Ferdinand Peroutka. Z autorovy literární publicistiky z dvacátých let vybrala Dagmar Oravová. Režie Dimitrij Dudík.
Účinkuje Josef Somr.
Natočeno 2010 (?). Premiéra (?) 25. 1. 2011 (15 min.).
28. 1. 2011
Hruškadóttir 1/5 (2010)
Jana Šrámková. Islandská novela. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravila Zuzana Vojtíšková a Jitka Škápíková. Zvukový mistr Milan Křivohlavý, Tomáš Gsöllhofer. Zvuková spolupráce Hana Brothánková. Režie Hana Kofránková.
Čte Lucie Pernetová.
Natočeno 2010. Premiéra 24. – 28. 1. 2011 (5 x 26 min.). Repríza 11. – 15. 8. 2025 (ČRo České Budějovice, 18:04 h.) v cyklu Podvečerní čtení.
Pozn.: Autorčin debut ověnčený Cenou Jiřího Ortena (2009) vypráví příběh osudové lásky zahrnující víc než jen vztah muže a ženy. Slova jako milovat nebo láska k tomu ale nepotřebuje. Zvláštní autorská cudnost, mistrná technika náznaků a přesných detailů dělají z této „islandské“ novely podivuhodné čtení.
Lit.: anonym: Hruškadóttir. In web ČRo, leden 2011 (anotace). – Cit.: Autorčin debut vypráví příběh osudové lásky zahrnující víc než jen vztah muže a ženy. Slova jako milovat nebo láska k tomu ale nepotřebuje. Zvláštní autorská cudnost, mistrná technika náznaků a přesných detailů dělají z této „islandské“ novely podivuhodné čtení.
Na Islandu dodnes nejsou příjmení a krom křestního jména člověk nosí už jen jméno svého otce, za které se přidá buď -son, syn, nebo -dóttir, dcera. Odtud pramení zvláštní název debutu mladé autorky Jany Šrámkové Hruškadóttir. Odkazuje na skutečnost, že hlavní hrdinka novely Veronika neví o svém tátovi nic. Jen to, že v době jejího narození zasadil hrušku, která je pro nedostatek jiné vazby s otcem pro její život důležitá a symbolická. Absence vlastního rodinného zázemí Veroniku o to víc přimkla k rodině spolužačky, která působí téměř ideálně. Ale může taková vůbec být? A jak do ní zasáhne tragická náhoda? Zamyšlení nad těmito i dalšími otázkami přináší vyprávění, které chvíli zachycuje přítomnost hlavní hrdinky a vzápětí její vzpomínky na dobu štěstí, které nemá nikdy skončit, a naopak na dny nepopsatelného zoufalství.
Lit.: Toušková, Martina: Jana Šrámková: Hruškadóttir. Příběh o hledání přátelství, lásky i sebe sama. In web ČRo České Budějovice, 15. srpen 2025 (článek). – Cit.: Křehká a introvertní Veronika si na gymnáziu konečně našla kamarádku. A s hřmotnou Madlou našla i druhou rodinu. Stačilo pár týdnů a cítila se u Tomanových jako doma. Možná lépe než doma. Její doma znamenalo vždycky jenom nervózní matku. Otec pár dnů po jejím narození zasadil na zahradě hrušku a navždy zmizel. To Madla měla na tátu větší štěstí… Ale ani téhle „svaté rodině“ se nevyhýbají tragédie… (…)
Příběh o hledání přátelství, lásky i sebe sama napsala současná česká autorka Jana Šrámková. Novela Hruškadóttir začala vznikat jako její ročníková práce na Literární akademii Josefa Škvoreckého.
V nakladatelství Labyrint vyšla v roce 2009 a líbila se jak čtenářům, tak kritice. Autorka za ni v následujícím roce získala Cenu Jiřího Ortena, která se uděluje mladým autorům do 33 let.
Rozhlasovou podobu dostala Hruškadóttir v roce 2010. Příběh načetla herečka Lucie Pernetová. (…)
Osudy – Petr Kotík 1/5 (2010)
Flétnista, skladatel, dirigent a svobodomyslný člověk.
Připravila Ostrava v roce 2010. Premiéra 24. – 28. 1. 2011 (5 x 30 min.). Repríza 18. – 22. 8. 2014 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h).
Lit.: anonym: Osudy – Petr Kotík. In web ČRo, leden 2011 (článek). – Cit.: Skladatel, flétnista, dirigent a svobodomyslný člověk. Absolvent Pražské konzervatoře a HAMU u profesora Františka Čecha. Hru na flétnu a skladbu studoval také na Vídeňské akademii. Syn malíře Jana Kotíka, vnuk Pravoslava Kotíka, dlouholetý životní partner Charlotty Kotíkové, pravnučky T. G. M.
Na začátku 60. let zakládá v Praze soubor Musica Viva Pragensis, později QUAX Ensemble.V roce 1969 odchází do Buffala, kde vytvořil S.E.M. Ensemble. Blízký spolupracovník Johna Cageho. V 80. letech se stěhuje do New Yorku, kde se stává známou osobností na scéně soudobé hudby. Je znám jako neúnavný propagátor evropské a americké avantgardy. V roce 2001 zakládá v České republice bienále Institut a Festival Ostravské dny. Je jeho uměleckým ředitelem. Žije a pracuje v Brooklynu, stát N. Y., často také v Ostravě. V roce 2005 založil u nás jedinečný mezinárodní orchestr pro soudobou hudbu Ostravská banda a je jeho uměleckým šéfem.
Nejcharakterističtějším prvkem tvorby Petra Kotíka je autenticita uměleckého díla.
Je znám svým nekompromisním, kritickým pohledem na českou hudební scénu, přesto nebo právě proto realizoval např. pro festival Pražské jaro řadu netradičních koncertů soudobé hudby.
27. 1. 2011
Warhammer – The Dark King – The Lightning Tower (2008)
Graham McNeill (1) a Dan Abnett (2). Režie Jason Haigh-Ellery.
Čte Danny Webb.
Natočeno 2008. Vydalo nakladatelství The Black Library, červen 2008 (1 CD, 41 min.; ISBN 9781844166220).
Pozn.: Rogal Dorn, Primarch of the Imperial Fists Legion, faces a stark reality – he must tear down the magnificence of the Emperor¹s Palace, a shining beacon in a galaxy of darkness, and turn it into a fortress. With the army of Horus drawing ever closer, as he blights the Palace with gunports and defence towers, Dorn must face a difficult question, ‚What are you afraid of?‘ (anotace)
Neznámé Čechy – Sázavský klášter a svatý Prokop (2007)
Po stopách poustevníka a prvního sázavského opata Prokopa, zakladatele benediktinského kláštera s liturgií ve slovanském jazyce. Na cestě za skrytou podobou české krajiny provází spisovatele a malíře Václava Vokolka redaktorka Alena Zemančíková.
Připravil Český rozhlas v roce 2007 (59 min.). Repríza 1. 7. 2023 (ČRo 3 Vltava, 10:00 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.
Neznámé Čechy – Místa vyhořelá následkem ohňových obřadů (2007)
Výprava Aleny Zemančíkové a Václava Vokolka po místech, jež vyhořela následkem ohňových obřadů.
Vysílal Český rozhlas jako součást Ohnivého Silvestra 2007 na stanici ČRo 3 Vltava Vltava (41 min.).
Vánoční čaj v Kunštátu (2003)
Připravili Vladimíra Bezdíčková a Jiří Kamen. Na návštěvě u básníka Ludvíka Kundery, autora knihy Piju čaj.
Rozmlouvají Jan Halas a Ludvík Kundera.
Připravil Český rozhlas v roce 2003.
Neznámé Čechy – Putování za betlémem do Krupky (2010)
Alena Zemančíková. Do utajeného poutního místa v Krupce ve stínu slavnějšího Bohosudova se spisovatelem Václavem Vokolkem a redaktorkou Alenou Zemančíkovou.
Připravil Český rozhlas v roce 2010 (60 min.). Premiéra 25. 12. 2010 v cyklu Víkendová příloha (ČRo 3 Vltava, 9:00-11:00).
Pozn.: V cyklu Neznámé Čechy se vydáme na cestu do Krušných hor, za betlémem.Tato pouť nebude žádná idyla a poutní místa, která navštívíme, nás překvapí svou utajeností a prázdnotou.
Kraj v okolí Teplic, kdysi bohatý a slavný léčivými prameny a těžbou cenných kovů, se stal symbolem ekologických a sociálních problémů. Stopy jeho duchovnách tradic je dnes třeba hledat, tak jako to v následujícím pořadu dělají redaktorka Alena Zemančíková a spisovatel a výtvarník Václav Vokolek.
Ochotným klíčníkem, komentátorem a varhaníkem byl Bohdan Ostroveršenko z Krupky, který také dirigoval Brixiho komorní soubor z Teplic. Kromě něj jsme slyšeli staré evangelické písně a skladbu amerického skladatele Johna Adamse nazvanou Zemětřesení. (přepis ohlášení a odhlášení ČRo)
26. 1. 2011
Koule na noze veřejnoprávnosti?
Mgr. Přemysl Hnilička
(Tento článek byl zveřejněn i v internetovém deníku Neviditelný pes a v Týdeníku Rozhlas)
Tentokrát nejde o recenzi rozhlasové inscenace komedie Davida Drábka Koule (2010, režie Aleš Vrzák, premiéra 25. 1. 2011), na tu dojde snad později. Tentokrát se budeme věnovat mediálnímu humbuku, který hra způsobila.
Málokdy se stane, že se tzv. „normální“ média začnou zajímat o rozhlasové hry. Je to výhradně jejich chyba: rozhlasové vlny totiž v oblasti dramatického umění nabízejí mnohem zajímavější, vtipnější i závažnější texty než divadlo a televize dohromady. Rovněž herecké a režijní výkony by stály za stálou pozornost Lidovek, Mladé fronty nebo Práva. Leč – rozhlasová hra je menšinový žánr a toho se nerozhlasová média bojí jako čert kříže. Jen několikrát se podařilo toto novinářské mlčení prorazit: když Jan Vedral udělal vynikající promo svému skvělému seriálu „Xaver“ – a když několik deníků věnovalo svůj prostor „aféře Koule“.
Hra Davida Drábka „Koule“ je typická drábkovská fraška, plná aktualit, ironie, sarkasmu i banalit. Vévodí jí živelná a herecky přesná Pavla Tomicová-Malá. Vše s nadhledem režíruje Aleš Vrzák. Proč tedy tolik křiku? Je to jednoduché: hlavní postava, koulařka Milena, má až příliš mnoho podobných znaků jako bývalá koulařka a dnes předsedkyně rady ČT, nezničitelná Helena Fibingerová. (more…)
Životopisy – František Smolík 1/5 (2011)
Připravila Eva Willigová. Režie Miroslav Buriánek.
Účinkují Miloš Stránský a Kateřina Vinická.
Připravil Český rozhlas Plzeň v roce 2010 (5 x 12 min.). Premiéra ve dnech 24.-28. 1. 2011 na regionálních stanicích ČRo v cyklu „Životopisy – příběhy slavných i neslavných“. Repríza 6. – 10. 2. 2017 v rámci pořadu Divado pro vaše uši (ČRo Plzeň).