Pohled na život českých spolků na Slovensku. Připravil Jan Sedmidubský.
Natočeno 2013. Premiéra 17. 2. 2013 (ČRo 6, 20:10 h.). K poslechu zde.
26. 2. 2016
Vánoce s Otfriedem Preusslerem aneb Anděl v kulichu (2009)
Připravil David Hertl. Dokument. Téměř tři miliony českých Němců musely po konci druhé světové války odejít z Čech do Německa. Odešla s nimi i tradice německých Vánoc, v mnohém podobná, ale v něčem přeci jen trochu jiná, než ta česká.
Natočeno 2009. Premiéra 20. 12. 2009. Repríza 23. 12. 2012 (ČRo 6, 20:10 h) v cyklu Téma; 24. 12. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.); 27. 12. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.); 24. 12. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Téma.
Pozn.: Autor jedné z nejoblíbenějších německých pohádek pro děti, té o Malé čarodějnici, se narodil v Čechách – Ottfried Preussler. Pocházel z Liberce a proslavil se právě jako autor dětských knížek, čeští čtenáři kromě Malé čarodějnice znají určitě i Krabata, Čarodějova učně. Preusslerovy knihy – napsal jich přes třicet – byly přeloženy do 55 jazyků a prodalo se jich více než 50 milionů výtisků. V roce 1942 byl coby čerstvý maturant povolán do wehrmachtu a nasazen v Rusku. Pět let strávil v ruském zajetí v Tatarské republice, kde onemocněl břišním tyfem a malárií. Teprve v roce 1949 se dostal do bavorského Rosenheimu, kde také zemřel. David Hertl přiblíží v následujícím pořadu jednu z méně známých Preusslerových knih Anděl v kulichu, která popisuje Vánoce českých Němců. (anotace)
Lit.: Hertl, David: Vánoce s Otfriedem Preusslerem aneb Anděl v kulichu. In web ČRo 6, prosinec 2012 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Téma ve 20:10. Téměř tři miliony českých Němců musely po konci druhé světové války odejít z Čech do Německa. Odešla s nimi i tradice německých Vánoc, v mnohém podobná, ale v něčem přeci jen trochu jiná, než ta česká. Jaké byly německé Vánoce, o tom si budeme vyprávět dnes v pořadu Anděl v kulichu. Připomeneme také téměř devadesátiletého libereckého rodáka a legendu německé dětské literatury, spisovatele Ottfrieda Preusslera.
Zemřela Bernadetta Kinská. Hraběnka, která Čechy nikdy neopustila (2016)
Karel Hvížďala. Komentář.
Čte autor.
Natočeno 2016. Premiéra 25. 2. 2016 (ČRo Plus, 18:33 h.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Zemřela Bernadetta Kinská. Hraběnka, která Čechy nikdy neopustila. In web ČRo Plus, únor 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dne 14. února 2016 zemřela ve věku 94 let Bernadetta Kinská z Vchynic a Tetova, rozená von Merveldtová. Kinští se původně jmenovali Vchynští a jejich předky známe od 13. století, pocházejí z okolí Litoměřic.
První, kdo si začal říkat Kinský a byl jmenován hrabětem, byl Vilém. Zavraždili ho společně s Albrechtem z Valdštejna v únoru roku 1634 v Chebu. Tito Kinští byli vždycky českou rodinou.
Nejzářnějším příkladem je Rudolf, který byl spoluzakladatel Matice České. Kromě jiného postavil i slavnou vilu v Kinského zahradě v Praze na Smíchově. Normálně bydlel v Kinského paláci na Staroměstském náměstí a jako místodržící úřadoval na Hradě. (more…)
Hlas deníku 1/2 (2011-2012)
Deníky si lidé psali z různých důvodů a zdaleka neodrážely jenom soukromý život. Jaký obraz o skutečných událostech uchovaly soukromé deníky? Některé deníkové zápisy z dob totality prolistoval a citace z nich okomentuje Pavel Hlavatý.
Natočeno 2011 – 2012. Premiéra 10. 7. 2011 (ČRo 6, 20:10 h) v cyklu Téma. Repríza 29. 1. a 5. 2. 2012 (ČRo 6, 20:10 h.; 2 x 50 min.) v cyklu Dokument; 3. a 4. 9. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument; 5. 12. a 12. 12. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.
Obsah: 1. Hlas deníku. Dnes listujeme řádky, které vznikly od roku 1939 do roku 1945. – 2. Hlas deníku v Čechách. Obraz českého komunismu viděný prostřednictvím deníků pěti umělců. Syrová každodennost, jak ji zachytili básník, překladatel, prozaik, výtvarník a filmový režisér. Připravil Pavel Hlavatý. Použité texty Joseph Goebbels, Jiří Orten a další. Účinkují Igor Bareš, Jiří Hromada, Stanislav Šárský, Jiří Keller, Ivo Theimer a Lilly Spieglová. Zvuk Ladislav Reich a Dominik Budil. Dramaturg Jan Sedmidubský. Režie Vladimír Gromov. Natočeno 2011.
2. Hlas deníku v Čechách. Připravil Pavel Hlavatý. Použité texty Jiří Kolář, Pavel Juráček, Jan Zábrana a další. Účinkují Petr Halíček, Alfréd Strejček, Josef Somr, Jiří Hromada, Svatopluk Schuller. Zvuk Roman Špála. Dramaturgie a režie Jan Sedmidubský. Natočeno 2012.
Lit.: Sedmidubský, Jan – Hlavatý, Pavel: Hlas deníku. In web ČRo 6, leden 2012 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Deník je svého druhu unikátní literární útvar, který jako jediné psané slovo dokáže zachytit prchavost okamžiku v daném čase, a přitom v jeho jedinečné subjektivitě.
Deníky si lidé psali – hlavně dřív, těžko říci, jak je to dneska – z nejrůznějších důvodů a s různým úmyslem. Někdo počítal s tím, že jeho řádky se jednou objeví na veřejnosti, a jeho život tak bude možné znovu interpretovat a třeba i spatřit v lepším světle. Jiné zápisky nikdy neměly být čteny kýmkoli cizím a jejich autoři by je raději spálili, než by riskovali, že padnou do nepovolaných rukou. Deníky se psaly z exhibicionismu i z nejniternější potřeby, v okamžiku, kdy cokoliv sdělovat druhému člověku je složitější, než svěřit to papíru.
Ve vypjatých dobách, a druhá světová válka k takovým dobám nepochybně patřila, se deníkové záznamy ovšem musely protnout se světovým děním, s politikou, s běsněním totalitního systému, s válkou. Veřejné čím dál víc prosakovalo do soukromé sféry a opačně, a v deníkových záznamech různých lidí se to muselo projevit. (more…)
Abraham Lincoln (1938)
John Drinkwater. Rozhlasová adaptace divadelní hry. Režie Orson Welles.
Účinkují Orson Welles, Ray Collins, George Coulouris, Karl Swenson.
Natočeno 1938. Premiéra 15. 8. 1938 v rámci cyklu The Mercury Theatre on the Air.
Pozn.: České nastudování Drinkwaterovy hry vzniklo v roce 1937.
Hrdinství družiny Petra Prpiće (1947)
Branko Ćopić. Hra pro mládež. Překlad a rozhlasová úprava Vladimír Tognar. Režie Oldřich Hoblík.
Osoby a obsazení: vypravěčka (Růžena Preisslerová, DRDS), lišák, soudce Mudrlant (Richard Záhorský), vlk (Jarmil Sekera, DRDS), medvěd, lesní starosta (Ludvík Řezníček), zajíc (František Škoula, DRDS), kohout (Zdeněk Roubíček, DRDS), veverka (Hana Kavalírová), pes Voříšek (Libor Baptista, DRDS), Prpić, pionýrský důstojník (Ludvík Veselý), Gojko (Richard Lederer, DRDS), Zdravo (Radislav Nikodém, DRDS), Jolo (Jiří Horčička, DRDS), Milan (Jaroslav Jírů, DRDS), partyzán (Antonín Šůra), druhý partyzán (Miloš Rozhoň, DRDS), Ilja (Karel Kyncl, DRDS), Dragan (Josef Vinklář, DRDS).
Natočeno 1947. Premiéra 24. 9. 1947 (Praha I – Brno – Ostrava – Plzeň – České Budějovice, 16:29 – 17:00 h.).
Ztracený weekend (1947)
Dr. Svetozár Nevole. Přednáška.
Natočeno 1947. Premiéra 24. 9. 1947 (Praha I., 13:15 h.).
Alternativní verze názvu: Ztracený víkend
Slovenský piknik (1985)
Ján Štepita. Rozhlasová hra. Hudební spolupráce Alžbeta Juříková. Technická spolupráce Ivan Kostolný, Mária Kubíčková. Dramaturg Štefan Šmihla. Režie Dušan Kyzek.
Osoby a obsazení: Brezový (Anton Šulík), Brezová (Elena Petrovická), Gabika (Ĺuba Hlaváčková), Dubový (Tomáš Žilinčík), Zolo (Juraj Predmerský), děda (Emil Horváth st.), babka (Katarína Vrzalová), Hájový (Štefan Halász), Hájová (Emília Čížová), Jerguš (Tomáš Geist), Lúčka (Jaroslav Vrzala), Lúčková (Eliška Nosáľová), Hrozný (Štefan Mišovic), ochranář (Ivan Giač), pilot (Ján Kožuch).
Nastudoval Československý rozhlas Banská Bystrica v roce 1985. Repríza 1. 6. 2014 (58 min.).
Berlínský zápisník 1/10 (2016)
Dora Kaprálová. Literární miniatury o naléhavých dějích nejen v Berlíně a v Brně, ale především v nitru brněnsko-berlínské autorky. Režie Radim Nejedlý.
Čte Petra Bučková.
Nastudovalo Brno v roce 2016. Premiéra březen – květen v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 18:00 – 19:00 h). K poslechu zde.
25. 2. 2016
Budu zlobit dál (2015)
Jiří Stránský. Glosa. Redakce Jaroslav Veis.
Čte autor.
Natočeno 2015, neodvysíláno. K poslechu a stažení zde.
Pozn.: V prosinci roku 2015 neodvysílal Český rozhlas Stránského pravidelnou glosu s názvem Budu zlobit dál[3] a navrhl mu ukončení spolupráce z údajně z ekonomických důvodů. Obecně prospěšná společnost Kverulant.org ji nahrála ve své režii a prezentovala na svých stránkách. Kverulant.org společně českým PEN klubem protestoval proti odchodu Jiřího Stránského z rozhlasu[4]. V dubnu 2016 Český rozhlas Plus s Jiřím Stránským uzavřel novou smlouvu a spolupráce s ním trvala téměř až úmrtí Jiřího Stránského v květnu 2019. (Zdroj: Wikipedia)
Lit.: Stránský, Jiří – Veselovský, Martin: Nelžu, ani to neumím, je to scestné, říká k důvodům neodvysílání své glosy v rozhlase Jiří Stránský. In web DVTV, 4. 2. 2016 (videorozhovor). – Cit.: Kodex Českého rozhlasu je mi jedno, píšu, co si myslím, a hlavně nelžu, říká ke své neodvysílané glose v ČRo spisovatel Jiří Stránský. Důvod, že rádio zrušilo glosy kvůli penězům, mu přijde legrační, pracoval podle svých slov za hubičku. (…)
Lit.: Stránský, Jiří: Budu zlobit dál. In Facebook, prosinec 2015 (glosa). – Cit.: Redaktor mých glos Jaroslav Veis mi přeposlal dopis od Petra Dudka, vedoucího redakce aktuální publicistiky: Že ty naše tříminutové glosy jsou tak drahé, že si je Český rozhlas nemůže dovolit. Nevím, co říct, abyste pochopili, proč si nás Český rozhlas nemůže dovolit, pro mě je to spíš jen cosi jako návod na receptu: co je třeba udělat, abychom si v glosách nedovolovali něco, co si nemůže veřejnoprávní rozhlas dovolit vůči několika málo osobám, které nedovolí, aby takoví nýmandi, co říkají ty glosy, si bez cenzury dovolovali na ně.
Někteří, co mě posloucháte, se možná pousmíváte, někteří máte vztek – víte, že své glosy a fejetony říkám či píšu na vlastní ústa už čtvrt století a za celou tu dobu mě nezajímalo, jestli si mě ten, co mě vyzval, může dovolit. Díky Ivanu Binarovi jsem snad tři (či kolik let) mluvil do Svobodné Evropy, později Šestky, chodil jsem za Vojtou Ceplem, abychom si místo ústavy (z které naskakuje husí kůže) povídali o skautství a jeho zákonech, které by tolik uměly pročistit parlament. Tři roky jsem říkal své fejetony či – chcete-li – glosy do Rádia Česko a bojoval jsem – společně s muklem Dominikem Dukou – o jeho zachování, jenže jeden náš prezident (co by nikdy nemohl být skautem) poručil nějakým svým lidem, aby tu blbou stanici zlikvidovali a že mu je jedno jak, ale poslouchat že ji nebude. (more…)