Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

3. 2. 2012

Čert a Káča (1958)

Filed under: Povídky — Martin @ 9:07

Božena Němcová. Pohádka. Údaje o tvůrcích nezjištěny.

Čte Václav Vydra st.

Natočeno v Československém rozhlase v roce v roce 1958.

Pozn.: Ke stažení k dispozici na webových stránkách Čtenářského deníku ČRo.

2. 2. 2012

William Tell (Vilém Tell, 1965)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Martin @ 18:21

Friedrich Schiller. Rozhlasová dramatizace divadelního dramatu. Překlad Ján Poničan. Rozhlasová úprava Karol Jančušek. Hudební a zvuková spolupráce František Homolčák. Technická spolupráce Máša Kysacká. Režie Miriam Budová.

Účinkují Vladimír Petruška, Elena Volková, Andrej Chmelko a členové Štátneho divadla Košice a Divadla Jonáša Záborského v Prešove.

Připravil Československý rozhlas štúdio Košice v roce 1965 (87 min.).

Zápas storočia (Zápas století, 1996)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Martin @ 18:16

Ĺubomír Stanček. Původní rozhlasová hra. Hudební dramaturgie Katarína Bielčíková. Zvuk Ĺuboš Klásek. Technická spolupráce Emília Miháleková. Dramaturgie Oľga Duhanová. Režie Róbert Horňák.

Účinkují Stanislav Štepka, Karol Čálik, Ján Valentík, Anton Korenči, Szidi Tobias, Hanka Pavlovičová, Vladimír Štefuca, Ivan Laca, Nataša Kulíšková, Miroslav Trnavský, Peter Marcin, Jozef Šimonovič, Vladimír Minarovič a Gustáv Legéň.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 1996 (47 min.). Repríza 1. 2. 2012 (SRo 8 Rádio Litera), 13. 1. 2016 (SRo 2 Rádio Regina); 14. 1. 2019 (SRo Rádio Litera, 20:30 – 21:16 h).

S otevřenýma očima prošel jsem touto zemí (2011)

Filed under: Literární pásma — Přemek @ 16:56

Nad publicistikou básníka Jaroslava Seiferta. Připravila a komentáře čte Milena M. Marešová. V pořadu hovoří literární historikové Jiří Brabec a Marie Jirásková a novinář Petr Zídek. Režie Markéta Jahodová.

Účinkují David Novotný a Milena Marie Marešová.

Natočeno 2011. Premiéra 5. 2. 2012 (60 min.). Repríza 28. 10. 2018 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou; 3. 11. 2018 (ČRo 3 Vltava, 6.00 h.).

Lit.: Marešová, Milena Marie: S otevřenýma očima prošel jsem touto zemí. Nad publicistikou básníka Jaroslava Seiferta. In web ČRo 3 Vltava, 28. říjen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Při vyslovení jména Jaroslava Seiferta se samozřejmě každému vybaví – básník. V jeho díle ovšem zaujímala významné místo i činnost publicistická a její vydání v souborném Díle Jaroslava Seiferta v nakladatelství Akropolis představuje novináře velmi pilného a žurnalistiku překvapivě svěží a aktuální. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

První příspěvky začal Jaroslav Seifert tisknout v roce 1921 a postupně se objevovaly v Rudém právu, Rovnosti, v Proletkultu, Právu lidu, Večerníku, v Literárních novinách nebo v časopise Rozpravy Aventina. Pravidelnou denní praxí a zaměstnáním se Seifertovi stala žurnalistika hlavně ve třicátých letech minulého století, protože v letech 1932 až 1938 vedl kulturní stránku Ranních novin.

Také žánrově bylo zaměření Jaroslava Seiferta velmi pestré. Do jeho publicistiky patří fejetony, sloupky, glosy, kurzívky, drobné vzpomínkové texty, úvahy, medailony, předmluvy, referáty o literatuře či divadelních inscenacích, texty polemické, odpovědi v anketách. A témata? Bystrý pozorovatel referoval o událostech společenského života, o zahraničních návštěvách, výstavách i sportovních utkáních. Často mluvil o básnících a jejich nových sbírkách, ale důležité pro něj bylo i dění na knihkupeckých pultech nebo proměna jeho milované Prahy. Ostatně právě témata věnovaná běžnostem a opomíjeným detailům dostávají díky peru Jaroslava Seiferta nadčasový rozměr. Pročítáme-li dnes publicistiku, je občas třeba, podívat se na rok, kdy byl článek tištěn, protože mnohý budí dojem, že pochází ze zcela aktuálního vydání.

Aktivní publicistická práce se pro Jaroslava Seiferta uzavřela v roce 1949. Pro komunistický režim, který v tehdejším Československu vládl, bylo nutné básníka známého jména sice respektovat, ale jako nepohodlného komentátora jej také bylo třeba umlčet. To se podařilo jak v práci novinářské, tak v básnické tvorbě, zákazem vydávání nových sbírek. K odmlčení jistě přispěly i zdravotní problémy. Slovo se ale i v tomto případě projevilo ve své síle a moci. V případě básnictví Jaroslava Seiferta ve výrazné  proměně jeho poetiky v pozdějších sbírkách, ale také ve vytrvalosti, s níž se k okolnímu dění přece vyjadřoval. V kontinuitě s jeho publicistickou činností je proto nutné připomenout také jeho komentáře a prohlášení, z nichž nejvýznamnější byly: projev na 2. sjezdu Svazu československých spisovatelů v roce 1956, usnesení Svazu českých spisovatelů v roce 1969, kterému Seifert předsedal, anebo podpis prohlášení Charta 77.

Publicistické dílo Jaroslava Seiferta má pro dnešního čtenáře samozřejmě největší hodnotu jako historický dokument, coby ilustrace dobových poměrů. Navíc z ní však i po letech vyzařuje autorova empatie, pozornost a zájem o nejrůznější témata. (…)

Autogramiáda na Vltavě (2012)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 16:46

Radovan Dršata o své nové knize „Modré patky“. Moderuje Jiří Kamen, který z knihy vybral i ukázky. Rozhovor byl natočen ve Vídni, kde R. Dršata dvacet let žije. Součástí pořadu je posluchačská soutěž, jejíž tři účastníci získají publikace s autorovým věnováním.

Natočeno 2012. Premiéra 2. 2. 2012.

„Klec vyšla hledat ptáka.“ 1/2 (2012)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 16:44

1. díl: Diskuse o dokumentu Terezy Reichové „Manuál na výrobu teroristy“ a o snímku Martina Kohouta „JUDr. Michal Danišovič“, které loni získaly ex aequo Cenu Andreje „Nikolaje“ Stankoviče. Hovoří filmový režisér, básník, malíř a vedoucí katedry dokumentární tvorby na pražské FAMU Karel Vachek, rozvojový expert Tomáš Tožička a filozof a vedoucí kulturní redakce České televize Petr Fischer.

2. díl: Diskuse filmového režiséra, básníka, malíře a vedoucího katedry dokumentární tvorby na pražské FAMU Karla Vachka, rozvojového experta Tomáše Tožičky a filosofa a vedoucího kulturní redakce České televize Petra Fischera o nejnovějším snímku Víta Janečka „Závod ke dnu“. Technická a zvuková  spolupráce Marek Smetana. Použitá hudba Karel Kryl, Vlastimil Třešťnák.

Moderuje Vladimír Hendrich.

Natočeno 2012. Premiéra prvního dílu 2. 2. 2012. Premiéra druhého dílu 2. 6. 2012 v pořadu Víkendová příloha stanice Vltava.

Meandry a sedimenty (2004)

Filed under: Radioacustica, Radioateliér — Přemek @ 16:42

Autorský teamwork sahající od elektroakustické hudby až po improvizovanou rozhlasovou hru. Připravil Michal Rataj.

Natočeno 2004. Premiéra 18. 12. 2004 v cyklu PremEdice Radioateliéru. Obnovená premiéra 4. 2. 2012 z u příležitosti 10. výročí existence pořadu (36 min). Repríza 6. 1. 2017 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h) v cyklu  Radioateliér.

Hamlet (1988)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Přemek @ 16:35

William Shakespeare. Rozhlasová úprava Poul Borum. Překlad Harvard Rem. Hudba Aasmund Feidje. Zvukový design Sture Ground. Režie Harry Guttormsen.

Osoby a obsazení: Hamlet (Terje Stromdahl), Anden (Rolf Soder), Barnardo (Trond Branne), Francisco (Ivar Norve), Marcellus (Jon Eivind Gullord), Horatio (Ingar Helge Gimle), Claudius (Erik Hivju), Laertes (Johannes Joner), Polonius (Sverre Bentzen), královna (Lise Fjeldstad), Ofélie (Annika With), Rosenkrantz (Oivin Berven), Guildenstern (Per Gorvell), první herec (Petter Nass), divadelní královna (Stine Kielland Mordre), kapitán (Reidar Sorensen), Hoffmann (Jon Eivind Gullord), rytec (Per Jansen), pomocník (Torfinn Nag), kněz (Sigve Boe), Osric (Anders Hatlo).

Nastudoval NRK v roce 1988. (celkem 141 min.).

Pozn.: Hevnens dilemma – Du studerer. Sa far du vite at faren din er dod. Du reiser hjem. Etter hvert far du mistanke: Faren din ble myrdet. Mannen som myrdet ham, er na i all hast blitt gift med din mor. Alt i deg skriker pa hevn. Men det er ikke bare-bare a anklage din nye stefar. Han har makt, enorm makt. Fatter han mistanke til at du mistenker ham, kan han fa deg drept.

Hva gjor du? – Dette er Hamlets dilemma. Den unge danske prinsen blir bratt revet ut av et trygt liv og hvirvlet inn i svarte hull av avmakt og raseri. Han drives sa langt at han star foran selvmordet. Og ma stille seg det storste av alle eksistensielle sporsmal: Skal jeg vare, eller skal jeg ikke vare? (more…)

Páteční večer – Svět Charlese Dickense (2012)

Filed under: Literární pásma,Radiodokument — Přemek @ 16:01

Návštěvu míst, spojených s osudy velkého anglického klasika a setkání se znalci a vykladači jeho díla připravil David Vaughan. Hovoří intepretátoři a znalci Dickensova díla Jeremy Clark, Robert Tucker, Brian Robinson, Simon Bradley, Bern Higginsová, Jarmila Emmerová, Zdeněk Beran a Julek Neumann.

Účinkují Ivan Řezáč, Milan Kačmařík, Aleš Bílík, Libor Vacek a Apolena Zemančíková.

Natočeno 2012. Premiéra 3. 2. 2012 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 120 min.). Repríza 7. 11. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Večer na téma.

Pozn.: Vysíláno v rámci poslechových pořadů 31. ročníku festivalu Prix Bohemia ve dnech 25. a 26. listopadu 2014 v Café Strop v Balbínově ulici 14, Praha 2.

Lit.: Vaughan, David:  Svět Charlese Dickense. In web ČRo 3 Vltava, 7. listopad 2018 (článek). – Cit.: Návštěva míst, spojených s osudy velkého anglického klasika, a setkání se znalci a vykladači jeho díla. Připravil a pořadem provází David Vaughan. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Ve Večeru na téma, věnovaném Charlesi Dickensovi a jeho literárnímu odkazu, se vydáváme do měst Rochester a Chatham, kde Dickens prožil mládí a kde se odehrává podstatná část děje jeho Nadějných vyhlídek.

V Rochesteru je rovněž Dickensovo muzeum, jehož součástí je i expozice trestanecké lodi, na jakých britská vláda deportovala trestance nejprve do Ameriky a později do Austrálie. Na takové lodi byl deportován Pipův dobrodinec, trestanec Magwitch, v románu Nadějné vyhlídky.

O dalších titulech z Dickensova bohatého literárního odkazu debatují překladatelka Jarmila Emmerová a anglista Zdeněk Beran, o Dickensově Londýně se dozvíme od jednoho z architektů magistrátu města Londýna.

Dějiště Dickensových příběhů vypadají dnes už úplně jinak, změnil se Londýn, řeka Temže i blata jižně od anglické metropole. Přesto v Anglii ducha Charlese Dickense stále nacházíme, tento mimořádný spisovatel podobu Anglie viktoriánských časů nejen zachytil, ale i spoluvytvořil.

Charles Dickens je ve vltavském Večeru na téma představen ve své složitosti – jako ochotnický herec, společenský komentátor, novinář, vypravěč, ale také jako manžel, organizátor rodinných vánočních oslav i jako člověk s problematickým vztahem k rodinnému životu.

Fonogramy – Země čééé-es-ká aneb Státní hymna v proměnách času (2012)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 16:00

Návraty po stopách zvuku. Připravil a uvádí Tomáš Černý.

Natočeno 2012. Premiéra 3. 2. 2012 (30 min.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress