Vracíme se 25 let proti proudu času. Vypravujeme se do československého parlamentu v únoru 1990, dočkáte se zprávy o stavu Československa, poetických proslovů o slovenské krajině i střízlivé analýzy politologa Bohumila Doležala. Připravil Pavel Hlavatý.
Natočeno 2015. Premiéra 27. 2. 2015 (ČRo Plus, 20:10 h.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 2. 7. 2026 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Návraty časem. Ke stažení zde.
Hovoří Janusz Glowacki (Głowacki).
Natočeno 2014. Premiéra prosinec 2014.
Pozn.: Polska, Stany Zjednoczone i Rosja – o tych krajach opowiada Janusz Głowacki. Wspomina strajk w Stoczni Gdańskiej i powrót do kraju w 1989. Mówi o losie emigranta, twórcy. Krytyczne spojrzenie na amerykański system i mentalność ludzi mieszkających w Stanach. Wrażenia z Moskwy, gdzie wystawia swe sztuki. Janusz Głowacki (ur. 1938) od 1964 pracował jako felietonista w tygodniku „Kultura”. Pisał opowiadania, wydane m.in. w tomach: „Wirówka nonsensu”, „Nowy taniec la-ba-da“ i „My sweet Raskolnikow”. Jedno z nich – „Polowanie na muchy” – zostało sfilmowane przez Andrzeja Wajdę. Był współscenarzystą słynnej komedii filmowej „Rejs” Marka Piwowskiego. Według jego scenariuszy powstały filmy: „Psychodrama” i „Trzeba zabić tę miłość”. Od 1983 mieszka na stałe w Nowym Jorku. Światową sławę przyniosły mu sztuki teatralne: „Kopciuch”, „Fortynbras się upił”, „Polowanie na karaluchy”, „Antygona w Nowym Jorku”. Jest też autorem „Czwartej siostry”. Należy do Stowarzyszenia Pisarzy Polskich. (anotace)
Božena Zimlová. Čtenářský příběh z cyklu Vaše příběhy č. 53. Rozhlasový scénář František Niedl. Mistr zvuku Jiří Volf. Dramaturgie, režie Lubomír Koníř.
Účinkují René Šmotek, Jaroslava Červenková, Jiří Untermüller a Tomáš Drápela.
Připravil Český rozhlas České Budějovice v roce 2015 (26 min.). Premiéra 1. 3. 2015 v cyklu Vaše příběhy (ČRo České Budějovice, 18:00-18:30).
Peter Smolík, Gabriela Smolíková a František Mikloško. Dramatizovaný dokument z cyklu Vstali sme z popola. Na motivy osobního svědectví Ladislavy Haplové z knihy Zločiny komunizmu na Slovensku volně zdramatizoval Pavol Smolík. Dramaturgie Jana Hevešiová. Hudební dramaturgie Pavol Smolík a Katarína Bielčíková. Zvuk Peter Hájek. Režie Pavol Smolík.
Účinkují Zuzana Kronerová, Barbora Chlebcová, Marek Majeský, Zuzana Dančiaková, Alfréd Swan, René Jankovič, Dušan Kaprálik, Štefan Martinovič, Vladimír Minarovič a Martin Vitek.
Připravil Slovenský rozhlas pro RTVS v roce 2011 (30 min.). Repríza 3. 3. 2015 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: Kekeliaková, Monika: To najlepšie, čo doma máme. In web Rádio Litera, 2. 3. 2015 (anotace). – Cit.: Cenu Dominika Tatarku za rok 2001 získali Peter Smolík, Gabriela Smolíková a František Mikloško, konkrétne za knihu Zločiny komunizmu na Slovensku 1948 – 1989. Od pondelka si budete môcť z tejto knihy vypočuť dramatizovanú ukážku V rukách kata z cyklu Vstali sme z popola. Režijne ju pripravil Pavol Smolík v roku 2011 a účinkujú v nej Dušan Kaprálik, Alfréd Swan, René Jankovič, Eduard Vítek, Vladimír Minarovič, Štefan Martinovič, Marek Majeský, Zuzana Kronerová, Barbora Chlebcová. Oplatí sa ju vypočuť aj preto, lebo je stále dosť takých, ktorí sa nám usilujú nahovoriť, ako to už pripomenul Peter Smolík, „že nesmierne utrpenie prenasledovaných zločineckým režimom bola iba akási prechodná epizóda pri ceste k šťastným zajtrajškom, tak nestačí si o tom iba niečo myslieť, sme povinní pred verejnosťou zvolať: „To je lož!“ Nie pre revanš, nie z nenávisti, ale preto, lebo v spoločnosti je stále plno budovateľov šťastných zajtrajškov odhodlaných použiť akékoľvek metódy. Iba zlyhávajúca pamäť národa a démon súhlasu ich môžu korunovať na vrchol moci. Lebo každý diktátor je šialenec a ako taký nebýva zodpovedný za svoje činy. Za jeho činy sú zodpovedné tisíce pritakávačov“.
Mariusz Szczygieł. Kapitola z knihy Gottland. Připravila Martina Pelcová. Použitá hudba DVA (písně z alba Hu).
Účinkují Peter Dolnik, Radana Kolčavová, Dominika Řebíková, Martina Pelcová a Martyna Szczerbińska (československá verze), Agata Siejka, Aleksander Roj, Filip Pawlak, Klaudia Torebko, Marcin Sikora i Martyna Szczerbińska (polská verze).
Nastudovalo Rádio R, Radio TLIS a Radio Egida v roce 2012 (15 min.). K poslechu zde.
Lit.: Pelcová, Martina: Poslechněte si Kafkárnu v podání Radia R a Egidy. In web MUNImedia, 12. 7. 2012 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Moderátoři českého Radia R a zpřáteleného polského rádia Egida se spojili, aby natočili jednu kapitolu proslulé knihy Mariusze Szczygieła Gottland. Stala se jí Kafkárna, kterou si nyní můžete poslechnout.
Inspirací pro sepsání kapitoly o tom, co to podle čechů znamená kafkárna, se stala kniha Radoslava Nenadála jménem Tudy chodil K. Celá kapitola zaznívá hned ve dvou verzích – v česko-slovenské a polské. Porozumíte polštině, když budete znát význam slov?
Lit.: Pelcová, Martina: Premiéra Kafkárny na Radiu R! In web MUNImedia, 25. 6. 2012 (článek). – Cit.: Moderátoři Radia R a radia Egida se spojili, aby natočili jednu kapitolu knihy Mariusze Szczygieła Gottland. Stala se jí Kafkárna, kterou si budete moci v úterý v 17:00 na Radiu R poslechnout!
Všechno začalo knihou Radoslava Nenadála jménem Tudy chodil K. Bohužel, lidé v Česku na ni trochu pozapomněli. Znova ji objevil Polák Mariusz Szczygiel, který ve své reportáži „Kafkárna“ shrnul příběh této knihy a popsal historii její vzniku. Sbírka Gottland, ve které se reportáž nachází, se stala v Polsku bestellerem a rychle se dočkala i českého překladu.
Co je to ona „kafkárna“, zazní na Radiu R hned ve dvou verzích – v česko-slovenské a polské. – Jak zní rodná řeč spisovatele spolu s řečí země, o které píše? Nalaďte si Kafkárnu v úterý a zaposlouchejte se. (…)
Písně, které v patnáctiminutovém příspěvku zazní, jsou z alba Hu (2010). Hudbu i slova složila pardubická skupina DVA © www.2dva.cz. Album je dostupné z www.dva2.bandcamp.com.
– See more at: http://munimedia.cz/prispevek/premiera-kafkarny-na-radiu-r-3621/#sthash.1Ts7OUJG.dpuf
Michaela Žureková, Tomáš Gelinger a Anna Jacková. Mozaika storočia III 9/9 – spoločný projekt Slovenského rozhlasu a Univerzity Komenského v Bratislave. Devät kľúčových udalostí 20. storočia v rozprávaní pamätníkov. Zvuk Stanislav Kaclík. Hudební dramaturgie Matej Haász. Redaktor a režie Róbert Šedivý.
Účinkují Michaela Žureková, Tomáš Gelinger, Anna Jacková, Albert Marenčin, Hilda Múdra, Alojz Bouda, Alfréd Swan a Róbert Šedivý.
Připravil Slovenský rozhlas pro RTVS v roce 2014 (52 min.). Premiéra 20. 12. 2014 (SRo 3 Rádio Devín).
Přemysl Hnilička
(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 10/2015)
Na vlakové nádraží přijíždí revizor Velíšek udělat kontrolu, současně s ním jde do práce i pracovnice na pokladně Spáčilová. Velíšek v její pokladně schází jízdenky v hodnotě 17 400 Kč. Sám tomu nechce věřit, Spáčilovou zná jako poctivou pracovnici, ani ona pro to nemá rozumné vysvětlení. Klíče od pokladny měla pořád u sebe… Manko je manko, a tak je Spáčilová přeřazena na jiný post, její manžel za ni uhradí chybějící částku penězi, které si spořili… Ačkoliv by za ni dříve dali ruku do ohně, začínají se od Spáčilové ostatní odtahovat a ti, kteří jí věří, ji nechtě urážejí lítostí. Manželství navíc dostává značné trhliny. A uprostřed toho všeho vyšetřuje nadporučík Pavelec se svým kolektivem příslušníků SNB…
Tak začíná detektivka „Věc důvěry“ (1961), rozhlasová prvotina hned dvou autorů-začátečníků, Ondřeje Vogeltanze a Leoše Jirsáka. První z nich se stal později televizním scénáristou, druhý byl již tehdy nadporučík Veřejné bezpečnosti. Příběh je napsán velmi realisticky (vycházela ostatně ze skutečného případu z roku 1956) a dokáže svého posluchače zaujmout, zároveň ale vykazuje značné nedostatky v literární kvalitě textu, ba dokonce i v jeho logice. Samotné inscenaci jistě pomohla režie Jiřího Rolla a velmi solidní obsazení (pokladní Spáčilovou hrála Ludmila Burešová, jejího muže Ladislav Boháč, Pavelce František Hanus, starého Mráčka Josef Beyvl, Velíška Antonín Zíb, poručíka Stárka Soběslav Sejk). V dobové recenzi je v časopise Kulturní tvorba vyzdvihl zkušený rozhlasový pracovník František Gel: „Dominantní úloha připadla Ludmile Burešové (…). Kdo snad v této době biografu a televize pochybuje o tom, zda hlas kultivované, opravdové umělkyně dovede nahradit kulisy a reflektory či projekční ploch, nechť si poslechne příští reprízu Věci důvěry. Vždyť například happy end celé hry vysvitne z modulace, kterou Ludmila Burešová dovedla dát několika všedním slovům…“.
Proč se po tolika letech zabývat zašlým kriminálním případem, byť s dobrými hereckými výkony? (more…)
Rozhlasový kabaret divadla Cabaret Calembour. Dramaturgie Renata Venclová a Klára Novotná. Scénář Jiří Suchý z Tábora, Igor Orozovič a Milan Šotek.
Účinkují Igor Orozovič, Jiří Suchý z Tábora, Milan Šotek a Lucie Polišenská.
Natočeno 17. 3. 2015 (Studio A, Karlín, Hybešova 10; 19:00 h.). Premiéra 26. 3. 2015 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.).
Lit.: Štefanová, Veronika: Haló, haló, poslouchejte Cabaret! Už dnes večer na Vltavě! In web ČRo 3 Vltava, 26. 3. 2015 (článek + nahrávka reportáže). – Cit.: Populární pražský soubor Cabaret Calembour uslyšíte 26. března ve dvacet hodin na vlnách Českého rozhlasu Vltava. Soubor uvede představení plné slovních hříček a písniček. Inspiruje se divadly malých forem a jejich slovní humor přizpůsobuje současnému divákovi i posluchači.
Pro pořad Kabaret v éteru natáčel soubor Cabaret Calembour další ze svých zábavných pořadů, takzvaných Kalavečerů v pražském A studiu Karlín. Záznam Kalavečeru můžete poslouchat už dnes ve dvacet hodin na Českém rozhlase Vltava.
Humor Cabaretu Calembour nikdo nepřeslechne, zakládá se na neobvyklých slovních hříčkách, které můžeme bez obav označit za slovní ekvilibristiku. Herci se v Cabaretu Calembour věnují malým formám. Příprava Kabaretu v éteru vyžaduje několika hodinovou přípravu. Důležitý je hlavně krásný zvuk, a proto se ladí jeho síla i barva. Plné ruce práce má před natáčením, během něj i po jeho skončení mistr zvuku Karel Fisl. Cabaret Calembour se pyšní mnoha původními skladbami. Texty písní píšou členové souboru společně, hudbu ale skládá pouze jeden z nich, Igor Orozovič.
Maryša, Dalimil i dechovka
V průběhu Kalavečera se mluvené slovo střídá s písničkami. Pro improvizované scénky se herci často inspirují významnými událostmi nebo dokonce známými příběhy z české literatury, jakým je například i Maryša, přiznává jeden z členů souboru Milan Šotek: „Mihne se tam Dalimilova kronika, Maryša bratří Mrštíků, přes herce pana Peterku se dostaneme ke Krkonošským pohádkám. Oproti minulému vysílání jsme se, doufám, polepšili, a tak dopřejeme posluchačům více dechovky i červené knihovny.“
Lit.: Venclová, Renata: Cabaret Calembour: Kalavečer na vlnách II. In web ČRo 3 Vltava, 23. 3. 2015 (článek). – Cit.: Podruhé vystoupí v řadě vltavských kabaretů pražský soubor Cabaret Calembour. Posluchače čeká improvizační Kalavečer, ve kterém hrají a zpívají Igor Orozovič, Jiří Suchý z Tábora, Milan Šotek a Lucie Polišenská.
Od prvního veřejné produkce v květnu 2009 se Cabaret Calembour hlásí k tradici českého literárního kabaretu. Specialitou souboru je rafinovaný slovní humor a jazyková hra, což ostatně odráží i název, který si na začátku zvolili. Kalambúr je slovní hříčka založená na zvukové podobnosti nebo totožnosti významově odlišných slov nebo skupin slov: Bělá se květ / Bělásek vět (Vítězslav Nezval), Nač lunu na člunu (Cabaret Calembour).
Vedle večerů s ustálenou skladbou kabaretních skečů, původních písniček a krátké aktovky, se členové Cabaretu Calembour udržují v autorské kondici také pořádáním tzv. Kalavečerů. V nich dostává mnohem větší prostor improvizace, do hry se bere momentální nálada v souboru, aktuální společenská situace a samozřejmě reakce přítomných diváků. Březnové publikum v karlínském studiu A tedy zažije při natáčení vznik kabaretního pořadu „teď a tady“, ale něco z obsahu večera je samozřejmě známo předem, jak řekl Milan Šotek:
„Po odvysílání prvního Kalavečeru nám přišlo na sta dopisů od posluchačů – pro ty spokojené by stačilo loňský pořad reprízovat, my se však tentokrát vynasnažíme vyhovět těm nespokojeným. A tak se můžete těšit na více dechovky a více červené knihovny. Například z Dalimilovy kroniky jsme si vypůjčili příběh Oldřicha a Boženy, jedno oko nezůstane suché, až ucho vyslechne píseň o lásce labutě k vodnímu šlapadlu. Dále si budeme číst z arabské Sbírky matematických úloh a zhlédneme nový díl Krkonošských pohádek pro 21. století. V hudební tvorbě Václava Hálka, která byla inspirovaná houbami, jsme našli několik mezer, pročež jsme mistrem opomenuté houby sami zhudebnili. Vrcholem bude nepochybně ukázka z připravovaného broadwayského muzikálu Maryšou, který zachovává krásu a zpěvnost jazyka bratří Mrštíků. Už teď se těšíme na novou vlnu dopisů.“
*Kalambúr (z francouzského calembour) je věta nebo sousloví, které má několik různých významů. Jednotlivé významy se buď vůbec neliší svou výslovností, nebo se významy liší různým přízvukem nebo rytmem (dělením slov). Správný význam lze obvykle určit z celkového kontextu.
Marcel Schwob. Rozhlasová dramatizace Victoria Cohen a Lionel Ménasché. Střih Patrick Martinache. Režie Jean-Matthieu Zahnd.
Osoby a obsazení: vypravěč (Yves Fabrice-Lebeau), Monelle (Christelle Reboul). Dále účinkují Valérie Drevon, Camille Garcia, Frédérique Garbiès.
Nastudovalo Radio France v roce 2006. Premiéra 6. 1. 2007 (France Culture, 45 min.) v programu Fictions / Drôles de drames.
Lit.: anonym: Histoire de Monelle de Marcel Schwob. In web France Culture, 6. 1. 2007 (anotace). – Cit.: Adaptation : Victoria Cohen et Lionel Ménasché „Le Livre de Monelle“ est un recueil symboliste où s’entrecroisent le thème de l’enfance et des considérations d’ordre philosophique et spirituel. Marcel Schwob donne à son ouvrage une tonalité à la fois rêveuse et mélancolique. Le narrateur rencontre Monelle, un personnage insaisissable. Comme les enfants elle se contredit, elle ment, mais ses paroles sont aussi pleines de sagesse et de mystère. Tout en respectant l’aspect fragmentaire de l’oeuvre de Schwob, cette adaptation tend à explorer les liens tissés entre le narrateur et l’être fait d’ambiguïté qu’est Monelle. Avec: Yves Fabrice-Lebeau (Le narrateur), Christelle Reboul (Monelle), et les voix de Valérie Drevon, Camille Garcia, Frédérique Garbiès Bruitage : Patrick Martinache Réalisation : Jean-Matthieu Zahnd
Miloň Čepelka a Hana Čepelková. Četba na pokračování. Dramaturgie Eva Kopecká. Režie Ladislav Rybišar.
Vypráví Ondřej Havelka. Dále účinkují Naďa Konvalinková, Věra Kubánková, Petr Štěpánek, Josef Vinklář a mnozí další.
Natočeno 1991 (10 x 16-20 min.). Repríza pěti dílů 8. – 12. 5. 2017 (ČRo 2 Praha, 20:04 h) v cyklu Čtení pro celou rodinu; 23. 5. – 1. 6. 2020 (ČRo Rádio Junior, 18:30 h.); 18. 4. – 27. 4. 2022 (Rádio Junior, 18:30 a 21:00 h. – každý díl v příslušný den odvysílán dvakrát) v cyklu Čtení na pokračování.
Obsah: 1. Strážnický rytíř bez hlavy. – 2. Pohár štěstí na Bezdězu. – 3. Perštejn a jeho Bílá paní. – 4- Zazděná na Hrubé skále. – 5. Ďáblovy brázdy na Frýdlantu. – 6. Ledeč nad Sázavou a zvon. – 7. Dobřenice a jak přišel čáp do znaku. – 8. Hrad Kámen a sestry vražednice. – 9. Chebský hrad, lusky a bílá ruka. – 10. Bechyně a vznik lázní.
Lit.: anonym: Hana a Miloň Čepelkovi: Pověsti starých hradů (1/5). In web ČRo 2 Praha, 8. 5. 2017 (anotace). – Cit.: Jak sami zjistíte, pověstí je mnoho druhů. Některé jsou opravdu strašidelné, motivy jiných ve vás spíše vyvolají úsměv na tváři…
Česká, moravská a slezská krajina je na mnoha místech ozdobena romantickými ruinami hradů na nepřístupných kopcích nebo nádhernými zámky umně zasazenými do upravených parků. Mnoho z vás si už ani nedovede představit naši zem bez těchto pamětníků starých časů.
Zejména hradní ruiny přitahovaly odedávna citlivé duše romantiků, kteří se s oblibou nechali unášet vyprávěním pověstí. Snad každý hrádek, hrad, zámek či tvrz má tu svoji pověst. Své vnitřní bohatství, které se nese napříč věky.
Powered by WordPress