Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

1. 9. 2010

Předkové (2010)

Filed under: Literární pásma — Přemek @ 22:05

Bohumil Pavlok. Literárně-hudební pásmo z veršů slezského básníka. Připravil Miloš Doležal. Hudbu Petera Nilse Molvaera vybral a režii má Petr Mančal.

Účinkují Lucie Trmíková, Jan Vlasák a Rudolf Kvíz.

Natočeno 2010. Premiéra 5. 9. 2010 (51 min.).

Lit.: anonym: Bohumil Pavlok: Předkové. In web ČRo 3 Vltava, září 2010 (anotace). – Cit.: Básník, literární kritik, překladatel a středoškolský profesor Bohumil Pavlok, který nestačil před nástupem komunistů k moci vydat sbírku a čekal na ni až do roku 1990, se narodil v slezské obci Řepiště u Frýdku-Místku.

Toto místo spojené se životem jeho předků i básníkovy rodiny se mu stalo pevným bodem i důležitou inspirací. Osou rozhlasového souzvuku jsou právě Pavlokovy verše, ve kterých se vrací k lidem a místům svého kraje.

Bohumil Pavlok (22. 11. 1922-16. 1. 2002), studoval na reálném gymnáziu v Místku, kde byl ovlivněn Janem Strakošem (učitel, ale v té době už významný literární historik a kritik). Pavlok začal publikovat v měsíčníku katolických studentů Jitro. Za války Pavlok pracuje v Řepištích jako kancelářská síla, potom na rodném statku jako kočí. Po II. světové válce získává stipendium ke studiu češtiny a filozofie na Masarykově univerzitě v Brně. V té době publikuje v brněnské revui Akord a seznamuje se s jejím okruhem – především s Janem Zahradníčkem, Janem Čepem a Jakubem Demlem.

Do komunistického puče učí na reálném gymnáziu v Brně, posléze na několika severomoravských školách. Později byl z politických důvodů vyloučen ze školství a pracoval v ostravských hutích jako strojník v třísměnném provozu. V uvolněných šedesátých letech se stává ve Frýdku-Místku na střední odborné učňovské škole zástupcem ředitele.

První sbírka Pavlokovi vychází až v roce 1990 a nese název Hledání tváře. Do své smrti stačil vydat ještě několik básnických knih (např. sbírky Na dosah a Křížová cesta). Bohumil Pavlok byl pohřben do rodinného hrobu na hřbitově v Řepištích, kde odpočívají i jeho předkové.

Filozof z předměstí (1991)

Filed under: Povídky — Přemek @ 22:03

Karel Marysko. Vybrala a pro rozhlas připravila Věra Pašková. Režie Pavel Linhart.

Účinkuje Ladislav Mrkvička.

Natočeno 1991. Repríza 30. 3. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 30 min.).

Z dopisů Senekových (????)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 21:45

Seneca. Překlad Helena Businská. Připravil Václav Cibula. Režie Jan Tůma.

Účinkuje Josef Somr.

Repríza 24. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 6:35 h.; 15 min) v cyklu Etická knihovna.

Sonické novinky z Evropy #1 (2010)

Filed under: Radioacustica, Radioateliér — Přemek @ 21:44

Připravil a slovem provází Michal Rataj.

Natočeno v roce 2010. Premiéra 4. 9. 2010 v cyklu Radioateliér  (30min.).

Medovina s pepřem 1/10 (2010)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 21:38

Bohumila Nováková. Příběh o alkoholu. O závislosti a rozhodnutí, o lidech a pomoci. Rozhlasová úprava Pavel Kácha.  Režie Petr Mančal.

Čte Růžena Merunková.

Natočeno 2010. Premiéra prvního dílu 1. 9. 2010 (26 min.).

Lit.: anonym: Četba na pokračování: Bóža Mac Nováková – Medovina s pepřem (7/10) – 9.9. In web ČRo 2 Praha, srpen 2010 (anotace). – Cit.: Knížka „Medovina s pepřem“ je prolínáním zážitků z léčebny a úryvků ze života člověka závislého na alkoholu. (…)  „Tahle kniha ze mě vytryskla spontánně a až když jsem ji dokončila, měla jsem pocit, že teď teprve jsem absolvovala základní léčbu se vším všudy, protože jsem to při psaní prožívala stále dokola. Nesuďte mě, prosím, a nepočítejte chyby, psala jsem to ze srdce a od srdce a protože nejsem žádná spisovatelka, berte to jak to je,“ říká autorka knihy Bóža Mac Nováková. (anotace)

Krása země 1/7 (2010)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 21:34

Albánské pohádky a pověsti. Překlad Hana Tomková. Připravila Vladimíra Bezdíčková.   Režie Petr Mančal.

Účinkuje Jiří Ornest.

Natočeno 2010. Premiéra 30. 8. – 5. 9. 2010. Repríza 1. dílu 11. 7. 2019 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Obsah: 1. Statečná dívka (15min.) – 2. O ruce. – 3. O dívce, která si vzala hlavu mrtvého. – 4. O zazděné ženě. Doruntina. – 5. Derviš, chlapec beze jména a král.  – 6. Řeč zvířat. – 7. Sedm bejů a žena, která se stala správcem vilájetu.

Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Krása země. Albánské pohádky a pověsti. In web ČRo 3 Vltava, 12. červenec 2019 (článek). – Cit.: Výběr albánských pohádek a pověstí s postavami, které jsou v našem prostředí zcela neznámé.

Albánský folklor je velmi bohatý. Lze říci, že v minulosti do jisté míry kompenzoval domácí psanou literaturu, která neměla pro svůj rozvoj historicky příznivé podmínky. Ve většině albánských pohádek, jako ostatně ve všech pohádkách, vítězí dobro nad zlem, někdy ale též chytrost a šikovná lest. Mnohé pohádky mají motivy a postavy společné s pohádkami evropskými i mimoevropskými. Vystupují zde králové a královny, princové a princezny, vezírové, boháči i chuďasové, moudré a laskavé babičky, ale i zlé stařeny, čarodějové a čarodějnice, chytří Nastradinové, tři bratři, hadi a koně, kteří se proměňují v lidské bytosti, či vychytralé lišky.

Některé postavy albánských pohádek jsou ale v našem prostředí zcela neznámé. Ústřední postavou bývá často Krása země, což je krásná žena, ve většině případů dobrotivá a nadaná kouzelnou mocí. Opakem jsou bezvousí muži, kteří jsou ztělesněním lsti, až krutosti. Zvláštní úlohu hrají holohlaví, jejichž vada byla způsobena prašivinou; ti jsou považováni za chytré až vychytralé lidi, kteří si vědí ve všem rady. A velmi neobvyklá je veš, kterou princezna chová na čele, nebo hlava mrtvého, za niž se královská dcera provdá, a je pak odměněna, neboť hlava mrtvého se nakonec promění v krásného prince.

Výběr z albánských pohádek a pověstí uvádíme ve vltavských Stránkách na dobrou noc.

 

Letní světlo, a pak přijde noc 1/10 (2010)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 21:31

Jón Kalman Stefánsson. Četba na pokračování z románu islandského spisovatele. Překlad Helena Kadlečková. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Petr Mančal.

Účinkují Petra Špalková a Karel Dobrý.

Natočeno 2010. Premiéra prvního dílu 30. 8. 2010 (30 min.).

Lit.: anonym: Jón Kalman Stefánsson: Letní světlo, a pak přijde noc. In web ČRo, srpen 2010 (anotace). – Cit.: „Román je nádherně vřelým zřetězením příběhů islandských venkovanů. Přesvědčivě dokládá, že život někdy jako by měl na menších místech větší rozměry,“ píše se v jedné recenzi na české vydání knihy (Helena Březinová, Respekt, 34/2009).

Islandský venkov je stěžejním tématem tvorby Jona Kalmana Stefánssona. Ve vyprávění o životě jedné vesnice na západě Islandu se v románu Letní světlo, a pak přijde noc každým z příběhů ptá po smyslu bytí a směřování. Provokuje, ironizuje, ale neodpovídá. Odpověď je ponechána čtenáři či posluchači. (more…)

Britský rok – Barevná architektura britského modernismu 1/5 (2010)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 21:27

Procházky londýnským Hampsteadem připravily Helena Čapková a Anna Bashamová.

Natočeno 2010. Premiéra 30. 8. – 3. 9. 2010 v rámci cyklu Britský rok.

Lit.: Čapková, Helena: Barevná architektura britského modernismu. In web ČRo 30. 8. 2010 (anotace). – Cit.: Autorka pětidílného cyklu „Barevná architektura britského modernismu“ Helena Čapková odešla do Londýna ještě jako studentka dějin umění; dnes žije v britském hlavním městě už několik let, studia úspěšně dokončila, poznala mnoho zajímavých lidí a s mnohými z nich se spřátelila, vyzkoušela si různé profese, vystřídala různá bydliště a Londýn tedy poznala pravdu zblízka. Jako historičku architektury ji zajímala samozřejmě především architektonická tvář města; tvář, která je velmi mnohovrstevnatá a pestrá, poznamenaná snad všemi historickými slohy. Pro Vltavu vybrala Helena Čapková z mapy Londýna čtvrť Hampstead, kterou charakterizuje jako „ klidnou a exkluzivní“.

Pět procházek, na které se vydala se svou starší anglickou kolegyní, historičkou architektury Annou Bashamavou, nás zavede do míst, ve kterých v první polovině 20. století působili významní moderní architekti, kteří po svém, osobitě, rozvíjeli myšlenky takových průkopníků, jako byli např. Le Corbusier nebo Walter Gropius. A snad je pro konzervativní Brity příznačné, že k tomuto novému stylu se hlásili většinou cizinci; stejně příznačné však je, že v Londýně dostali pro své originální stavby prostor a své odvážné návrhy tu mohli realizovat. V programovém projektu Britský rok jsme vás už pozvali do nejzajímavějších britských galerií, do královských zahrad a parků, za industriálními památkami Manchestru a okolí a mnohá jiní místa. Tento týden přinášíme inspiraci pro návštěvníky Londýna: Hampstead a jeho modernistické stavby určitě stojí za vidění.

Osudy – Eda Kriseová 1/10 (2010?)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 21:20

Rozhlasové vzpomínky spisovatelky, novinářky a cestovatelky. Připravila Eva Ocisková. Technická spolupráce Tomáš Gsöllhofer.

Natočeno 2010 (?). Premiéra (?) prvního dílu 30. 8. 2010.

Brookova cesta divadlem 1/5 (2010)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 20:29

Peter Brook. Překlad Alois Bejblík. Vybraly a upravily Lucie Němečková a Lída Engelová. Režie Lída Engelová.

Účinkuje Jan Hartl.

Natočeno 2010. Premiéra 29. 8. – 3. 9. 2010 (5 x 15 min.).

Obsah: 1. Hledání smyslu. – – 2. Shakespeare. – 3. Afrika. – 4. Mahabharátha. – 5. Kultura jako propojení.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress