Ladislav Švihran. Cyklus dokumentů o významných osobnostech slovenských dějin.
Natočeno 2005.
Obsah: 1. Bočkaj (30 min.). – 2. Betlen – 4. Vešeléni
6. 9. 2012
5. 9. 2012
Páteční Kolotoč s vypravěči (1995)
Připravil a pořadem provází Ivan Ruml. Dramaturgie Jaroslava Strejčková.
Účinkují malíř Vladimír Komárek, veterinář dr. Jaromír Svobodník, policejní rada dr. Miroslav Dočekal a herpetolog RNDr. Ivan Rehák.
Natočeno 1995. Premiéra 24. 3. 1995 (ČRo 2 Praha; 41 min.).
Pozn.: Jak vypadalo páteční vydání magazínu Kolotoč v roce 1995? Tehdy se redaktor Kolotoče Ivan Ruml pokusil navázat na cyklus Sedmilháři a jednou měsíčně sezval k rozhlasovým mikrofonům zajímavé vypravěče. Ve studiu se tentokrát sešli: malíř Vladimír Komárek, veterinář dr. Jaromír Svobodník, policejní rada dr. Miroslav Dočekal a herpetolog RNDr. Ivan Rehák. Jejich vyprávění o nejrůznějších formách lsti jistě potěší a pobaví i dnes.
Z Donína do oblak 1/5 (2012?)
František Fajtl. Četba na pokračování. Připravil Dominik Mačas. Režie Miroslav Buriánek.
Čte Miloš Stránský.
Připravil Český rozhlas v roce 2012? (5 x 8 min.). Vysílal ČRo Plzeň 3.-7. 9. 2012 v cyklu Literární doteky (premiéra?).
Pozn.: V srpnu jsme si připomněli sté výročí narození generála Františka Fajtla, legendárního stíhacího pilota, veterána 2. světové války, nositele Řádu Bílého lva. Jako připomínku otevíráme jeho méně známou knížku Z Donína do oblak, ve které František Fajtl vzpomíná na své dětství a mládí prožité na Lounsku. (anotace ČRo, 2012)
Kliatba zo záhrobia (Kletba ze záhrobí, 2004)
Radovan Brenkus. Povídka. Hudbu vybral Alexander Berta. Redakce Radoslav Passia. Zvuková spolupráce Peter Vaško. Režie Mária Jarkovská.
Účinkují Helena Himičová, Peter Himič a Peter Rašev.
Připravil Slovenský rozhlas štúdio Košice v roce 2004 (25 min.).
Slávnosť prvej paradajky (Slavnost prvního rajčete, 198?)
Andrej Jachontov. Rozhlasová úprava divadelní hry. Překlad, rozhlasová úprava Ĺubomír Stanček. Hudební spolupráce Katarína Cútová. Zvuk Andrej Klimits. Technická spolupráce Ivan Budko. Dramaturgie Milan Frolo. Režie Viera Weidlerová.
Účinkují Karol Machata, Leopold Haverl, Emil Horváth, Eva Matejková, Ivo Gogál, Helena Geregová a Emília Vášáryová.
Připravil Československý rozhlas v roce 198? (82 min.).
Slovo (2012)
Pavol Smolík. Smutná etymologie jednoho dne. Námět a scénář Pavol Smolík. Dramaturgie Jana Hevešiová. Hudební dramaturgie Pavol Smolík a Oldo Fiala. Zvuk Peter Hájek. Režie Pavol Smolík.
Účinkují Peter Rúfus, Miroslav Trnavský, Ĺubica Očková, Júlia Horváthová, Jakub Ružička, Alfréd Swan, Mária Landlová, Dušan Vaňo, Ladislav Konrád, Mária Schlosserová, Miroslava Drínová a Lukáš Dóza.
Připravil Slovenský rozhlas pro Rozhlas a televíziu Slovenska v roce 2012 (25 min.). Premiéra 3. 9. 2012 v cyklu Apokryfárium 22/43 (SRo 2 Rádio Regina, 17:30-18:00).
Na Větrné hůrce 1/10 (2012, 2016)
Emily Brontëová (Bronteová). Desetidílná dialogizace příběhu přistěhovalce Lockwooda, statkáře Heathcliffa a kraje kolem domku Drozdova. Rozhlasová úprava Petra Ševců a Josef König. Mistr zvuku Zdeněk Prchlík. Režie Tomáš Soldán.
Osoby a obsazení: vypravěčka / služka Nelly (Zuzana Slavíková), Kateřina (Tereza Richtrová), Heathcliff (Petr Vaněk), malý Linton (Jiří Suchý z Tábora). Dále účinkují Vladimír Krátký, Milan Holenda, Klára Klepáčková, Lukáš Král, Petr Kubes a Vendula Fialová.
Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2012. Premiéra 1. dílu 31. 3. 2013 (ČRo Olomouc, 16:04 h.) v cyklu Počteníčko. Repríza 1. dílu 22. 10. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).
Vydal Radioservis, listopad 2016 (1 CD MP3,CR0891-2; EAN 8590236089129; celková délka 3 hod. 53 min.).
Lit.: Soldán, Tomáš: Český rozhlas Olomouc uvede dramatizaci románu Na Větrné hůrce. In web ČRo Olomouc, březen 2013 (článek). – Cit.: Do věčnosti zkamenělá návrší, zrádné slatiny a rozsáhlá vřesoviště, stejně jako dva sobě nepodobné domy se v polovině 19. století staly kulisami slavného románu Emily Brontëové Na Větrné hůrce.
Český rozhlas Olomouc koncem března uvede desetidílnou dramatizovanou četbu tohoto klasického díla světové literatury, dominovat jí budou herci Zuzana Slavíková, Petr Vaněk a Tereza Richtrová.
Tragický příběh nenaplněné lásky a pomsty posluchače přenese do kopcovité oblasti v anglickém západním Yorkshiru. Právě tam totiž Emily Brontëovou uchvacovaly ony bouřlivé výšiny, jak zní také jeden z překladů anglického názvu románu.
Krajina nedaleko Bradfordu svou svíravostí naznačuje, kudy se musejí odebírat životy dvou zpočátku nevinných dětí, které si chvíli na lásku snad jen hrají, aby jejím poryvům nakonec podlehli.
Počasí na Větrné hůrce a nedaleké usedlosti Drozdově tak určuje záhubu, které podléhá nalezenec Heathcliff, zpupná Kateřina i její přítel a pozdější manžel Edgar Linton. Čtenář a rozhlasový posluchač je přitom svědkem toho, jak jiskra křivdy nakonec přeskočí i na děti těchto zatracených.
Rozhlasovou verzi románu připravila autorská dvojice Petra Ševců a Josef König. Natáčení se ujal režisér Tvůrčí skupiny Olomouc Tomáš Soldán.
Kromě Zuzany Slavíkové v roli služky Nelly, která celý příběh vypráví, se v hlavních rolích představí také herci Petr Vaněk jako Heathcliff a Tereza Richtrová, která svůj hlas propůjčila Kateřině. Sekundovat jim budou herci Vladimír Krátký, v rozhlase debutující Milan Holenda, Klára Klepáčková, Lukáš Král, Petr Kubes, Jiří Suchý z Tábora a Vendula Fialová.
V dětských rolích se představí žáci Literárně-dramatického oboru ZUŠ Žerotín v Olomouci. Premiéru prvního dílu dramatizované četby odvysílá Český rozhlas Olomouc v rámci cyklu Počteníčko v neděli 31. března v 16,04. Ostatní díly pak každou následující neděli.
Lit.: anonym: Recenze audioknihy Na větrné hůrce. In blog Ijáček, květen 2017 (recenze). – Cit.: Jde o klasické dílo anglické literatury 19. století. Je to historický román Emily Bronteové Na větrné hůrce. Přiznám se, že jsem si ji chtěla přečíst už od školy a nikdy jsem se k ní nedostala. A až nedávno jsem viděla její filmové zpracování. Které mě tedy moc nenadchlo. Přesto povědomí o ději má asi každý.
Odehrává se na dvou místech Drozdově a Větrné hůrce. Má jen pár centrálních postav, jejíž život je zde popisován. Nejvíce vše však zaměřují na Heactliffa a Kateřinu.
Kateřina a její bratr Hindley patří do rodiny Earnshowů, kteří sídlí na panství Větrná hůrka. Jednou se jich otec zeptá, co jim má přivézt z cest a místo vytoužených dárků přiveze zuboženého cikánského hocha Heactliffa. Kterého zpočátku nechtějí děti vůbec přijmout, natož jako sobě rovného. Zatím co časem Kateřina Heactliffa začne mít ráda, její bratr jej nenávidí, čím dál víc a dává mu to jasně najevo. Dalo by se říct, že Heactliff tak trochu kazí i Kateřinu, která je místo chování mladé dámy vlastní spíše chování uličnice. I těmi společnými dobrodružstvími se prohlubuje jejich vztah. Při jedné takové vylomenině se Kateřina dostává na Drozdov do rodiny Lintonů. Ve filmu sice bylo, že si zvrtla kotník a proto tam několik týdnů zůstala, zde však byla přistižena při vylomenině a ponechali si ji tam jen krátce, zatímco Heactliff utekl. O to víc se tam vracela na návštěvy. Táhla ji tam zřejmě čistota tamních dětí Edgara a Isabely. Kteří byli vzorem správného chování a Kateřina jejich společnost vyloženě vyhledávala a s Heactliffem trávila stále méně času. Kateřina zlomí Heactliffovi srdce tím, že se provdá za Edgara. To v něm jen podpoří nenávist a zlobu vůči lidem a i k sobě samému. Od té doby žije jen pomstou. Ta se mu v podstatě podaří na dětech, čímž zjistí, že ho to vlastně ani netěší.
Příběh je velmi poutavý. Hodně k tomu napomáhá komorná Nelly, která v této knize slouží jako vypravěč. Namluvila ji Zuzana Slavíková. Zprvu jsem se bála, že jde jakoby o divadelní hru a já zatím vždy měla knihy, kde je vypravěč. Nebo jako v dívce ve vlaku, kde je jen pár postav a každá vypráví za sebe. Neměla jsem se ovšem čeho bát. Kromě Nely je zde jen pár postav:
Petr Vaněk – Heathcliff
Tereza Richtrová – Kateřina
Klára Klepáčková – Katka
Milan Holenda – Edgar
Lukáš Král – Hareton
Jiří Suchý – Linton
Vendula Fialová – Isabela
Petr Kubes – Hindley
Vladimír Krátký – Earnshaw
Albert Pazdera – mladý Hindley
Martin Skopalík – mladý Heathcliff
Alžběta Anna Mankovecká – mladá Kateřina
Nejvíce se mi líbila Nelly a Heathcliff. Z jehož hlasu opravdu ta zloba a nenávist jen srčela. Skoro jste se báli i dýchat, ať ho to nenaštve ještě víc :-) A jak jsem u Dívky ve vlaku považovala hudbu za zcela zbytečnou a spíše rušivou, tady je tomu naopak. Celá hudba jen podtrhuje dramatičnost a zoufalost celého příběhu. Občas to opravdu navodí pocit, že Vám za zády chodí duch. :-) Kniha opět končí stylem – co bude dál, tak to přece neskončí…i když šla i kousek dál než film. Je jasné, že do cca 4h se prostě nevejde vše. Zvlášť, když se jedná o zkrácenou verzi a rozhlasovou hru.
V audiotéce ji naleznete v sekci klasická díla a stojí 249 Kč. Já ji brala v nějaké akci kolem 190 Kč. Je zde i 15 min ukázka, která je spíše z konce knihy.
Na Audiolibrixu je ukázka jen 5min. Lze zde zadat i delší verzi a ta má minut 21. Zde stojí 269 Kč.
Na Alza media je také za 249Kč. A ukázka je asi z poloviny knihy, kdy na Drozdově je mladý Linton. A ukázka má jen pár minut.
Celá knížka má 215 Mb. A ráda si ji poslechnu znovu. A všem milovníkům klasiky mohu jen a jen doporučit. Ony Vám nekteré věty ulpí v paměti. ;-)
Jak to vidí Tlučhořovi 1/388 (2012-2020)
Oldřich Kaiser a Jiří Lábus komentují v desítkách postav a postaviček dění kolem nás.
Natočeno 2012. Premiéra 1. dílu 3. 9. 2012 (ČRo 2 Praha, 7:20 h.).
Lit.: Jeníček, Petr – Nováček, Ondřej – Dittrich, Miroslav: Stížnost posluchače Petra Jeníčka ohledně zrušení pořadu Tlučhořovi (únor 2021). In web ČRo, 24. únor 2021 (stížnost + odpovědi). – Cit.: Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 24. 2. 2021. (…)
Vážení členové rady Českého rozhlasu,
dovoluji si vám adresovat stížnost na zrušení pořadu- rozhlasového seriálu- Tlučhořovi na vlnách ČR Dvojka od 1.1. 2021. Seriál Tlučhořovi je vysílán již 30 let od roku 1991 s malými přestávkami . Již v minulosti čelil nelibosti některých pracovníků ČR a byl již jednou zrušen. Nyní se tedy jedná o tzv. „druhé rušení“ tohoto oblíbeného pořadu na vlnách Českého rozhlasu.Jistě existuje celá řada „objektivních“ důvodů , které k tomu vedly a já si dovolím předestřít vám pohled nás, fanoušků tohoto seriálu : Seriál Tlučhořovi reflektuje nejen minulost , ale i současné dění ve společnosti a to bez hyperkorektnosti a bez „nadržování“ jakékoliv politické straně nebo světové velmoci či jinému uskupení ( např. EU ). Z tohoto důvodu je podle nás již podruhé „vymeten“ z Českého rozhlasu. Nyní však byl postup rušení rafinovanější , než v minulosti. Před cca jedním rokem bylo autorům ( pánové Oldřich Kaiser a Jiří Lábus) sděleno, že čas jednoho dílu je zkrácen z 15 minut na 5 minut. Vzhledem ke koncepci pořadu měl být tento zásah teotericky likvidační a zřejmě se očekávalo, že pánové celý projekt sami ukončí. K překvapení managementu ČR se oba autoři zvládli vyrovnat s tímto zásahem do dramaturgie a zásobovali nás celou řadou povedených dílů i nadále. Bylo tedy třeba postoupit k dalšímu kolečku oné dobře známé „salámové metody“ a tak byla k 1.1. 2021 ukončena tvorba nových dílů a vysílány budou jen pečlivě vybrané ( zřejmě ideologicky nezávadné) díly z minulosti. Vážení členové rady Českého rozhlasu , nepřípomíná vám to něco? Mně ano a to období před r. 1989 , kdy stejně v tichosti mizely osobnosti a pořady , které se nehodily tehdy vládnoucímu režimu. Dnes je důvodem například nedodržování „politické korektnosti“ , proimigrační rétoriky či multi- genderového pohledu na společnost.
Víte , je mi 50 let, před 30 lety jsem se radoval, stejně jako mnozí v vás, z nabyté svobody projevu a nyní , když vidím, jak je z této svobody znovu ukrajováno ( samozřejmě ze vznešených důvodů…), je mi opravdu smutno.
Proto jsem vás, vážení členové rady chtěl požádat o pomoc, resp . posouzení a také o zastání se nás , fanoušků seriálu Tlučhořovi, jakožto kulturní menšiny . Mnoho z nás sleduje tento seriál celých těch 30 let a mysleli jsme, že důvodem , proč seriál jednou skončí, bude věk autorů a nikoliv restrikce ze strany „svobodných médií“.
Napsal jsem email i řediteli ČR panu René Zavoralovi, bohužel však na tento podnět nereagoval .
Moc děkuji za posouzení a přeji v dnešní době hlavně zdraví a optimismus , který zatím nás, příznivce seriálu Tlučhořovi,neopouští .
V úctě
MUDr. Petr Jeníček
Vyjádření Rady ČRo
Vážený pane Jeníčku,
radní Českého rozhlasu Vám děkují za Váš podnět. O vyjádření jsme požádali zástupce vedení Českého rozhlasu, vypracoval ho ředitel Programu Ondřej Nováček. Jeho znění připojujeme k naší odpovědi.
Rada Českého rozhlasu nemá zákonné právo rozhodovat o tom, zda konkrétní pořad do programu vysílání zařadit, či nikoli. To samé platí o rozhodnutí vedení Českého rozhlasu relaci z vysílání stáhnout. Rada Českého rozhlasu v této souvislosti pouze schvaluje dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického rozvoje.
Přejeme si, abyste i nadále zůstal posluchačem některé ze stanic Českého rozhlasu.
S pozdravem
Ing. Miroslav Dittrich,
předseda Rady ČRo
Vyjádření vedení ČRo
Vážený pane Jeníčku,
děkujeme za Váš podnět. Jak sám uvádíte, pořad Tlučhořovi vysílala stanice Dvojka mimořádných třicet let. Celou dobu se k němu také chovala, a nadále chová, jako ke speciálnímu projektu. Tlučhořovi mají vlastní webovou stránku s audioarchivem, autoři měli mimořádnou tvůrčí svobodu – jednotlivé díly dodávali tzv. na klíč a tak dále.
Už samotné odvysílání 1155 dílů improvizační show, je samo o sobě dokladem velkého prostoru a podpory, které se „Tlučhořovým“ stran ČRo dostalo, ale také zdůvodněním, proč se jej stanice rozhodla ukončit. Z respektu k autorům i tomuto ojedinělému rozhlasovému projektu, vnímáme, že není možné pořady, zejména ty založené na kreativitě, donekonečna prodlužovat.
Rozhodně se však musíme ohradit proti podezření, že by se jednalo o likvidaci nepohodlného obsahu (viz stále funkční stránky a archiv) či omezení jejich autorů. Oba autoři a protagonisté jsou výraznými představiteli stávající rozhlasové tvorby a spolupráce s nimi si rozhlas cení a v tomto duchu vždy také vystupuje.
S pozdravem
Mgr. Ondřej Nováček
ředitel Programu Českého rozhlasu
Trapsavec 1/5 (2001)
Výběr povídek z Almanachu TRAPSAVEC – 25 ročníků trampské literární soutěže. Jan „Jeňýk“ Valeš (1), Vladimír „Šaolín“ Konopas (2), Stanislav „Houla“ Zárybnický (3), Jaroslav „Kutloch“ Šlejmar (4) a Stanislav „Houla“ Zárybnický (5).
Čte Jan Maléř.
Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2001.
Pozn.: Soutěž vznikla v r. 1971 a je tématicky zaměřená na práce zasvěcené přírodě a trampování. Z Almanachu jsme vybrali texty autorů z našeho regionu, kteří si z Trapsavce odnesli nějakou cenu.
Obsah: 1. Jan „Jeňýk“ Valeš (Holýšov): Za plotem (1996 – 2. místo v kategorii Próza nad 23 let.) – 2. Vladimír „Šaolín“ Konopas (Hořovice): Léto s piškotem (1993 – 3. místo v kategorii Próza do 23 let.) – 3. Stanislav „Houla“ Zárybnický (Zdice): Mám pes (1979 – 1. místo v kategorii Próza pokročilých.) – 4. Jaroslav „Kutloch“ Šlejmar (Rokycany): Zpoždění slunečního vlaku (1979 – 3. místo v kategorii Próza pokročilých.) – 5. Stanislav „Houla“ Zárybnický (Zdice): Vobchod (1974 – 1. místo v kategorii Próza pokročilých.).
4. 9. 2012
Co zbylo ze zvuků přírody (1994)
Pavel Mikoláš. Esej. Píseň C. M. Thomas a G. Powell. Text Pavel Mikoláš. Hrají The Waikikis.
Účinkují Jaroslav Holub (text) a Pavel Mikoláš (zpěv).
Nastudovala Interfona Liberec – Zájmový klub fonoamatérů v roce 1994. Vyšlo na CD Interfona Liberec 1976-2000 (Kalendář Liberecka, 2003).
Pozn.: Další ročník soutěže pohotovosti v Kudlovské dolině nám přinesl téma, jež jsme vložili přímo do názvu nahrávky. Zpracování velmi netypickou formou s použitím písně opět zabodovalo jak u poroty, tak i u posluchačů. Téměř všechny naše snímky na těchto soutěžích jsou humorného ladění a proto mívají úspěch. (anotace)