Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

11. 3. 2023

Slovenský raj (Slovenský ráj, 2022)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 12:35

Jana Wernerová, Peter Kočiš a Jozef Palaščák.  Hra pro mládež. Mistr zvuku Michal Malaš. Hudební dramaturgie Zuzana Eberiešiová. Dramaturgie Hana Rodová. Režie Michal Náhlík.

Účinkují Jakub Muranský, Matej Erby, Jana Wernerová, Peter Lejko, Samuel Gáfrik, Michaela Domovcová, Valéria Furiešová, Peter Kočiš, Michaela, Valeria, Veronika Husovská, Svetlana Vitnerová.

Natočeno 2023. Premiéra 11. 3. 2023 (SRo Rádio Devín, 13:00 – 13:38 h.) v cyklu Rozhlasová hra pre rodinu. K poslechu zde.

Trailer

Pozn.: Původně vzniklo jako divadelní hra pro Divadlo na peróne (divadelní premiéra 16. 5. 2017).

Pozn. 2: Svet počítačových hier už vtiahol nejedného tínedžera. Čo však, ak sa k vám dostane úplne nová promo hra, napr. o slovenskej literatúre? A čo ak sú v hre iba texty mapujúce vojnu? Dokážete prejsť všetky levely alebo hru predčasne ukončíte, ak sa literatúra začne prelievať do života? Možno hru vôbec vyhrať? Hra pre mládež Jany Wernerovej, Petra Kočiša a Jozefa Palaščáka.

9. 3. 2023

Brouzdaliště (2004)

Filed under: Literární pásma,Rozhlasové hry — Premek @ 18:27

Ivana Myšková a Vratislav Kadlec. Kabaret. Režie Markéta Košťáková.

Natočeno 2004.

Obsah: scénka Ordinace teatrologie (Ivana Myšková) a další.

Pozn.: Původně plánovaná scénka „Vypípnutá slova“ (Vratislav Kadlec) v éteru vůbec nezazněla.

Lit.: Myšková, Ivana: Delikátní práce se slovy. In web iLiteratura, 3. 3. 2023 (článek). – Cit.:  Mám ty telefonáty ráda. Slavnostní chvíle, kdy zavolá D. a řešíme spolu neslušná slova v povídkách českých autorů, které chystáme do vysílání. Slova, jež jsou v odpoledním rozhlasovém vysílání stále ještě nepřípustná.

Ze zákona. O to víc si jich s D. nezákonně užíváme mimo éter. Házíme jimi jako sněhovými koulemi, zamazanými od bláta. Metáme jimi po sobě bez postihu a bez začervenání. Tedy já se nečervenám vůbec. Jestli se někdy nezbarvila jeho tvář, to pro mě zůstává tajemstvím.  (….)

Kdysi jsme s kamarády a s mužem, když ještě mým mužem nebyl, založili amatérský divadelní soubor Prvobytně pospolná společnost. Jedna ze scének se jmenovala Vypípaná slova… Chtěli jsme je tehdy dát načíst staršímu spolužákovi s charismatickým hlasem Filipu Dydovi, který už v té době v rozhlase pracoval, kdežto já ještě o svém budoucím rozhlasovém angažmá neměla ani potuchy.  (more…)

Chybička se vloudila (2003)

Filed under: Literární pásma,Rozhlasové hry — Premek @ 18:23

Vratislav Kadlec. Kabaret.

Účinkují Milan Uhde a členové divadla Prvobytně pospolná společnost.

Natočeno 2003.

Obsah:  Debata o vzniku vesmíru (Vratislav Kadlec) – Polystyren (Vratislav Kadlec).

Lit.: Myšková, Ivana: Delikátní práce se slovy. In web iLiteratura, 3. 3. 2023 (článek). – Cit.:  Mám ty telefonáty ráda. Slavnostní chvíle, kdy zavolá D. a řešíme spolu neslušná slova v povídkách českých autorů, které chystáme do vysílání. Slova, jež jsou v odpoledním rozhlasovém vysílání stále ještě nepřípustná.

Ze zákona. O to víc si jich s D. nezákonně užíváme mimo éter. Házíme jimi jako sněhovými koulemi, zamazanými od bláta. Metáme jimi po sobě bez postihu a bez začervenání. Tedy já se nečervenám vůbec. Jestli se někdy nezbarvila jeho tvář, to pro mě zůstává tajemstvím.  (….)

Nakonec jsme realizovali úplně něco jiného, například debatu o vzniku vesmíru, o jejíž úvodní slova jsme požádali jiný úžasný témbr.

„Na počátku byla tma,“ pronášel do tmy (do různých tem) dramatik Milan Uhde. Po dlouhé odmlce pokračoval: „A potom se něco posralo. Tak vznikl vesmír.“

Scénku jsme hráli po kavárnách s malými divadelními sály a na přehlídkách amatérských divadel, až jsme se probojovali až do rozhlasu! Režisérka rozhlasového kabaretu Brouzdaliště (sic!) Markéta Košťáková měla s textem jediný problém. Parádní entrée mistra Uhdeho, které jsem nahrála na vypůjčený minidisk v učebně Literární akademie po hodině dramatického psaní, postrádalo patřičnou zvukovou kvalitu. Markéta tedy nelenila, odchytla pana Uhdeho na jedné z rozhlasových chodeb a on ty tři větičky ochotně zopakoval na studiový mikrofon. A tím to haslo. Posrané zůstalo posraným, aniž by bylo očištěno. Tehdy byl ovšem náš slavný protagonista aktivním členem Rady Českého rozhlasu. Ale možná to vůbec nesouviselo. (…)

8. 3. 2023

Nebuna Din Chaillot (Bláznivá ze Chaillot, 1953)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 15:47

Jean Giraudoux. Rozhlasová úprava divadelní hry.

Účinkují Lucia Sturdza Bulandra, Leny Caler, Marieta RareÈ™, Nelly Sterian, Mircea Șeptilici, George MăruÈ›ă, Ion Lucian, Mircea Balaban, Vili Ronea, Anca VereÈ™ti, Victor Rebengiuc, Vasile Florescu, Lazăr Vrabie, Robert Ulrich, Benedict Dabija, Adrian Georgescu, Mircea Block, Vasilica Tastaman, Gheorghe Oancea, Octavian Cotescu, George Iliescu, Puiu Hulubei, Mircea Albulescu, Dumitru Furdui, Costin Ionescu, Paul Nestorescu, Nicolae Mavrodin, Gheorghe Iorgulescu, Jean Reder, Nae Ștefănescu, Paul ZbrenÈ›ea, Ilariu Popescu, Eveline Gruia, Cella Marion.

Natočeno 1953 (102 min.).

Lit.: anonym: Jean Giraudoux – Nebuna Din Chaillot (1953). In web Teatrula Microfon, únor 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Nebuna din Chaillot” scrisă de Jean Giraudoux este o piesă scrisă în anul 1943 (È™i jucată postum în anul 1945), care are loc în FranÈ›a, la Paris. Piesa este centrată într-o cafenea, unde un grup de oameni de afaceri corupÈ›i complotează să foreze petrolul de sub oraÈ™. Planurile lor sunt zădărnicite de contesa Aurelia, cunoscută È™i ca „Nebuna din Chaillot”.

Contesa Aurelia este un personaj ciudat È™i idealist, ce reprezintă inocenÈ›a È™i puritatea poporului parizian. ÃŽn ciuda excentricităÈ›ii sale, ea posedă o minte ascuÈ›ită È™i un puternic simÈ› al dreptăÈ›ii, pe care îl foloseÈ™te pentru a învinge oamenii de afaceri răi È™i pentru a păstra frumuseÈ›ea oraÈ™ului. Piesa este o sărbătoare a puterii imaginaÈ›iei È™i a capacităÈ›ii spiritului uman de a triumfa asupra lăcomiei È™i corupÈ›iei.

Femeia nebună din Chaillot este adesea interpretată ca o critică a lumii moderne, deoarece Jean Giraudoux explorează teme de mediu, materialism È™i lupta dintre bine È™i rău. Prin personajul contesei Aurelia, el sugerează că lumea are nevoie de mai mulÈ›i oameni cu spiritul ei È™i angajamentul ei de a păstra frumuseÈ›ea pământului.

ÃŽn concluzie, „Nebuna din Chaillot” este o piesă încântătoare È™i care provoacă gândirea, care celebrează spiritul uman È™i puterea imaginaÈ›iei. Piesa rămâne actuală È™i astăzi, deoarece evidenÈ›iază importanÈ›a de a lupta împotriva lăcomiei È™i corupÈ›iei È™i nevoia de a proteja mediu. De aceea, vă invităm să ascultaÈ›i în continuare adaptarea radiofonică a piesei, realizată în anul 1953. (…)

3. 3. 2023

Mráčik (Mráček, 1992)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 15:55

James Joyce. Dramatizace povídky irského spisovatele. Překlad Božica Vilikovská. Dramatizace Ján Tužinský. Režie Vladimír Rusko.

Účinkují Ĺubo Roman, Vladimír Durdík ml., Mária Prechovská, Katarína Orbanová a Miroslav Trnavský.

Natočeno 1992. Repríza 3. 3. 2023 (SRo 8 Rádio Litera, 17:00 – 17:26 h.).

Pozn.:  „Mojim zámerom bolo napísať kapitolu o morálnej histórii svojej vlasti a za kulisu som si zvolil Dublin, pretože toto mesto sa mi zdalo stredobodom paralýzy,“ povedal na margo knihy Dublinčania jej autor James Joyce. My vám ponúkame dramatizáciu poviedky tohto írskeho spisovateľa. (anotace)

Mauglí 1/2 (2023)

Rudyard Kipling. Dvoudílná rozhlasová hra. Přeložil Aloys Skoumal a Hana Skoumalová. Dramatizace Marie Špalová. Hudba Miroslav Tóth. Hraje Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Texty písní Tereza Verecká. Zvuk Jonáš Rosůlek. Zvukový design a hudba Miro Tóth. Asistent režie Dana Reichová. Dramaturgie Lenka Veverková. Režie Izabela Schenková.

Osoby a obsazení:  Mauglí (Jan Cina), černý pardál Baghíra (Vojtěch Vondráček), medvěd Balú (Lubor Šplíchal), tygr Šér Chán (Jiří Vyorálek), vlk Akéla (Vasil Fridrich), táta Vlk (Martin Finger), máma Vlčice (Helena Dvořáková), vlče (Václav Marhold), vlček (Jan Hofman), had Ká (Miloslav König), luňák Číl (Jiří Roskot), Baldév (Václav Neužil II.), Mésúa (Eva Elsnerová), Mésúin manžel (Ladislav Hampl), buvol Ráma (Tomáš Weisser), Mauglí dítě (Viola Miklušová), první opice (Klára Suchá), druhá opice (Antonie Formanová), třetí opice (Petra Kosková), slonice Háthí (Lenka Zbranková), starý vlk na sněmu (Petr Čtvrtníček), mladý vlk na sněmu (Jan Battěk). Dále účinkují Jiří Roskot, Kryštof Krhovják, Libor Hruška, Renata Kubišová, Kateřina Marie Fialová, Hana Marie Maroušková, Hynek Chmelař a Veronika Lazorčáková.

Natočeno v roce 2023. Premiéra 1. dílu 19. 3. 2023 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.); 2. dílu 26. 3. 2023 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Pohádka (!). Repríza 1. dílu 18. 1. 2026 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.); 2. dílu 25. 1. 2026 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.).

Vydal Radioservis v roce 2023 (1 CD MP3, CR.SS.2023.27; EAN 8590236118522; katalogové číslo CR1185-2).

Obsah: 1. První kniha džunglí. – 2. Druhá kniha džunglí.

Lit.: anonym: Rudyard Kipling: Mauglí. Jan Cina v dobrodružném příběhu z Knih džunglí. In web ČRo 2 Praha, 19. březen 2023 (článek). – Cit.: Vydejte se do indické džungle a prožijte dobrodružství chlapce Mauglího, který vyrůstá ve vlčí smečce. Dvoudílná dramatizace slavného příběhu s hudbou Symfonického orchestru Českého rozhlasu a s Janem Cinou v hlavní roli zpracovává obě dvě Knihy džunglí – život mezi zvířaty i návrat k lidem. Kam Mauglí patří? (…)

Hluboký příběh o přátelství, lásce, ale i boji o přežití nás zavede do džungle, v níž se malý chlapec Mauglí (Jan Cina) musí naučit vlčí řeči, zákonům džungle a pravidlům slušného chování. Spravedlivými, ale přísnými učiteli mu jsou vlci v čele s vůdcem smečky Akélou (Vasil Fridrich), dobrosrdečný medvěd Balú (Lubor Šplíchal), chytrý pardál Baghíra (Vojtěch Vondráček), mrštný had Ká (Miloslav König) a mnozí další. Porazí nakonec zákeřného a pomstychtivého tygra Šér Chána (Jiří Vyorálek)? A nalezne své lidské rodiče?

„Kiplingova předloha má k romantické pohádce opravdu daleko. Je to napínavý, dramatický a leckdy i krutý příběh. Přežít v džungli znamená být vnímavý a pozorný ke všem zvukům kolem. Od toho se odvíjela i má adaptace.

Džungle je podle mě geniální zvukovou partiturou, a když má navíc posluchač možnost měnit perspektivy a chvíli být s Balúem na zemi a ve vteřině se s Mauglím na liáně vyhoupnout do koruny stromů k opicím, je to zážitek,“ popisuje autorka rozhlasové dramatizace Marie Špalová.

V prvním dílu jsme svědky známého, mnohokrát zpracovaného příběhu, v němž malý Mauglí dospěje v muže a rozhodne se, že musí odejít k lidem, protože jej vlčí smečka nechce přijmout mezi sebe, přestože mezi nimi vyrost. Druhý díl se odehrává v malé indické vesnici. Lidé se k Mauglímu však chovají snad ještě hůř než zvířata. Je pro ně špinavé zvíře, které mezi ně nepatří. Pokřikují na něho, posmívají se mu, hází na něj kamení. (…)

Téma hledání svého místa ve společnosti a vyčleňování těch, kteří z nějakého důvodu nezapadají, podpořila režisérka Bela Schenková využitím různým sborů, v nichž herci a herečky rytmicky ztvárňují dav pokřikujících lidí, opic či vlků. Mauglí se musí postavit sám za sebe a čelit rozzuřenému davu.

„Kniha džunglí je pro mě příběhem o nejvšednějších a zároveň nejpodstatnějších pocitech, jako je láska, nenávist, bolest, odvaha či smutek ze ztráty blízkého. Když jsem přemýšlela nad celkovým pojetím, cítila jsem, že téma, kdy dítě pozoruje, jak chování ostatních může ovlivnit jeho vlastní životní cestu, je tak silné, že využít orchestr by mohla být cesta k mnohem silnějšímu a autentičtějšímu prožitku. Díky hudbě a jejímu zpracování se pro mě příběh Mauglího stává mnohem skutečnější,“ vysvětluje Bela Schenková, která se společně s hudebním skladatelem Miro Tóthem rozhodla na Mauglím spolupracovat se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Hudba velkolepého orchestru vytváří pestrý svět nebezpečné i čarokrásné džungle, v níž se odehrává napínavé drama o hledání vlastního místa ve společnosti. (…)

Lit.: Jedličková, Magdaléna: Adaptace známých děl, historie i inscenace pro děti. Jak si vedla letošní selekce kategorie Drama? In web ČRo Prix Bohemia Radio, 17. říjen 2024 (článek). – Cit.: Ve středu měli návštěvníci možnost poslechnout si pětici finálových inscenací v kategorii Drama. Co nám letošní selekce říká o současné rozhlasové fikční tvorbě?

Poslechový den kategorie Drama jsem osobně zažila už poněkolikáté, letos ale poprvé jako členka studentské poroty. Se dvěma kolegyněmi jsme měly možnost poslechnout si rozhlasová díla předem a prodiskutovat, která by si zasloužila vítězství. Názory jsme měly různé, ale jedna věc se ukázala velmi rychle – ani jedna z letošních her nás příliš nezaujala. To neznamená, že bychom je považovaly za nekvalitní – spíše nepřinášejí nic nového a nečekaného. (…)

Poslední dvě hry se od zbytku tematicky velmi liší – jejich cílovou skupinou jsou hlavně děti. Mauglí zaujme bohatou orchestrální hudbou a atraktivním prostředím džungle, ale staršího posluchače může odradit častá expozice. Porota nejvíce chválila právě hudbu a práci s prostorem. Zároveň ale zazněla kritika hereckých výkonů, ve kterých často absentovala výraznější charakterizace postav, inscenace pak působila nevyrovnaně. (…)

24. 2. 2023

Treba vôbec upratovať v čase vojny? (Je vůbec třeba uklízet v době války?, 2023)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 10:00

Andrij Bondarenko (Mier a pokoj / Mír a klid), Jelena Astasjevová (Slovník emócií v čase vojny / Slovník emocí v době války) a Lena Ĺahuškonkova (Topol – M letí na mačku Brošku / Topol – M letí na kočku Brošku). Tři divadelní hry v rozhlasové úpravě. Překlad Romana Štorková Maliti, Valéria Juríčková. Hudbu natočili členové Charkovského státního a akademického divadla M. V. Lysenka. Hrají Maxim ???, Julia Petrušenko, Oleksandr Bezkorvajny, Ina Uspenska (smyčce). Zpěv Nikita Marynčak, Hana Marynčak, Olena Širiajeva. Zvukový mistr Stanislav Kaclík. Produkce Valéria Potančuková. Dramaturgie Michaela Materáková. Režie Milena Lukáčová.

Osoby a obsazení: Jelena (Rebeka Poláková), Andrej (Martin Hronský), Lena (Edita Kopričević- Borsová). Dále účinkují Dušan Szabó, Martin Toman, Ivo Gogál, Dušan Kaprálik, Lucia Vráblicová, Katarína Križanová, Jana Lieskovská, Romana Hudec Orlická, Helena Geregová, Miroslava Belancová, Ĺudmila Verbická a Mykyta Marynčak.

Natočeno 2023. Premiéra 24. 2. 2023 (SRo Rádio Devín, 21:30 h.) k 1. výročí ruského útoku na Ukrajinu.

Lit.: anonym:  Treba vôbec upratovať v čase vojny? Rozhlasová tvorba. In web SRo Rádio Devín, 20. 02. 2023 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.:  Smutné prvé výročie vojny na Ukrajine si pripomenieme rozhlasovou hrou Treba vôbec upratovať v čase vojny?. Premiéra v Rádiu Devín 24.2. o 21:30.

Texty použité v hre vznikli vďaka iniciatíve, ktorá krátko po vypuknutí konfliktu, oslovila niekoľko ukrajinských dramatikov na napísanie divadelných hier, ktoré vzápätí cestovali po celom svete a už v máji boli v slovenských prekladoch, na pôde Divadelného ústavu, prezentované aj u nás. Tri z týchto minidrám sú princípom koláže spojené do kompaktného rozhlasového dramatického celku. Veľmi osobné a autentické svedectvá troch autorov z prvej ruky približujú šok, emócie, príbehy a situácie spôsobené desivou novou realitou Ukrajincov. Autori v nich pracujú s dokumentárnymi materiálmi, záznamami z elektronickej pošty, sociálnych sietí a telefonátov, či spomienkami, ktoré majú formu akýchsi denníkových zápisov, no vkladajú do nich aj svoje aktuálne postrehy a úvahy. (…) (more…)

10. 2. 2023

Don Carlos infant španielsky (Don Carlos, infant španělský, 1971)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 19:08

Friedrich Schiller. Rozhlasová úprava divadelní hry. Překlad Ignát Šafár. Dramaturgie a úprava Karol Jančošek. Zvuk Jozef Gašpar a Mária Papcúnová. Scénická hudba František Gomolčák. Režie Martin Hruška.

Účinkují Ján Bzdúch, Darina Poldaufová, Ján Kado, Hana Bašistová, Hana Šubová, Peter Gažo, Marián Kleis, Peter Macko, František Dadej, Ján Ondrejka, Bohuš Petrík a Anton Gímerský.

Nastudovalo Košické rozhlasové štúdio v roce 1971. Repríza 7. 2. 2023 (SRo Rádio Devín, 1 hod. 54 min.).

Chyceni v éteru 1/3 (2023)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 17:13

Petr Vodička. Rozhlasová hra o o zakladatelích rádia. Hudba Jakub Rataj. Kreativní producentka a dramaturgyně Kateřina Rathouská. Zvuk Dominik Budil. Hudba a zvukový design Jakub Rataj. Odborná spolupráce Milan Pokorný, Eva Ješutová, Miloslav Turek. Asistentka režie Radka Tučková. Režie Petr Vodička.

Osoby a obsazení: Miloš Čtrnáctý (Jaroslav Plesl), Eduard Svoboda (Martin Finger), Ladislav Šourek (Petr Lněnička), Adolf Dobrovolný, herec a první hlasatel (Igor Bareš). Dále účinkují  Ondřej Brousek, Jana Plodková, Lukáš Hlavica, Václav Neužil II., Veronika Lazorčáková, Klára Oltová, Eva Henel Burešová, Kryštof Krhovják, Hanuš Bor, Pavel Tesař, Ondřej Bauer, Pavel Batěk, Vasil Fridrich, Helena Dvořáková, Ivana Uhlířová, Taťjana Medvecká, Lukáš Příkazký, Kateřina Marie Fialová, Ondřej Rychlý, Lubor Šplíchal, Hynek Chmelař, Miloš Mazal, Gustav Hašek, Daniel Šváb, Mikuláš Čížek, Lukáš Černoch, František Čachotský, Michaela Doležalová a Karolína Půčková.

Natočeno 2023. Premiéra 15. – 17. 5. 2023 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).

Pozn.: O nové hře promluvil autor Petr Vodička v pořadu Noční Mikrofórum 8. 5. 2023.

Lit.: anonym: Český rozhlas nachystal řadu akcí k 100. výročí vysílání. In web Mediaguru, 9. 2. 2023 (článek) –  Cit.: Výstava, film, televizní seriál, rozhlasová hra, knižní publikace, koncerty a další aktivity připravil Český rozhlas k oslavám 100. výročí rozhlasového vysílání. Po celý rok je bude komunikovat pod sloganem „Sto let je jen začátek“. (…) Na stanici Dvojka bude od 15. do 17. května uvedena premiéra třídílné rozhlasové hry Chyceni v éteru o zakladatelích rádia. Hra dramatika a režiséra Petra Vodičky vypráví o cestě k prvnímu vysílání a o událostech, které následovaly po 18. květnu 1923. V hlavních rolích „otců“ rozhlasu se představí herci Jaroslav Plesl a Martin Finger. (…)

Lit.: Bumbálková, Blanka: Sto let je jen začátek. Český rozhlas oslaví své jubileum řadou koncertů a akcí pro posluchače. In web IRozhlas, 9. 2. 2023 (článek). – Cit.: Český rozhlas si letos připomene významné výročí. Dne 18. května 2023 uplyne přesně 100 let od zahájení pravidelného rozhlasového vysílání, kdy začala ve skautském stanu v pražských Kbelích vysílat soukromá společnost Radiojournal. (…)

Český rozhlas Dvojka u příležitosti 100. narozenin uvede od 15. do 17. května premiéru třídílného seriálu Chyceni v éteru o zakladatelích rádia.

Hra dramatika a režiséra Petra Vodičky vypráví o trnité cestě k prvnímu vysílání a o událostech, které následovaly po 18. květnu 1923. V hlavních rolích „otců“ Českého rozhlasu se představí herci Jaroslav Plesl a Martin Finger. (…)

Lit.: anonym: Chyceni v éteru. Seriál o počátcích rádia v Československu. In web ČRo 100, 1. duben 2023 (článek). – Cit.: Do 20. let minulého století zavede posluchače nový seriál dramatika a režiséra Petra Vodičky Chyceni v éteru. Dozvědí se z něj, jak trnitá cesta vedla k prvnímu vysílání, s jakými obtížemi a nesnázemi se museli všichni zúčastnění vypořádat a co následovalo po 18. květnu 1923.

Seriál Chyceni v éteru obsahuje mnoho dokumentárních detailů a reálií. Samotný příběh ale nepostrádá humor, vtip ani nadhled, jak je typické pro autora Petra Vodičku, který s Českým rozhlasem spolupracuje pravidelně.

„Pokusil jsem se zobrazit ony ‚báječné muže s mikrofonem‘ – jak asi zápasili s nepochopením, s politikou podnikatelskou i státní, zkusil jsem popsat průkopnické začátky, kdy vysílacím atelierem byl jen stan a pro různá rušení počasím a nedokonalou technikou bylo vysílání jen jakýmsi chropotem z éteru. Všichni ale cítili, že v tom éteru je též jakési kouzlo, které donutilo oba ,otce zakladatele‘ vytrvat a v jakémsi tichém nadšení dotáhnout tu nesmyslnou věc až k počátku plnohodnotného média masového rozměru,“ vysvětluje Petr Vodička.

V hlavních rolích oněch ,otců zakladatelů‘ se představí Jaroslav Plesl coby Miloš Čtrnáctý a Martin Finger jako Eduard Svoboda. Třídílný seriál uvede v premiéře Český rozhlas Dvojka od 15. do 17. května, zájemci ho ale také najdou na webu Dvojky, v audiportálu mujRozhlas a ve všech podcastových aplikacích.

Lit.: anonym: Chyceni v éteru. Skutečný příběh zakladatelů rozhlasu. In web ČRo 2 Praha, 15. květen 2023 (článek). – Cit.: Do dvacátých let minulého století zavede posluchače nový seriál dramatika a režiséra Petra Vodičky Chyceni v éteru. Dozvědí se z něj, jak trnitá cesta vedla k prvnímu vysílání, s jakými obtížemi a nesnázemi se museli všichni zúčastnění vypořádat a co následovalo po 18. květnu 1923. Příběh obsahuje řadu dokumentárních detailů a reálií, zároveň však nepostrádá humor a nadhled. (…)

V centru dění stojí novinář Miloš Čtrnáctý (Jaroslav Plesl) a podnikatel v oblasti radiotelefonie Eduard Svoboda (Martin Finger). Trojlístek rozhlasových průkopníků doplňuje Ladislav Šourek (Petr Lněnička) ze společnosti Radioslavia.

„Pokusil jsem se zobrazit ony ‚báječné muže s mikrofonem‘ – jak asi zápasili s nepochopením a s politikou podnikatelskou i státní. Zkusil jsem popsat průkopnické začátky, kdy vysílacím ateliérem byl jen stan a kvůli rozmarům počasí a nedokonalé technice bylo vysílání jen jakýmsi chropotem z éteru. Všichni ale cítili, že v tom éteru je též jakési kouzlo, které donutilo oba ,otce zakladatele‘ vytrvat a v tichém nadšení dotáhnout tu nesmyslnou věc až k plnohodnotnému médiu masového rozměru,“ vysvětluje Petr Vodička.

Od začátku vysílání se Radiojournal potýkal s finančními problémy. Rok 1925 přinesl zásadní změnu – novým podílníkem se stal stát, a to s nadpolovičním kapitálovým vkladem 51 %. Eduard Svoboda setrval až do 31. prosince 1945 ve funkci technického ředitele. Dne 17. září 1958 oslavil se skupinkou přátel osmdesátiny. „Když jsme patřili do jeho usmívající se tváře,“ napsal ve svých vzpomínkách Miloš Čtrnáctý, „nikomu nenapadlo, že je to naposledy, co jubilant sedí mezi námi, že večer, který byl uspořádán na jeho počest, je zároveň večerem rozloučení. (…) Když přišel v noci z večírku domů, položil dopis a plaketu, kterou mu věnovali bývalí zaměstnanci, k lůžku své spící manželky a klidně pak usnul – navěky. (…) Zemřel dobrý duch rozhlasu.“

Miloš Čtrnáctý skončil s prací programového ředitele v roce 1927. Spojení s rozhlasem ale nepřerušil: po odchodu z Radiojournalu zůstal dalších třináct let v jeho jednatelském sboru. Poté, co v roce 1940 musel tuto pozici stejně jako inženýr Svoboda opustit, sledoval rozhlasové vysílání už jen zvenčí. Zemřel ve věku osmdesáti osmi let 20. dubna 1970.

Lit.: Hanáčková, Andrea: Chyceni v éteru. Mediální revoluce před sto lety, stejně jako dnes. In web DokRevue, 15. 6. 2023 (recenze). – Cit.: 18. května 2023 oslavil Český rozhlas stoleté výročí existence a připomněl si toto výročí mnoha různými způsoby. Následující text věnuje pozornost třídílnému seriálu Chyceni v éteru.

Pořad Chyceni v éteru je kdovíproč prezentován jako „podcastový“. Žánrové označení je vlastně lhostejné, mohla by to být stejně tak rozhlasová hra, dokudrama, rekonstrukce. V každém případě dostane posluchač plastický auditivní obraz toho, jak byla před sto lety uváděna do života nová technologie se všemi doprovodnými jevy, jichž jsme svědky teď už skoro každou dekádu. Nový vynález nejprve provází nedůvěra, konzervativní odmítání, krkolomné první kroky, následně zájem médií a nakonec hysterie davu. A vždy je přítomna nezastupitelná role konkrétních jednotlivců, kteří v dějinném běhu promění sen v realitu. Právě těmto pozapomenutým, často už jen jménem identifikovatelným hrdinům je seriál dedikován.

Exkluzivní krystalka a společný poslech vysílání v kinosále

Scenárista a režisér seriálu Petr Vodička měl skutečně šťastný nápad vrátit se k úplným začátkům rozhlasového vysílání. Tedy do doby, kdy se jen nesměle vyslovoval anglický pojem broadcasting a slovo rozhlas ještě neexistovalo. Jak ukazuje úvodní scéna, byla v tomto ohledu Amerika daleko před Evropou. Zatímco na podzim roku 1922 vlastnily rozhlasový přístroj už desetitisíce zdaleka nejen zámožných amerických rodin, u nás se stěží prosazovala i exkluzivní krystalka se sluchátky ve spolkových domech.

Seriál tak zachycuje relativně krátké období let 1922-1925, kdy vznikne a rozvine se první idea pravidelného rozhlasového vysílání na českém území. Ukazuje typickou aktivitu pro to, co dnes nazýváme „garážovou firmou“, start-upem, spin-offem, tedy firmou založenou na nové technologii, vynálezu, inovaci a rozvíjenou často za velmi spartánských podmínek a s minimálními finančními prostředky. Jsou přítomny všechny průvodní jevy: postupně rostoucí tým, stále naléhavější potřeba financí na rozvoj, zoufalství z prvních nezdarů a udržování víry v kvalitu produktu.

Vodička a jeho dramaturgyně a kreativní producentka Kateřina Rathouská volí dynamické zobrazení pražských, hrubě amatérských podmínek, v nichž vznikalo nové médium. Půvabně zvukově vykreslují například dramatickou scénu prvního vysílání z kbelského stanu. V prudké bouřce, dešti, bahně, s jediným mluvítkem velikosti telefonu se tam tehdy prostřídalo několik vlastenců v dobré víře, že na druhé straně města, v promítacím sále Bia Sanssouci bude příjem signálu dostatečně silný na to, aby lidé přišli druhý den na „vysílání“ znovu. Podobně plasticky se podařilo vytvořit unikátní situaci první sportovní reportáže z rohovnického utkání, kdy se před námi paralelně rozvíjí dokonce čtyři prostory – samotný zápas v boxu a telefonující reportér, improvizovaná redakce, v níž kdosi telefonát zapisuje na papír, odbavovací vysílací pozice moderátora Dobrovolného, který posílá slova do éteru a ztichlé Václavské náměstí, které z tlampače poslouchá živé rádiové vysílání. Dynamický střih a zdařilá práce se zkresleným a zašuměným zvukem (sound design Jakub Rataj, zvuk Dominik Budil) představují vrcholnou podobu současného auditivního vyprávění vnímaného v intencích klipové afektivní kultury. Přehledné, srozumitelné, vysoce atraktivní.

Svoboda, Čtrnáctý a všichni další

Základní narativní linku tvoří především příběh dvou protagonistů československého Radiojournalu, nadšenectví dvou „pionýrů zlatonosných polí radiofonie“. V hereckém podání Martina Fingera poznáváme systematického, pragmatického podnikatele Eduarda Svobodu, který se zkušeností filmového producenta zakládajícího firmu Barrandov procestoval Evropu i Ameriku a měl jasnou představu o potenciálu nového média. V rovnocenném partnerství ho doplňuje Jaroslav Plesl jako národně uvědomělý, kulturně konzervativnější novinář Miloš Čtrnáctý se svou ideou budoucí instituce, která bude mít celonárodní význam a zásadně podpoří mladou republiku.

Tuto ústřední dvojici doplňuje četná skupina podobně nadšených techniků a radiotelegrafů z kbelské vysílačky, promítačů z kina, kde probíhaly první zkušební poslechy pravidelného vysílání s často nasazovaným titulkem: „Koncert je stižen poruchami“. Scenárista pracuje s původními pojmy „mluvič“ (mikrofon), „multiplikátor“ (reproduktor), kinooperatér nebo radiotelefonie, takže je seriál i významnou edukativní ukázkou vytváření terminologie pro novou technologickou praxi.

Svižně napsaný a vynikajícím sound designem opatřený auditivní seriál tak odkazuje ke sto let starým událostem, které však v mnoha ohledech připomínají jakékoli zavádění nových technologií do společenského, politického i podnikatelského prostředí. Jazykové hry nám mohou připomenout, jak se v našich vlastních životech zabydlely „mobil“, „mail“ nebo „apka“. A jako start-upy začínaly například firmy Instagram, Airbnb, Uber nebo Zásilkovna, vnímané dnes mnoha lidm jako přirozená součást životního stylu.

Dočkáme se druhé série?

Podařilo se postihnout i zásadní distinkci mezi původním Čtrnáctého záměrem vysílat obsah, který „zprostředkuje lidu vyšší kulturu“, což v jeho pojetí byla především klasická hudba, drama nebo poezie, a reálnou popularitou koncesí, jež nastala až po zavedení atraktivnějšího programu se sportem a zábavou. „Ty jazzy a valčíky, prostě šraml.“, povzdechne si unavený otec zakladatel. „Jde o to, aby se radio nezvrhlo v pouhou švandu, nýbrž postavilo se do služeb kultury, umění, lidovýchovy a praktického života,“ cituje scenárista Čtrnáctého na jiném místě a poučený posluchač slyší Neila Postmana o šedesát let později s jeho vizí civilizace „ubavené k smrti“, která přešla „od magie psaní k magii elektroniky“.

Velmi lituji, že vznikly pouhé tři díly seriálu. Končíme totiž přesně v okamžiku, kdy do soukromé společnosti vstupuje s majoritním podílem mladý český stát, masivně do nové technologie investuje a rozvíjí ji nejen technologicky, ale i programově. Bylo by nesmírně zajímavé podobným způsobem sledovat rozvoj už nikoli technologický, ale společensko-politický a institucionální. Jaké poklady by asi objevil autor ve spolupráci s historičkou Evou Ješutovou a znalcem zvukového archivu Miroslavem Turkem (oba uvedeni jako konzultanti), kdyby se pustili do začátků regionálních studií, avantgardních experimentů brněnské redakce a především formující se ideji média „veřejné služby“, které od počátku zároveň neustále čelilo politickým vlivům a propagandistickým tendencím? Jaké pozoruhodné paralely s dnešní situací silného ohrožení médií veřejné služby bychom zaznamenali? Odkazuji v tomto ohledu na starší vynikající seriál Davida Vaughana Slyšte můj hlas, který s nebývalou erudicí a jazykovou výbavou zmapoval české, německé, francouzské a britské vysílání v letech 1937 – 39 a dokudramaticky ztvárnil roli rozhlasu v mentálním a politickém sváru nacionalistické ideologie a mladé československé demokracie.

Lit.: Hanáčková, Andrea: Chyceni v éteru. Mediální revoluce před sto lety, stejně jako dnes. In Listy 3/2003 (recenze).

6. 2. 2023

Jméno (2023)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 22:40

Michel Delaporte – Alexandre de la Pateliére. Francouzská komedie. Přeložil Petr Christov. Rozhlasová úprava a režie Josef Kačmarčík. Hudba Matej Štesko. Dramaturgie Renata Venclová.

Osoby a obsazení: Vincent Larchet (Ondřej Brousek), Elisabeth Garaudová-Larchetová (Klára Sedláčková Oltová), Claude Gatignol (Jaroslav Plesl). Dále účinkují Kamil Halbich a Nina Horáková.

Natočeno 2023. Premiéra 26. 2. 2023 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra na neděli. Repríza 10. 3. 2024 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra na neděli; 29. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.

Pozn.: Mluvit se dá o všem. Mezi dobrými přáteli a příbuznými by vlastně žádné téma nemělo být tabu. Když se ale úspěšný realitní makléř Vincent na večeři u své sestry Elizabeth, učitelky francouzštiny, a švagra Pierra, profesora literatury, svěří se záměrem dát svému synovi kontroverzní jméno, zdá se, že hranice civilizované konverzace byla překročena. Středostavovské předsudky jsou podle všeho přece jen větší, než se přítomní liberálové domnívali.  Ke skutečné eskalaci dojde po odhalení nálože, která se skrývá v rodinné historii. (anotace)

Lit.: Venclová, Renata: Jméno. Rychlopalná komedie, ve které výběr jména pro očekávaného potomka převrátí vztahy jedné spořádané rodiny. In web ČRo 2 Praha, 26. únor 2023 (článek). – Cit.:  Poslechněte si jednu z nejlepších francouzských komedií posledních let o tom, co je v civilizované společnosti přijatelné a co nepřípustné. Vtipná konverzační hra o mužích a ženách, rodinných a partnerských vztazích varuje před nebezpečím dlouho zamlčovaných tajemství. (…)

Kde se v dnešním rozhádaném světě dá ještě bez zábran vtipkovat? Snad jen v rodině, mezi příbuznými a opravdovými přáteli. Úspěšný čtyřicátník Vincent konečně zakotvil ve vážném vztahu a očekává narození prvního potomka. Když na návštěvě u své mladší sestry a jejího muže prozradí, jaké jméno s partnerkou pro dítě vybrali, nabere večeře s marockým menu nečekaný spád. Jsme opravdu připravení diskutovat otevřeně a bez předsudků a mají slova pro všechny vždycky stejnou váhu? (..)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress