Stanislav Chudoba, řídí Libor Mathauser. Režie Miroslav Šváb.

Osoby a obsazení: vypravěč (Eduard Cupák), hlemýžď Kroksunkrok (Miroslav Masopust), jablíčko (Jana Drbohlavová), ježek (František Filipovský).

Natočeno 8. 12. 1984 – 2. 2. 1985 (R 3). Obnovená premiéra 14. 4. 2017 (ČRo Rádio Junior, 10:00 h.).

interpret slova/přednes/recitace role: Vypravěč Masopust, Miroslav interpret slova/přednes/recitace role: Hlemýžď Kroksunkrok Drbohlavová, Jana interpret slova/přednes/recitace role: Jablíčko Filipovský, František interpret slova/přednes/recitace role: Ježek 13:51 ČSRo Praha Začátek natáčení: 8.12.1984 Konec natáčení: 2.2.1985 Pracoviště: R 3 14. 4. poběží v 10:00 na Junioru obnoveně: 

Barbarizace vzduchu (2017)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 14:49

Berta von Suttnerová. Text z roku 1912 reaguje na první použití letectva během krize v Maroku. Překlad Jana Hodurová. Připravila Eva Lenartová. Režie Simona Nyitrayová.

Účinkuje Anna Cónová.

Nastudovala Ostrava v roce 2017. Premiéra 10. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.) v cyklu Rakouský rok a Psáno kurzívou. Repríza 13. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

 

Let do Manchesteru (2017)

Filed under: Povídky — Premek @ 14:45

Blanka Kubešová. Povídka o setkání na letišti. Z rukopisu české spisovatelky žijící ve Švýcarsku připravila Alena Zemančíková. Režie Jaroslav Kodeš.

Účinkuje Lenka Zbranková.

Natočeno 2017. Premiéra 10. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 20 min) v cyklu Kabinet. Repríza 28. 12. 2020 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.

 

Příběhy slavných – Zita Kabátová 1/5 (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:43

Matěj Fišar. Tolik obávaný protektorátní distanc dostala stejně, ale od jiných… Režie Bela Schenková.

Účinkují Alena Vránová a Jaroslava Obermaierová.

Natočeno 2017. Premiéra 10.-14. 4. 2017 v cyklu v cyklu Příběhy slavných č. 95 (ČRo 2 Praha, 9:40 h.; 5 x 5 min.).

Lit.: Fišar, Matěj – Luptáková, Věra. Osudový hřích odmítnuté Sextánky. In web ČRo 14. 4. 2017 (anotace). – Cit.: Zita Kabátová chtěla být nejdřív po otci architektka. Nakonec ale ve stopách rodičů šla stejně: oba totiž ochotničili, otec navíc psal pro dětské loutkové divadlo.

Už na škole měla problém s němčinou. Dokonce propadla. V 16 letech ji tak otec do klášterní školy. Po smrti maminky se ale musela starat o rodinu. Otec se oženil znovu. Vzal si emeritní členku slovenského Národního divadla Jožku Čepelovou. Ta jí pak pomohla na konkurz k Burianovi. Ale neuspěla.

O pět let později se sama přihlásila do konkurzu na film Sextánka. Tehdy ale vybrali Hanu Vítovou. Jako útěchu dostala svou první roli ve snímku Světlo jeho očí. Tehdy už měla taky angažmá v divadle Oldřicha Nového. Jako ředitel byl prý skvělý, nikoho si nezval na kobereček, vše řešil psaníčky v šatně.

Za války s Novým natočila jediný film (Život je krásný). Nejvíc filmovala s Vlastou Burianem. „Za hřích byste stála,“ složil jí prý Burian poklonu, když při natáčení filmu Provdám svou ženu nebyla jeho manželka poblíž. Nakonec se ale v očích diváků prohřešila jinak. Dvěma „německými“ snímky pro Prag-Film.

Po válce kvůli tomu nesměla hrát v pražských divadlech ani točit filmy. V té době pracovala (až do roku 1950) ve fotoateliéru, kde kolorovala fotografie. Pak se dostala do klubu Alhambra. S nočním kabaretem jezdila po republice.

Nejdřív se nechtěla vdávat kvůli kariéře (nabídku odmítla), pak jí její narychlo upečené manželství s Jerry Králem rozvedli (aby za ním neemigrovala). Teď zase její noční život nešel dohromady s rodinou. Vdala se až v roce 1956. Za olympionika Jiřího Zavřela. Vlastně na něj tak trochu čekala.

Zavřel byl totiž za protektorátu kulturním tajemníkem, za což po válce dostal 10 let v uranových dolech. Spolu měli syna Jiřího. Zavřel ale emigroval. Kabátovou touha po divadlu a vlastenectví držely doma. Později do USA emigroval i jejich syn Jiří. To ji mrzelo víc. Zůstala tu sama.

Po roce 1960 mohla zase filmovat. Hrála už starší dámy plné optimismu. Taky dostala nabídku vést jedno z pražských kin. Nejdřív Blaník, pak Bio Illusion, zaměřené na filmy pro pamětníky. S filmováním si na ni vzpomněli zase až po roce 1989.

V prvním filmu (Zapomenuté světlo) si zahrála šlechtičnu, ve druhém (Babí léto), kde hrála tak trochu sama sebe. Poslední léta strávila v léčebně dlouhodobě nemocných, a to až do úctyhodných 99 let.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress