Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

26. 2. 2015

Podivuhodná dobrodružství barona Prášila 1/6 (1981)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 10:20

Gottfried August Bürger. Četba na pokračování. Připravil Zbyněk Ungr. Překlad Jiří Kolář. Hudební spolupráce Vladimír Truc. Režie Marie Texelová.

Čte Jan Gross.

Natočeno 1981. Repríza všech dílů najednou 10. 8. 2022 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 119 min.) v cyklu Pokračování za pět minut; 5. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 119 min.) v cyklu Pokračování za pět minut.

Pozn.: Přibližovat českému posluchači postavu barona Prášila by bylo nošením dříví do lesa. Kdosi uvedl, že knížka dobrodružných baronových příběhů byla původně napsána jen proto, aby se stala odstrašujícím příkladem všem chlubilům a chvastounům. Však také předmluva k vydání z roku 1788 říká, že vynalézavý baron vypráví své nehorázné historky, aby znemožnil opravdové lháře. Bürger také tuto práci neřadil mezi svá původní díla a vydáním bez uvedení autora chtěl zdůraznit její lidový původ. Jeho zásluhou se stal baron Prášil lidovou postavou a četbou jako starší literární díla o Enšpíglovi či Kocourkově.

Lit.: anonym: Podivuhodná dobrodružství barona Prášila. Fantastické příhody okouzlujícího vypravěče a lháře z pera G. A. Bürgera. In web ČRo 3 Vltava, 10. srpen 2022 (článek). – Cit.: Neuvěřitelně zábavné, nebo zábavně neuvěřitelné? Podivuhodné cesty po vodě i souši, polní tažení a veselá dobrodružství Barona Prášila, jak je vypravuje při víně v kruhu přátel.  (…)

Německý spisovatel Gottfried August Bürger (1747-1794) vystudoval práva, od roku 1789 byl profesorem estetiky v Göttingenu. Živil se překládáním a je tvůrcem německé balady založené na lidové tradici balad a jarmarečních zpěvů. Jeho nejznámější dílo, satirická próza Podivuhodné cesty barona Prášila (1786, rozšířené vydání 1788), je souborem fantastických příhod okouzlujícího vypravěče a lháře, v nichž autor v celé řadě dobových politických a kulturních narážek zesměšňuje šlechtu a německý provincialismus.

Odstrašující příklad pro chlubily a lháře

Vypravěč podrobně probírá své neuvěřitelné lovecké zážitky, v nichž se představuje jako znamenitý lovec, který si dovede poradit v každé situaci, a chvástavě se zmiňuje i o svých zásluhách v bojích proti Turkům. Podle autorovy předmluvy spočívá smysl Prášilova vyprávění v tom, že působí jako odstrašující příklad pro všechny chlubily a lháře tím, že převádí obvyklé lhaní do monstrózních rozměrů a tím je odhaluje.

DADA & Co. (Dada a spol., 1990)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 10:05

Derek Lister. Původní rozhlasová hra. Překlad Hans Hausmann. Režie Claude Pierre Salmony.

Osoby a obsazení : Jean Arp coby vypravěč (Germain Muller), mladý Jean Arp (Christian Hahn), Emmy Hennings (Michaela Steiger), Richard Huelsenbeck (Till Kretzschmar), Hugo Ball (Reinhard Sannemann), Marcel Janco (Christian Moritz Krause), Tristan Tzara (Dirk Nawrocki), Ephraim (Frans Koppers), dělník (Erwin Kohlund).

Nastudoval DRS/WDR v roce 1990 (95 min., stereo). Repríza 6. 11. 2010 (DRS 2) v cyklu Literatur und Musik am Samstagabend, v řadě Jugendstil.

Lit.: anonym: DADA & Co. In web HörDat, b. d. (anotace). – Cit.: „Der Dadaist hat eine eingehende Erfahrung darüber zusammengebracht, wie ‚Geist‘ gemacht wird, er kennt die gedrückte Lage des geistigen Produzenten, er hat mit den vielgedruckten Geistschmusern… jahrelang an einem Tisch gesessen… Dada macht eine Art Anti-Kultur, Propaganda, aus Ehrlichkeit, aus Ekel, aus tiefstem Degout vor dem Erhabenheitsgetue des intellektuell approbierten Bourgeois.“
Markant formuliert Richard Huelsenbeck mit diesen Sätzen in seinem „Dada Almanach“ von 1920 die Befindlichkeit der jungen Emigrantinnen und Emigranten, die sich 1916 im Zürcher Exil zur Unternehmung „Cabaret Voltaire“ zusammengefunden hatten. Das zum Kaiserreich vereinigte Deutschland stand in seinem 45. Jahr und führte seit zwei Jahren jenen ersten Krieg, der die ganze Welt überzog. Hugo Ball, Emmy Hennings, Jean Arp, Tristan Tzara, Marcel Janco und Richard Huelsenbeck gaben ihrer Empörung eine Sprache der Verweigerung und bildnerische Zeichen eines grundlegenden Neins zu den gesellschaftlich verankerten Werten, die aus innerer Logik zum Krieg führen mussten.

Fabian oder Der Gang vor die Hunde (Fabián : Příběh moralisty, 1986)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 10:01

Erich Kästner. Satiricky pojatý příběh z někdejšího Berlína a začínající hospodářské krize. Rozhlasová dramatizace Matthias Thalheim. Režie Joachim Staritz.

Osoby a obsazení: Jakob Fabian (Götz Schulte), Stefan Labude (Steffen Mensching), Cornelia (Bärbel Röhl), Fabianova matka (Ruth Glöß), Irene Moll (Heide Kipp), vynálezce (Hans-Joachim Hanisch), prodavačka rukaviček (Margit Bendokat). Dále účinkují  Horst Lebinsky a další.

Nastudoval Rundfunk der DDR v roce 1986. Premiéra 1987 (72 min., stereo). Repríza 12. 10. 2013 (Deutschlandfunk).

Lit.: anonym: Fabian oder Der Gang vor die Hunde. In web Hörspieltipps, b. d. (anotace). – Cit.: Dr. Phil. Jakob Fabian, Werbetexter und Moralist, verliert seine Arbeit, seine Geliebte, seinen Freund und schließlich bei der einzigen Aktion, die er sich gestattet, sein Leben. Fabian springt ins Wasser, um ein Kind zu retten. Er ertrinkt. Unser Held kann nicht schwimmen. Erich Kästner hat diese Geschichte eines Moralisten 1930 geschrieben. Sein Aufruf zur Vernunft wurde drei Jahre später verbrannt.

Dr. Phil. Jakob Fabian, Werbetexter und Moralist, lebt in Berlin.
Hier gibt es alles: große Zeitungen und Verlage, ein glamouröses Nachtleben mit freizügigen Damen, politische Kämpfe zwischen Kommunisten und Nazis, Arbeit und Arbeitslosigkeit, Reichtum und Armut. Fabian taucht ein in diese Welt und schlägt sich tapfer, doch Stück um Stück verliert er alles: seine Arbeit, seine Geliebte, seinen Freund und schließlich sein Leben. Fabian springt ins Wasser, um ein Kind zu retten. Er ertrinkt. Er kann nicht schwimmen. Erich Kästner hat diese Geschichte 1930 geschrieben. Sein Aufruf zur Vernunft wurde drei Jahre später verbrannt. (more…)

Ausgeträumt (Vysněno, 1997)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 9:51

Charles Bukowski. Rozhlasová dramatizace románu Schund mit Stil (orig. Pulp, č. Škvár). Překlad Carl Weissner. Rozhlasová dramatizace  Regine Ahrem. Režie Stefan Hilsbecher.

Osoby a obsazení: Nick Belane (Otto Sander),  Lady Death (Donata Höffer),  John Barton (Berthold Toetzke),  Red Koldowsky (Heinrich Giskes),  Celine (Dominique Horwitz),  Jack Bass (Elmar Roloff),  Cindy, jeho žena (Yvonne Devrient),  Jeannie Nitro (Angelika Bartsch), Hal Grovers (Klaus Herm), Billy (Samuel Weiss), Kitty (Katharina Palm), Harry Sanderson (Helmut Stange). Dále účinkují Rudolf Guckelsberger, Joachim Nix, Reinhart von Stolzmann, Michael Holz.

Nastudoval SWR v roce 1997 (67 min.). Repríza 15. 3. 2014 (Radio SRF 2 Kultur, 21:00 h.).

Lit.: anonym:  «Ausgeträumt» von Charles Bukowski. In web SRF, březen 2014 (článek). – Cit.: Nick Belane ist Privatdetektiv in Los Angeles. Ein alternder Ich-Protz voller Selbstmitleid. Nach ziemlicher Flaute tauchen endlich wieder Klienten in seinem Büro auf. Für Lady Death, eine gefährliche Schönheit, die ihrem Namen alle Ehre macht, soll er einen gewissen Céline aufspüren, einen Franzosen, der immer wieder in einem Buchladen gesichtet wird.

Ist er ein Wiedergänger des berühmten Schreiberlings Louis-Ferdinand Céline, der seit über 40 Jahren tot ist? Einem Totengräber soll Belane eine umwerfend schöne Ausserirdische vom Hals schaffen, und ein Mann, der sich gehörnt fühlt, will endlich Beweise für die Untreue seiner Ehefrau. Völlig verrückt aber scheint der Auftrag, den «Red Sparrow» zu suchen.

Ein roter Spatz, was soll das? Als Belane erkennen muss, was sich hinter der Sache verbirgt, weiss er, dass es um nichts weniger als sein Leben geht. (…)

Charles Bukowski, geboren 1920 als Heinrich Karl Bukowski im deutschen Andernach, zog im Alter von drei Jahren mit seinen Eltern nach Los Angeles, in die Geburtsstadt seines Vaters. Vom prügelnden Vater drangsaliert und von Akne gequält, flüchtete sich der Jugendliche in die Welt der Literatur.

Ein Journalistik-Studium brach er ab, zog kreuz und quer durch die USA. Begann nach wechselnden Jobs als Tankwart, Schlachthof- und Hafenarbeiter sowie Briefzusteller zu schreiben, und wurde ab 1970 durch Veröffentlichung von Gedichtbänden, Short Stories, Romanen und einem Drehbuch zu einer Kultfigur der amerikanischen Underground-Literatur.

Er starb von Alkoholismus schwer gezeichnet am 9. März 1994 bei Los Angeles, bald nach der Fertigstellung seines letzten Romans «Ausgeträumt».

(more…)

25. 2. 2015

Když umírá důl (2015)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:48

Dokumentární pohled na plánovaný zánik posledního činného dolu na Frýdecko-Místecku. Osud Dolu Paskov očima havířů, pamětníků, ale i běžného každodenního zpravodajství Připravil Martin Knitl.

Připravil ČRo Ostrava v roce 2015. Premiéra 1. 3. 2015 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Lit.: Knitl, Martin: Když umírá důl. In web ČRo 2 Praha, březen 2015 (článek + nahrávka k poslechu a stažení). – Cit.: Společnost OKD byla desítky let symbolem jistoty a značného majetku. Zpráva o zavření Dolu Paskov byla jak blesk z čistého nebe. Dokumentární pohled na plánovaný zánik posledního činného dolu na Frýdecko-Místecku. Osud Dolu Paskov očima havířů, pamětníků, ale i každodenního zpravodajství.

Na konci jara roku 1994 Ostrava prožívala chvíle, které si předtím nikdo nedokázal představit. Z podzemí dolu Odra vyjel poslední vozík s uhlím a od té chvíle město ztratilo přívlastek „černé“.

 Jeden z řečníků tehdy před šachtou prohlásil, že to je teprve začátek a že další doly v okolí mohou následovat. Nemýlil se. A právě proto začíná příběh umírajícího Dolu Paskov touto dobovou vzpomínkou.

Symbol jistoty

Horníci měli prostřednictvím odborů velmi silné postavení a život na šachtách byl provázaný s životem v mnoha městech. V poslední době se ale množily zprávy o finančních problémech OKD a jejich vlastníka NWR.

Zpráva o definitivním zavření Dolu Paskov podobný efekt jako pověstný blesk z čistého nebe. Zejména, když má tento důl nejkvalitnější uhlí v celém revíru.

Internetový virus „Paskov“

Slovo „Paskov“ zaplavilo internet a začalo žít vlastním životem. Doposud ho brali do úst hlavně havíři, kteří bojovali za vyšší platy. Postupně ale ovládlo politickou scénu.

Tvrdí chlapi s černými linkami pod očima pochopili, že o jejich osudy se hraje už úplně jinak. Proto velmi rychle zmizelo jejich hlasité odhodlání, které vystřídala spíše skepse a vyčkávání.

Nejasná budoucnost

Trh s uhlím se zřítil do kritických hlubin a vidina, že Důl Paskov přežije rok 2017, slábne každým dnem. Přesto je v dokumentu naděje. Mluví o ní hlavně vysloužilí horníci.

Pánové v důchodu, kteří se nestydí za slzy a místo montérek oblékají slavnostní černé uniformy. Jedním dechem ale dodávají, že hornický duch zřejmě všechny šachty přežije.

„Horníci dobře vědí, že už nejsou privilegovanou profesí. A že jejich hlas není slyšet jako dříve.“

Navenek sice působí stále stejně drsně s pověstnou komunikační úsporností, ale uvnitř jsou nejistí a mají strach o své rodiny. Tím spíše, čím složitější je svět kolem šachet, které přestávaly vydělávat peníze.

Ostravská mozaika

Když umírá důl je v podstatě momentkou této doby z mnoha stran. Nahrávka vznikala i téměř kilometr pod zemí, kde do umouněného mikrofonu mluvil jeden z předáků. Je to mozaika, kterou nenatočíte nikde jinde v republice.

Dokument se snaží zachytit tuto podivnou atmosféru, protože, slovy písničkáře Jaromíra Nohavici, Ostrava je městem mezi městy s černou hvězdou nad hlavou.

Důl Paskov - Foto: Michal Jindra

Hrdinský praotec aneb Hledání velikosti v mlhách dávnověku (2015)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 17:45

Stejně jako každý národ potřebovali i Čechové v počátcích své novodobé kulturní existence jasné a přitažlivé odpovědi na otázky svého historického původu. Jak a kde hledali Češi svého „mytického praotce“, o tom bude vyprávět literární historik Dalibor Tureček a uvede literární příběhy o hledání velikosti v mlhách dávnověku. Připravila Olga Jeřábková. Režie Lukáš Kopecký.

Nastudoval ČRo Brno v roce 2015. Premiéra 1. 3. 2015 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou a Hrdina.cz .

Uvedeno v úterý 7. července 2015 od 17:30 v rámci cyklu Audiokabinet – na hlavní scéně Divadla Husa na provázku.Uvádí Olga Jeřábková, hostem Dalibor Tureček.

Lit.: Jeřábková, Olga: Hrdinský praotec aneb Hledání velikosti v mlhách dávnověku. In web ČRo 3 Vltava, únor 2015 (článek). – Cit.: Jak a kde hledali Češi svého „mytického praotce“. Stejně jako každý národ potřebovali i Čechové v počátcích své novodobé kulturní existence jasné a přitažlivé odpovědi na otázky svého historického původu.

O své prapředky jsme se proto my, Čechové, zajímali odedávna. Ostatně tak jako jiné evropské národy. A jako oni jsme si svůj původ projektovali do postavy domnělého praotce. Ostatně i část Italů se v renesanci domnívala, že pochází původem od jistého řeckého hrdiny, uniklého od Tróje. 

Ale už kolem roku 700 před Kristem uváděl řecký historik Hesiodos celý katalog bájných postav, které měly být mytickými praotci či pramatkami starých Řeků. Podle něj se také onen typ hrdiny nazýval hérós eponymos, tedy hrdina dávající, propůjčující jméno celému lidu a zemi.  

Zvláštní důležitost získaly příběhy o národním původu na zlomu osmnáctého a v následujícím devatenáctém století, tedy v období, kdy se utvářela novodobá podoba češství. Právě pro takzvané obrozence se přitom jednalo o velmi citlivý bod. Historická pověst Slovanů v té době totiž vůbec nebyla tou z nejlepších. Dokladem nám může být našimi vlastenci tolik uctívaný Herder. Ten k pověstnému ocenění Slovanů v roce 1791 připojil nepříliš lichotivou charakteristiku domněle slabých slovanských válečnických schopností, kvůli nimž měli v Evropě obsazovat výhradně neosídlené, opuštěné prostory. 

Otlučený zázrak (2015)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 17:43

Tomáš Vondrovic. Akusticko-slovesná kompozice. Kapitoly ze stejnojmenné knihy, v níž se autor a režisér vypisuje ze své fascinace Řeckem, jeho mytologií, historií i dneškem, doprovázejí verše ze sbírek Soukromá oběť a Kam šly spát Múzy. Řeckou hudbu vybral Aleš Opekar.

Účinkují Pavel Rímský, Petr Pelzer a Jaromír Meduna.

Natočeno 2015. Premiéra 1. 3. 2015 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.; 55 min) v cyklu Souzvuk.

Pozn.: Osobní zkušenost, zachycená v řadě příhod a příběhů, obrazů a obrázků, konkrétních postav a postaviček krétské vesnice Myrtos, je také příležitostí k promýšlení souvislostí, ať už formou lyrickou, epickou, esejistickou, nebo prostě mytologickou.
A tak se Otlučený zázrak stává pestrou a zábavnou (sebe)reflexí středoevropské (středozemské) zkušenosti v konfrontaci se Středomořím, které tu hraje roli „přechodného“ (ale jediného autentického!) paradigmatu, tak odlišného od našeho paradigmatu „trvalého“.
Být s bohy totiž sice znamená být na tom nejlepším možném místě, ale paradoxně to neznamená být doma, nýbrž být na prázdninách…

Mnohdy se jedná o polemiku se zaběhanými názory na minulost i přítomnost evropské civilizace, a především na její duchovní kořeny, a přesto je knížka plná humoru a radosti, otevřená (poměrně) široké čtenářské obci. Je totiž zároveň osobním a osobitým svědectvím o jedné masové turistické destinaci, které nemá s turistickým traktováním světa nic společného. Aniž by turismus explicitně odsuzoval, odhaluje autor (nebo to dělají bohové?) jeho fatální planost. Otlučený zázrak je něčím hlubším: cestou k pramenům. K pramenům civilizace, k pramenům duševního a duchovního života.  (anotace)

Pták, který se vám podobá (2015?)

Filed under: Poezie — Premek @ 17:39

Geoffrey Scott. Z angličtiny přeložil Ivan Slavík. Recituje Jan Kačer.

Natočeno 2015 (?). Premiéra (?) 1. 3. 2015 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Nedělní verše.

 

Tajný život Alfonse Muchy (2015)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:35

Stanislav Motl. Dávné příběhy a nová svědectví Stanislava Motla. Zvuk Tomáš Gsöllhofer. Spolupracovali Libor Vacek, Jitka Borkovcová, Bronislava Janečková. Spolupráce na scénáři, režie Vlado Príkazský.

Účinkují Stanislav Motl, spisovatel Jan Boněk.

Natočeno 2015. Premiéra 1. 3. 2015 v cyklu Stopy, fakta, tajemství … č. 224 (ČRo 2 Praha, 10:30 h.). Repríza 6. 1. 2017 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.); 21. 11. 2022 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).

Pozn.: Svobodný zednář, mystik… Mysleli jste, že víte, kým byl autor slavné Slovanské epopeje? Odhalte s námi fakta a tajemství nejvýznamnějšího českého malíře! Známe ho jako významného představitele secesního dekorativismu. Malíř, designer, umělec, který dobyl svět. Autor monumentální Slovanské epopeje. Mucha se stal známým téměř přes noc díky divadelnímu plakátu Gismonda, který si u něj objednala pařížská herečka Sarah Bernhardtová. S herečkou později uzavřel Mucha smlouvu a vytvořil pro ni a Divadlo Renesance v Paříži ještě několik dalších slavných plakátů. Jeho životním dílem se stal cyklus velkoformátových pláten Slovanská epopej, na kterém pracoval osmnáct let. Bytostný český vlastenec, který je však také – desítky let po své smrti – stále obklopen jakousi aurou tajemství. Pokusme se nyní hledat pomyslné tajné komnaty v jeho životě. V životě, který do značné míry určovaly třeba také svobodné zednářství či Muchův hluboký vztah k mimosmyslovému vnímání, k mystice. (anotace ČRo)

Divousové (2015)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 17:31

Karolína Světlá. Dramatizace klasické povídky, autorkou v podtitulku označené jako povahopisná črta. Připravila Tamara Salcmanová. Technická spolupráce Jiří Emil Silovský. Režie Miroslav Buriánek.

Účinkují Jana Kubátová, Zuzana Ščerbová, Jakub Zindulka, Zdeněk Rohlíček a Jindřich Kout.

Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2015. Premiéra 28. 2. 2015 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 29 min).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress