Hostem Barbora Tachecí, novinářka a moderátorka.
Natočeno 2013. Premiéra 21. 3. 2013 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:05 h.; 55 min.).
Pozn.: Rozhlas prý dokáže lépe budit emoce než televize. I proto dává novinářka a moderátorka Barbora Tachecí přednost právě rádiu před televizí. „To, že vás lidé v rozhlasu nevidí, vám navíc dává pocit volného dýchání,“ přiznává žena, která už si během své dlouhé kariéry vyzkoušela obojí.
Jakub Kamberský
kulturolog
Děj dnes již klasického románu Nadějné vyhlídky Charlese Dickense (1861, česky poprvé 1960) by měl být čtenářům kvalitní literatury dobře znám. K poznání jistě přispělo i nejnovější filmové nastudování z roku 2012, ovšem i díky auditivnímu zpracování si posluchači mohou rozšířit obzory. Ti znalí snad budou překvapeni z trochu odlišného konce příběhu, na rozdíl od původní knihy. I toto budiž k pozvánkou příběhu dobrosrdečného nechtěného sirotka Pipa, který jako kluk pomohl trestanci na útěku, jako mladý chlapec zatoužil po nenaplněné lásce nešťastné a kruté dívky Estelly, kterému coby mladému muži shodou okolností spadlo k nohám jmění, aby si nakonec, opět zchudlý a ve zralém věku uvědomil, že peníze nepředstavují vše, že si jimi nelze vše koupit, a že chce-li smysl života a hodnoty nalézati, musí se poctivě živiti. Vzhledem k mnoha dějovým zvratům a četným zápletkám není na místě rozepisovat se o ději románu podrobněji. (more…)
Vladimír Príkazský. Původní rozhlasová hra na motivy skutečné události z konce II. světové váky. Natáčecí technik Michal Dejmek. Režie Věra Kovaříčková.
Účinkují Slávka Hozová, Miroslav Masopust, Jaroslav Moučka, Libuše Havelková, Věra Kubánková, Ladislav Mrkvička a další (dětští herci).
Natočeno v roce 1970 (neodvysíláno, smazáno). Premiéra 24. 10. 1992 (Praha, 20:00 – 21:30 h.; 73 min., z kopie hry na pásku z magnetofonu Sonet Duo). Repríza 16. 3. 2013.
Lit.: Černý, Tomáš: RozHraní oslaví narozeniny Rudolfa Křesťana. In web ČRo 2 Praha, březen 2013 (anotace). – Cit.: (…) Dnes přijde Vlado Príkazský a bude nám vyprávět jeden válečný příběh o dětech, které měly zapomenout svá jména, neboť jejich rodiče pomáhali parašutistům v roce 1942 a byli popraveni za heydrichiády. Tzv. Svatobořické děti prožily část války v lágru a teprve v 60. letech o svém osudu některé z nich vyprávěly v rozhlase. Vlado Príkazský na základě svého pořadu z roku 1966 napsal v roce 1969 rozhlasovou hru „Až bude jednou…“, která ovšem v době svého vzniku (1970) nebyla odvysílána. Premiéru si odbyla až v roce 1992 a stejně jako dnes byla vysílána díky existenci kopie hry na pásku z magnetofonu Sonet Duo. Původní rozhlasové pásy byly totiž během normalizace smazány. Poslechněte si tedy málo známý válečný příběh tak, jak ho ztvárnil Vlado Príkazský!
Před rozhlasovou hrou a po jejím skončení hovoří Tomáš Černý a Vladimír Príkazský. (11 + 3 min.)
Jan Němec. Audiokniha. Hudba a režie Jan Němec. Hudbu nahrál Oskar Petr v roce 1980.
Čte Karel Roden.
Natočeno 2013. Vydalo nakladatelství Supraphon 22. 3. 2013 (2 CD, SU 6168-2).
Pozn.: Povídka Italská spojka byla uvedena v Českém rozhlase 19. 3. 2016 (ČRo 3 Vltava 22:30 h) u příležitosti úmrtí Jana Němce.
Lit.: -ob- [Bezr, Ondřej]: Roden načetl první audioknihu s povídkami Jana Němce. In web IDnes, 18. 3. 2013 [článek]. – Cit.: V pátek 22. března vyjde audiokniha Nepodávej ruku číšníkovi, kde herec Karel Roden čte povídkové vyprávění o životních zvratech slavného filmového režiséra Jana Němce. Půjde o vůbec první audioknihu, kterou herec načetl. iDNES.cz přináší ukázky a krátký videodokument.
Karel Roden svoji účast na nahrávce okomentoval slovy: „S načítáním knih nemám vůbec žádné zkušenosti, ale pro pana režiséra Němce bych udělal cokoliv, tak moc si ho vážím a obdivuji jeho dílo.“
Jeden z nejvýznamnějších režisérů tzv. české nové vlny, tvůrce filmů jako jsou Démanty noci, Zpráva o slavnosti a hostech či Mučedníci lásky, sepsal zážitky svého mimořádně podivuhodného života v knize Nepodávej ruku číšníkovi, vydané před časem nakladatelstvím Torst. Osm stěžejních příběhů z několika důležitých etap umělcova života načetl nyní Karel Roden v režii autora, který je též tvůrcem doprovodné písně, nahrané Oskarem Petrem v roce 1980.
Úvodní a zároveň titulní povídka je vzpomínkou na textaře Jiřího Štaidla. „Jirka Štaidl vždycky říkal: nikdy nepodávej ruku číšníkovi, protože ten je tady od toho, aby nás obsluhoval a ne aby se s námi kamarádil. Nicméně sám nakonec ruku číšníkovi podal. V den, kdy tragicky zahynul při autonehodě. Jeho věta dala jméno mé knize jako takový odkaz k tomu, že se má každý držet svých kořenů, předsevzetí i svých eventuálních předsudků, tak aby zůstal za každých okolností sám sebou,“ říká k názvu knihy Jan Němec.
V další povídce objasňuje záhadné úmrtí Jiřího Šlitra, v jiném příběhu se autor vrací do roku 1968, nejprve na festival v Cannes, kde v době pařížského jara došlo k revolučnímu zvratu, který osudově zasáhl do následujícího tvůrčího života umělce. Povídka z prvního dne srpnové okupace Československa vysvětluje vznik slavného Němcova dokumentu.
Tehdy Jan Němec natočil Oratorium pro Prahu, pravdivou zprávu o chování ruských vojsk a českých civilistů a dobrodružně film převážel přes hranice. Milovník krásných žen Jan Němec také vzpomíná na soužití se slavnou zpěvačkou, když vypráví o tom, jak střílel do okna této milované ženy. Závěrečný příběh z amerického období patnáctiletého exilu uzavírá symbolicky dramatické životní osudy tohoto originálního umělce.
Lit.: Velíšek, Martin: Jan Němec: Italská spojka. In web ČRo 3 Vltava, 19. 3. 2016 (článek). – Cit.: Ve věku 79 let zemřel filmový režisér Jan Němec, jeden z filmových tvůrců české nové vlny v 60. letech. Zaujal už svým celovečerním debutem Démanty noci z roku 1964. Film natočený podle povídek Arnošta Lustiga přinesl režisérovi mezinárodní ocenění.
Z knižního souboru autobiografických povídek Nepodávej ruku číšníkovi jsme vybrali povídku Italská spojka. Poslouchejte ji v podání Karla Rodena na Vltavě ve 22:30.
To ho provázelo i v další kariéře – za snímek O slavnosti a hostech označil Němce anglický odborný časopis Film and Filming nejlepším světovým režisérem roku. Na domácí půdě mu ale vynesl film mnoho potíží. Ty prohloubily snímky Strahovské události z roku 1967 (o policejním zásahu proti studentské demonstraci) a Oratorium pro Prahu, které zaznamenalo první den sovětské okupace Československa 21. srpna 1968. Němec nesměl dál točit filmy a nějaký čas pracoval pro televizi. Natočil například recitály Marty Kubišové a Karla Gotta. S nástupem normalizace byl ale donucen opustit Československo, do emigrace odešel v roce 1974. Poté žil 15 let v Německu a USA, kde se živil mimo jiné i natáčením svatebních videí. Byl ale také poradcem při natáčení Nesnesitelné lehkosti bytí a koncem 80. let minulého století získal nominaci na cenu Emmy za dokument o polském exilovém spisovateli Czeslawu Miloszovi.
Po návratu do Česka po roce 1989 natočil například komedii V žáru královské lásky, drama Jméno kódu: Rubín, Toyen, Krajina mého srdce nebo lyrickou zpověď Noční hovory s matkou. Od loňského roku Jan Němec pracoval na filmu Vlk z Královských Vinohrad podle vlastních autobiografických povídek.
Alojz Čobej. Biblický příběh. Zvuk Marek Rimóci a Michal Vosko. Hudební redaktorka Diana Rauchová. Režie Štefan Šmihla.
Osoby a obsazení: otec Sabatah (Štefan Šmihla), Háran, starší syn (Richard Sanitra), Jónah, mladší syn (Daniel Výrostek), Šyrin (Svetlana Sarvašová), Noemi (Dominika Misárová), Ben Ševa, krčmár (Michal Ďuriš), Jigal (Ján Haruštiak) a Pinchas, sluha (Jakub Janíček).
Připravilo Rádio Lumen v roce 199? (56 min.).
Vlado Goffa. Humoristicko-satirické pásmo. Vtipná přeprava nejrozličnějšími dopravními prostředky. Hudební redaktor Rudolf Pepucha. Zvuk Peter Hájek. Dramaturgie Viera Benediková. Režie Martin Kákoš.
Účinkují Ivan Vojtek ml., Ady Hajdu, Dušan Szabo, Peter Šimun, Jozef Šimonovič, Lucia Vráblicová a Helena Geregová.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2006 (45 min.).
Emil Benčík. Feature o příčinách a následcích dopravních nehod. Redaktorka Táňa Kusá. Hudební a zvuková spolupráce Eleonóra Vančíková-Kapasná, Eva Irmanová, Andrej Kubík.
Účinkují Darina Vašíčková, Ivan Laca, Vladimír Minarovič a odborníci dr. Karol Kalig (Kalich?), mgr. Helena Pipíšková, kpt. Peter Pleva a ing. Gustáv Kasanický.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2000. Premiéra Slovenský rozhlas Bratislava 24. 1. 2001 (44 min.). Reprízy 12. 11. 2002, 28. 10. 2003, 4. 1. 2005.
Vladimír Ferko, Andrej Ferko. Četba na pokračování z románu otce a syna Ferkových. Redakce Roman Brat. Zvuk Alena Duchoňová, Ján Mudroch, Eva Irmanová, Emília Miháleková a Vladimír Mihálek. Režie Igor Hrabinský.
Účinkuje Ján Valentík.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 1994 (5 x 25 min.).
Pozn.: Drotársku ságu Ako divé husi možno vnímať ako postmoderný román – otázku o pamäti, ako originálne dielo magického realizmu, ako autentickými obrázkami ilustrovaný dokumentárny román o typických osudoch slovenských priekopníkov svetovosti doma a slovenskosti vo svete, ako zvláštny film v próze, kombinatorické rozprávanie o historických faktoch a faktických historkách či ako neuveriteľnú rozprávku pre dospelých, ale i celkom po svojom, podla originálnej tvorivosti čitateľa. Toto všetko sa nejakým spôsobom skutočne stalo a unikátna autorská dvojica – syn a vnuk rovnianskeho drotára v Gruzínsku – teraz o tom vydávajú jedno z možných svedectiev.
Ján Smrek. Četba na pokračování. Redaktor Jozef Čertík. Hudba Lýgia Vojtková. Režie Viera Weidlerová.
Účinkují Ladislav Chudík, Jozef Šimonovič.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 1997 (4 x 30 min.). Repríza 27. 5. – 6. 6. 2024 (SRo 8 Rádio Litera); 27. 5. – 31. 5. 2024 (SRo Rádio Devín, 6:00 h.) ke 100. výročí Ladislava Chudíka.
Pozn.: Čítanie na pokračovanie z memoárovej knihy slovenského básnika, spisovateľa, redaktora, publicistu, vydavateľa a organizátora kultúrneho života.Tomuto druhu literárnej tvorby sa začal venovať v 60-tych rokoch a tvorí ju jediné dielo. Knižne však vyšla len jeho prvá časť pod názvom Poézia moja láska (1968).
V tejto autobiografickej knižke vyjadril svoje životné skúsenosti, ako aj náhľady na umenie a poéziu. Dielo zachytáva poprevratové obdobie básnikovho života a slovenského kultúrneho diania. Smrek tu postupuje chronologicky. Podrobne osvetľuje svoj vstup do literatúry, žurnalistiky, aktívne pôsobenie v Modre, Martine, Bratislave a v Prahe. Autor sa vyjadruje k problémom a postupnému rozvoju slovenskej kultúry po vzniku Československa. (anotace)
Lit.: anonym: Týždeň s Ladislavom Chudíkom. Témy. In web SRo Rádio Devín, 25. 5. 2024 (článek). – Cit.: Všestranný herec Ladislav Chudík patril aj k najvýznamnejším rozhlasovým interpretom. Účinkoval v stovkách literárnych a dramatických titulov, spolupracoval s mnohými režisérmi a režisérkami a vytvoril celý rad veľkých dramatických postáv.
Tento obľúbený herec by sa v týchto dňoch (27. mája) dožil storočnice a my vám ho predstavíme ako skvelého interpreta prozaických textov a poézie. Z archívu Slovenského rozhlasu vyberáme aj ukážky jeho hereckej tvorby v adaptáciách klasických diel.
Nezabudnuteľný hlas tohto významného slovenského herca a interpretátora literárnych diel si môžete spolu s nami pripomenúť vo vysielaní Rádia Devín (…).
Lit.: Šaráková, Lucia: Týždeň slobody a storočnica Ladislava Chudíka. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 27. 5. 2024 (článek). – Cit.: Tento týždeň v našom programe vzdávame poctu slovenskému hereckému majstrovi Ladislavovi Chudíkovi. Narodil sa presne pred 100 rokmi, 27. mája 1924 v obci Hronec neďaleko Brezna. Bol dlhoročným členom činohry SND, stvárnil okolo 150 filmových úloh, do pamätí sa vpísal ako primár v seriálovej nemocnici, ako pedagóg vychoval celú hereckú generáciu a pôsobil aj ako Minister kultúry SR. V našom vysielaní sa L. Chudík prejaví ako všestranný herecký majster – ako interpret čítania z napínavej knihy pamätí Jána Smreka Poézia moja láska, ako recitátor veršov Hviezdoslava i Pavla Horova, budete ho počuť v hlavnej úlohe ako lorda Lyonela Carltona v hre Petra Karvaša Carltonovská komédia, ale aj ako otca v hre Dušana Širokého Ak chceš, ozvi sa. Nebudú chýbať ani pásma o jeho živote a hereckej tvorbe. Zároveň sa vo vysielaní venujeme aj téme slobody a jej dôležitosti v našom živote. Ponúkneme vám viacero relácií, ktoré reflektujú jej rôzne podoby.
Hneď v úvode nášho týždňa zaznie Ladislav Chudík v prvej časti čítania na pokračovanie z pamätí Jána Smreka pod názvom Poézia, moja láska. Básnik v nej spomína na kultúrny časopis Elán, ktorého bol vydavateľom. V réžii Viery Weidlerovej spoluúčinkuje Jozef Šimonovič. Program je z roku 1997. Vysielame v piatich častiach. Spolu s básnikom Smrekom a jeho priateľom, maliarom Martinom Benkom, v nej podnikneme dobrodružnú cestu nielen po Stredomorí, ale aj púť jeho kľukatou históriou a ďalšie dobrodružstvá. (…)
Vlado Bednár. Redakce Peter Glocko ml. Hudba Roman Žiaran. Zvuk Alena Duchoňová. Režie Štefan Korenči.
Účinkuje Peter Bzdúch.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 1998 (5 x 30 min.).
Pozn.: Čítanie novely zo zbierky slovenského spisovateľa, dramatika a autora literatúry pre deti a mládež Dračie žily, vydaná posmrtne, ktorá sa mierne odlišuje od väčšiny Bednárových kníh – sú písané vážnejším tónom a príbehy sa javia smutnejšie (o čom nám napovedá už podtitul zbierky – Kniha osamotených). Paradoxne je však humor a ironický kód neustále dodržiavaný. Vážnosť knihy spočíva predovšetkým v zvýšenej psychologizácii postáv, ktorými sú zväčša samotári hľadajúci životné šťastie a vlastnú identitu.
V tejto súvislosti možno hovoriť o „smutno-úsmevných“ príbehoch, v ktorých sa autor snaží nadnášať vážnosť iróniou a sarkazmom, no chýba tu potrebná dávka optimizmu, na akú sme u Vlada Bednára zvyknutí. Na druhej strane – napriek absencii happy-endu – tu postavy tak celkom nevešajú hlavy, ale pokračujú ďalej vo svojom „smutno-úsmevnom“ živote tak, ako to robí protagonista Hany, miestny smoliar – introvert, v závere novely Učiteľka orientálnych jazykov: „Hany vykročil vrždiacim snehom. Nevadia mi slnca páľavy, ani mrazov ostré žihadlá. Nevšímam si chlad podvečerných vetrov, ani drobný dážď, čo zavše na mestečko mrholieva. Pod nohami vrzgoce mi sneh a v srdci je pokoj a mier.“
Powered by WordPress