Miloš V. Kratochvíl (4). Dokumentární pásmo o uměleckých slozích. Tvůrci a účinkující nezjištěni.
Připravil Československý rozhlas v roce 1965? (? x 25 min.). Premiéra (?) 4. dílu 15. 6. 1965 (ČsRo Praha, 16:00-16:25).
Díly: 4. O životním a uměleckém slohu doby barokní.
Ing. František Richter. Pásmo o přírodní rovnováze a jejím narušování člověkem. Z cyklu Paprsek, týdeník vědy a techniky pro mádež. Tvůrci a účinkující nezjištěni.
Připravil Československý rozhlas Brno v roce 1965? (30 min.). Vysíláno 15. 6. 1965 (ČsRo Praha, 14:30-15:00).
Dr. František Jiránek. Pořad z cyklu Hovoříme s rodiči.
Připravil Československý rozhlas v roce 1965? (20 min.). Vysíláno 15. 6. 1965 (ČsRo Praha, 11:10-11:30; ČsRo Československo I, 20:40-21:00)
Gert Ledig. Rozhlasová hra. Překlad Ján Lenčo, František Paur. Zvukový mistr Alexander Havetta. Technická spolupráce Gustáv Guldán, Anna Šebová. Asistent režie Arnošt Šebesta. Dramaturg Ján Vdovják. Režie Anton Glézl.
Osoby a obsazení: Reed, šéfredaktor (Karol Machata), Strecker (Viliam Záborský), Leipt, policejní inspektor (Vladimír Durdík), Rein, policejní komisař (Marián Gallo), Standrück, policejní prezident (Ctibor Filčík), Mária, redaktorka (Jela Lukešová), Róza Nitribittová (Mária Kráľovičová), monsignor Libelius (Ján Jamnický), Mohren (Karol Skovaj), účetní (Jozef Šimonovič), registrátor (Jozef Sodoma), komunista (Arnošt Šebesta).
Připravil Československý rozhlas 4. 2. 1960. Premiéra nezjištěna. Repríza 14. 6. 1965 (ČsRo Bratislava, 22:15-23:15 h.; 55 min.).
Patricia Highsmithová. Tři detektivní romány, Cizinci ve vlaku (1950), Houkání sovy (1960), Posedlost láskou (1962).
Načetl Jan Hyhlík.
Načteno pro Knihovnu a tiskárnu pro nevidomé Karla Emanuela Macana v roce 1995 (25 MC, Z2248, 2 CD mp3, MP2248, 933 MB, 104 stop, 33:59:02).
Henryk Sienkiewicz. Seriál. Záznam a postprodukce zvuku OSORNO Magdalena Kasperek a Stefan Gawłowski. Hudba Adam Walicki, hraje Bart Pałyga. Dramatizace a režie Piotr Czeczot. Produkce Osorno Krzysztof Czeczot a Jadwiga Juczkowicz.
Osoby a obsazení: vypravěč (Miłogost Reczek), Maćko z Bogdańca (Marian Dziędziel), Zbyszko z Bogdańca (Józef Pawłowski), kněžna Anna (Magdalena Cielecka), Jurand ze Spychowa (Robert Więckiewicz), komtur Danveld (Andrzej Chyra), komtur De Lowe (Jerzy Trela), Danuše (Katarzyną Sawczuk), Jagienka (Kaję Walden). Dále účinkují Bronisław Wrocławski, Michał Staszczak, Michał Sitarski, Waldemar Barwiński, Tadeusz Huk, Wojciech Machnicki, Henryk Niebudek, Krzysztof Czeczot, Barbara Zeilińska, Dariusz Odija, Jacek Król, Zbigniew Konopka, Jakub Wieczorek, Mikołaj Chroboczek, Jędrzej Wielecki, Jacek Knap, Krystian Pesta, Krzysztof Rogucki, Grzegorz Otrebski, Maja Pankiewicz a Filip Jacak.
Natočeno 2015 – 2016.
Pozn.: Katarzyną Sawczuk byla finalistkou Voice of Poland, serial Czas Honoru
Lit.: anonym: „Krzyżacy“ na antenie Radia Kraków. In web Radio Kraków, 18. 2. 2016 (článek). – Cit.: Nagrania do superprodukcji „Krzyżacy” w reżyserii Krzysztofa Czeczota w Radiu Kraków. Superprodukcja „Krzyżacy” w reżyserii Krzysztofa Czeczota.
Z okazji Roku Henryka Sienkiewicza, w koprodukcji kilku rozgłośni regionalnych Polskiego Radia, w tym Radia Kraków, powstaje monumentalne słuchowisko „Krzyżacy” w reżyserii Krzysztofa Czeczota.
Z okazji Roku Henryka Sienkiewicza, w koprodukcji kilku rozgłośni regionalnych Polskiego Radia, w tym Radia Kraków, powstaje monumentalne słuchowisko „Krzyżacy” w reżyserii Krzysztofa Czeczota. Nagrania do tej radiowej superprodukcji, w której zagra około 40 aktorów, realizowane są także w studiu nagrań Radia Kraków. Krzysztof Czeczot, reżyser który na swoim koncie ma prestiżowe nagrody za realizacje słuchowisk i audiobooków zapowiada, że „Krzyżacy” będą słuchowiskiem absolutnie z XXI wieku.
„To będzie film bez obrazu” – mówi Krzysztof Czeczot – Jakbym tę produkcję miał do czegoś porównać, to usłyszycie Państwo coś, co widzicie, kiedy ogląda się „Grę o tron”. (more…)
Henryk Sienkiewicz. Seriál.
Osoby a obsazení: Zbyszko z Bogdańca (Krzysztof Nowik), Mikołaj z Długolasa (Józef Nalberczak), kněžna Anna Mazowiecka (Zofia Saretok), Maćko z Bogdańca (Bogusz Bilewski), opat (Witold Skaruch), Powała z Taczewa (Włodzimierz Bednarski), král Vladislav Jagellonský (Krzysztof Kumor), kastelán Jan Tęczyński (Henryk Machalica) a další.
Natočeno 1985.
Bolesław Prus. Rozhlasová dramatizace. Režie Andrzej Łapicki.
Osoby a obsazení: Stanisław Wokulski, varšavský obchodník (Stanisław Zaczyk), Ignacy Rzecki (Henryk Borowski), Izabela Łęcka (Anna Seniuk), Tomasz Łęcki, Izabelin otec (Jan Świderski), Joanna Karolowa, Izabelina teta (Karolina Lubieńska), Florentyna, Izabelina dvorní dáma (Joanna Sobieska), vévodkyně Zasławska (Zofia Małynicz), baronka Krzeszowska (Barbara Krafftówna), baron Krzeszowski (Wieńczysław Gliński), Maruszewicz, lokaj Krzeszowské (Jerzy Karaszkiewicz), kníže (Jan Ciecierski), Helena Stawska (Anna Milewska), Jadwiga Misiewiczowa, matka Stawské (Irena Górska), správce Wirski (Janusz Kłosiński). Dále účinkují Jolanta Zykun, Zdzisław Mrożewski, Joanna Jedlewska, Andrzej Zaorski, Tadeusz Surowa, Marian Kociniak, Stanisław Jasiukiewicz, Edmund Fidler, Witold Skaruch, Jan Englert, Ignacy Machowski, Barbara Drapińska, Zdzisław Salaburski, Halina Kossobudzka, Andrzej Seweryn, Gustaw Lutkiewicz.
Natočeno 1971.
Pozn.: Široce koncipovaný román největšího polského realisty (1847-1912) o varšavské společnosti osmdesátých let minulého století. Při svém prvním knižním vydání v r. 1890 nedošel ohlasu a polskou kritikou byl plně uznán vlastně až po druhé světové válce. Teprve nová doba rozpoznala, že není jen běžným příběhem lásky – obchodně úspěšného zchudlého šlechtice k ženě-loutce, jež z něho učiní otroka svých rozmarů a postupně jej ruinuje -, ale především znamenitým obrazem společnosti v historicky důležité době, kdy se v důsledku změn společenských, zániku aristokracie a nástupu kapitalismu, od základu mění poměry politické, hospodářské, kulturní. (anotace)
Asi už nikdo nezbaví Milenu Jesenskou označení „přítelkyně Franze Kafky“. Jakkoli byla její převážně korespondenční známost s tímto spisovatelem pro Jesenskou důležitá, v jejím životě toho najdeme víc, co stojí za zmínku. Připravil David Hertl.
Hovoří David Hertl a Pavel Hlavatý.
Natočeno 2016. Premiéra 25. 2. 2016 (ČRo Plus, 18:00 h.; 30 min). Repríza 13. 7. 2017 (ČRo Plus, 20:10 h.). K poslechu zde.
Lit.: Hertl, David – Hlavatý, Pavel: Milena Jesenská: Na doraz. In web ČRo Plus, únor 2016 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Asi už nikdo nezbaví Milenu Jesenskou označení „přítelkyně Franze Kafky“. Jakkoli byla její převážně korespondenční známost s tímto spisovatelem pro Jesenskou důležitá, v jejím životě toho najdeme víc, co stojí za zmínku.
Psala i nosila kufry
Rodačku z Prahy (*1896) poznamenala smrt matky. Po celé dětství se snažila Milenu všestranně kultivovat, ale zemřela, když dceři bylo šestnáct let. Milenin vztah k otci, váženému univerzitnímu profesorovi Janu Jesenskému, nebyl jednoduchý. Absolvovala elitní pražské dívčí gymnázium Minerva (1915) a na přání otce studovala pár semestrů medicíny, dlouho tam ale nevydržela.
Vzpurná a vášnivá Milena inklinovala k životu intelektuální bohémy. V kavárnách se setkala se spisovateli Maxem Brodem a Franzem Werfelem, bláznivě se zamilovala do Ernsta Pollaka, o deset let staršího židovského literáta. Provdala se za něj a společně v březnu 1918 odešli do Vídně.
Chod domácnosti financovala především Milena: psala do módních magazínů a v době, kdy bylo peněz málo, se snažila dávat zájemcům hodiny češtiny. A také nosila kufry na nádraží… Postupně si vybudovala pověst schopné novinářky. Po vzniku samostatného Československa přispívala do pražských novin a časopisů jako „vídeňská“ korespondentka a její práce zajímavě zachycují atmosféru Rakouska v prvních poválečných letech. (more…)
Pětadvacet let od podpisu smluv o likvidaci vojenské části Varšavské smlouvy připomíná pořad, ve kterém zaznívají nahrávky například z okamžiků ratifikace Varšavské smlouvy československým parlamentem. Připravil David Hertl.
Natočeno 2016. Premiéra 26. 2. 2016 (ČRo Plus, 20:10 h.; 30 min.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 15. 7. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.). K poslechu zde.
Lit.: Hertl, David: Varšavská smlouva – vojáci, kteří nikdy nebojovali. In web ČRo Plus, 27. 2. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V pátek 25. února tomu bude dvacet pět let od budapešťské schůzky, na které ministři zahraničních věcí a obrany členských států někdejší Varšavské smlouvy podepsali protokol o zrušení její vojenské organizace.
Smlouva pod vedením Moskvy
Varšavská smlouva vznikla za studené války pod vedením Moskvy, která hrála po celé její trvání „první housle“. Velení sídlilo v Moskvě, tudíž o každém rozhodnutí – namísto štábu Spojených ozbrojených sil Varšavské smlouvy – rozhodoval v podstatě jen generální štáb sovětských ozbrojených sil.
Své „spojence“ Sověti do vedení Varšavské smlouvy a do rozhodování o její strategii nepustili. Moskevští ideologové a maršálové si tak zajišťovali nadvládu Sovětského svazu ve východoevropském prostoru. Ač byl tento pakt formálně založen na základě „přátelství, spolupráce a vzájemné pomoci“ a jeho vůdci měli plná ústa míru, svou činností popíral vlastní poslání a – jak později odhalily archivy – pilně se chystali na válku. (more…)
Powered by WordPress