Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

2. 9. 2010

Das große Katzenmärchen (Velká kočičí pohádka, 1982)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — rickie @ 1:11

Karel Čapek. Rozhlasová dramatizace pohádky. Překlad Peter Ball. Hudba Wolfgang Schoor. Zvuk Renate Goller, Dietrich Basel. Asistentka režie Nadja Dierichs. Režie Maritta Hübner.

Osoby a obsazení: král (Günter Zschäckel), princezna (Renate Pick), babička (Trude Bechmann), králova matka (Helga Göring), Vašek (Martin Seifert), Nosatý /Naseweis/ (Peter Dommisch), Hansdampf (Gerd Grasse), Vševěd /Allwissend/ (Hans-Joachim Hanisch), Mr. Hall (Volkmar Kleinert).

Produkce DDR v roce 1982 (45 min., stereo). Česká inscenace

Inhaltsangabe: Die Katze Julka, teuerstes und liebstes Spielzeug von Prinzessin Betuska, ist verloren gegangen. Die Detektive des Königs können Julka nicht finden, wohl aber der Bauernjunge Vasek, weil er sich auskennt mit Menschen und Tieren, sogar mit Prinzessinnen wie Betuska, die er am Ende auch noch gleich einfängt – aber für sich.

Nächtliche Landung (Na zemi, 1970)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — rickie @ 1:01

Miloš Rejnuš. Původní rozhlasová hra. Režie Klaus Zippel.

Osoby a obsazení : parašutista (Gerhard Paul), Rudolf (Joachim Zschocke), Vlasta (Thea Elster).

Produkce DDR v roce 1970 (mono). Česká inscenace

Alternativní český název: Noční přistání.

Text in: Die schlanke Stimme – Hörspiele. Berlin, Evangelische Verlagsanstalt GmbH, 1988.

Inhaltsangabe: Ein sowjetischer Fallschirmspringer landet während der faschistischen Okkupation in der Nähe eines tschechischen Dorfes, um einen Partisanenauftrag auszuführen. Von den Nazis verfolgt, sucht er Unterschlupf in einem Haus. Und zwingt so drei Menschen, sich zu entscheiden. In dieser Bewährungssituation offenbart sich ihre unterschiedliche weltanschauliche Position. (aus Liste der funkdramatischen Produktionen des Jahres 1970, hrsg. v. Deutschen Demokratischen Rundfunk)

Aber davon darf ich nicht schreiben (Ale takhle psát nemohu, 1987)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — rickie @ 0:50

Jan Czech. Původní rozhlasová hra na téma nacionalsocialismus. Režie Helmut Hellstorff.

Další údaje nejsou známy.

Produkce DDR v roce 1987 (55 min., stereo).

Sie schwand dahin… Das kurze Leben und lange Nachleben von Annie Kaldwasser genannt Kalmar (Zmizí … Krátký život a dlouhý posmrtný život Annie Kaldwasserové, řečené Kalmar, 2001)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — rickie @ 0:34

Alena Wagnerová. Původní rozhlasová hra. Režie Annette Berger.

Účinkují Hans Diehl, Matthias Matschke, Christian Berkel, Erika Skrotzki, Ulrike Grote, Christian Koerner, Mark Oliver Bögel, Klaus Barner.

Produkce  SR v roce 2001 (60 min.,  stereo).

Inhaltsangabe: „Von den Darstellern des ‚Schlafwagenkontrollors‘ ist außer Girardi nur das Fräulein Annie Kalmar zu erwähnen. Sie, die Herrlichste von Allen, wird von Publikum und Kritik immerzu noch als Ausstattungsgegenstand des Theaters behandelt… Ihre Schönheit steht ihr hinderlich im Wege.“ So schrieb der 26jährige Karl Kraus in der „Fackel“ über seine spätere Angebetete. Und Dichterkollege Peter Altenberg sekundierte: „Wie eine Kirche der Welten-Schönheit sind Sie!“
Nicht nur die Herren Kraus und Altenberg überschlugen sich vor Komplimenten für die junge Schauspielerin. Und Annie Kalmar nahm sie gerne entgegen, Geld und Schmuck war sie auch nicht abgeneigt. „Süßes Mädel“ oder eigenständige Frau?
Alena Wagnerová hat die Briefe von Kraus und Kalmar mit denen anderer Zeitzeugen zu einem Hörspiel montiert. Annie Kalmars Bild bleibt verschwommen und vage, die ideale Projektionsfläche für Männerwünsche im Wien der Jahrhundertwende.

Annie Kalmar
Annie Kalmar (nar. 14. 9. 1877, Frankfurt am Main)
byla herečkou Volkstheateru ve Vídni a pak Deutschen Schauspielhausu v Hamburku, kde 2. 5. 1902 zemřela na tuberkulózu. Jejím velkým obdivovatelem byl Karl Kraus, rakouský satirik, žurnalista a dramatik narozený v Jičíně, který její památce věnoval v roce 1924 hru Traumtheater (Divadlo snu).

Du bist mein, wo du auch mein bist (Ty jsi můj, kde také ty můj jsi, 2005)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — rickie @ 0:10

Jiří Ort. Původní rozhlasová hra o lásce Friedricha Schillera k sestrám Charlotte a Karoline von Lengefeld. Režie Sven Stricker.

Osoby a obsazení : Charlotte von Schiller (Monica Bleibtreu), Karoline von Wolzogen (Marlen Diekhoff), Emilie von Schiller (Céline Fontanges), Adolf von Wolzogen (Peter Jordan), Friedrich von Schiller (Andreas Fröhlich), Wilhelmine Schwenke (Anne Moll), Johann (Uli Pleßmann), Katharina (Brita Subklew-Hildebrand).

Produkce NDR v roce 2005 (42 min.,  stereo).

Inhaltsangabe: Das Hörspiel thematisiert die „Doppelliebe“ Friedrich Schillers zu den Schwestern Charlotte und Karoline von Lengefeld. Im September 1825, also 20 Jahre nach Schillers Tod, besucht Charlotte von Schiller ihre Schwester Karoline auf dem Rittergut Bösleben in Thüringen. Eigentlich hat Charlottes Tochter Emilie ihre Mutter zu der beschwerlichen Reise überredet. Um den 30. Geburtstag von Karolines Sohn, Adolf von Wolzogen, zu feiern? Haben Emilie und Adolf, das nach „schwerem Nervenfieber“ angeschlagene Raubein, etwas zu verbergen? Die zwei verwitweten Schwestern blicken noch einmal auf ihr Leben zurück: nur vier Jahre nach dem Tod des 46-jährigen Friedrich Schiller verlor auch Karoline ihren Gatten Wilhelm von Wolzogen.

Dem Dichter schwebte eine von Eifersucht ungetrübte ménage à trois vor: ein nicht realisierbares Paradies. Noch Monate nach der Heirat schreibt Schiller seiner Schwägerin: „Ich habe es ganz verlernt, Dich fern von mir auch zu denken“. Wer war die Liebe seines Lebens? Die aufreizende Romanautorin Karoline? Oder die für die Ehe „besser geeignete“ Charlotte? Der Autor lässt in seinem zwischen Dokumentation und Fiktion angesiedelten Spiel Raum für spannende Spekulationen.

1. 9. 2010

Příběhy Sarah Watersové (2010)

Filed under: Literární pásma — Přemek @ 22:17

Průřez tvorbou současné anglické spisovatelky. Ukázky přeložila Barbora Punge-Puchalská. Připravil Jan Tůma.

Natočeno 2010. Premiéra 5. 9. 2010 (60 min.).

Pole už zlátnou ke žni 1/11 (2010)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 22:16

Připravila Teresie Bečková.

Natočeno 2010. Premiéra prvního dílu 5. 9. 2010 (30 min.).

Obsah: 1: Vznik nových komunit ve Francii v atmosféře po II. Vatikánském koncilu.  – 2. Vznik a povolání Komunity Blahoslavenství.  – 3. Dosáhni vnitřního pokoje a tisíce kolem tebe naleznou spásu. Příchod bratří a sester z Komunity blahoslavenství na Moravu. – 4. Opravdu vstal z mrtvých. Liturgický rytmus v Komunitě Blahoslavenství. – 5. Těšte můj lid. Apoštolát bratří a sester z Komunity Blahoslavenství. – 6. Emmanuel – Bůh s námi. Vznik komunity Emmanuel v České republice. – 7. Půjdeš, protože jsem tě poslal. Apoštolské aktivity komunity Emmanuel. Premiéra 17. 10. 2010. – 8. Aby všichni byli jedno. Vznik a spirituality komunity Chemin Neuf. Premiéra 24. 10. 2010. – 9. Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky. Apoštolské aktivity komunity Chemin Neuf.  Premiéra 31. 10. 2010 – 10. Jeruzaléme, obrať se k Pánu, svému Bohu. Premiéra 7. 11. 2010. – 11. Skrytá Boží krása. Premiéra 14. 11. 2010.

Pozn.: V atmosféře velké proměny církve po II. vatikánském koncilu začínají v 70. letech ve Francii vznikat nejrůznější komunity, které přicházejí s originálními formami společného života křesťanů v katolické církvi. Během času mnohé zanikly, jiné se naopak rozšířily po celém světě. Pro tento seriál si jeho autorka Teresie Bečková vybrala čtyři komunity. Tři z nich najdete i v České republice.

Pohádka houbového skřítka (1989)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 22:13

Marie Kubátová. Původní rozhlasová pohádka. Hudba Vadim Petrov. Dramaturgie Eva Košlerová. Režie Jan Berger.

Osoby a obsazení: houbový skřítek (Ferdinand Krůta), lesní král (Pavel Pípal), Kanimůra (Věra Kubánková), Herdekbaba (Stella Zázvorková), Lojzek (Jiří Schwarz), Francka (Dagmar Veškrnová), purkmistr (Svatopluk Skládal), dráb (Jaroslav Moučka), zajíc (Marek Eben). Dále účinkují Jaroslava Drmlová, Bohumila Dolejšová a Radmila Malá.

Natočeno v roce 1989. Obnovená premiéra 5. 9. 2010 (44 min.). Repríza 19. 11. 2022 (ČRo Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.); 15. 10. 2023 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.).

Pozn.: V nedělním pohádkovém vyprávění se setkáme s lesním skřítkem, který má na starosti houbové semínko. Co všechno se stane, když se tohle semínko dostane do rukou lidí, o tom vypráví tento příběh z roku 1989. (anotace)

Ruce mých předků (2010?)

Filed under: Poezie — Přemek @ 22:12

Zbigniew Herbert. Přeložila Vlasta Dvořáčková. Účinkuje Rudolf Kvíz.  (5min.)

Sára a její bary (2010)

Filed under: Povídky — Přemek @ 22:11

Panait Istrati. Příběh z pera francouzsky píšícího rumunského prozaika. Překlad Petr Turek. Připravil Petr Turek. Režie Markéta Jahodová.

Účinkuje Miroslav Táborský.

Natočeno 2010. Premiéra  5. 9. 2010 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 28 min). Repríza 18. 4. 2015 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.); 24. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: anonym:  Panait Istrati: Sára a její bary. In web ČRo 3 Vltava, září 2010 (článek).  – Cit.:  Francouzský prozaik a novinář rumunského původu Panait Istrati dostal hned na začátku své literární kariéry přídomek „vypravěč Orientu“. Takto výstižně ho čtenářům představil jeho dobrodinec Romain Rolland, který mu pomáhal v jeho spisovatelských počátcích.

Istrati se narodil v r. 1884 v rumunském přístavním městě Braila, z něhož odjížděly lodi do Orientu. Otec, řecký pašerák, zemřel, když dítěti bylo devět měsíců; matka byla pradlena. Národnostně pestrá Braila a blízkost přístavu byly tím nejlepším prostředím, aby člověka prostoupila touha cestovat. Istrati se po čtyřech třídách obecné školy vydává na pouť dítěte z chudé rodiny. Toulat se začíná již ve dvanácti letech. 

Naši povídku vybíráme z volně koncipovaného cyklu Středozemní moře – východ slunce (1934). Adrien Zograffi, literární alter ego francouzsky píšícího rumunského prozaika, opouští poprvé svou zemi v prosinci roku 1906 ve věku dvaadvaceti let. V jednom rumunském přístavu nastoupí na loď, která směřuje do egyptské Alexandrie. Až do předvečera první světové války bude mladý idealista putovat Středomořím… 

Když Istrati v r. 1935 zemřel, odešel „člověk, který se nikdy nepřipojil k žádné politické straně“. Jeho rozsáhlé a osobité pikareskně laděné literární dílo má silnou jednotící myšlenku: palčivou a všudypřítomnou snahu o eticky zakotvený postoj. 

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress