František Halas. Rozhlasové zpracování básnického torza. Připravil Ludvík Němec. Hudba Daniel Forró. Zvukový mistr Josef Daněk. Záznam a střih Marie Stojanová. Dramaturg Tomáš Sedláček. Režie Petr Dufek.
Účinkují František Derfler, Ivana Valešová, Alice Koláčková, Igor Bareš a Karel Bartoň.
Nastudovalo Brno v roce 1991. Premiéra 26. 10. 1991 (Vltava, 11:30 – 12:00 h.). Repríza 2. 4. 1994 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.); 4. 10. 1996 (ČRo 3 Vltava, 20:20 h.).
Pozn.: Pořad zazněl v rámci projektu Audiokabinet (off-program Měsíce autorského čtení) 9. 7. 2014 v 17:30 h. v Divadle Husa na provázku. Následovala beseda s Ludvíkem Němcem.
Lit.: Lit.: Boková, Marie: Rozhlasový víkend. In Scéna 6/1991, s. 6 (recenze).
Lit.: ln: Tmání dvojzpěvná. In Týdeník Rozhlas 40/1996 (23. 9. 1996), s. 22 (článek). – Cit.: František Xaver Halas, syn básníka Františka Halase, vzpomíná na to, jak jeho otec nesnášel všechny své říjnové oslavy: v tomto měsíci měl narozeniny i svátek – a to ještě netušil, že si v něm budeme připomínat i výročí jeho úmrtí. Ty narozeniny by letos byly pětadevadesáté, básník už je neslaví sedmačtyřicet let – a my se o rozhlasovou oslavu pokusíme zrovna na Františka.
Pátečnímu večeru dala název poetická koláž, která se na malé ploše pokouší napnout jakési provazochodecké lano (pro vás, pro posluchače) mezi hranečníky básníkova díla: lyrickou prózou Já se tam vrátím a velkou básní nicoty a zmaru Nikde. V podobné poetice vznikla i rozhlasová kompozice Potopa, sestavená z nikdy nedokončených básnických cyklů o potopě coby symbolu marasmu soudobé civilizace. Už zmíněný F. X. Halas vzpomene v literárním pásmu na vznik otcových básní pro děti, dalšími vzpomínkami přispějí Jan Skácel, Slávek Volavý a především největší znalec a vykladač Halasova díla Ludvík Kundera. O interpretaci většiny veršů večera požádal režisér Zdeněk Kozák Františka Derflera, průvodcem bude Ludvík Němec z brněnské literární redakce.
Sedláček, Tomáš: Schůzky s literaturou věnované básníku Františku Halasovi. In web ČRo, říjen 2011 (článek). – Cit.: Ke 110. výročí narození jednoho z největších českých básníků 20. století vysíláme rozhlasové pásmo, kterému tvůrci dali jméno Potopa. Na svého otce a okolnosti vzniku torza poemy vzpomíná básníkův syn, prof. F.X.Halas. V pořadu zazní stereofonní rozhlasová kompozice básníkovy nedokončené skladby Potopa, která vznikla před dvaceti lety. Připravil a uvádí Tomáš Sedláček.
3.10. tomu bylo 110 let, co se v rodině brněnských textiláků Halasových narodil jeden z největších českých básníků 20. století František Halas (3.10.1901 – 27.10.1948). A před dvaceti lety vznikl k Halasovu nedožitému 90. výročí rozhlasový snímek Potopa. Jeho autor, tehdy redaktor LDR ČRo Brno Ludvík Němec, sestavil (dodnes jsem přesvědčen, že s mimořádným citem i pokorou) stereofonní kompozici z básní, které Halas za svého života nikdy nepublikoval a nikdy nedokončil. V Československu vyšly poprvé až v edici Jindřicha Chalupeckého v roce 1965 jako torza skladeb Potopa – Hlad.
Na dvacet let starém snímku tehdy intenzivně spolupracoval režisér Petr Dufek. Účinkujícími jsou František Derfler, Ivana Valešová, Alice Koláčková, Igor Bareš a Karel Bartoň. Hudebně spolupracoval skladatel Daniel Forró, technicky zvukový mistr Josef Daněk a technička Marie Stojanová. Potopa zazněla na Vltavě v premiéře v roce 1991, repríza po čtyřech letech a jak se postupně měnilo programové schéma stanice, nenašla už kvůli stopáži další příležitost.
Jakkoli jsou verše Potopy básnickým torzem, jejich monumentální a strhující obraznost je dodnes živá a s proměnami světa i české společnosti zní zase novými a naléhavými tóny. Nevracíme se k nim jen z jakési nostalgie. Halasovy verše, vydávané posmrtně a s velkými obtížemi, způsobenými zejména sekyrnickým projevem Ladislava Štolla, známým pod názvem Třicet let bojů za českou socialistickou poezii (básník a velký halasovský editor Ludvík Kundera se netajil názorem, že Štollův projev z roku 1950 měl být ve skutečnosti soudní obžalovací řečí) jsou dokladem také velkého hodnotového vnitřního přelomu „vojáka jiné víry“ Františka Halase, který zrál zřejmě po celou druhou světovou válku až do básníkovy předčasné smrti. O tom a dalších okolnostech vzniku rukopisného torza Potopy a jejích osudů bude zasvěceně hovořit starší básníkův syn prof. ThDr. a PhDr. František X. Halas.