Jan Jandourek. Příběh, který s nadsázkou líčí peripetie jednoho mystického úkazu. Ten se objeví – jak už to bývá – na nesprávném místě v nesprávnou dobu. Technická spolupráce Roman Kamba. Připravil a natočil režisér Luboš Koníř.
Účinkují členové činohry Jihočeského divadla Martin Hruška, Petr Šporcl, Pavel Oubram, Jana Hrušková, Roman Nevěčný, Jan Dvořák a Otakar Bílek.
Nastudoval ČRo České Budějovice v roce 2010. Premiéra 20. 3. 2010 (ČRo České Budějovice).
Dramaturgie alba Zdeněk Dinter. Realizace alba Jiří Šrámek. Zvuková režie ing. Erich Kunze (1. – 3. strana) a ing. Adolf Řípa (4. strana). Střih a mixáž Jiří Bartoš, Martin Kusák a Vladimír Novák.
Natočeno v letech 1972 – 1975 v pražském studiu Lucerna. Vydal Supraphon v roce 1975 (2 LP, Su 0 58 0408-09 N; 16 ot/min.).
Obsah:
1. strana
1. Maxim Gorkij: Jegor Bulyčov a ti druzí. Hra o 3 dějstvích. Úprava Jiří Prokop. Režie Karel Palouš. Ukázky z 1., 2. a 3. dějství. Osoby a obsazení: Jegor Bulyčov (Vilém Besser), Xenie, jeho žena (Marie Marešová), Varvara, jejich dcera (Eva Klepáčová), Alexandra, nemanželská dcera Bulyčovova (Jorga Kotrbová), Melanie, abatyše – sestra Xenie (Jana Dítětová), Zvoncov, Varvařin muž (Josef Vinklář), Tjatin, jeho bratranec (Jiří Klem), Mokej Baškin, správce Bulyčovova závodu (František Horák), Donát, lesník (Bohumil Pastorek), Vasilij Dostigajev (Zdeněk Dítě), Jelizaveta, jeho žena (Růžena Merunková), Pavlin, pop (Karel Vlček), Zobunovová, baba – kořenářka (Ema Skálová), Taisja, služka Melanie (Zdena Černá), Mokrousov, zástupce policejního komisaře (Jiří Mikota), Antonína, Dostigajevova dcera (Jaroslava Pokorná). (more…)
Marcel Reich-Ranicki. Čte autor.
Natočeno 2006 (?). Vydal Random House v roce 2006 (2 CD, 149 min.).
Pozn.: Autor nefalšovane, s temperamentom ponúka svoje názory a kritiku veľkých amerických
Vsevolod Vitaljevič Višněvskij. Překlad Jaroslav Hulák. Rozhlasová úprava Jan Radoň. Úprava pro gramofonovou desku Josef Hajdučík. Hudba Milan Baginský. Studiový orchestr řídí Milan Baginský. Zvuk Miloš Kot. Střih Ivan Mikota. Odpovědný redaktor nahrávky Jiří Šrámek. Režie Josef Hajdučík.
Osoby a obsazení: první koryfej (Zdeněk Buchvaldek), druhý koryfej (Bořík Procházka), komisařka vyslaná stranou k Baltickému loďstvu (Jaroslava Obermaierová), Alexej, námořník první třídy Baltického loďstva (Petr Oliva), Sípák (Vladimír Menšík), pohlavár skupiny anarchistů (Vilém Besser), Poďobaný (Jaroslav Moučka ), Vajnonen, finský námořník, komunista (Bohumil Švarc), velitel lodi Bering, bývalý důstojník carského loďstva (Vladimír Brabec), lodní rotmistr (Václav Stýblo), starý námořník (Václav Kaňkovský), dlouhý námořník (Ladislav Županič), vůdce tlupy, která přišla na pomoc anarchistům (Jan Přeučil), první důstojník (Svatopluk Skládal), polní kurát (Ladislav Šimek), důstojník nepřátelského vojska (Oldřich Vlach), babka (Jaroslava Drmlová). Dále účinkují Jan Kuželka, Karel Bělohradský, Gaston Šubrt, Vladimír Pospíšil, Pavel Rubeš, Josef Burda, Václav Eremiáš, Raoul Schránil, Jan Cmíral ml., Karel Meister, Rudolf Pechan, Petr Dohnal, Vladislav Knapp, Jiří Horák, Martin Zahálka, Roman Šmejkal, Stanislav Lehký, Radislav Nikodém a Artur Šviha.
Natočeno 1983. Premiéra 27. 2. 1984 (Vltava, 22:15 – 23:39 h.).
Vydal Supraphon v roce 1987 (1 LP, Su 1218 4274 X-F).
Pozn.: Vsevolod Vitaljevič Višněvskij (1900 – 1951), ruský prozaik, dramatik a filmový scenárista, vojenský a politický pracovník. Autor divadelních her a filmových scénářů o osobně prožitých revolučních událostech (První jízdní, Optimistická tragédie, My z Kronštadtu, Nezapomenutelný rok 1919). V Optimistické tragédii se pokusil spojit klasickou formu antického dramatu s hodnotami socialistického realismu.
Lit.: Halas, Jan: Optimistická tragédie. In Rozhlas 10/1984 (20. 2. 1984), s. 4 (rozhovor).
Lit.: -lš-: K výročí Října. In Gramorevue 1987 (recenze). – Cit.: V ruské zemi bylo divadlo jedním ze základních kamenů kultury a odedávna zrcadlilo společenské vztahy a jejich vývoj. Bylo tedy logické, že to bylo právě divadlo, které začalo vydávat svědectví o události, která jako žádná jiná v historii země zvrátila rázem strukturu i hierarchii této společnosti, o Velké socialistické revoluci.
Nové sovětské divadlo nestavělo zprvu na starých základech tradičního akademického divadla. Chtělo působit na masy, a tak hledalo prostředky a prostředí k tomu účelu vhodné. Byly inscenovány velké revoluční divadelní slavnosti – jakási novodobá mystéria – z nichž vzniklo zvlášť Mystérium osvobozené práce a Ke světové komuně. Podílely se na nich tisíce účinkujících. I když tato linie byla brzy opuštěna, předznamenala, že místo převážně soukromých lidských osudů bude sovětské divadlo zobrazovat převážně revoluční společenské dění.
Masové divadelní slavnosti inspirovaly i první vlnu dramatické tvorby, která na sebe nenechala čekat. Objevuje se Ivanovův Obrněný vlak a Blokáda, Bouře Billa-Bělocerkevského, Treněv píše Ljubov Jarovou, Lavreněv Převrat, Majakovskij přišel se svými agitačními hrami, z nichž první je Mystéria Buffa. (more…)
Guy de Maupassant. Dramatizace prózy francouzského spisovatele. Překlad Anton Vantuch. Rozhlasová úprava Ján Tužinský. Redaktor Ján Bábik. Hudba Lýgia Vojtková. Režie Vladimír Rusko st.
Účinkují František Kovár, Maroš Kramár, Július Vašek, Gustáv Legéň, Ĺudmila Mandžárová.
Natočeno 1990 (29 min.). Repríza 19. 4. 2022 (SRo Rádio Devín, 20:50 h.) k úmrtí Jána Tužinského.
Guy de Maupassant. Dramatizace povídky francouzského klasika. Překlad Anton Vantuch. Rozhlasová úprava Ján Tužinský. Režie Oľga Janíková.
Účinkují Karol Machata, Zuzana Frenglová, Leopold Haverl.
Natočeno 1998 (29 min.).
Díky Radkovi SUNickovi má teď Panáček několik nových prvků: obsahuje odkaz na klub Panáčka na Facebooku a také reklamní banner na diskusní pořad RÁDIOVKA PŘEMYSLA HNILIČKY, který se bude věnovat tématům okolo rozhlasu a zvukových dokumentů. Tentokrát budu hovořit s dramaturgyní ČRO Brno Hanou Hložkovou, která už má na svém „kontě“ novou realizaci Rejnušova Ovidiova návratu, Plíseň M. Tusvikové nebo hru Tomáše Syrovátky Štít.
V dubnu bude následovat povídání s Terezou Semotamovou.
Napište, jak se vám nové prvky na Panáčkovi líbí.
Hold poezii Oldřicha Mikuláška v předvečer 100. výročí narození připravil a uvádí Mirek Kovářík. Režie Yvona Žertová.
Účinkují Blanka Koutská a Radek Bláha.
Natočeno 2010. Premiéra 28. 3. 2010 (54min.).
Dokument o jednom výjimečném přátelství. Básníci Vladimír Holan a Stanislav Zedníček v korespondenci z 50. let. Připravil a vzpomínky Stanislava Zedníčka natočil Miloš Doležal. Režie Markéta Jahodová.
Účinkují Milan Kačmarčík, Martin Stránský a Jana Franková.
Natočeno 2010. Premiéra 28. 3. 2010 (60 min.) k 30. výročí úmrtí Vladimíra Holana. Repríza 16. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou.
Lit.: anonym (= Doležal, Miloš?): Směju se a sténám! In web ČRo 3 Vltava, 28. březen 2010 (článek). – Cit.: (…) Píšou se 50. léta, dusivý stalinský teror zalehl celou společnost – komunističtí prokurátoři vynášejí rozsudky smrti, soudy posílají do kriminálů tisíce odsouzených, cenzura umlčuje řadu umělců, před všudypřítomnou úzkostí není kam utéci. A přesto v této době vzniká jedno z nejvřelejších přátelství v české literatuře 20.století – mezi dvěma básníky: Vladimírem Holanem a Stanislavem Zedníčkem. O devět let mladší Zedníček si s Holanem začal psát začátkem války, ale ke skutečnému sblížení došlo až po roce 1948. Holanovi, strádajícímu v té době vyvržeností z literatury i krušnou materiální nouzí, se Zedníček stal oporou a věrným druhem, o čemž svědčí jejich dochovaná vzájemná korespondence, čítající na každé straně bezmála stovku listů a pohlednic. Vyprávějí o intenzivním blíženectví i době, o zmaru i naději. Připravil Miloš Doležal. Vysíláme k 30. výročí úmrtí Vladimíra Holana (31. března 1980).
Ota Pavel. Povídky vybral a pro rozhlas upravil Ota Ksandr. Režie Ivan Holeček.
Čte Miroslav Moravec.
Natočeno 1986. Repríza 31. 8. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.; 18 min.) v cyklu Dopolední četba.
Vydala Radiotéka, srpen 2025 společně s povídkami Žehlička a Příběh Alfréda Jindry (MP3, CR.ES.2025.211, celková délka 55 min.).
Powered by WordPress