Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Milan Ráček. Četba na pokračování. Román mapuje osudy jednoho moravského intelektuála, příslušníka středních vrstev, od počátku až do 50. let minulého století. Minule jsme vzpomínali na jeho mládí strávené ve východočeském městě Náchodě. Dnes se s naším protagonistou Františkem vydáme do bojišť první světové války. Přeložila Eva Hermanová. Četbu na pokračování pro rozhlas připravil Jan Sulovský. Hudební spolupráce Filip Skuhrovec. Technická spolupráce mistr zvuku Milan Křivohlavý.  Režie Vladimír Rusko.

Účinkuje Stanislav Šárský.

Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2017. Premiéra 2. – 30. 4. 2017 (ČRo Olomouc, 18:05 h.), programová řada Počteníčko.

Obsah: 1. Mládí. – 2. Velká válka. – 3. Alexandra. – 4. Marie. – 5. Po válce.

Pozn.: Historie tohoto biografického románu je zasazena do první poloviny 20. století. Hlavní hrdina, voják, legionář a pedagog František Kreps, pochází z ekonomicky zajištěné rodiny, žijící v nevelkém východočeském městě. Autor popisuje jeho službu v rakousko-uherské armádě, následné ruské zajetí, působení v legiích včetně bojů proti nastupující sovětské moci, profesní vzestup po návratu do vlasti až po funkci ředitele Obchodní akademie T. Bati pro zahraniční obchod ve Zlíně, odpor proti moci národních socialistů a později komunistů. Také usvědčení vraha několika sudetských Němců a represe ze strany vlády. Kniha končí jeho nevyjasněnou smrtí. Významnou roli v životě Františka Krepse hrají dvě ženy: krásná, podstatně starší ruská malířka, poznamenaná traumatickými zážitky říjnové revoluce a poměrně emancipovaná mladá žena, pocházející z rodiny majitelů malého průmyslového podniku na severní Moravě. Navzdory mnoha strastiplným zážitkům se nejedná o trudomyslný román. Zachycuje nejen strasti a radosti Františka Krepse, ale i zmatky doby, kterou popisuje.

Alena Miková. Vzpomínky ostravské herečky Veroniky Forejtové. Připravila Naďa Čvančarová (?). Režie Simona Nyitrayová. Technická spolupráce Marek Hoblík.

Čte Veronika Forejtová.

Nastudoval ČRo Ostrava v roce 2017. Premiéra 1. dílu 9. 4. 2017 (ČRo Ostrava, 15:30 h.), programová řada „Rozhlasové listování“

Lit.: Čvančarová, Naďa: Herečka Veronika Forejtová dala nahlédnout do svých vzpomínek v knize Byla vždycky svá. Teď z ní čte v rozhlase. In web ČRo Ostrava, 7. 4. 2017 (článek). – Cit.:  Byla vždycky svá. Tak se jmenuje kniha vzpomínek herečky Veroniky Forejtové, která v ní přibližuje zásadní okamžiky svého života i profesní dráhy. Publicistce Aleně Mikové, se kterou na knize spolupracovala, v ní vypráví o svých začátcích, divadelních angažmá, rolích, režisérech, ale také o své rodině, chalupě nebo Ostravě, kde už desetiletí žije. Veronika Forejtová se do svých vzpomínek začte tuto neděli na vlnách Českého rozhlasu Ostrava v pořadu Rozhlasové listování.

Už 26 sezón je herečka s nepřehlédnutelným projevem věrná jevišti Národního divadla moravskoslezského. Stejně tak ale její podmanivý hlas sluší rozhlasovému mikrofonu. Začíst se do vlastní autobiografie bude i pro zkušenou herečku dost neobvyklé.

„Přiznám se vám k jedné nepěkné věci. Já jsem tu knížku, když vyšla, i než vyšla, nebyla schopna přečíst. Mám zábrany, byly tam fotografie a jestli někdo někomu vadí, tak si vadím já. Vždycky jsem rozčarovaná, jak vypadám. A pak mi to přišlo, jako že se člověk vytahuje. A teď jsem to poprvé přečetla od začátku do konce. A se zájmem,“ směje se Veronika Forejtová.

Ostravská herečka Veronika Forejtová je stále hrající emeritní členkou činohry Národního divadla moravskoslezského. Vidět ji můžeme například v nesmrtelné inscenaci Mein Kampf nebo v komediích Habaďůra, Donaha či Jak důležité je mít Filipa. V nedělním Rozhlasovém listování máme teď mimořádnou příležitost poslechnout si četbu z knihy vzpomínek Veroniky Forejtové, a to v autentické interpretaci. Vyprávění známé herečky zaznamenala a knižně vydala publicistka Alena Miková a knížku opatřila přiléhavým názvem Byla vždycky svá. Po šest nedělí se tedy budeme setkávat s Veronikou Forejtovou, která Byla vždycky svá. (more…)

Josef Karel Šlejhar. Četba na pokračování. „Žal malých trhá srdce velkým vždy.“ Klasické dílo českého naturalismu popisuje krátký život dvou odstrčených bytostí – sirotka a jeho kuřete. Rozhlasová úprava Marek Horoščák. Zvukový mistr Josef Daněk. Dramaturgie Hana Hložková. Režie Lukáš Kopecký.

Čte Tomáš Kobr.

Nastudovalo Brno 11. 4. 2017. Premiéra 29. 5. – 2. 6. 2017 (ČRo 2 Praha, 20:04 h) v cyklu Četba pro celou rodinu.

Lit.: Kopecký, Lukáš: KUŘE MELANCHOLIK. In web Backstage Lukáš Kopecký, 13. 4. 2017 (článek). – Cit.: Novela z vesnického prostředí o utrpení osiřelého chlapce je pozoruhodnou ukázkou z tvorby vůdčího představitele českého naturalismu druhé poloviny devatenáctého století. Jako všichni naturalisté i Josef Karel Šlejhar vychází z pojetí člověka jako tvora, pro něhož zlo, sobectví a násilí jsou přirozené sklony, vítězícími nad city, obětavostí a pocitem soucitu. Člověk postrádající běžné lidské vztahy a lidskou účast, postrádá to nejdůležitější, co činí člověka člověkem. Krutý a mrazivý příběh malého chlapce, který se po smrti maminky stane všem přítěží.
Pro rozhlasové vysílání novelu upravil Marek Horoščák. Posluchači ji premiérově uslyší v rámci cyklu Četba pro celou rodinu. (…) Poslouchejte v týdnu od 29. května do 2. června v 19:00 na stanici ČRo Dvojka.

Lit.: Hložková, Hana:  Josef Karel Šlejhar: Kuře melancholik. In web ČRo 2 Praha, květen 2017 (anotace). – Cit.:  Pětidílná četba na pokračování z prózy Kuře melancholik se odehrává na konci 19. století na prosperujícím venkovském statku, kde právě zemřela mladá hospodyně. Zanechala po sobě muže, ale i sotva čtyřleté dítě, prostřednictvím kterého Josef Karel Šlejhar vypráví příběh o dvou odstrčených bytostech – chlapci a jeho kuřeti. Dnes již klasické dílo českého naturalismu bylo vydáno v roce 1889. Je pozoruhodné nejen sugestivním líčením nepříznivé situace, do které se po úmrtí matky náhle dostává její syn, ale také sarkastickým komentářem vůči osobám, trápícím bezbranné tvory.