Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravil Mikuláš Kroupa.

Natočeno 2013. Premiéra 7. 3. 2013 (ČRo Plus,20:00 h).

Lit.: Kroupa, Mikuláš: Vzpomínky na Afriku Miluny Vavrdové. In web ČRo, březen 2013 (anotace). – Cit.:  Před 60 lety zemřeli dva diktátoři: Klement Gottwald a Josif Vissarionovič Džugašvili známý jako Stalin. Nedělní Příběhy 20. století ovšem nebudou jejich životopisným portrétem.

Otec vypravěčky architekt Arnošt Dvořák dostal od komunistů dvě podivné medaile: za stavbu Stalinova pomníku na pražské Letné, a druhou: za bourání tohoto obrovského betonového monstra. Kdyby cokoliv pokazil, čekal by ho jáchymovský lágr.V Příbězích se mimo jiné dozvíte, jak neuvěřitelně pracovitý člověk to byl. Ovšem kvůli svému logaritmickému pravítku, které měl neustále u sebe, tak trochu zapomněl na svou rodinu, vypráví Miluna Vavrdová, dcera tohoto architekta.

Vypravíme se s ní i do africké buše, kde tato geoložka žila sedm let se třemi malými dětmi a manželem, kterého tam zavraždili za velmi podivných okolností. Dodnes nevíme, jestli pro peníze nebo protože toho moc věděl. Jak se Miluna vyrovnávala s touto rodinou tragédií? Pomohli jí blízcí na Cholíně, na rodinném statku, kde se za minulého režimu potkávali a přátelili disidenti a komunisté, lidé, kteří s totalitním režimem nechtěli mít nic společného i agenti StB.

Připravil Adam Drda.  Rozhlasový dokument o „familienageru“.

Hovoří Toman Brod, Anita Franková, Erich Terner, Ruth Bondyová, Zuzana Růžičková a další.

Natočeno 2013. Premiéra 9. 3. 2013 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h.; 49 min.). Repríza 28. 1. 2015 (ČRo 3 Vltava, 21:45 h.) u příležitosti vydání stejnojmenné knihy Adama Drdy.

Zkrácená verze dokumentu Zvláštní zacházení (2012), natočeného pro ČRo 3 Vltava. V roce 2014 vznikl třídílný dokument stejného názvu, ale odlišného obsahu.

Lit.: Drda, Adam: Příběhy 20. století: Největší masová vražda Čechů za války v Osvětimi. In web IDnes, 2. 3. 2013 (článek). – Cit.: V noci z 8. na 9. března 1944 zavraždili nacisté v plynových komorách v Osvětimi- Birkenau více než 3 700 lidí, Židů z českých zemí. Byli to obyvatelé tábora BIIb neboli „terezínského rodinného tábora v Osvětimi“. Od hrůzné události, která se v Čechách připomíná až překvapivě málo, uplyne za několik dní devětašedesát let. iDNES.cz vám přináší další z Příběhů 20. století.

V září 1943 bylo z terezínského ghetta do Osvětimi-Birkenau ve dvou transportech deportováno 5 tisíc židovských vězňů, kterým se na rozdíl od nešťastníků, zařazených do dřívějších transportů, dostalo nebývalých „privilegií“.

Za prvé při příjezdu neprocházeli obvyklou selekcí, tedy rozdělením nově příchozích na ty, kdo ještě budou žít a pracovat, a na většinu ostatních, která bude ihned zavražděna v plynových komorách. Nedošlo také k rozdělení rodin do různých sekcí tábora, proto „rodinný“tábor. K „privilegiím“ patřilo i to, že terezínští vězňové nebyli při příjezdu podrobeni ponižujícímu rituálu vyholení hlavy, a že děti směly přes den pobývat na dětském bloku.

V prosinci 1943 a v květnu 1944 pak v několika velkých transportech z Terezína přijelo dalších 12 500 vězňů, které umístili také v rodinném táboře. Zatímco první transporty byly složeny výhradně z vězňů, kteří do Terezína přišli z českých zemí, v pozdějších transportech pocházela zhruba polovina deportovaných z Německa, Rakouska či Nizozemí. (more…)