Albánské pohádky a pověsti. Překlad Hana Tomková. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Petr Mančal.
Účinkuje Jiří Ornest.
Natočeno 2010. Premiéra 30. 8. – 5. 9. 2010. Repríza 1. dílu 11. 7. 2019 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h) v cyklu Stránky na dobrou noc.
Obsah: 1. Statečná dívka (15min.) – 2. O ruce. – 3. O dívce, která si vzala hlavu mrtvého. – 4. O zazděné ženě. Doruntina. – 5. Derviš, chlapec beze jména a král. – 6. Řeč zvířat. – 7. Sedm bejů a žena, která se stala správcem vilájetu.
Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Krása země. Albánské pohádky a pověsti. In web ČRo 3 Vltava, 12. červenec 2019 (článek). – Cit.: Výběr albánských pohádek a pověstí s postavami, které jsou v našem prostředí zcela neznámé.
Albánský folklor je velmi bohatý. Lze říci, že v minulosti do jisté míry kompenzoval domácí psanou literaturu, která neměla pro svůj rozvoj historicky příznivé podmínky. Ve většině albánských pohádek, jako ostatně ve všech pohádkách, vítězí dobro nad zlem, někdy ale též chytrost a šikovná lest. Mnohé pohádky mají motivy a postavy společné s pohádkami evropskými i mimoevropskými. Vystupují zde králové a královny, princové a princezny, vezírové, boháči i chuďasové, moudré a laskavé babičky, ale i zlé stařeny, čarodějové a čarodějnice, chytří Nastradinové, tři bratři, hadi a koně, kteří se proměňují v lidské bytosti, či vychytralé lišky.
Některé postavy albánských pohádek jsou ale v našem prostředí zcela neznámé. Ústřední postavou bývá často Krása země, což je krásná žena, ve většině případů dobrotivá a nadaná kouzelnou mocí. Opakem jsou bezvousí muži, kteří jsou ztělesněním lsti, až krutosti. Zvláštní úlohu hrají holohlaví, jejichž vada byla způsobena prašivinou; ti jsou považováni za chytré až vychytralé lidi, kteří si vědí ve všem rady. A velmi neobvyklá je veš, kterou princezna chová na čele, nebo hlava mrtvého, za niž se královská dcera provdá, a je pak odměněna, neboť hlava mrtvého se nakonec promění v krásného prince.
Výběr z albánských pohádek a pověstí uvádíme ve vltavských Stránkách na dobrou noc.